Co je půdní substrát?

Procházíme se po polích a často ani nepřemýšlíme o tom, z čeho se skládá naše půda. Půdy písčité, jílovité a kamenité samozřejmě rozeznáme celkem snadno. Každý z nás na první pohled pozná, jaký má pole povrch (reliéf, kvalita půdorysu, sklony, kvalita zpracování půdy). Je obtížnější určit, zda jsou podmáčené nebo zasolené. K tomu již potřebujete mít určité znalosti a dovednosti.
Velmi nás zajímá otázka, jak správně zacházet s půdou, abychom získali dobrou sklizeň. Obděláváme půdu, bojujeme s plevelem, aplikujeme hnojiva a vyplavujeme přebytečné soli. Při obdělávání naší půdy často vůbec nepřemýšlíme o tom, zda jí přinášíme užitek nebo škodu. Věříme zkušenostem našich předků, díváme se na to, co náš soused dělá, a někdy jeho činy mechanicky opakujeme. Čteme knihy, učebnice, noviny, posloucháme rádio, díváme se na televizi, posloucháme autoritativní vůdce, agronomy a v našich hlavách vzniká určitá změť pojmů. Ano, je to pochopitelné, protože i mnozí vědci se někdy přou o to, jak správně obdělávat půdu, jelikož řada účinných metod a technik pěstování v některých přírodních podmínkách je v jiných zcela nevhodných.

Zkušení farmáři často, aniž by si to uvědomovali, jednají intuitivně a používají určité techniky zpracování. Často ani nedokážou vysvětlit, proč jednali tak, jak jednali. Za mnoho let rolnického života nashromáždili znalosti, které se předávají z generace na generaci od otců a dědů k dětem a vnoučatům.

Podmínky nezůstávají stejné po staletí (nebo dokonce desetiletí!). Mění se vodnatost řek a kvalita vody v nich, budují se nádrže a vodní elektrárny. Roste stupeň využití půdy (s rozvojem závlahového zemědělství tzv. koeficient využití půdy – LRU) roste. Budují se odvodnění, nové kanály a nádrže. Mění se skladba zemědělských plodin, objevují se nové odrůdy. To vše ovlivňuje půdu, mění podmínky pro tvorbu jejího vodního a solného režimu a následně ovlivňuje sklizeň. Uvážíme-li, že v přírodních podmínkách Uzbekistánu podléhá zasolování asi polovina zavlažované půdy, pak zájem o problém vyplavování zasolených půd a o způsoby udržování solného režimu půd jak mezi vědci, tak mezi zemědělci , stává se srozumitelným.

Jak se orientovat v tak rychlých změnách? Odkud čerpáte zkušenosti a znalosti, které mnoho rolnických rodin někdy nasbíralo za několik generací? Jak se má člověk adaptovat na nové, změněné podmínky? Co ale mají dělat ti, kteří nedávno dostali půdu do pronájmu, ale předtím neměli žádné zemědělské zkušenosti a nemají zemědělské vzdělání?

Je jen jedna cesta – naučit se rozumět půdě. Prostudujte si jeho vlastnosti, určete, které techniky kultivace půdy, které jsou účinné mezi vašimi sousedy, mohou být na vaší půdě užitečné a které prostě nejsou přijatelné. Naučte se porozumět procesům, které probíhají v půdách, čtěte knihy a neustále přemýšlejte o půdě jako o živé bytosti, doslova jako malé dítě.

Slavný odborník na psychologii a management D. Carnegie napůl žertem doporučuje: „Pokud se chystáte na ryby, vyberte si jako návnadu to, co má ráda ryba, a ne to, co se líbí vám.“ Totéž lze říci o obdělávání půdy: “Pokud chcete zlepšit její úrodnost, zacházejte s ní způsobem, který je pro ni dobrý, a ne způsobem, který se vám líbí!”

ČTĚTE VÍCE

Jaké ryby se třou?

Pro pomoc těm, kteří chtějí samostatně porozumět základům hospodaření s vodním a slaným režimem půd, byly tyto přednášky napsány. Snažili jsme se jednoduše a srozumitelně prezentovat pojmy a znalosti, které vám a vašim sousedům ve Svazu zemědělců – vodáren (WUA) pomohou porozumět zdaleka ne jednoduché problematice rekultivace zasolených pozemků a pokud možno se naučit jednoduché a dostupné techniky pro řízení půdní vlhkosti a salinity. Než však přejdeme k těmto obtížným otázkám, promluvme si trochu o věcech, které se zdají být známé, ale ne tak docela.

Na jaké půdě se vyvíjí?.

