Od roku 1998 Ruská federace zavedla klasifikaci odpadů do tříd nebezpečnosti, jejímž účelem je minimalizovat škodlivé vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví při likvidaci nebo recyklaci odpadů.
Třídy nebezpečnosti odpadů jsou stanoveny federálním zákonem Ruské federace č. 309-FZ „O odpadech z výroby a spotřeby“ ze dne 30.12. prosince. 08 (aktuální vydání – ze dne 29.07.17. července 242), a příslušnost určitých druhů odpadů ke specifické skupině v souladu s charakteristikou původu – FKKO, schváleného nařízením Rosprirodnadzor č. 22.05.17 ze dne XNUMX. května XNUMX.
Druhy odpadů: definování kritérií podle klasifikátoru FKKO
FKKO (Federal Classification Catalogue of Waste) je kódový systematizér, ve kterém je odpadům přidělován digitální kód na základě souboru kritérií a stupně ohrožení životního prostředí. Tyto kódy umožňují vyvinout bezpečný způsob přepravy, odstraňování nebo zpracování odpadů a vést účetnictví v oblasti odpadového hospodářství.
Hierarchie FKKO a dekódování kódu
Pole kódů je šest informačních segmentů („0 00 000 00 00 0“) skládajících se z 11 číslic. Kódová nomenklatura obsahuje informace o hlavních charakteristikách odpadu a odráží vlastnosti a složení odpadu.
Počáteční hierarchická úroveň je blok, jeho číslo je první v kódové nomenklatuře („X 00 000 00 00 0“). V blocích (v Seznamu je jich 8) vzniká odpad podle původu.
Druhou hierarchickou úrovní je skupina. V rámci kódu zaujímá druhý a třetí segment, ve kterých je zašifrován typ („0 ХХ 000 00 00 0“) a podtyp („0 00 ХХХ 00 00 0“) odpadu.
Další hierarchickou úrovní je podskupina. Ve struktuře kódu je uveden ve čtvrtém segmentu („0 00 000 XX 00 0“) a nese informace o typech a frakcích látek. V podskupinách bylo klasifikováno a kódováno původním kódem 20 forem a stavů.
Pátý segment kódu je pozice („0 00 000 00 XX 0“), šifruje informace o konkrétním názvu odpadu a jeho vlastnostech.
Šestým segmentem kódu je třída nebezpečnosti odpadu („0 00 000 00 00 X“), přiřazená v souladu s odpovídajícím stavem a charakteristikami odpadu.
Kritéria klasifikace odpadů
V souladu s federální legislativou o otázkách životního prostředí, bezpečném skladování, ničení a recyklaci odpadu schválil Rosprirodnadzor FKKO, ve kterém je odpad klasifikován podle takových definujících charakteristik, jako jsou:
- třída nebezpečnosti pro životní prostředí;
- původ
- organický (přírodní) – odpad po zpracování produktů rostlinných nebo živočišných organismů,
- domovní a komunální odpad,
- odpad obsahující minerální složky,
- odpad z chemické výroby;
- tuhý – dělí se na komunální odpad (TKO), domovní odpad (TKO), stavební odpad,
- disperze – pastovité a gelovité látky a materiály, suspenze,
- volné – vznikající při stavbě objektů, piliny, prach, prachová suť,
- látky obsahující plyny,
- obsahující kapalinu;
Taková podrobnost v klasifikaci odpadů je způsobena potřebou zajistit vhodnou technologii pro skladování nebo zneškodňování nebezpečných odpadů, organizovat odvoz odpadu k neutralizaci a recyklaci, pokud je předmětem recyklace, a také regulovat provoz používaných speciálních vozidel při přepravě odpadu, který ohrožuje zdraví nebo životní prostředí.
Třídy nebezpečnosti odpadů: definice a výpočet třídy
Zařazení odpadu do konkrétní skupiny nebezpečnosti nám umožňuje standardizovat všechny stupně nakládání s odpady (odvoz ze sběrny, třídění podle druhu, údržba a skladování v místech, kde dochází ke zpracování nebo likvidaci) v souladu s legislativními doporučeními.
