Světové oceány, dosud málo prozkoumané, nepřestávají udivovat naši představivost svým bohatým podmořským světem. Jeho hlubiny jsou domovem obrovského množství živých tvorů, z nichž některé jsou spíše rostlinami. Jako ozdobné mořské květiny zdobí dno svými barevnými těly kolébajícími se pod proudem vody.
Kdo je to? Sasanky jsou příbuzné korálových polypů, které nemají minerální kostru. Jsou běžné doslova ve všech mořích naší planety, ale většina z nich je v tropických vodách. Nabízíme vám zajímavosti o těchto neobvyklých zvířatech.
Jiný název pro mořské sasanky je „mořské sasanky“. Milovníci květin vědí, že sasanky jsou květiny, které mají velmi širokou škálu barev. Sasanky jsou také téměř v jakékoli barvě, a proto dostaly toto jméno.
Mořské sasanky jsou vlastníky těla, které je v neustálém pohybu – buď se stahuje, pak zase natahuje, nebo se ohýbá.
Jejich měkké tělo se skládá ze svalnaté nohy, která je korunována mnoha chapadly. Některé druhy mořských sasanek mají na spodní části nohou speciální přísavku, kterou se připevňují ke dnu, ke kamenům nebo nějakému jinému povrchu. A v horní části nohy všech mořských sasanek je otvor úst. Právě ta je obklopena řadami tenkých, dlouhých a neustále se pohybujících chapadel, na jejichž koncích jsou speciální buňky (bodavé buňky), které vystřelují jedovatá vlákna. „Výstřely“ jsou potřeba k ochraně před potenciálními nepřáteli.
Jed mořských sasanek škodí nejen mořským živočichům, ale i lidem. Kontakt s ním způsobuje popáleniny a vředy na kůži, které se velmi špatně hojí.
Sasanky se živí pomocí chapadel, která pohybem nasměrují vodu do úst. Spolu s vodou se do dutiny ústní dostávají i „nečistoty“ – plankton, drobní korýši, ryby, oblázky a další nečistoty. Sasanka je odfiltruje a sežere. Některé mořské sasanky nedokážou „roztřídit“ „předměty“, které se jim dostanou do úst, na jedlé a nepoživatelné – vše stráví. Existují však také mořské sasanky, které jsou schopny rozlišit „živou potravu“. Znehybňují ji svými bodavými nitěmi a vtahují do sebe.
Některé mořské sasanky jsou „býložravci“ – živí se řasami.
Sasanky jsou primitivní živočichové. Ale přesto jsou „dost chytří“, aby se v případě nebezpečí bránili. Matka příroda jim požehnala schopností zatáhnout svá chapadla, když se přiblíží nepřítel.
Sasanky jsou živočichové preferující samotu – v koloniích žijí jen některé druhy mořských sasanek. Ale v zásadě platí, že pokud sasanka uvidí svého druha blízko sebe, pokusí se ho zabít svými bodavými buňkami.
Sasanky vedou „sedavý“ životní styl, ale někdy se mohou „přestěhovat“ do nového bydliště. Když? Když se zásoby potravin vyčerpají, kde nyní „sedí“.
Způsob pohybu různých druhů mořských sasanek je různý. Někteří se jako šnek pohybují pomalu pomocí „podrážky“ na noze. Jiní zvolili rychlejší metodu „chůze“ – sklonili se ke dnu, přitiskli se k němu ústy, odtrhli nohu zespodu, zvedli ji a pak se opět přitiskli ke dnu přísavkou ve směru jejich pohybu a tak dále.
Další padají na boky a plazí se, svíjejíce se. Ti čtvrtí vědí, jak plavat. Mávají chapadly jako medúzy, ale neplavou tam, kam chtějí, ale kam je proud unáší.
Existují také mořské sasanky, které nosí krab poustevník. Někdy korýš najde skořápku, na které už sedí sasanka a usadí se v ní. Jindy se rak přiblíží k mořské sasance, kterou má rád, a dá jí čas, aby si na její přítomnost zvykl. Když k tomu dojde, podá rak sasance dráp, který se odtrhne ode dna a vleze na něj a odtud na račí krunýř. Jaká galantnost! Je pravda, že někteří poustevníci, pokud to „životní prostor“ dovoluje, ubytují několik dalších mořských sasanek.
Někdy si krab poustevník vybere partnera – sasanku – od dětství. To se děje pouze u druhu Adamsia palliata. Usadí si na sebe velmi mladou mořskou sasanku a ta mu roste. Dospělá mořská sasanka má velmi širokou nohu, která svou velikostí přesahuje velikost krunýře raka. S věkem získává základna nohy oválný tvar a tvrdne, čímž tvoří nový domov pro rakovinu, prostornější a pohodlnější. To je vděčnost za to, že ji rakovina nese celý život!
Najdou se ale i drzé mořské sasanky, které souhlas kraba poustevníka nezajímá. Když se chtějí „svézt“, sasanky se svými chapadly přichytí ke kameni, odtrhnou podrážku ze dna a v této poloze zůstanou, dokud kolem neproleze krab poustevník. Když k tomu dojde, sasanka si připevní podrážku ke své krunýři.
Existují další mořští obyvatelé, se kterými si mořské sasanky vytvořily vzájemně výhodné vztahy – to jsou mořští klauni. Tyto ryby se živí zbytky potravy na chapadlech mořských sasanek, čímž je čistí. Jako vděčnost mořská sasanka nejen že klauny neštípe svým jedem, ale když se přiblíží nepřítel, skryje mořského klauna a zakryje ho svými chapadly.
Dalším příkladem symbiózy je spojení sasanky a kraba boxera, který se nebojí žahavých buněk mořských sasanek. Tito krabi najdou mořské sasanky a berou je do svých drápů a používají je k obraně, když se přiblíží nepřítel.
Bez ohledu na to, jak se sasanka dostane na „záda“ raka, tato symbióza je výhodná pro obě strany. Sasanka dostává volnost pohybu a rakovina dostává ochranu a zbytky po jídle jejího „jezdce“.
Některé druhy mořských sasanek se dokážou zavrtat do země – jedná se o tzv. hrabavé sasanky. Jako červi jdou hlouběji do písku nebo bahna a venku po nich zůstávají jen chapadla.
Některé druhy mořských sasanek jsou velmi drobné – do 3 mm, jiné mohou dosáhnout v průměru jeden a půl metru (kobercové sasanky) a existují sasanky, které dosahují výšky 1 m.
Většina sasanek preferuje mělká stanoviště, ale jsou i takové, které preferují větší hloubky (nad 1 km).
Některým druhům mořských sasanek se dobře daří v akváriích a dodávají jim fantasticky krásný vzhled.
