V roce 2021 byl s podporou WWF Rusko zahájen projekt „Hodnocení stavu klíčových biotopů a vypracování doporučení pro zlepšení opatření na ochranu sivenu kamenného, ​​ohroženého endemitu řeky Kamčatky“. Ichtyologům z přírodní rezervace Kronotsky se podařilo najít nová místa tření vzácných ryb.

Hlavním problémem pro vypracování opatření na zachování a obnovu stavů ohroženého endemita kamčatského, sivena kamenného, ​​je extrémně nízká úroveň znalostí o jeho biologii. Specialisté se setkávají pouze s několika rybami, není známa ani vnitrodruhová struktura, ani velikost jejich tření. Hledání nových míst tření je velmi důležité pro zachování druhu, studium jeho biologie a plánování projektů ochrany. Vědci měli štěstí – během provádění vědeckého programu, blíže ke konci polní sezóny, byla objevena a popsána dosud neznámá oblast tření a byly shromážděny materiály pro genetickou analýzu populace.

„Sivoň kamenný je dravá ryba, která obývá pouze řeku Kamčatku a její přítoky. Tento endemit nelze zaměnit s jinými druhy lososa – má charakteristickou černou a červenou „mramorovou“ barvu. Je spolehlivě známo, že sekavce skalní pocházejí z jiného sekavce, Dolly Varden, v povodí řeky Kamčatky. Tyto ryby jsou jedinečným objektem pro studium základních problémů evoluce. Výskyt sivenu kamenného je prvním případem speciace známým u lososovitých ryb bez geografické izolace v říčních ekosystémech,“ řekl Grigory Markevich, vedoucí výzkumník v Kronotsky State Reserve.

Vědci z přírodní rezervace Kronotsky prokázali, že k vytvoření zuhelnatělého došlo v důsledku přechodu jeho předka k rozmnožování v malých vodních tocích v pásmu smrkového lesa. Tato stanoviště se výrazně liší od ostatních trdlišť Dolly Varden – dno je poseto smrkovým jehličím. Jehličí zároveň obsahuje velké množství pryskyřičných kyselin a silic. I když jsou tyto sloučeniny malé, jsou užitečné, ale v nadměrných koncentracích způsobují otravu ryb. Předchozí práce vědců z rezervace ukázaly, že ve vodě je mnohem více toxických látek v místech tření sivena kamenného než v místech tření Dolly Varden. Soudě podle provedených experimentů je takové prostředí pro Dolly Varden jedovaté, ale za podobných podmínek přežívá nedospělý kamenný char.

„Adaptace je spojena s řadou enzymů, jejichž aktivita je dána zrychleným metabolismem pod kontrolou štítné žlázy. Hormony, které vylučuje, regulují mnoho raných vývojových procesů u ryb: rychlost embryogeneze, růst kostí a svalů a tvorbu barvy. Díky zvýšené hladině těchto hormonů získává sivoň ve velmi raném věku specifický vzhled a je vizuálně velmi odlišná od Dolly Varden,“ vysvětlil Evgeniy Esin, výzkumník z Kronotsky State Reserve.

ČTĚTE VÍCE
Jak rychle rostou zebřičky?

Vědci zjistili, že adaptace na specifické podmínky raného vývoje omezila stanoviště tohoto druhu na reliktní zónu tajgy střední Kamčatky. Za posledních 40 let počet sivena skalního neustále klesá a v XNUMX. století se tento druh stal ohroženým. Na vině je zřejmě kácení smrkových lesů podél třecích vodních toků. Bez smrků se podmínky v potocích mění a sekavci skalní nenacházejí místo k rozmnožování. Poslední velká trdliště se zachovala v přítocích řeky Shchapina v přírodní rezervaci Kronotsky, kde nebyla prováděna žádná těžba dřeva.