V kódu klasifikátoru jsou třídy nebezpečnosti odpadu označeny jedenáctým symbolem („0 00 000 00 00 X“). Podle Čl. 4.1 Federální zákon č. 309 ze dne 30.1208, třída je určena hodnotou od 1 do 5 a odpovídá stupni nebezpečnosti určitého druhu odpadu pro lidské zdraví, přírodní prostředí a ekologii jako celek.
Ministerstvo přírodních zdrojů (vyhláška č. 536 ze dne 04.12.14. XNUMX. XNUMX) upřesnilo kritéria pro zařazení odpadu do určité třídy a v závislosti na zdroji jeho původu a jsou rozdělena do tří segmentů:
- průmyslový odpad – 1 – 3 třída nebezpečnosti;
- odpady ze stavebnictví – 3 – 4 třída nebezpečnosti;
- komunální a domovní odpad – 4 – 5 třída nebezpečnosti.
Složení a vlastnosti tříd nebezpečnosti
Třída I – extrémně nebezpečný odpad
Patří sem druhy odpadu, které obsahují sloučeniny, které se přirozeně nerozkládají, což vede k narušení přirozené ekologické rovnováhy a poškozuje živé organismy. Patří sem toxické těžké kovy (rtuť, thalium, olovo) a řada chemických prvků (polonium, plutonium aj.).
Příklady odpadů 1. tř. nebezpečí: azbestové vlákno nebo prach, transformátory, barometry, termostaty, energeticky úsporné lampy, rtuť-zinková zařízení, kondenzátory, teploměry a spotřební materiál pro lékařská zařízení.
Třída II – vysoce nebezpečný odpad
Látky obsažené v odpadech této třídy jsou méně nebezpečné pro lidské zdraví a přírodu, ale odstranění následků jejich dopadu na ekosystém Země bude trvat několik desetiletí.
Příklady odpadů 2 tříd. nebezpečí: baterie a vadné autobaterie, olovo, formaldehydové pryskyřice, odpadní oleje, acidobazické roztoky, organická rozpouštědla, napájecí zdroje pro kancelářské a počítačové vybavení, zbytky po zpracování ropy, fungicidy a insekticidy, střelný prach.
Třída III – středně nebezpečný odpad
Patří sem odpady, pro které je stanoven 10letý cyklus zpracování v přírodním prostředí. Jejich zdrojem je především stavební a zemědělský průmysl, ale i podniky na výrobu komponentů pomocí technologií chemického zpracování.
Příklady odpadů 3 tříd. nebezpečí: katalyzátory, termosetové plasty, stavební odpady různých frakcí (cementový prach, štípané stavební materiály), barvy a laky, kabely a prvky inženýrských sítí, přísady proti důlkové korozi, petrochemie, humus a živočišné tuky.
Třída IV – nízkonebezpečný odpad
Tato třída zahrnuje odpad, jehož negativní dopad na ekosystém je nevýznamný a jeho likvidace nezabere více než 3 roky. Většina z nich je jemnozrnný stavební a domovní odpad, který podléhá následné recyklaci.
Příklady odpadů 4. třída. nebezpečí: rudný a vápenný prach, pneumatiky, velkorozměrový pevný odpad (nábytek, interiérové předměty), drobné filtry, vybavení domácností a kanceláří, stavební odpad (dřevěné konstrukce, sklo, střešní lepenka, zbytky materiálu, tmel), zemědělský bioodpad.
Jaký odpad není nebezpečný? – jedná se o odpad třídy V
Do této skupiny patří odpad, který není nebezpečný, neškodí přírodě a používá se jako surovina ke zpracování.
Příklady třídy odpadu 5. nebezpečí: neželezné a železné kovy, hadry a textilní výrobky, odpad ze zpracování dřeva, odpad ze skupiny výrobků.
