Aktivní verze webových stránek akvária je nyní k dispozici na adrese http://aquaria.ru. všechny materiály a registrace uživatelů aquaria2 vytvořené před 29.11.2011. listopadem XNUMX, blogy, témata fór, komentáře byly přesunuty na nové stránky.
Navigace
- Nejnovější publikace
- Nejnovější obrázky
- Všechny blogy
- Moje příspěvky
- Často kladené otázky (FAQ)
- Sběr novinek
Edice: Věstník rybářství a rybářství 1967/3
Kategorie: chov ryb
Všichni milovníci akvárií znají malé živorodé rybičky guppy. Jak v SSSR, tak v zahraničí se každoročně konají výstavy a soutěže guppy, na kterých akvarijní chovatelé prokazují své úspěchy ve zdokonalování stávajících a šlechtění nových plemen této ryby, která je extrémně variabilní ve tvaru a barvě.
Na rozdíl od samců se samice tohoto druhu neliší v kráse. Amatéři proto sní o zvládnutí metod, které by jim umožnily získat krásnější, bystré samce a méně obyčejných, obyčejných samic.
Abyste mohli vědomě a úspěšně chovat nová plemena gupek a nacházet způsoby, jak kontrolovat poměr pohlaví u potomstva, musíte znát základní zákony dědičnosti a také faktory, které určují vývoj ženského a mužského pohlaví a výsledné vlastnosti tvaru a barvy.
Chromozomy umístěné v buněčném jádře přímo souvisí s jevy dědičnosti. Když se mateřská buňka dělí, látka chromozomu je rovnoměrně rozdělena mezi dvě dceřiné buňky.
Každý organismus má určitý sudý počet chromozomů charakteristických pro jeho druh. Počet chromozomů obsažených v tělesných buňkách se nazývá diploidní nebo dvojitý, na rozdíl od pohlavních buněk (gamet), které obsahují poloviční nebo haploidní (jediný) počet chromozomů.
Jednotlivé malé úseky chromozomu, které mají specifickou biochemickou funkci, která má specifický vliv na vývoj individuálních vlastností jedince, se nazývají geny.
Chromozomy, které mají geny, které hrají rozhodující roli při určování pohlaví, se nazývají pohlavní chromozomy, chromozomy, které takové geny nemají, se nazývají autozomy.
V pohlavních buňkách, které mají haploidní sadu chromozomů, guppies, stejně jako většina zvířat, nemají více než jeden pohlavní chromozom a v tělesných buňkách, které mají diploidní sadu, jsou dva pohlavní chromozomy: jeden od matky, druhý od otce.
U gupek, v buňkách těla samic a ve všech vejcích (vajíčkách) tohoto druhu mají pohlavní chromozomy stejný tvar a nazývají se chromozomy X a u samců jsou pohlavní chromozomy dvojího typu – chromozomy X, které mají stejné tvar jako u žen a chromozomy Y, které se tvarem a velikostí liší od chromozomů X. Spermie mají vždy jeden pohlavní chromozom – buď X nebo Y.
Bylo zjištěno, že z vajíček oplodněných spermií nesoucí chromozom Y se vyvine sameček a z vajíček oplodněných spermií s chromozomem X se vyvine samice.
V mužských gonádách, varlatech, je produkován stejný počet spermií s chromozomem X a chromozomem Y. Vajíčko má tedy stejnou šanci, že bude oplodněno spermií nesoucí chromozom X nebo Y. Rodí se tedy v průměru stejný počet samců a samic.
Každá žena má tedy v buňkách svého těla dva chromozomy X, z nichž jeden obdrží od matky a druhý od otce. Muž dostává chromozom X pouze od matky a chromozom Y pouze od otce. Chromozomy, které mají geny, které hrají rozhodující roli při určování pohlaví, se nazývají pohlavní chromozomy a chromozomy, které takové geny nemají, se nazývají autozomy.
Autosomy u guppies jsou zodpovědné za dědičnost tělesné barvy u samců a samic, velikost a tvar těla a ploutví. Zkříží-li se samice se zlatým tělem s čistokrevným šedým samcem, nebo naopak šedá samice se zlatým samcem, pak budou všichni potomci šedí. Zdá se, že znak šedého zbarvení potlačuje znak zlatého zbarvení. Takové vlastnosti, které jsou při křížení supresivní, se nazývají dominantní a fenomén potlačování jednoho znaku druhým se nazývá dominance. Znak, který se při křížení neobjeví (v tomto případě zlaté zbarvení), se nazývá recesivní.
Jednotlivé znaky se zpravidla dědí nezávisle na sobě. Jedinou výjimkou jsou ty, jejichž vývoj je dán geny umístěnými blízko sebe na stejném chromozomu. Zdá se, že jsou vzájemně propojeny a přenášeny společně.
Pro milovníky guppy mají největší zájem na pohlaví. Geny zodpovědné za vývoj těchto vlastností se nacházejí na pohlavních chromozomech Y a X. První z nich jsou nutně přenášeny přímo z otce na syna. O dominanci zde není třeba mluvit, protože v mužských buňkách není žádný druhý chromozom X (tento typ dědičnosti se nazývá otcovská dědičnost). Charakteristiky spojené s ženským pohlavím (mateřská dědičnost) se přenášejí obtížněji.