„WWF Rusko každoročně pořádá grantovou soutěž pro přírodní rezervace a národní parky. Jedním z letošních vítězů v kategorii „Zachování klíčových ekosystémů“ se stal projekt přírodní rezervace Kronotsky zaměřený na posouzení stavu biotopů sivoňovců. Doufáme, že na základě vědeckého výzkumu budou specialisté na rezervace schopni vypracovat doporučení pro zlepšení opatření na ochranu tohoto druhu. Pomoci by mohlo zejména vytvoření rezervací v hnízdních oblastech sivena skalního,“ řekl Sergej Rafanov, ředitel kamčatské kanceláře Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

Aby upozornili na problém zachování sekavce kamenného, ​​odborníci z přírodní rezervace Kronotsky již pracují na zvýšení ekologického stavu sekavec kamenných z regionálního (nyní je zahrnuto do Červené knihy území Kamčatky) na federální, tj. to znamená, že budou usilovat o zařazení tohoto druhu do Červené knihy Ruska.

Мальма

Malma – Salvelinus malma

Čeleď lososovitých – Salmonidae

Dolly Varden stěhovavá se vyskytuje v moři, v pobřežních oblastech, odkud se na podzim dostává do řek a jezer, aby se rozmnožila. Říční forma žije trvale v malých horských studenovodních říčkách. Existují jezerní a jezero-říční formy.

Areál zahrnuje severní část Tichého oceánu jižně od Beringova průlivu podél asijského pobřeží do Severní Koreje a Japonska a podél severoamerického pobřeží do Kalifornie. Vyskytuje se také v arktických mořích – na západ k řece. Kolyma a na východ k řece. Mackenzie. Říční forma, která nejde do moře, je běžná v řekách Primorye, Sachalin a Japonské ostrovy.

V asijské části svého areálu se rozlišuje typický typ – severní Dolly Varden (Salvelinus malma malma) a jižní Dolly Varden (Salvelinus malma krascheninnikovi), které se poněkud liší v morfologických rysech, ale ve větší míře v charakteristikách karyotypů a genomů a zjevně představují nezávislé druhy. Hranice mezi nimi prochází jižním cípem Kamčatky a ústím Amuru v Okhotském moři.

Středně velký a velký loach se špičatou hlavou, vysokým a bočně zploštělým tělem. Horní čelist je rovná, úzká a daleko přesahuje zadní okraj oka. Ocasní ploutev u dospělých je velmi slabě vroubkovaná. Barva těla v moři je stříbrná, v řece se po stranách objevují četné karmínové, růžové, šedé a vzácně bílé skvrny (velikost skvrn je obvykle menší než velikost zornice); Pod postranní linií je méně skvrn a jsou větší. Přední paprsky pánevní a anální ploutve jsou světlé. Severní Dolly Varden dosahuje délky 1,2 m a hmotnosti 12 kg, jižní Dolly Varden je menší: délka 75 cm, hmotnost 3,8 kg. Říční obytná forma v Primorye není delší než 25 cm.

ČTĚTE VÍCE
Jak chovat mramorované gurami?

Ve sladkých vodách potrava zahrnuje larvy a kukly vodního hmyzu (komáři, chrostíky, jepice atd.), korýši, měkkýši a hmyz padající do vody. V místech tření lososů Dolly Varden sní velké množství vajec a mladých lososů, kteří se nedostali do hnízd. V mnoha lososích řekách je kaviár hlavní potravou Dolly Varden. V moři dospělí jedinci preferují zooplankton, méně často – mladé ryby.

Tok severní Dolly Varden do řek začíná v květnu a jižní – v červnu. K rozmnožování obou forem dochází koncem léta – začátkem podzimu, přičemž severní Dolly Varden má dřívější období hromadného tření. Ryby si staví malá hnízda ve studených, rychle tekoucích potocích a řekách na jemné oblázkové půdě a po tření zahrabávají jikry. Trpasličí rezidentní samci se často účastní tření stěhovavých ryb. Po prvním tření Dolly Varden nezemře a může se třet několikrát za život, zřejmě ne ročně. Na Kamčatce zůstává vytřená Dolly Varden přezimovat v řekách, na jiných místech v září sklouzne do moře, aniž by se zastavila ve sladkých vodách. Doba vývoje vajíček je několik týdnů. Po vynoření ze země žijí mláďata v řekách od jednoho do tří let. Poprvé se plodí ve třetím nebo čtvrtém roce života.