V přírodě téměř všechny rostliny „žijí“ na půdě a pouze v podmínkách tropického deštného pralesa je mnoho rostlin přizpůsobeno tomu, aby se obešly bez půdy, buď se jednoduše spoléhaly na jiné rostliny, nebo na nich parazitovaly. V našich klimatických podmínkách se vyskytují i takové parazitické rostliny.
Co je substrát (latinské slovo pro základnu nebo podporu) a jak se liší od půdy?
Substrát, na kterém se vyvíjejí půdy, jsou obvykle sedimentární horniny. Slovo „sedimentární“ již napovídá o jejich původu. Sedimentární horniny jsou všechny útvary, které vznikly ukládáním úlomků hornin nebo zbytků rostlinného a živočišného původu transportovaných proudy vody nebo vzduchu.
Monolitické horniny vlivem letních veder a zimních chladů postupně praskají a rozpadají se na kameny různých velikostí, které se nejprve v horách pohybují masami ledu a utlačeného sněhu – ledovce (viz obrázek 3.1) nebo se kutálejí ze skal a vytvářejí suťoviny. .

Obrázek 3.1. Ledovec Fedchenko, ze kterého řeka pramení. Vakhsh, přítok řeky Amudarja. Dobře patrné jsou klastické materiály tvořící tzv. morény – hřebeny kamenů posunuté ledovcem.

Kameny na suťoviskách (viz obrázek 3.2) se vlivem gravitace pohybují dolů, třou a narážejí o sebe, postupně se lámou na menší a menší kousky.

Obrázek 3.2. Na obrázku vpravo od horské řeky jsou na svazích hor jasně patrné suti vytvořené z úlomků hornin (řeka Chatkal, přítok řeky Chirchik v Uzbekistánu).

Gravitace, déšť a sníh přispívají k jejich posunu směrem ke dnu roklí potoků a řek. Když na jaře roztaje sníh a spadnou vydatné jarní deště, proženou se jimi s hukotem bouřlivé proudy vody. Kameny jsou sbírány těmito potoky a unášeny do velkých řek. Kameny unášené vodními proudy se při vzájemných srážkách nadále lámou a vytvářejí stále menší částice horniny.
Průměrná velikost kamenů se v říčních údolích od horního po dolní tok postupně zmenšuje se spádem řeky a rychlostí jejího toku, protože rychlost vody závisí především na spádu a schopnosti přemisťovat sedimenty. forma kamenů, písku a jílových částic závisí na rychlosti vody.
Současně s ničením kamenů při pohybu korytem řeky a zmenšováním jejich velikosti dochází ke změně jejich tvaru – beztvaré kusy s ostrými hranami se kutálejí a získávají spíše hladké a zaoblené obrysy.
Obrázek 3.3 ukazuje, jaké velké kameny jsou vynášeny řekami v horách, a obrázek 2.4 ukazuje, že velikost kamenů v nivě řeky, když vytéká z hor, je mnohem menší.

ČTĚTE VÍCE

Co jedí ohniví mloci?

Obrázek 3.3. V korytě horského potoka jsou vidět velké kameny mírně zaoblené vodou.

Výkres. 3.4. Pohled na typické údolí řeky. Angren u výjezdu do podhůří. V nivě se řeka dělí na řadu koryt (větví). Pouze v období povodní je niva zcela naplněna vodou. Síly vodního toku jsou zde schopny pohybovat pouze malými, většinou již zaoblenými kameny.

Vzhledem k tomu, že obsah vody v řekách se mění v závislosti na ročních obdobích, transport úlomků hornin je na tom velmi závislý. Během povodní (období prudkého nárůstu průtoku řek v důsledku tání ledovců, sněhové pokrývky nebo silných dešťů) mohou řeky přepravovat větší úlomky a v období nízké vody (období nízkého průtoku řek, na podzim resp. v zimě), řeky jsou napájeny téměř výhradně podzemní vodou – a schopné přepravovat pouze ty nejmenší jílové částice.
Tyto procesy se každý rok opakují.
Čím dále od hor, tím menší je sklon řeky (poměr rozdílu výšek mezi dvěma body dělený vzdáleností mezi těmito body, jinými slovy změna výšky na jednotku délky (řeky, brázdy, silnice, atd.) a čím pomaleji v nich proudí voda. V souladu s tím klesá transportní schopnost vody, protože schopnost unášet a přemísťovat částice různých velikostí závisí na rychlosti vodního toku. Nejprve velké a poté stále menší částice se začnou usazovat na dně.V jezerech a jezerech mrtvého ramene (stará koryta řek oddělená od hlavního koryta, někdy zatopená při povodních), zbývající po povodni, se ukládají nejmenší jílové částice.

