Jak dlouho trvá, než se na mrtvole objeví larvy?

Případ využití fauny mrtvoly k určení času smrti / Lopatenok A.A., Bojko L.P., Budyakov O.S. // Soudně-lékařské vyšetření. – M., 1964. – č. 1. — S. 47-50.

bibliografický popis:
Případ využití fauny mrtvoly k určení času smrti / Lopatenok A.A., Bojko L.P., Budyakov O.S. // Soudně-lékařské vyšetření. – M., 1964. – č. 1. — S. 47-50.

vložit kód pro fórum:

V červnu byla v lese 2 km od osady objevena mrtvola pana M. s výraznými hnilobnými změnami, pokrytá množstvím hmyzu. Šetřením bylo zjištěno, že 23. února se pan M. v opilosti zřejmě ztratil v lese a umrzl. Teplota vzduchu se ten den pohybovala od -1 do +3°. Lebka a krční obratle byly bez měkké tkáně. Dolní čelist a hyoidní kost byly umístěny odděleně od mrtvoly. V přední stěně hrudní dutiny byly rozsáhlé defekty. Na levé horní končetině téměř zcela chyběla měkká tkáň, na zbývajících končetinách byla kůže většinou zachována. Navzdory výrazným hnilobným změnám byly na žaludeční sliznici jasně viditelné skvrny Višněvského.

Na měkkých tkáních, v dutinách těla a lebce bylo nalezeno mnoho živých larev a hmyzu a několik dospělých brouků. Byly odebrány jednotlivé exempláře různých druhů hmyzu (pozn.: Hmyz je nutné odebírat do zkumavek se 70° alkoholem, který nemění jeho barvu) a byli podrobeni entomologické studii, aby se objasnilo datum smrti, protože panovalo podezření, že pan M. nezemřel v den svého zmizení, ale mnohem později.

Malé množství modrých (Calliphora erythrocephala Mg) a zelených (Lucilia sericata Mg) larev mrchožrout. Larvy jsou bílé, až 15 a 8 na délku. mm (Obr. 1).

Vývojový cyklus brouků má své vlastní charakteristiky. Brouci kladou vajíčka jednou na jaře a larvy se objevují asi po 1-7 dnech. Larva může žít několik měsíců, 12x mění chitinózní obal.Zakuklení probíhá v zemi a trvá 4-2 týdny. Celý vývojový cyklus brouků v závislosti na teplotních podmínkách trvá 3/21 -2 měsíce. Po snesení vajíček přezimovaní brouci vymírají a v červnu se již nenacházejí. Dospělci a larvy mrchožroutů a krátkokřídlých se živí mršinami a trusem. Právě tyto larvy tvořily převážnou část objeveného hmyzu. Brouci a jejich larvy jsou predátoři, požírají larvy jiného hmyzu (hlavně mouchy).

Vezmeme-li v úvahu dobu vývoje much a brouků od stádia vajíček po larvy, pak je zřejmé, že na mrtvole se nejprve objevují larvy much a poté larvy brouků. Přítomnost pouze larev much a dospělých brouků na mrtvole nalezené v létě naznačuje, že k úhynu došlo v období, kdy již bylo ukončeno kladení vajíček brouků.

V našem případě, s přihlédnutím k teplotě a vlhkosti vzduchu v místě nálezu mrtvoly, můžeme předpokládat, že k prvnímu vajíčku brouků došlo koncem března nebo začátkem dubna a rozdílné velikosti larvy naznačují vícenásobné snůšky. První brouci nové generace by se tak na mrtvole mohli objevit začátkem června. V důsledku toho ke smrti pana M. došlo nejdříve 2 1/2-3 měsíce před nálezem mrtvoly.

Podle literatury se někdy na mrtvole vyskytují nejen larvy mrchožrout, ale i mouchy domácí (Musca domestica L.) a masné mouchy (Sarcophaga carnaria L.). Nepřítomnost larev těchto much v námi zkoumaném případě nabývá forenzního významu, neboť je známo, že moucha domácí je velmi blízce příbuzná člověku a vajíčka klade pouze v blízkosti lidských obydlí. Detekce larev mouchy domácí na nalezené mrtvole

pryč od domova osoby by vedlo k domněnce, že po smrti byla přemístěna.