Literatura

  • Busarová O.Yu. 2020. Třetí případ trofické diferenciace bentosu Dolly Varden (Salvelinus malma) v pobřežní zóně Kamčatských jezer: jezero Azabachye. Rohož. VI int. vědecko-technické conf. „Aktuální problémy rozvoje biologických zdrojů Světového oceánu“, s. 14–18.
  • Busarova O.Yu., Esin E.V., Butorina T.E., Esipov A.V., Markevich G.N. 2017. Ekologická diferenciace rezidenční Dolly Varden Salvelinus malma (Salmonidae) jezero Dalneye, Kamčatka. Issues in Ichthyology, 57(4): 424–434.
  • Busarova O.Yu., Markevich G.N., Knudsen R., Esin E.V. 2017. Trofická diferenciace sivena nosatého Salvelinus schmidti Viktorovský, 1978 jezero Kronotskoe. Mořská biologie, 43 (1): 47–53.
  • Vvedenskaja T.L. 2014. Role char rodu Salvelinus ve sladkovodních ekosystémech Kamčatky. Rohož. XIV int. vědecký conf. „Zachování biologické rozmanitosti Kamčatky a přilehlých moří“, s. 26–53.
  • Gruzdeva M.A., Bush A.G., Kuzishchin K.V., Belova N.V. atd. 2015. Formování životní strategie v populaci Dolly Varden na řece Kol (západní Kamčatka). Rohož. XVI int. vědecký conf. „Zachování biologické rozmanitosti Kamčatky a přilehlých moří“, s. 281–285.
  • Gruzdeva M.A., Kuzishchin K.V., Pavlov E.D., Bush A.G. atd. 2017. Morfofyziologické vzorce utváření životních strategií Dolly Varden Salvelinus malma Kamčatka. Issues in Ichthyology, 57(5): 534–552.
  • Gruzdeva M.A., Kuzishchin K.V., Semyonova A.V., Ponomareva E.V. atd. 2017. O křížencích mezi kunja Salvelinus leucomaenis a malma Salvelinus malma v řece Utkholok (severozápadní Kamčatka). Rohož. ХVIII int. vědecký conf. „Zachování biologické rozmanitosti Kamčatky a přilehlých moří“, s. 84–88.
  • Gruzdeva M.A., Kuzishchin K.V., Semyonova A.V., Ponomareva E.V. atd. 2018. Vzácný případ trvalé introgresivní hybridizace u sekavců rodu Salvelinus (Salmonidae, Salmoniformes) v řece Utkholok, západní Kamčatka. Mořská biologie, 44 (6): 381–389.
  • Gruzdeva M.A., Semenova A.V., Kuzishchin K.V., Ponomareva E.V. atd. 2020. Genetická variabilita Dolly Varden (Salvelinus malma), kunji (S. leucomaenis) a mezidruhoví hybridi z řeky Utkholok (severozápadní Kamčatka). Genetika, 56 (1): 78–88.
  • Gudkov P.K. 1990. Zvláštnosti biologie anadromních sekavců rodu Salvelinus severovýchodní Asii. Autorský abstrakt. dis. Ph.D. biol. Sci. Vladivostok, 25 s.
  • Esin E.V. 2015. Brook Dolly Varden Salvelinus malma poloostrov Kamčatka. Issues in Ichthyology, 55(2): 180–195.
  • Esin E.V. 2017. Rysy biologie Kamčatky Dolly Varden Salvelinus malma (Salmonidae) z třecích řek vulkanických oblastí. Issues in Ichthyology, 57(2): 190–200.
  • Esin E.V., Markevich G.N. 2017. Loaches rodu Salvelinus Asijská část severního Pacifiku. Petropavlovsk-Kamčatskij, Kamchatpress, 188 s.
  • Esin E.V., Mělník N.O., Bocharová E.S., Markevich G.N. 2021. Reprodukční vztahy bílého sivena a Dolly Varden Salvelinus malma komplex (Salmonidae) dolního toku řeky Kamčatky. Issues in Ichthyology, 61(5): 616–620.