Zdravotnické, biologické a radioaktivní odpady nespadají do obecné klasifikace. Jejich oběh je regulován průmyslovými předpisy.
Nakládání s odpady třídy nebezpečnosti 1-4
Norma stanovuje požadavky, podle kterých se provádí přeprava, skladování, zpracování na šrot nebo druhotné suroviny a odstraňování odpadů třídy nebezpečnosti 1-4.
- 1 třída – přepravovány označenými speciálními přepravami nebo v uzavřených kontejnerech (u malých objemů), zabraňujících jejich úniku a vstupu odpadů do vnějšího prostředí (půda, vodní plochy), skladovány v izolovaných prostorách;
- 2 třídy – přeprava se provádí specializovanými vozidly, ale v samostatných uzavřených kontejnerech. Skladování látek této skupiny je povoleno pouze na zvláštních místech s omezeným přístupem, v uzavřených skladech, na paletách;
- 3 stupně – pro přepravu středně nebezpečného organického odpadu se používají speciální vozidla. Skladovací podmínky čekající na zpracování jsou v nádržích a musí zabránit jejich vzájemnému působení s jinými odpady a také jejich vniknutí do půd a vodních ploch;
- 4 stupně – odpady této třídy nepředstavují patologické nebezpečí pro životní prostředí a obyvatelstvo, proto jsou ze sběrných míst odváženy na skládky nebo do recyklačních závodů pravidelnou nebo vybavenou dopravou. Před likvidací se skladuje na místech k tomu určených, kde se třídí na zneškodněné nebo vhodné k regeneraci.
Výpočet úrovně nebezpečnosti odpadu
Postup a výpočet třídy nebezpečnosti odpadu je stanoven paragrafy. 4.3 a 4.4 usnesení č. 144 ze dne 16.06.03. června 2.1.7.1386 („O nabytí účinnosti SP 03-XNUMX“), podle kterého:
- při porovnání vlastností odpadu a jejich souladu s charakteristikami uvedenými v FKKO je odpadu přiřazena třída nebezpečnosti, dle katalogu;
- nejsou-li žádné shody na charakteristikách, třída nebezpečnosti nové součásti se stanoví výpočtem, u kterého vlastník zahájí postup identifikace a následné zadání informací do klasifikátoru.
Třída nebezpečnosti je souhrnným ukazatelem všech nebezpečných prvků obsažených ve studovaném objektu. Jejich počet je určen na základě:
- normy GOST;
- technické podmínky a předpisy;
- projektová dokumentace.
Vliv nebezpečných prvků se počítá pro každou pozici zvlášť. Při výpočtu se používá vzorec:
C – měrná hmotnost nebezpečného prvku;
W – hmotnost odpadu 1000 g.
Je také možné určit třídu odpadu experimentálně. Tato metoda je však použitelná pouze ve specializovaných laboratořích, které mají pro tyto studie licenci.
Třída nebezpečnosti stavebního odpadu se kromě obecných hodnotících kritérií stanovuje mimo jiné s přihlédnutím k dalším informacím o jeho interakcích s jinými druhy odpadů (například betonový prach napuštěný odpadním olejem nebo ropnými produkty) jako jeho příslušnost ke specifické kategorii požárního nebezpečí.
Certifikace odpadu
Odpadový pas je certifikát potvrzující stupeň nebezpečnosti konkrétního druhu odpadu. Mít cestovní pas je povinnou podmínkou pro podnikatelské subjekty specializující se na tyto oblasti:
- nakládání s odpady;
- průmysl a stavebnictví, které provádějí jejich akumulaci, zpracování nebo likvidaci;
- jejichž produkce zahrnuje vznik odpadu v důsledku jejich činnosti.
V pasportu odpadu je uveden jeho kód, který obsahuje informace o nebezpečných složkách odpadu, v pořadí, v jakém je uveden v Seznamu kódů FKKO.
Certifikaci odpadů provádí Rospotrebnadzor, řídí se klasifikačním standardem FKKO nebo na základě výsledků výzkumu z laboratoří licencovaných oddělením.