Historie naší planety Země sahá několik milionů let zpět. Během této doby se mnoho hor stihlo sesunout k zemi a proměnit se v písek, prach a hlínu, mladší hory se tvoří a ničí před našima očima. Řeky neustále přenášejí trosky z hor do údolí. Během této doby se klima v určitých částech naší planety opakovaně měnilo. Mokré období se střídalo se suchým. Řeky se objevovaly a mizely. Během suchých období hurikány a prašné bouře třídily a transportovaly obrovské množství říčních sedimentů, které byly zaneseny na pláně během období vysoké vody.

Když se podíváte na mapu (obrázek 3.5), uvidíte dvě hlavní řeky Střední Asie – Amudarju a Syrdarju, které se nedávno vlévaly do Aralského jezera, které za mnoho tisíciletí své existence provedlo obrovské masy sedimentární horniny během povodní a vytvořily dvě slavné: poušť Karakum a Kyzylkum a blíže k horám je mnoho stepí.

Obrázek 3.5. Fragment mapy regionu Střední Asie.

Velikost Aralského jezera přibližně v roce 1993. Od hor až po Aralské jezero jsou rozsáhlé rozlohy stepí a pouští vyplněny sedimentem ze dvou velkých řek, Amudarja a Syrdarja. (Ledovce jsou zobrazeny bíle, hory hnědě, stepi a pouště šedožlutě. Řeky a kanály jsou znázorněny modrými čarami).

Vítr hraje důležitou roli v pohybu půdotvorných hornin. Sedimentární horniny, přiváděné do stepí a pouští silnými proudy vody v období povodní, mnoho stovek a tisíců kilometrů od hor, poté, co voda opadne a vyschne, jsou vystaveny silnému větru, který může mít v rozlehlých pláních rychlostí srovnatelnou s rychlostí kurýrního vlaku. Od jara do podzimu jsou v blízkosti pouští pozorovány silné prachové bouře, kdy se obloha zbarví prachem do žlutohněda.
Obrázek 3.6 ukazuje fotografii pořízenou z vesmíru cyklónu nad územím Číny, který nese obrovské množství prachu, který má plavou barvu charakteristickou pro spraš (typ usazené horniny sestávající převážně z prachových částic unášených větrem).
Vítr provádí jakési „třídění“ sedimentárních hornin. Kameny, štěrk a hrubý písek nedokážou daleko přesunout ani velmi silný vítr a zůstávají prakticky na místě, kam je voda přinesla. Písek se může pohybovat „plazí“ a vytváří obrovské barchany (duny) znázorněné na obrázku 3.7. A malé částečky prachu, zachycené větrem, jsou transportovány na obrovské vzdálenosti a s poklesem rychlosti větru se usazují na zemi. Nejmenší prachové částice zvednuté větrem se začnou usazovat, když se rychlost větru výrazně zpomalí. V tomto případě vznikají tzv. sprašové masivy, obvykle vázané na podhůří, kde rychlost větrů vanoucích z pouště prudce klesá, protože hory jsou pro ně překážkou.

ČTĚTE VÍCE

M se živí krajta tygrovaná?

Obrázek 3.6. Pohled na obrovský cyklón nad Čínou. Snímek z vesmíru jasně ukazuje obrovské masy prachu barvy velmi charakteristické pro spraš, přenášené větrem na velké vzdálenosti.

Obrázek 3.7. Bouře přesunula obrovskou dunu (písečnou dunu), která blokovala cestu.

Sprašové masivy se nacházejí i na dalších místech, kde z nějakého jiného důvodu klesá rychlost větru a usazují se na povrchu země prachové částice.
Obrázek 2.8 ukazuje ložiska spraše v podhůří Taškentské oblasti. Dbejte na rovnoměrnost struktury půdního profilu do hloubky a na to, aby stěny rokle podpíraly svislý svah – to je jeden z charakteristických znaků spraše.

Obrázek 3.8. Sprašová ložiska v okolí Taškentu, rozříznutá vodními toky.

Mocnost sprašových nánosů může dosahovat několika desítek metrů. Dokážete si představit, kolik času nebo jaké byly prašné bouře, než se takové vrstvy spraše vytvoří, pokud vrstva prachu usazená za rok za normálních podmínek nepřesáhne 1 – 2 mm!