  • Esin E.V., Muge N.S., Koval O.O., Sorokin Yu.V. 2014. Izolovaní sekavci rodu Salvelinus (Salmonidae) z jezer kaldery Uzon na Kamčatce. I Char z jezera Dalneye. Issues in Ichthyology, 54(6): 704–716.
  • Esin E.V., Muge N.S., Koval O.O., Sorokin Yu.V. 2015. Izolovaní sekavci rodu Salvelinus (Salmonidae) z jezer kaldery Uzon na Kamčatce. II Char Lake Central. Issues in Ichthyology, 55 (1): 82–94.
  • Malyutina A.M., Kuzishchin K.V., Semenova A.V., Gruzdeva M.A. 2021. Říční izolát severní Dolly Varden Salvelinus malma na Beringově ostrově (Velitelské ostrovy). Issues in Ichthyology, 61 (3): 337–351.
  • Markevich G.N., Anisimová L.A., Saltyková E.A., Bocharová E.S. atd. 2014. Diverzita a rysy biologie endemických forem Salvelinus malma z jezerní pánve Kronotsky (východní Kamčatka). Rohož. XV int. vědecký conf. „Zachování biologické rozmanitosti Kamčatky a přilehlých moří“, s. 325–329.
  • Markevich G.N., Esin E.V. 2018. Říční deriváty endemických forem char Salvelinus malma (Salmonidae) jezero Kronotskoe (Rusko, Kamčatka). Výzkum ochrany přírody. Věda o ochraně přírody, 3(3): 61–69.
  • Markevich G.N., Esin E.V., Busarova O.Yu., Knudsen R., Anisimova L.A. 2017. Diverzita sekavců nosatých Salvelinus malma (Salmonidae) z Kronotského jezera (Kamčatka). Issues in Ichthyology, 57(5): 521–533.
  • Markevich G.N., Saltykova E.A., Busarova O.Yu., Esin E.V. atd. 2017. Nové endemické formy hlubinných siven rodu Salvelinus (Salmonidae, Salmoniformes) z jezera Kronotskoye (Kamčatka). Mořská biologie, 43 (3): 188–194.
  • Mělník N.O. 2021. Endemičtí sekavci (Salvelinus, Salmonidae) v povodí řeky Kamčatky (morfologie, ekologie a původ). dis. Ph.D. biol. Sciences, Moskva, 173 s.
  • Oleinik A.G. 2013. Molekulární evoluce rodu sekavců Salvelinus: fylogenetické a fylogeografické aspekty. Autorský abstrakt. dis. doc. biol. Sci. Vladivostok, 48 s.
  • Oleinik A.G., Skurikhina L.A., Brykov V.A. 2011. Genetická struktura populace severní Dolly Varden Salvelinus malma malma Asie a Severní Amerika. Genetika, 47 (12): 1642–1654.
  • Pavlov D.S., Kirillova E.A., Kirillov P.I. 2015. Migrace nedospělé Dolly Varden Salvelinus malma (Walbaum) prvního roku života z třecího potoka v povodí Kurilského jezera (jižní Kamčatka). Biologie vnitrozemské vody, 1: 71–80.
  • Pavlov D.S., Kuzishchin K.V., Gruzdeva M.A., Polyakov M.P., Pelgunova L.A. 2013. Diverzita životní strategie Dolly Varden Salvelinus malma (Walbaum) (Salmonidae, Salmoniformes) Kamčatka: ontogenetické rekonstrukce založené na rentgenové fluorescenční analýze mikroprvkového složení záznamových struktur. Sborník Akademie věd, 450(2): 240–244.
  • Pavlov S.D., Kuzishchin K.V., Gruzdeva M.A., Senchukova A.L., Pivovarov E.A. 2013. Fenetická diverzita a prostorová struktura char (Salvelinus) jezerně-říční systém Kronotskaja (východní Kamčatka). Issues in Ichthyology, 53 (6): 645–670.
