Jak dlouho sumec za rok roste?

Sumec průplavový (Ictalurus punctatus) (obr. 52) byl poprvé dovezen do SSSR z USA v roce 1974 a v domácí i zahraniční akvakultuře se poměrně dobře rozvinul. Tento druh je teplomilný (tepelné podmínky ne nižší než 25-30°C), ale je extrémně odolný – vydrží zimování pod ledem 3-4 měsíce. Žije jak ve sladkovodních nádržích, tak v nádržích se slaností do 21 %. Obsah kyslíku ve vodě musí být minimálně 5 mg/l, smrtelné koncentrace kyslíku při teplotách 25, 30, 35 °C jsou 0,95, 1,03, 1,08 mg/l.

Průměrná hmotnost dospělých jedinců je od 300 g do 5 kg, existují však i ti, kteří váží více než 34 kg; délka – 25-80 cm.
Sumec kanálový dospívá ve 3.-4. roce života. Tření probíhá v květnu až červnu při teplotě vody 25-30°C.
Larvy a plůdek se živí zooplanktonem, starší ryby se živí jepicemi, chrostíky, chironomidy, měkkýši, raky atd. Rybami se mohou živit sumci větší než 30 cm.
Kanálský sumec se úspěšně pěstuje v rybnících v oblastech, kde je teplota vody udržována nad 22°C po dobu alespoň 4 měsíců. za rok.
Obsah bílkovin v krmivu by měl být minimálně 30 % (z toho polovina živočišného původu). Můžete použít krmivo pro pstruhy. Koeficient krmení – 2. Velikost krmení a frekvence krmení závisí na teplotě vody.

Krmení ryb v přezimujících rybnících je povinné;
Začnou se krmit, když je teplota vody nad 4 °C (tabulka 109).

Tabulka 109. Závislost krmné dávky kanálových sumců na teplotě vody

Dietní množství, % hmotnosti ryb

Počet dnů krmení v týdnu

Při nízkých teplotách se krmivo podává jednou denně, při vysokých teplotách (nad 1°C) – dvakrát: ráno a na konci dne. Častější krmení (20-6x denně) by mělo být prováděno v prvních fázích odchovu mláďat.
Larvy sumců kanálových dostávají potravu podle jejich spotřeby: při dosažení průměrné hmotnosti 0,25 g je denní dávka 10%, při hmotnosti 5 g – ne více než 5-6% hmotnosti ryby.
Potěr dostávají potravu v krmítkách a starší věkové skupiny – na zemi. Můžete použít stejné techniky krmení jako při chovu kaprů.
Kanálový sumec si rychle zvyká na časy krmení a místa krmení, proto se nedoporučuje je měnit. Je nutné pečlivě sledovat poživatelnost. Při špatném stravování se množství krmné dávky sníží.
Nejpříznivějšími oblastmi pro chov chovatelů kanálových sumců jsou Zakavkazsko, Střední Asie a Severní Kavkaz. V severnějších oblastech farmy využívají odpadní teplou vodu.
Samostatné rybníky jsou poskytovány pro pěstování oprav a letní údržbu producentů všech věkových kategorií. Je vhodné chovat mláďata v monokultuře nebo polykultuře s mláďaty kapra stříbrného. Společné pěstování chovného materiálu kanálového sumce s kaprem není povoleno z důvodu konkurence ve výživě.
Hustota výsadby nevyrostlých larev při odchovu chovných mláďat by neměla překročit 20 tis./ha, ročních mláďat při odchovu odchovných dvouletých mláďat – ne více než 1000 ks/ha, starší věkové skupiny – 500-700 ks/ha. Výtěžnost prstanek je 50 %, dvouletých 90 %, ryb starších věkových skupin 95 %. Pro charakterizaci plemenného materiálu je důležitým ukazatelem průměrná tělesná hmotnost (tab. 110).

ČTĚTE VÍCE

Kolik stojí filtr Barbus?

Tabulka 110. Průměrná hmotnost chovného materiálu kanálového sumce v závislosti na věku