Spraš pokrývá podhůří jako pokrývka a táhne se podél horských pásem. Jejich vlastnosti, bez ohledu na umístění, jsou velmi blízké a prakticky nerozeznatelné (v Číně, Střední Asii nebo Evropě), pravděpodobně proto, že jejich zdroje jsou velmi daleko od místa uložení a materiál je unášen větrem tisíce kilometrů po cestě se vzduchem dobře mísí.
Charakteristickým znakem spraše je velmi vysoká hloubková stejnoměrnost, vysoká pórovitost (celkový objem všech pórů, vyjádřený v % objemu půdy), dobré kapilární vlastnosti (schopnost zvednout vlhkost vlivem adhezních sil s částicemi půdy) , velmi dobré vodozadržovací vlastnosti, pevnost v suchém stavu a vysoce omyvatelný vodou.

Připomněli jsme vám tedy, jak se produkty drcení horniny proudy vody dostávají na pláně a třídí je podle velikosti. Poté jsou tyto usazené horniny opět tříděny, ale větrem, a částečně vráceny směrem k horám, kde tvoří sprašovitý půdní substrát v podhůří.

Tím ale pohyb prachových částic, které vytvořily sprašové masivy, nekončí. Tyto masivy jsou zase „dodavateli“ sedimentárních materiálů, erodovaných a transportovaných vodními toky při tání sněhu, jarních deštích nebo v důsledku špatného zavlažování zavlažovaných polí. I malé vodní toky, nemluvě o velkých a bouřlivých, snadno erodují spraš (viz obrázek 2.8) a opět ji odnášejí z podhůří do stepí a pouští.
Když se usadí na rovině, někdy tvoří masivy znovu uložených spraší (např. geologové se domnívají, že půdy Golodnajské stepi v Uzbekistánu jsou z velké části složeny z takových hornin).
Reduponované spraše se od pravých spraší liší přítomností charakteristického vrstvení, které je vlastní všem sedimentárním horninám tvořeným vodními toky, ale i poté si zachovávají mnohé ze svých původních vlastností.
Redeponované sedimentární horniny jsou zpravidla velmi vrstevnaté, zejména pokud jsou vytvořeny na starších sedimentárních horninách, a proto přítomnost vysoce či slabě propustných vrstev může značně ovlivnit vlhkostní režim kořenové vrstvy půdy.

ČTĚTE VÍCE

Proč Japonci jedí ryby fugu?

Velmi stručně jsme hovořili o typických procesech tvorby půdních substrátů na příkladu Střední Asie. Jinde se ledovce a jezera s bažinami dokázaly v průběhu dlouhé historie Země na těchto procesech podílet, ale všude byly hlavními aktivními faktory voda a vítr.

Stojí však za zmínku, že půdy se mohou tvořit téměř na jakékoli hornině, včetně horninového krystalinika, pískovce, vápence, jezerních a mořských sedimentů.

V následujících článcích této části webu budeme pokračovat v příběhu o tom, jak a kde klimatické podmínky a terén tvoří různé půdy na různých substrátech.

Jak nás kontaktovat

Stránky byly vytvořeny v systému uCoz

Číslo publikace RU2043710C1 RU2043710C1 SU915008945A SU5008945A RU2043710C1 RU 2043710 C1 RU2043710 C1 RU 2043710C1 915008945C915008945 ASU915008945 ASU5008945 ASU5008945 SU5008945 2043710 1A SU 2043710 A SU1 A SU 2043710A RU 1 C1991 RU11 C27 RU 915008945C1991 Autorita RU Rusko Klíčová slova sapropel hnojiva datum rašelina půdní hmota 11 -27-1991 Číslo přihlášky SU11A Další jazyky Angličtina ( en ) Inventor B.N. Chochlov V.M. Dudin M.L. Klimovitsky V.V. Prytkov V.A. Batalin Original Assignee Company Limited Liability Company “Industrial Agricultural Technologies New Technology” Prioritní datum (Datum priority je předpoklad a není právním závěrem. Google neprovedl právní analýzu a neposkytuje žádné prohlášení ohledně přesnosti uvedeného data. ) 27-1995-09 Datum podání 20-1991-11 Datum zveřejnění 27-1991-11 27-915008945-2043710 Přihláška podaná společností s ručením omezeným “Industrial Agricultural Technologies New Technology” Kritická podaná Společnost s ručením omezeným “Industrial Agricultural Technologies New technology”1 -1995-09 Priorita k SU20A priorita Kritický patent/RU1995C09/ru 20-2043710-1 Udělena žádost Kritická publikace 2043710-1-XNUMX Publikace RUXNUMXCXNUMX Kritický patent/RUXNUMXruXNUMXCXNUMX

snímky

Klasifikace

Abstraktní

Využití: zemědělství, zejména výroba substrátů pro pěstování sazenic zeleniny ve sklenících a sklenících. Podstata vynálezu: živný substrát obsahuje hm. rašelina 30,0 50,0; fosforečná hnojiva na P₂O₅ 0,006 0,4; potašových hnojiv na K₂O 0,03 0,2 a uhličitan sapropel – zbytek. Zároveň se do substrátu dodatečně přidávají dusíkatá hnojiva na bázi dusíku 0,04–0,25 hm. a ptačího trusu bez steliva v množství 10–20 hm. se sušinou 30-36 hmotn. 2 plat létat.