Kromě výše zmíněných dospělých brouků byly na mrtvole nalezeny jejich larvy a larvy některých druhů much, drobní háďátka a roztoči gama. Zdá se, že hlístice jsou helminti brouků a jiného hmyzu, kteří navštívili mrtvolu. Určení druhů háďátek by pomohlo určit, který hmyz navštívil mrtvolu. Dosud však nejsou dostatečně prozkoumány, a proto z faktu jejich nálezu na mrtvole zatím nelze vyvozovat žádné závěry. Gamasoidní roztoči (nadčeleď Gamasoidea Reuter, patřící do řádu parazitiformních roztočů) nalezení na mrtvole jsou rozšířeni téměř ve všech klimatických pásmech, žijí v půdě, hnijícím odpadu a na mrtvolách. Jsou velmi malé, jejich délka je 0,2-3,5 mm, mají 4 páry nohou, nemají jasně definovanou členitost těla, břicho je pokryto dobře vyvinutým štítkem (obr. 4).

Při histologickém vyšetření kůže mrtvoly, které bylo provedeno za účelem zjištění vajíček hmyzu, byla v preparátech zjištěna přítomnost nějakého druhu houby a lignifikovaných kořenů rostlin, ale z histologických preparátů nebylo možné určit jejich typ. .

Faktu detekce roztočů gamasidů a rostlinných organismů jsme pro praktické účely nevyužili. Kvůli tomu jsme se omezili pouze na podrobnější popis vývojových znaků brouků a much, které se neustále a všude nalézají na mrtvolách dlouho nepohřbených. Podrobná entomologická studie fauny mrtvoly v každém případě podobná té, která je popsána, by přispěla k nahromadění znalostí, jejichž systematizace pomůže při řešení poměrně složitých problémů, které se někdy ve forenzní praxi objevují.

podobné články

Studium nekrofilního hmyzu nalezeného na lidských mrtvolách v Karélii / Lavrukova O.S., Prikhodko A.N., Tolmachev I.A., Shigeev S.V. // Bulletin soudního lékařství. – Novosibirsk, 2019. – Č. 1. — S. 29-32.

Použití mikrobiálně-entomologických dat ke stanovení věku smrti / Prikhodko A.N., Lavrukova O.S., Lyabzina S.N., Sidorova N.A., Popov V.L. // Soudně-lékařské vyšetření. – M., 2018. – č. 6. — S. 52-56.

Složení nekrofilních dvoukřídlých z Jižní Karélie identifikovaných na mrtvolách / Prikhodko A.N., Lyabzina S.N., Lavrukova O.S., Popov V.L., Beraya R.F., Polyakov A.Yu., Kobzev A.M., Lysenko S.V., Manin A.V., A.V. // Bulletin soudního lékařství. – Novosibirsk, 2017. – č. 2. — S. 12-16.

Forenzní lékařský význam stanovení druhové skladby nekrofilních dvoukřídlých / Prikhodko A.N., Lavrukova O.S., Lyabzina S.N., Gorbach V.V. // Soudně-lékařské vyšetření. – M., 2016. – č. 5. — S. 53-55.

Uchovávání těla v kufru nejprve zpomalí přístup ran k němu a poté urychlí jejich osídlení, protože teplota v autě je vyšší než teplota okolí. Kanadští vědci tyto informace získali na „farmě mrtvol“ v jednom z místních lesů a zveřejnili je v PLoS ONE. Informace pomohou kriminalistům přesněji určit datum úmrtí obětí, které se po smrti ocitly v odpovídajících podmínkách.

Kriminalisté určují čas od okamžiku smrti člověka pomocí různých údajů. Hmyz je obzvláště důležitý: objevuje se na mrtvole v určitém pořadí a pro řadu podmínek je známo, kolik hodin nebo dní po smrti jej lze očekávat. Tyto informace se získávají na „farmách mrtvol“ – speciálních místech, kde jsou ostatky lidí nebo zvířat umístěny v různých podmínkách, jejichž hodiny smrti byly přesně stanoveny.

