Ach ano, a docela tvrdý. Za prvé, na jeho území můžete být pouze v doprovodu náhradního zaměstnance. Bez průvodce nebo speciálního průkazu se do rezervace vůbec nedostanete. Za druhé, nemůžete nejen lovit a rybařit, ale také sbírat houby, bobule a dokonce velmi často sbírat květiny. Domácí mazlíčci nejsou povoleni. Z území rezervy nemůžete vzít vůbec nic – kromě toho, co jste si sami přinesli (stačí vzít všechno zpět). A před návštěvou rezervace musíte projít pokyny – nejen o pravidlech chování, ale také o bezpečnostních opatřeních. Zde jsou pravidla pro návštěvu přírodní rezervace Bajkal jako příklad.
Možná tam musíte chodit zvláštním způsobem?
Ano. Přísně podél stezek se jim také říká ekologické. Zabráníte tak pošlapání rostlin a rušení zvířat. Všechny stezky v rezervacích jsou vedeny tak, aby lidé nerušili ptačí hnízda, úkryty pro zvířata a nešlapali po vzácných rostlinách. Mimochodem, zvířata často chodí po stejných zpevněných cestách – je to pro ně také jednodušší a pohodlnější než brodit se houštím. Po stezkách se mohou procházet neškodní chipmunkové i medvědi. (Mimochodem, i proto potřebujete průvodce.) A na parkovišti v rezervaci můžete zastavit samozřejmě jen tam, kde je to povoleno. Zde je například schéma stezek a parkovišť v přírodní rezervaci Sikhote-Alin. Jedná se o největší státní biosférickou rezervaci, kde je asi 200 druhů fauny uvedených v Červené knize.
Pokud jsou parkoviště, znamená to, že tam můžete rozdělat oheň?
Ano, ale jsou zde omezení – nemůžete řezat nic živého, používat pouze spadané větve. Mimochodem, kouřit se dá pouze v kapesním popelníku a pouze během zastávek (za chůze se kouřit nesmí, vítr může zvednout jiskru z cigarety, která může zapálit). Na parkovišti můžete kouřit u ohniště. Nemůžete vytvořit nové ohniště, pokud je poblíž staré. Pokud ten starý chybí, musíte lopatou odstranit vrchní vrstvu zeminy – drn, a před opuštěním parkoviště ji vrátit na místo. Obvod ohniště by měl být vyložen kameny, aby vítr nenesl jiskry. Uhasit oheň znamená naplnit jej vodou, dokud nezmizí žádné doutnající uhlíky. Požár je považován za uhašený, pokud můžete bezpečně položit ruku na ohniště.
Co když potřebuji umýt nádobí nebo vyprat prádlo?
Pokud je to možné, je lepší to nedělat. Většina detergentů se špatně biologicky rozkládá a poškozuje vodní ekosystémy. Pokud opravdu potřebujete umýt nádobí, použijte přírodní produkty: sodu, hořčici, popel nebo písek – nebo speciální ekologické mycí prostředky. Pamatujte ale, že kapka mastnoty ze špinavého nádobí vytvoří na vodě film o velikosti několika metrů čtverečních. Film brání proudění kyslíku a světla a tím trpí vše, co ve vodě žije.
Co s odpadky?
Zbytky jídla je třeba spálit v ohni nebo vzít s sebou. Jako poslední možnost to pohřbít. Ale pohřbít můžete jen to, co se rychle rozloží. Celofán, plast, plechovky, papír, nedopalky cigaret a dokonce ani žvýkačky by se neměly zahrabávat. Musíte je vzít s sebou a vyhodit do koše. Ale i něco, co se rozkládá, nelze nikde zahrabat – například u břehu nebo v písku. Můžete ji zakopat do země za předpokladu, že je jamka hluboká alespoň 40 cm. Pokud budete díru použít vícekrát, je potřeba ji zakrýt, aby pach nelákal zvířata a po vašem odchodu ji nevyhrabala. Popel z ohně pomáhá vyrovnat se se zápachem. V ideálním případě by měla být jáma po každém použití naplněna popelem.
Co tedy se vším, co nehnije, jak to nosit? Smrdí to
V silném balení. Budete ho mít s sebou po celou dobu cesty. V ideálním případě by tam měly být umístěny všechny odpadky. Zejména plastové lahve a hliníkové plechovky. Téměř nikdy se nerozkládají.
No tak, zreziví a rozpadnou se.
To ale neznamená, že se rozkládají. I když spálíte plechovku v ohni, kov z ní skončí v půdě. Poté zde již nebudou moci žít například krtci a červi. Jedna plechovka se rozloží 10 let. Fólie – více než 100 let. Hliník – 500 let. Ani papír se rychle nerozloží, ač by se zdálo. Nejměkčí papír, toaletní papír, se rozloží 1 rok. Kancelářský papír – 2 roky. Karton – 3 roky.
Je to všechno příliš přísné.
Přísně, protože rezervace je vytvořena právě proto, aby byl zachován určitý – a jedinečný – systém interakce mezi živočichy a rostlinami. Tato jedinečnost je smyslem rezervace. Pokud je tedy například země otrávena kovem z hliníkových plechovek nebo popelem ze spáleného celofánu, nejslabší články – červi – zemřou. To znamená, že bude méně zvířat, která se jimi živí, a tak dále. Pro Bajkal je například nebezpečný růst řas, zejména Spirogyra. Spirogyra, která roste ve vodě, vytlačuje ostatní obyvatele jezera. Když se na pobřeží vyplaví velké hromady spirogyry, strašně páchnou shnilým. A spirogyra začne růst, když se do vody dostane velké množství živin pro ni: fosfor a dusík, které jsou hojně zastoupeny v prostředcích na mytí nádobí a v lidském odpadu.
Tak co bychom měli dělat?
Chovejte se v přírodě minimálně korektně, uklízejte a recyklujte své odpadky. Přinejmenším posbírejte odpadky ostatních lidí, sázejte stromy a jděte někam jako dobrovolník. Tyto karty jsme napsali společně s En+ Group All-Russian Volunteer Environmental Marathon “360 Minutes”. 10. září se uskuteční hlavní událost maratonu – tisíce lidí vyjdou vyčistit území v přírodní rezervaci Bajkal v Burjatsku, přírodní rezervaci Stolby na území Krasnojarska, přírodní rezervaci Sikhote-Alin v Přímořské území, přírodní rezervace Khakassky v Khakassii a více než 80 dalších míst na břehu jezera Bajkal. Projekt realizuje En+ Group s podporou Nadace Olega Děripasky „Volnoe Delo“ a Národní nadace „Wildlife“.
- Telegram
- Cvrlikání