Průměrná hmotnost ryb g

Průměrný přírůstek jiker v období letního krmení je 500 g. Samci kanálového sumce rostou rychleji než samice, jejich průměrná hmotnost je obvykle o 10-15 % vyšší. Dospívající chovatelé se poprvé vyznačují stupněm projevu pohlavních znaků. Pro získání potomků je lepší použít čtyřleté ryby a ryby zralejšího věku. Zároveň by se v chovu neměli chovat samci starší 10-12 let. Poměr samců a samic v plodišti by měl být 1:1.
V průměru můžete získat ne více než 10 tisíc larev od mladých samic a 20 tisíc larev od starších samic (ve věku od šesti do osmi let). Zimování všech věkových skupin lze provádět v běžných zimovištích kaprů.
Při formování odchovu byly převzaty tyto normy: hustota výsadby odchovných mláďat v přezimovacích rybnících 200-300 tis./ha, dvouletých 200 c/ha, plemenný materiál starších věků 150 c/ha, plemeníků nejsou větší než 2000 ks/ha. Výstupní standardy: ročky – 80, dvouleté – 90, starší opravárenské skupiny a výrobci – 95%.
Producenti jsou drženi v přezimovacích rybnících až do začátku tření. Chytají se do vody Hamsorosovým nevodem, ze kterého se pak vybírají pomocí rukávů (látkových nebo Rachel) dlouhých 1-1,3 m, umístěných na jedné straně na kovové obruči o průměru 30-35 cm. chovatelé jsou umístěni v nosítku s vodou, vybavené plachtovými kryty. Délka nosítka je 1,5 m, šířka 40-45 cm.
Dva dny před rybolovem je krmení ryb zastaveno, aby žaludky plné potravy nezakrývaly výraz pohlavních žláz.
Uvolňování mléka od samců při tlaku na břicho (tekutost) není u sumců v kanálech pozorováno. Rozdělení producentů podle pohlaví není těžké. Samci všech věkových skupin jsou větší než samice, tmavší (někdy uhlově černé) barvy. Hlava samců je širší, masivnější, s dobře definovanými svalovými hrboly. Charakteristickým rozlišovacím znakem je přítomnost mužské urogenitální papily (hustý výběžek tkáně nacházející se za řitním otvorem). Samice mají v období tření velmi měkké břicho. Genitální oblast samic je kulatá, mírně oteklá a zarudlá.
Producenti jsou umísťováni do rybníků pro předtírovou údržbu (odděleně podle pohlaví) nebo přímo do výtěrových rybníků v množství nejvýše 1000 ks/ha. Zhuštěné osazení může vést ke srážkám a zraněním, protože jikry se během období před tření stanou agresivními. Za příznivých podmínek jsou připraveny k tření koncem května – začátkem června a v jižních zemích SNS – dříve. Doba tření závisí na povětrnostních podmínkách, optimální teplota je 25-30°C, při poklesu teploty vody se zpomaluje dospívání ryb a stejně jako při celkovém zhoršení životních podmínek se tření opožďuje.
K tření kanálových sumců se používají tři metody: rybník, klec a akvárium.
Jezírková metoda je nejjednodušší. Umělá třecí hnízda jsou instalována v malém (maximální plocha 1 ha), poměrně hlubokém (1,5-1,8 m) rybníce. K tomuto účelu se používají plechovky od mléka, dřevěné nebo kovové sudy, kanystry, které musí být čisté a bez cizích pachů. Pomocí dřevěných kůlů se plechovky zpevňují ve vodorovné poloze (na boku) ve vzdálenosti 2-3 měsíců od břehu, s otvorem směrem ke středu jezírka, v hloubce 50-70 cm z hladiny.Do jezírka se vysazují sumci podle počtu hnízd – samci a samice v poměru 1:1. Na 100 hektar je povoleno vysadit až 1 párů pěstíren. Vzhledem k tomu, že tření je poměrně rozšířené, lze hnízda používat opakovaně. Hnízda jsou denně kontrolována. Samec hlídá vejce snesená do hnízda.
Po vylíhnutí se volná embrya odeberou z hnízda a umístí do průtočných van nebo van, kde jsou držena, dokud nepřejdou na aktivní krmení. Za účelem odstranění embryí se plechovka nebo kanystr rozváže a vynese na břeh, kde se obsah opatrně nalije do kbelíků.
Nevýhody jezírkové metody: obtížnost ovládání a naprostá závislost na počasí. Za nestabilního počasí se tření extrémně prodlužuje – až do poloviny srpna. A vychovat z pozdních larev plnohodnotné mláďata je téměř nemožné. Pro zkrácení doby tření se proto chovatelům před vysazením do jezírka podávají hypofýzové injekce.