Blow much jsou obvykle první, kdo přiletí na zbytky. Calliphora latifrons и Calliphora vomitoria – někdy minuty po smrti. Tělo však teprve musí objevit. Pokud to někde zavřete, hmyz se objeví později. Z tohoto důvodu může být odhad času úmrtí, a tedy i data činu chybný. Pro řadu podmínek je známo, jaká korekce by měla být provedena pro dočasnou nepřístupnost těla pro mouchy, ale poměrně běžná situace – tělo v kufru – v tomto ohledu nebyla studována.

Stacey L. Malainey a Gail Anderson ze Simon Fraser University (Kanada) se rozhodly tuto mezeru vyplnit. K simulaci lidských mrtvol použili šest těl domácích prasat. Tři zamkli v kufrech aut v jednom z lesů Britské Kolumbie, 45 kilometrů od Vancouveru. Dvě auta stála ve stínu, jedno nebylo chráněno před sluncem. Další tři mrtvoly byly umístěny na zem v klecích, které nebránily přístupu hmyzu, ale chránily před medvědy a mývaly. Všechna zvířata měla podobnou hmotnost (25–32 kilogramů) a byla oblečena stejně – v lidských košilích, spodcích a kalhotách.

Teplotu ve vozech měřily každou hodinu automatické teploměry instalované v kufru a interiéru. Během procesu pozorování však všechna zařízení v kmenech selhala. V klecích byly stejné teploměry. Vědci dvakrát týdně zaznamenávali stav každého těla: stupeň rozkladu, přítomnost určitého hmyzu, jeho věk (dospělec, kukla nebo larva, pokud larva, tak v jaké fázi).

První tři dny byl rozklad těl v kmenech pomalejší než na otevřených plochách a larvy much r. kalifora v autech nebyly nalezeny. Larvy jiných ranních much, Protophormia terraenovae, se tam objevil později než v celách. Na konci prvního týdne však byly mrtvoly v autech v pokročilejším stádiu rozkladu než těla v klecích. S největší pravděpodobností to bylo usnadněno zvýšenou teplotou v autech: urychlila vývoj larev Protoformie, ale překážel kalifora (tento hmyz preferuje chladnější místa). Ačkoli kvůli poruše nebyly k dispozici přesné údaje z teploměrů v kufru, uvnitř vozů bylo o 10 až 20 stupňů tepleji než venku a s největší pravděpodobností i v jiných částech vozů.

Hmyz začal téměř okamžitě kolonizovat tělo v jednom z vozů, ale jeho počty byly výrazně nižší než v jiných případech. Pravděpodobná příčina byla zjištěna později. Ukázalo se, že tento vůz měl mezi prostorem pro cestující a kufrem nainstalovanou kovovou protipožární clonu. Mohl by obsahovat pachy, které mouchy používají k detekci rozkládajících se zbytků. Ve dvou zbývajících autech bylo podstatně více hmyzu než na tělech v klecích. Je možné, že vysoká teplota v kmenech zvýšila šíření pachů, které přitahují mouchy. Zajímavé je, že v domech naopak těla kolonizuje méně hmyzu, než když jsou mrtvoly mimo budovy.

Ukazuje se, že při určování data smrti oběti nalezené v autě je nutné porovnat údaje o tom, jaký hmyz je na těle přítomen, s informacemi o teplotě v autě. Pokud není k dispozici, můžete zkusit extrapolovat informace z okolních meteorologických stanic. V opačném případě může být entomologické vyšetření přerušeno o několik dní, buď nahoru nebo dolů, v závislosti na tom, kdy byla mrtvola nalezena.

Forenzní věda úzce souvisí s biologií a chemií a nové metody z těchto věd pomáhají řešit zločiny. V poslední době je tedy možné podle koncentrace určitých látek v krvi určit dobu smrti člověka, podle proteinů ve vlasech, určit jeho identitu a nashromážděním bakterií na chytrém telefonu nebo podešev boty, možná pro sledování pohybu jednotlivce.