  • Pichugin M.Yu., Markevič G.N. 2018. Rysy rané ontogeneze bílého sivenu Salvelinus malma komplex (Salmonidae) jezera Kronotskoye (východní Kamčatka). Issues in Ichthyology, 58(5): 589–598.
  • Salmenková E.A. 2016. Genetická interakce mezi sympatickými populacemi blízce příbuzných druhů siven – Dolly Varden Salvelinus malma a bílý char Salvelinus albus. Genetika, 52 (1): 84–89.
  • Saltyková E.A. 2015. Morfologická diverzita a divergence charů rodu Salvelinus Jezero Kronotskoe. Autorský abstrakt. dis. Ph.D. biol. Sci. Moskva, 23 s.
  • Tiller I.V. 1994. Biologie a abundance anadromního char Salvelinus alpinus komplex Kamčatka. Autorský abstrakt. dis. Ph.D. biol. Sci. Vladivostok, 26 s.
  • Tiller I.V. 2003. Materiály o biologii mláďat anadromní Dolly Varden z řeky. Khailyulya (Kamčatka). Čtení na památku V.Ya. Levanidová, 2: 469–477.
  • Tiller I.V. 2007. Stěhovavá Dolly Varden (Salvelinus malma) Kamčatka. Výzkum vodních biologických zdrojů Kamčatky a severozápadní části Tichého oceánu, 9: 79–95.
  • Tiller I.V. 2012. Materiály o biologii tažných sivenů řeky. Županova. Rohož. Všeruské vědecký Conf., věnované 80. výročí FSUE “KamchatNIRO”, str. 89–96.
  • Tiller I.V. 2017. Srovnávací biologické charakteristiky stěhovavých Dolly Varden v řekách Kamčatka. Rohož. Všeruské vědecký conf. „Vodní biologické zdroje Ruska: stav, monitorování, řízení“, s. 50–56.
  • Yarosh N.V., Travina T.N. 2011. Krmení různě velkých mláďat Dolly Varden Salvelinus malma (Walb.) na dolním toku řeky Bolšaja (záp. Kamčatka). Výzkum vodních biologických zdrojů Kamčatky a severozápadní části Tichého oceánu, 20: 52–57.
  • Bondar E.I. 2010. Genetické procesy v přirozených izolovaných populacích sivenů rodu Salvelinus. Autorský abstrakt. dis. Ph.D. biol. Sci. Vladivostok, 25 s.
  • Gritsenko O.F. 1975. Systematika a původ rodu sachalinských char Salvelinus. Sborník VNIRO, 106: 141–160.
  • Zvezdov T.V., Safronov S.N. 2003. Lake-stream Dolly Varden Salvelinus curilus (Pallas, 1833) Jezero Oktyabrskoe Sachalin. Čtení na památku V.Ya. Levanidová, 2: 387–397.
  • Kolpakov N.V., Kim L.N., Milovankin P.G. 2014. Rezidenční jižní Dolly Varden Salvelinus curilus (Salmonidae) z povodí Petrovského přehrady (řeka Petrovka, Primorye). Issues in Ichthyology, 54 (4): 485–489.
  • Krupyanko N.I. 2008. Distribuce a současný stav zásob char v Primorsky Krai. Rohož. vědecký conf. „Současný stav vodních biologických zdrojů“, s. 378–381.
  • Parpura I.Z. 1991. Biologie sachalinských tajmenů Parahucho perryi a loaches tohoto druhu Salvelinus ve vodách severního Primorye. Autorský abstrakt. dis. Ph.D. biol. Sci. Vladivostok, 23 s.
  • Pichugin M.Yu., Gritsenko O.F., Osinov A.G. 2008. O morfologické diverzitě jižní Dolly Varden Salvelinus malma krascheninnikovi z nádrží Sachalin. Issues in Ichthyology, 48(3): 337–360.
  • Shubina E.A., Ponomareva E.V., Gritsenko O.F. 2007. Genetická struktura rodu sekavců Salvelinus z nádrží Kurilských ostrovů. Biochemistry, 72(12): 1632–1650.