Zástupci třídy Obojživelníci nebo obojživelníci plně odůvodňují své jméno (obojživelníci v řečtině znamenají dva žijící). Na evolučním žebříčku zaujímají přechodné stadium mezi vodními a suchozemskými obratlovci. Byli prvními mezi vyššími bytostmi, kteří zahájili úspěšné dobývání země.
Obojživelníci mají mnoho vlastností suchozemských živočichů, ale stále jsou silně spjati s vodním prostředím a zachovávají si rysy charakteristické pro jejich předky – lalokoploutvé ryby.
Rozmnožování a larvální stádium obojživelníků probíhá ve vodě. Vejcím (vajíčkům) chybí hustá skořápka a bez vody se nemohou vyvíjet. V dospělosti obojživelníci dýchají plícemi a navíc kůží, zatímco larvy dýchají žábrami a kůží. Vzhledem k účasti na dýchání je kůže slizniční a zpravidla holá, bez šupin a šupin.
Obojživelníci (obojživelníci) mají dva kruhy krevního oběhu, tříkomorové srdce a dochází k rozdělení krve na arteriální a žilní. Přední a zadní končetiny se skládají ze stejných částí jako u vyšších zvířat. Tělesná teplota není konstantní a závisí na prostředí. To omezuje aktivitu obojživelníků pouze na teplé období roku a omezuje jejich rozšíření.
Z vajíček nakladených do vody se vyvinou pulci, kteří po řadě přeměn ztrácejí žábry a rybí ocas, získávají suchozemské končetiny a vynořují se na pevninu.
To jsou ve stručnosti obecné rysy třídy obojživelníků. Tato skupina zvířat je však heterogenní a dělí se do tří nezávislých řádů. Nejpočetnější z nich, celosvětově čítající asi 1800 druhů, se nazývá řád bezocasých obojživelníků (obojživelníků). Patří sem i známé žáby a ropuchy. Tato zvířata ztratila v procesu evolučního vývoje ocas, ale získala řadu speciálních úprav nezbytných pro život na souši. Připomenout si můžete například speciální stavbu zadních končetin, která jim umožňuje pohyb skokem.
Druhým, mnohem méně reprezentativním řádem obojživelníků jsou obojživelníci ocasatí. Existuje asi 280 druhů. Zevně se ocasatí obojživelníci (mloci, mloci) jen málo podobají žábám a ropuchám a jsou spíše podobní jejich larvám – pulcům. To není překvapivé: ocasatí obojživelníci byli předky bezocasých obojživelníků a vývoj pulců odráží evoluční cestu vyšších obojživelníků.
Třetí, nejmenší řád obojživelníků, skládající se z pouhých 56 druhů, sdružuje velmi podivně vypadající zvířata – beznohé obojživelníky neboli ceciálie. Tato primitivní, slepá a hluchá červovitá stvoření se vyskytují pouze v tropech, žijí na zemi a mají malé spojení s vodou. Caecilians jsou nejstarší žijící obojživelníci.
Obojživelníci (Obojživelníci) hrají velkou a rozmanitou roli v životě přírody a někteří – v lidské ekonomice. V Karélii je zastupuje pouze 5 druhů patřících do dvou řádů: ocasatí a bezocasí obojživelníci.
- Obecné informace o dovolené v Karélii
- Hlava republiky Karelia
- Příroda Karélie
- Historická a kulturní území
- Kulturní tradice
- Lidové umění
- Fotoreportáže
Byli jste spokojeni s efektivní prací pracovníků Státní rozpočtové instituce „Turistické informační centrum Republiky Kazachstán“? Získali jste potřebné informace? Máte problémy? Zanechte svůj názor na práci instituce na https://bus.gov.ru
Pokud jste se ještě nerozhodli, jak se dostat ze Sortavaly do horského parku Ruskeala, pak je tato možnost pro vás!
Pokud je cílem vaší cesty spojit relaxaci a léčbu, pak je zdravotní turistika v Karélii určena právě vám
Zde najdete připomenutí, jak zajistit bezpečnou dovolenou