Klecová metoda umožňuje lépe sledovat průběh tření, používat speciálně vybrané páry, zjednodušující použití hormonální stimulace. Používají klece ze dřeva, drátěného pletiva, betonových tvárnic nebo oplocené plochy jezírka. Plocha klece je 3×1,5 m, hloubka vody je 60-90 cm. Stěny klece by měly být zahloubeny do dna jezírka a vystoupit 30 cm nad hladinu vody, aby ryby nevyskakovaly. Po vybavení hnízd pro tření (z konzerv a kanystrů důkladně vymytých čistou vodou) v každé z klecí je tam vysazen pár chovatelů.
Akvarijní metoda je optimální, protože umožňuje použití akvárií o objemu 200 litrů nebo běžných domácích koupelí v líhních pro býložravé ryby a kapry; Výměna uzlů je 10-14 l/min, teplota není nižší než 25-30°C.
Samec by měl být o něco větší než samice. Není-li jedna z ryb dostatečně připravena na tření, pak se jedinec připravený na tření (samec nebo samice) chová extrémně agresivně vůči partnerovi, který není připraven na reprodukci. Samcům se podá jedna injekce (5-10 mg hypofýzy na jednotlivce) současně se třetí injekcí u žen.
Při práci s lidským choriovým gonadotropinem by mělo být dávkování velmi pečlivě sledováno, protože lék bez pomocné látky je extrémně aktivní (1 mg – nejméně 2 tisíce IU!). Bylo vyvinuto jemné injekční schéma, které zajišťuje plynulé zvýšení dávky: první injekce je 0,5-1 mg, druhá je 2-4 mg, třetí je 3-6 mg/kg. Muž potřebuje 2-4 mg gonadotropinu. S každou injekcí se podá 100 tisíc IU penicilinu naředěného ve fyziologickém roztoku, který se používá k přípravě suspenzí hypofýzy nebo roztoku lidského choriového gonadotropinu.
Do třetí injekce jsou samci a samice chováni odděleně, při přeplněném ustájení samců a samic pohromadě je pozorován nárůst jejich agresivity v období před třením. Po podání výše uvedených léků se dvojice vyberou umístěním potenciálních „novomanželů“ do van nebo akvárií. Tyto nádoby musí být vybaveny bezpečně upevněnými a pečlivě nasazenými víky, nezapomínejte na jejich uzavření.
Tření začíná obvykle 16-20 hodin po třetí injekci a může trvat i několik hodin, po jeho skončení jsou samice odchyceny a vysazeny na letní krmení, samci zůstávají v lázních a hlídají jikry. Při použití dobře připravených jiker na tření klade jikry minimálně 80 % rybích párů.
Délka embryonálního vývoje u sumců v kanálech se pohybuje od 5 (při 28-30 °C) do 10 (při 21-24 °C) dnů. Po vylíhnutí embryí jsou samci vyloveni z lázní a umístěni do rybníků na letní krmení nebo se nechají znovu třít s jinými samicemi.
Při přepravě ne delší než 1 den se larvy přepravují v cisternách s živými rybami, které přepraví až 500 tis.
Prsočci kaprů jsou chováni v mono- nebo polykultuře s plůdky tolstolobika v malých, maximálně 10 hektarových, dobře naplánovaných odchovných kaprových jezírkách, kde se aplikují organická hnojiva (hnůj, sušená vegetace) v množství až 10 t/ha. 5-7 dní před vysazením larev se jezírka naplní vodou přes lapač podestýlky opatřený pletivem o velikosti ok ne větší než 1 mm. Hustota výsadby larev je 50-75 tisíc/ha. Průměrná hmotnost mláďat je 15-20 g. Míra přežití larev na mláďata je 50 %. Krmení začíná 5-7 dní po vypuštění do jezírka.
Rybníky se loví při teplotě vody do 14°C. Kanálový sumec jde do lapače s poslední vodou, takže v konečné fázi je do rybníka přiváděna čerstvá voda, aby se zabránilo úhynu.
Na přezimování se vysazují prstnatky do běžných zimujících kaprových rybníků v množství 300 tis./ha a v zimním období jsou přikrmovány. Výstup ročků ze zimování by měl být minimálně 807o.
Prodejní dvou- a tříleté sumce korytnačky lze chovat v polykulturách se stříbrným a tolstolobikem a buvolem velkoústým v malých rybnících.
Ve vysoce produktivních rybnících s malou filtrací se doporučuje následující hustota zasazení: tolstolobik – 1,5-2 tis. ks/ha, tolstolobik – 5-6 tis. ks/ha, buvol velkoústý – 15-200 ks/ha. V polykultuře s býložravými rybami a buvoly může být celková produktivita ryb více než 40 c/ha. Kanálové sumce je možné vysadit jako doplňkový objekt do velkých kaprových krmných jezírek (ne více než 100 ks/ha). V tomto případě kanálový sumec, který ničí hrubý nekton (larvy vážek atd.), působí jako biologický meliorátor.