Popis

Vynález se týká zemědělství, zejména produkce živných půd pro pěstování sazenic zeleniny ve sklenících a sklenících.

ČTĚTE VÍCE

Jaké ryby vylučují hlen?

Známá půda pro pěstování sazenic zahrnuje vysokohorskou rašelinu, dusík, fosfor, draselná hnojiva a mikroelementy. Při pěstování sazenic však není dostatečně efektivní, vyžaduje přesný výběr mikroprvků a jejich dodatečné zavádění samostatně formou hnojení.

Nejblíže navrhované půdě je půda pro pěstování sadby zeleniny včetně nížinné rašeliny s vláhovou kapacitou 500-700 na 100 hmotnostních dílů. rašelina ≈ 80 hm. organický sapropel ≈20% fosforečná a draselná hnojiva. Nemá však dostatečně vysoké výnosy.

Účelem vynálezu je zvýšit účinnost půdy.

Tohoto cíle je dosaženo použitím půdy pro pěstování sazenic zeleniny, včetně hmotnosti. rašelina s kapacitou vlhkosti 800-1500 na 100 hmotnostních dílů. rašelina 30,0-50,0; fosforečná hnojiva 0,006-0,4 (při P₂О₅); potašová hnojiva 0,03-0,2 (na K₂O), uhličitanový sapropel a zbytek. Půda může navíc obsahovat dusíkatá hnojiva v množství 0,04-0,25 hm. (na N). Půda může navíc obsahovat ptačí trus bez steliva v množství 10-20 % hmotn. (s.d. 30-36 %). Jako sapropel se používá uhličitanový sapropel o vlhkosti 55-78% těžený v jezeře Nero, je možné použít sapropel s nižší vlhkostí. Jako rašelina se používá rašelina se sušinou 22-45 % a vlhkostí 800-1500 na 100 hmotnostních dílů. rašelina z ložiska Tikhmenevskoye. Jako fosfátová hnojiva se používá superfosfát podle GOST 5956-73, dvojitý superfosfát podle GOST 16306-75 a fosfátový kámen podle GOST 5716-74. Jako draselná hnojiva se používá chlorid draselný podle GOST 4568-74 a uhličitan draselný podle GOST 10690-73. Jako dusíkatá hnojiva se používá dusičnan amonný podle GOST 2-75, dusičnan sodný podle GOST 828-68, močovina podle GOST 2081-75 atd. Jako ptačí trus, ptačí trus bez podestýlky s obsahem vlhkosti používá se 64-70 %, lze použít ptačí trus s nižší vlhkostí.

Příprava půdy spočívá v promíchání výchozích složek v míchačkách (např. lopatkových) do homogenní konzistence.

Příklady půd podle vynálezu ve srovnání s prototypem jsou uvedeny v tabulce 1, ukazatele vzrostlých semenáčků v tabulkách 2,3,4.

Zeminu lze použít i jako hnojivo při pěstování zeleniny.

Nároky (2)

1. PŮDNÍ SUBSTRÁT PRO PĚSTOVÁNÍ SAZEB ZELENIN včetně hnojiv sapropelu, rašeliny, fosforu a draslíku, vyznačující se tím, že jako sapropel je použit uhličitan sapropel v následujícím poměru složek hm.

Rašelina 30,0 50,0
Fosforečná hnojiva (počítáno na P₂О₅) 0,006
Draselná hnojiva (přepočteno na K₂O) 0,03 0,2
Uhličitan sapropel Zbytek
2. Substrát podle nároku 1, vyznačující se tím, že navíc obsahuje dusíkatá hnojiva v množství 0,04 až 0,25 % hmotn. (na bázi dusíku).

3. Substrát podle nároku 1, vyznačující se tím, že navíc obsahuje ptačí trus prostý steliva v množství 10 až 20 % hmotn. se sušinou 30 – 36 hmotn.

SU915008945A 1991-11-27 1991-11-27 Půdní substrát pro pěstování sazenic zeleniny RU2043710C1 (ru)