Abychom porozuměli procesu dědičnosti vlastností spojených s ženským pohlavím, vezměme si samce guppy, který má červený pruh táhnoucí se podél spodního okraje ocasní ploutve (tento rys je pozoruhodný tím, že je neviditelný u mladých samic a objevuje se se projeví nejen u samců, ale i u starých samic) a zkříží ho se samicí z chovu postrádajícího tuto vlastnost. Červený pruh nezdědí žádný ze synů, ale nezmizí. Zdědí ji její dcery. Nečekejme, až zestárnou. Pro urychlení vzniku červeného pruhu vložíme samice do slabého roztoku methyltestosteronu (syntetická náhražka mužského pohlavního hormonu). (100 gramu methyltestosteronu se rozpustí ve 70 centimetrech krychlových 0,1% alkoholu. Tento roztok se nalije do 900 centimetrů krychlových vody. Tento roztok se do akvária přidává každý druhý den v množství 10 kapek na 15 litrů vody.) . Zhruba po třech týdnech se jim začnou vyvíjet červené pruhy na spodním okraji ocasní ploutve. Když se taková samice zkříží se samcem, který tuto vlastnost nemá, polovina jejích synů bude mít podél spodního okraje ocasní ploutve červený pruh. Proč polovina? Vzhledem k tomu, že matka má jeden chromozom X, obsahující gen, který určuje vývoj červeného pruhu na ocasu, zdědila po svém otci, který měl tuto vlastnost, a druhý chromozom X – od své matky, která takové geny neměla. .
Abychom usnadnili pochopení procesu dědičnosti vlastností souvisejících s pohlavím, představte si, že ženy jsou léčeny methyltestosteronem. Pokud jsou obsaženy v roztoku methyltestosteronu, odhalí se pouze dominantní vlastnosti, které se dědí podle typu mateřské dědičnosti, a dominantní vlastnosti, jejichž vývoj je dán geny umístěnými v autosomech. Recesivní znaky u hybridních jedinců lze identifikovat pouze křížením (hybridologická analýza).
Pohlavně vázané znaky u gupií byly dobře prostudovány a popsány genetiky. Závěry genetiků se potvrzují, když jsou samice testovány pomocí methyltestosteronu. Mnoho pohlavně vázaných barevných znaků popsali dánský vědec O. Vinge a sovětský genetik V. F. Natali.
Podle F. M. Polkanova je červený koberec uprostřed ocasní ploutve přenášen mateřským typem dědičnosti a hlavní rysy smaragdových gupií jsou přenášeny otcovským typem dědičnosti.
Zjistili jsme tedy, že pohlaví potěru guppy se určuje v okamžiku oplodnění a závisí na tom, která spermie oplodnila vajíčko: ty, které nesou chromozom X nebo chromozom Y. Zjistili jsme také, že samice gupek pod vlivem mužských pohlavních hormonů vykazují řadu vlastností, které bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou vázané na pohlaví, jsou obvykle patrné pouze u samců.
Je známo, že methyltestosteron má silnější účinek na mladé ženy než na staré. Embryologické údaje naznačují, že diferenciace gonád u gupií začíná ve vejci několik dní před vylíhnutím potěru z vajíčka. Nakonec fyziologové, přesněji endokrinologové, zjistili, že spermie obsahují látky podobné hormonům a ve spermiích s chromozomem Y převládají látky, které svým účinkem na zvířata připomínají ženské pohlavní hormony, a ve spermiích s chromozomem Y mužské převažují hormony.
Mám dotaz: je možné zasáhnout do procesu utváření pohlaví a pomocí hormonů změnit směr jeho vývoje?
Vycházel jsem přitom z předpokladu, že je snazší zasahovat do „volby“ směru vývoje pohlaví oplodněným vajíčkem, než jej již započaté měnit. Plné samice jsem zasadil do roztoku metyltestosteronu a po vylíhnutí plůdku jsem je choval v roztoku o stejné koncentraci 20-60 dní. Při zjišťování pohlaví se ukázalo, že ve všech vrzích převažovali samci (65-70 procent), zatímco v kontrole počet samců v žádném vrhu nepřesáhl 52 procent.
Podle vzhledu by se samci dali snadno rozdělit do dvou skupin. Asi dvě třetiny mužů měly obvyklé barvy a jedna třetina měla pouze ty barevné rysy, které se obvykle objevují u žen pod vlivem methyltestosteronu.
Abych se ujistil, že se mi skutečně podařilo úplně přeměnit samice na samce, umístil jsem dva samce s vybarvením samiček léčených methyltestosteronem a jednu panenskou zlatou samičku do samostatných nádob. Po měsíci a půl se ve všech pěti bankách objevil pouze šedý potěr, a když dorostl, ukázalo se, že v potomcích těchto samců není jediný syn. To je pochopitelné, žádný z mužů neměl chromozom Y, protože podle původu se měli stát ženami.
Tak jsem se naučil získávat pouze samice. Abyste získali více samců a také normálně zbarvených, musíte se naučit, jak ze samců udělat samice.
Teoreticky to lze provést pomocí ženských pohlavních hormonů.
V tomto experimentu byl úspěšný japonský vědec Yamomoto, který prováděl pokusy s malou rybou medakou (rodina zubatých kaprů označujících jikry). Ze samců udělal samice a zkřížil je s normálními samicemi, aby vytvořil 25 procent samic a 75 procent samců.
- Zobrazení 10285
