Znalost parametry akvarijní vody často pomáhá při řešení problémů, se kterými se akvaristé při svém koníčku setkávají. Rostlinné akvárium také vyžaduje sledování parametrů vody v akváriu. Jak již bylo zmíněno v článku o chorobách akvarijních rostlin, nejdůležitější parametr vody pro rostliny je pH (kyselost), které se snadno měří test akvária na pH. Je také užitečné znát hodnotu uhličitanové tvrdosti (KH) vody. Akvarijní testovací sada pH+KH umožňuje stanovit nejen kyselost a uhličitanovou tvrdost, ale také odhadnout koncentraci rozpuštěného oxidu uhličitého ve vodě. Čas od času má smysl použít akvarijní test na obecnou tvrdost. U osázených akvárií jde především o to, aby celková tvrdost nebyla nulová, nebo ne nižší než 4 stupně. Existuje také systém výživy pro akvarijní rostliny, který vyžaduje pravidelné měření koncentrací dusičnanů a fosfátů pomocí testů.
Ne však všechny parametry vody lze nalézt pomocí expresní testy. Abych některé upřesnil parametrynebo přesněji, koncentrace iontů se musí měřit pomocí přístrojů. Samozřejmě ne každý má takovou možnost. Proto byl zahájen projekt „Mapa složení vod“. V rámci tohoto projektu mi akvaristé posílají vzorky kohoutkové vody z různých regionů a já provádím měření a získaná data zveřejňuji.
Měření byla provedena u těch prvků, jejichž koncentrace nelze určit pomocí akvarijních testů, popř akvarijní testy dávají těmto prvkům nízkou přesnost. Seznam obsahoval takové prvky jako draslíku, hořčíku, vápníku, železo, vepřové maso, manganu, měď, molybden, sodíku и zinek.
Níže jsou ve formě tabulky údaje z rozboru složení vody z různých regionů. Představuje také týdenní nárůst koncentrací těchto prvků z akvarijních hnojiv. Tato data by měla být zajímavá pro fanoušky akvarijních rostlin, aby pochopili příspěvek složení vody k nutričnímu systému jejich rostlin.
Na jaké parametry si v tabulce dát pozor?
Rozbor vzorků vody se nedělal proto, aby si každý mohl připravit akvarijní hnojiva pro svou vodu. To nedává smysl, už jen proto, že složení vody se může v průběhu roku měnit. Ano, a to není nutné. Rostliny se přizpůsobují různému složení vody. Je ale potřeba dát pozor na absenci některého prvku, případně na jeho velký přebytek. Právě tyto extrémy způsobují onemocnění akvarijních rostlin.
Je třeba věnovat pozornost prvkům, které rostliny spotřebovávají nejvíce. Pomocí uvedených čísel pro hnojiva můžete pochopit, o jaké prvky se jedná. Hnojiva nám slouží k tomu, abychom rostlinám dodali především prvky, které rostliny nejvíce spotřebovávají.
Draslík
O tomto prvku jsem psal již několikrát. Pokud jste zapomněli, přečtěte si článek: Draslík v akváriu. To říkalo draslíku Ve vodě z kohoutku je málo. Sodíku je přitom mnohem více. A vidíte to z dat analýzy. Proto přidáváme draslíku s hnojivy (draslík, makro, mikro). Někdy více, někdy méně, ale přidáváme.
Železo
Zde je lepší uvést příklady. Obvykle železa Ve vodě z vodovodu je ho málo, proto ji přidáváme spolu s hnojivy (mikro nebo železo). Ale když si vezmeme Petrohrad nebo Červonograd, tak z rozboru je jasné, že železo Hnojiva pro takovou vodu v akváriu nejsou nutná.
Бор
To je nejdůležitější mikroživina pro akvarijní rostliny. A z analýzy vidíme, že jeho koncentrace skáče z regionu do regionu. Důležitý je především obsah bora ve vodě pro dlouhostébelné druhy akvarijních rostlin. Například v Kyjevě, Moskvě a Petrohradu má smysl zavádět Micro v dávce blížící se maximu pro akvária s velkým počtem dlouhých stonků, vysokou úrovní světla a přísunu CO2. Ale v Charkově, Lugansku a Rivne bora Ve vodě je toho poměrně hodně a Micro lze přidat v dávce blížící se minimu. Chtěl bych upozornit uživatele filtrů s reverzní osmózou. Voda z kohoutku před a za filtrem obsahuje stejnou koncentraci bora. Tabulka ukazuje analýzu vodovodní vody v Charkově před a po filtru s reverzní osmózou.
Mangan
Manganu, jak vidíte, ve vodě z vodovodu většinou nestačí. A prvek je důležitý, takže i když je ve vodě hodně bóru, je nutná aplikace mikrohnojiv, aby se koncentrace doplnila manganu.
Hořčík
V tomto výčtu by se dal z hlediska důležitosti pro rostliny zařadit za draslík, ale soudě podle rozborů je ho všude dostatek a není třeba si s ním dělat starosti. Někdy mluví o tom, co se děje hořčík tvrdost je velmi nízká vzhledem k tvrdosti vápníku, proto byl tento prvek zařazen do seznamu analytů. Ale dokud je málo vody hořčík Nechytla jsem se tvrdostí.
Měď, molybden a zinek
Prvky, které jsou spotřebovávány rostlinami v malém množství. Nehrají velkou roli. Hlavní je, že se k rostlinám dostanou alespoň v malém množství. Například, molybden nebyla zjištěna v žádné z prvních dvaceti analýz. Ve stejný čas, zinek téměř všude. Jeho obrovská koncentrace v Lugansku ale může přinést překvapení. Existují důkazy, že některé druhy vodních rostlin nesnášejí dobře koncentrace zinek více než 0.2 mg/l. Jak určité rostliny v akváriu snášejí takovou koncentraci zinku, je otevřenou otázkou.
Vzorky vodovodní vody z vašeho města můžete poslat na adresu téma fóra
Přečtěte si více k tématu: voda pro akvárium, parametry vody, testování, složení vody
| Mapa složení vody v různých regionech Téma založil: yermolayev, Jun 01, 2014  voda do akvária | Ruslan7373 20. ledna 2021 |
| Bránit se pro akvárium nebo ne. Voda v Petrohradě Autor námětu: Světlana, 15 voda do akvária | iDem 16. ledna 2016 |