V průmyslových farmách se chovný materiál pěstuje a chová ve vlečných klecích s velikostí ok 10 až 24 mm. Velikosti klecí jsou od 12 (3×4 m) do 24 (4×6 m) m2. Hloubka ponoru -2m. Dno klecí je lemováno rašelí s 8 mm síťovinou pro snížení ztrát krmiva. Na rozích spodní sítě je připevněno závaží, které dává kleci určitý tvar.
Chovný materiál se vybírá z prodejných dvouletých. Hustota výsadby dvouletých je 85-100 ks/m2, pro starší věkové skupiny, opravy – 50, pro producenty – 30 ks/m2. Pro boj s usazováním se dvouletí kapři vysazují do klecí v množství 5-10 ks/m2 (v závislosti na velikosti buněk klece).
Ke krmení se používá granulované krmivo pro pstruhy, ale i pastovité krmivo (mleté ryby nebo směs sestávající ze sleziny – 80% a mletých ryb – 20%;
a v obou případech přidat 1% pstruhový premix). Pastovitá krmiva tvoří 20-30/o stravy. V období před třením se upravuje podíl pastovitého krmiva na 40-507o. Krmí 2x denně – ráno a přes den.
Shluky vajíček mohou být ponechány v hnízdech, dokud se embrya nevylíhnou, nebo mohou být přeneseny k inkubaci do zařízení (například „Dnepr“ nebo Amur“). V zařízení je umístěno 5-6 spojek. Vylíhlá volná embrya jsou odsáta z přístroje a přenesena do podnosů nebo lázní.
Larvy jsou chovány ve sklolaminátových podnosech o objemu 1,5 m3 (4,55 x 0,75 x 0,57 m). Na přívodu a odvodu vody jsou instalovány filtry z nylonového síta č. 17-10 (na začátku růstu) a č. 7 (na konci růstu). Spotřeba vody -15-20 l/min. Hustota výsadby je do Z0 tis./m3. Doba pěstování je 10 dní. Teplota vody – 26-30°C. Průměrná hmotnost vyrostlých larev je 10 mg. Míra přežití -80%.
Larvy jsou krmeny 10-12krát denně Artemia nauplii ulovenou z rybníků, zooplanktonem a pastovitým startovacím krmivem RGM-5.
Jakmile larvy dosáhnou průměrné hmotnosti 100 mg, hustota osazení se sníží na 5 tis./m3 a pokračuje se v růstu ryb do hmotnosti 1 g po dobu 40–45 dnů. Míra přežití – 90%. V tomto období lze snížit podíl živé stravy ve stravě až na 20 %. Hlavním jídlem je předkrm a pasta (slezina). Mláďata o průměrné hmotnosti 1 g přemístíme do klecí k dalšímu krmení.
Roční mláďata jsou odchovávána v klecích ve dvou fázích: I – zvýšení hmotnosti ryb z 1 na 5 a ve fázi II růstu z 5 na 15-20 g.
V první fázi jsou mláďata chována v klecích o ploše 4-12 m2, vyrobených z delhi s velikostí ok 3-5 mm. Hustota osazení mláďat je do 2,5 tis./m2. Výtěžnost plůdků je 60 %. Ke krmení se používá pastovité krmivo (slezina a 1% premix) a krmné směsi pro pstruhové rybičky. Poměr pastovitého a suchého krmiva je 1:1. V období růstu tvoří potrava 10 % hmotnosti ryb. Frekvence krmení – 10 až 6krát denně.
Doba kultivace za příznivých podmínek je 30-45 dní. Ve druhé fázi se mláďata přesazují do klecí o ploše až 20 m2 vyrobených z delya o velikosti ok 8-12 mm. Hustota výsadby -1tis/m2. Ke krmení se používají krmné směsi vyvinuté pro pstruhové rybičky a pastovité krmivo ze sleziny s přídavkem 1% premixu. Frekvence krmení – 3-4krát denně. Velikost krmiva je 5-6% hmotnosti ryb.
V zimě lze mláďata chovat ve stejných klecích jako v prvních fázích odchovu. Hustota výsadby – 1 tisíc ks/m2. Krmení ročních mláďat je v zimě povinné. Velikost krmiva závisí na teplotě: při 7-8°C – 0,5-1% hmotnosti ryby, při 9-11°C – 1-2, při 12-13°C – 3%.K krmení, používejte stejné krmivo jako a v létě můžete použít i mleté čerstvé a mražené ryby, k nim přidat 1% pstruhový premix.
Když jsou mláďata chována v klecích instalovaných v chladícím jezírku, aktivně se živí a v období podzim-zima zvyšují svou průměrnou hmotnost o 15–20 %.
Komerční dvouletí se pěstují v klecích o ploše 16-24 m2, vyrobených z delya s velikostí ok 14-20 mm. Ročky se vysazují do klecí v březnu až dubnu. Hustota výsadby -350 ks/m2. Jednotková hmotnost sadebního materiálu je 15-20 g.
Pro krmení dvouletých mláďat se používá krmivo pro pstruhy a pastové krmivo. Krmte 2x denně – ráno a večer. Strava by měla tvořit 4-5 % hmotnosti ryb. Koeficient posuvu – 2-2,2. Dvouleté děti dosahují průměrné hmotnosti 400 g, míra přežití je 80 %.