Australské společenství (Commonwealth of Australia) nebo stát Austrálie (The state Australia), člen Commonwealth of Nations. Hlavním městem australského státu je město Canberra. Hlavní město Canberra je také hlavním městem území, Australian Capital Territory, zkráceně ACT, součástí Austrálie a nachází se jako enkláva ve státě Nový Jižní Wales. Země Austrálie se nachází na stejnojmenném kontinentu, Austrálii, ostrově Tasmánie a několika dalších ostrovech Indického a Tichého oceánu. Je to šestý největší stát na světě podle rozlohy, jediný stát, který zabírá celý kontinent. Na sever od Australského společenství leží Východní Timor, Indonésie a Papua-Nová Guinea, na severovýchodě Vanuatu, Nová Kaledonie a Šalamounovy ostrovy, na jihovýchodě Nový Zéland. Nejkratší vzdálenost mezi hlavním ostrovem Papua-Nová Guinea a pevninou Australského společenství je pouhých 145 km a vzdálenost z australského ostrova Boigu do Papuy-Nové Guineje je pouhých 5 km.
Australská unie je federální stát skládající se ze 6 států a několika území. Populace od roku 2011 je 22,697,004 4 13 lidí, z nichž většina žije ve městech na východním pobřeží. Podle časopisu Newsweek je tato země na čtvrtém místě v žebříčku „Nejlepších zemí světa“. Tento kompozitní ukazatel se skládá z těchto žebříčků: vzdělání – 3. místo, zdraví – 6. místo, kvalita života – 6. místo, ekonomická dynamika – 9. místo, politická situace – 2010. místo. Je třeba poznamenat, že nejlepším ukazatelem je první místo. Podle Světového ekonomického fóra je Austrálie na 2011. místě ve světovém žebříčku konkurenceschopnosti (Seznam nejkonkurenceschopnějších zemí světa) za období 16-XNUMX.
Základy právního systému státu.
Austrálie je stát Commonwealthu, ve kterém mají nejsilnější pozice zastánci republikánské formy vlády. Základním zákonem státu je ústava schválená královnou Viktorií v roce 1900. Jiné právní předpisy mají také ústavní sílu, jako je zákon Statute of Westminster Act a Australia Act. Otázka republikánské formy vlády je často vznesena v australské unii. V únoru 1998 se v Canbeře konalo Ústavní shromáždění, kde většina delegátů hlasovala pro přeměnu Austrálie na republiku. V roce 1999 se po výsledcích úmluvy konalo referendum o zavedení republikánské formy vlády. Pro republiku hlasovalo 45,13 % účastníků. Podle sociologického průzkumu provedeného na konci roku 2005 si 46 % Australanů přeje, aby se Austrálie stala republikou. Pouze 34 % věří, že hlavou země by měl být britský panovník, zatímco 52 % si nepřeje, aby se dalším králem stal princ z Walesu Charles, kterého chce jako budoucí hlavu země vidět pouze 29 % australských občanů. Mnoho pozorovatelů věří, že královna Alžběta II bude posledním britským monarchou, který povede Australské společenství. V březnu 2007 tehdejší australský premiér John Howard vyjádřil pochybnost, že by se Austrálie stala republikou, dokud bude u moci současná královna Alžběta II.
Vykonna moc.
V čele Australského společenství stojí předseda vlády. Formální hlavou státu Australského společenství je královna Velké Británie. Královna jmenuje generálního guvernéra, který má pravomoc zasáhnout v případě ústavní krize, ale v normální době hraje čistě reprezentativní roli. Generální guvernér je také vrchním velitelem australských ozbrojených sil a v této funkci zastupuje královnu. Podle australské ústavy, přestože je královna Velké Británie v jedné osobě královnou Australského společenství i Velké Británie, její moc a vliv se na území obou zemí uplatňují zcela odlišně. Předseda vlády je volen jménem generálního guvernéra. Předsedou vlády se vždy stává pouze lídr strany nebo koalice s podporou většiny ve Sněmovně reprezentantů. Jediným případem, kdy se senátor stal předsedou vlády, byla volba Johna Gortona, který následně odstoupil ze Senátu, aby se stal členem Sněmovny reprezentantů (byly také doby, kdy byl senátor George Pierce úřadujícím předsedou vlády sedm měsíců v roce 1916, zatímco William Hughes byl v zahraničí). Australský kabinet je jmenován generálním guvernérem na doporučení australského premiéra. Ministři přímo zahrnutí do kabinetu se nazývají vyšší ministři kabinetu. Schůzí kabinetu se účastní pouze vysocí ministři, i když jiní ministři se mohou zúčastnit, pokud je jejich oblast činnosti na programu. Jednání kabinetu řídí předseda vlády.
Legislativní pravomoc.
Austrálie má dvoukomorový federální parlament sestávající ze Senátu (horní komora) 76 senátorů a Sněmovny reprezentantů (dolní komora) o 150 členech. Součástí parlamentu je také královna Velké Británie (zastoupená generálním guvernérem). Poslanci dolní komory jsou voleni v jednomandátových obvodech. Poslanci jsou voleni na 3 roky podle většinového volebního systému absolutní většiny s preferenčním hlasováním. Žádný stát nesmí být zastoupen méně než 5 zástupci. V Senátu je každý ze 6 států zastoupen 12 senátory a každé území dvěma. Volby do Senátu se konají podle stranických listin. Senátoři jsou voleni na 6 let. Polovina Senátu je znovu volena každé tři roky. Vláda se skládá z poslanců dolní komory a šéf většinové strany (nebo koalice stran) se automaticky stává premiérem.
Odkazy pro přechod do následujících sekcí:
- Austrálie (pevnina)
- Australské hlavní město (ACT)
- Victoria (Austrálie)
- Západní Austrálie (australský stát)
- Queensland (australský stát)
- Nový Jižní Wales (australský stát)
- Severní teritorium (stát Austrálie)
- Tasmánie (australský stát)
- Jižní Austrálie (australský stát)
- Canberra (město, hlavní město Austrálie)