Do domácího akvária se chystám umístit naši štiku evropskou. Milí lidé! Řekněte, kdo ví, čím tohoto nenasytného dravce v zimě krmit a jaký je na něj minimální objem zavařovací sklenice?
2007-12-23 23/12/2007 16:17:49
#545781
Krmivo – živá návnada, odchovávejte feederové ryby v jiné nádobě nebo kupujte na trhu. Plechovka – minimálně 500 litrů, nízká. Průtok je nezbytně nutný, minimálně 2 objemy za den, především kvůli teplotě. Více než 20 stupňů není pro štiku dobré.
Štika loví ze zálohy a okamžitě uhání s obrovským zrychlením. IMHO, v bankovním prostředí je to obtížné.
2007-12-23 23/12/2007 18:27:27
#545824
GRAVER děkuji za podrobný popis. Ještě jeden dotaz (předem se omlouvám za hloupost dotazu): Jsem nový v akváriuMYSTIC, když říkáte FLOW, máte na mysli vytvoření průtoku pomocí čerpadla? Pokud ne, tak co? Výměna vody?
2007-12-24 24/12/2007 21:54:36
#546376
Vlastní na Aqa.ru, poradce
2734 154
Ramenskoe
4 let
Flow je automatická výměna vody přímo z kohoutku připojením akvária k vodovodnímu potrubí. Věc je velmi vážná.
Zde je jedna možnost:
Krátká fotoreportáž o tom, jak jsem vyrobil potrubí
2007-12-24 24/12/2007 22:08:31
#546383
PeterWin ano. Pro nováčka jsem to byl já, kdo se rozhoupal. No dobře, možná nějak. Díky za vědu!
2007-12-24 24/12/2007 22:37:18
#546399
176
Moskva
12 let
2007-12-24 25/12/2007 00:31:04
#546457
Možnost samozřejmě, ale pro mě není nic krásnějšího než naše evropská štika.
2007-12-25 25/12/2007 06:38:55
#546489
598 10
Moskva
2 let
skvělý.
Malé štiky se dají v létě ulovit na vleku, mají kolem 5 cm, sám jsem je chytal a dají se chytit i okouni, jsou menší velikosti. A malá štika má takovou chladnou nazelenalou barvu.
2007-12-25 25/12/2007 09:13:46
#546507
Akotov potěr je určitě cool (chytal jsem je skoro holýma rukama), ale nevydrží dlouho potěr (jsou to žravé ryby), žerou jako koně a rostou mílovými kroky!
2007-12-25 25/12/2007 18:00:46
#546725
8
Obninsk
2 let
Obrněná štika žije už druhým rokem. Rozhodně se nejedná o říční rybu, ale ve zvycích a vzhledu je velmi podobná. Vzal jsem to, měl 15 centimetrů, teď je to asi 40. Sní všechno. Počínaje živými rybami (střevle) až po suché krmivo pro papoušky. Hlavním jídlem jsou krevety. Bere to z vašich rukou. Pokud chce jíst, jídlo si najde, hlavní je pravidelnost. Aqua 350 l, kromě štik i americké cichlidy, americké a asijské arowany a sumci.
Mezi říční ryby patřili jelci, okouni a candáti. Všichni s chutí snědli krevety. Kanál jsem nikomu neudělal, štiky také žijí v rašeliništích, hlavním problémem v létě je teplota vody – chlazení je žádoucí.
2008-01-08 08/01/2008 19:26:33
#551115
Ahoj všichni. Jsem na fóru a obecně jsem v chovu akvárií nováčkem, tak mě moc nenadávejte
Nedávno jsem narazil na články z časopisu o ichtyofauně o chovu domácích ryb v akváriu. Obzvláště se mi líbil článek o štice. Abych byl upřímný, ani jsem si nepředstavoval, že jsou tak krásné a zajímavé chováním.
Koupím 300 litrové akvárium a dám do něj malou veverku nebo skupinku malých veverek.
Otázka jedna. V tom článku bylo napsáno, že štika může žít v akváriu několik let a zároveň si udržet relativně malou velikost v závislosti na poskytnutém objemu. Skutečná otázka je, jak moc vyroste ve 300litrovém akváriu? Co když umístíte několik kusů?
2008-09-17 17/09/2008 10:58:40
#654528
Z několika kusů zůstane jen jeden, ten nejšťastnější. Kanibalismus je mezi nimi dobře rozvinutý. Je lepší je nezačínat, rychle začnou nudit. Nejprve potřebujete velkou plechovku o objemu 500 litrů. Za druhé, chlazení vody je velmi potěšující potěšení. Za třetí, krmení a neustálé živé potěr je velmi problematické! Ale pokud je někdo ochoten riskovat a trpět, tak jděte!
2008-09-17 17/09/2008 11:15:15
#654536
1783 70
Petrohrad
13 let
Štika evropská ŠTIKA (Esox lucius) je příliš velká a do akvária se rozhodně nehodí (délka v dospělosti více než 1,5 metru, hmotnost nad 35 kg).
Ale existují i malé štiky: redfin a pruhované.
Zde je to, co píše Rapala (tuto společnost zná každý rybář): „ŠTIKA ČERVENÁ (Esox americanus) je rozšířena pouze ve východní části Severní Ameriky. Štika obecná preferuje slepá ramena, přehrazené oblasti řek se silně vyvinutou vegetací. Zevně se vyznačuje kratším čenichem, malé velikosti, do 30-45 cm.Růst je pomalý, pohlavní dospělosti dosahuje v délce 13-15 cm, ve věku 2-3 let. Očekávaná délka života není delší než 10 let. Během prvních dvou let se živí převážně různými bezobratlími. V jídelníčku asi 20 cm dlouhých ryb převažují ryby – okouni ušatí, etheostomové a někteří kaprovití. V povodí Mississippi a dalších řekách Mexického zálivu žije štika severní (E. americanus americanus) a jižní neboli tráva (E. americanus vermiculatus).
Na stejném místě: „PIKE PIKE (Esox niger) je o něco menší velikosti než ostatní štiky, velký význam v její potravě mají bezobratlí. Tento druh se vyskytuje častěji v jezerech a v přehrazených oblastech řek.“
2008-09-17 17/09/2008 11:25:21
#654538
Ne, nudit se nebudu a jsem připraven to risknout. Zřejmě budu muset založit 2 akvária, jedno pro chov potravy a druhé pro udržení konzumenta.
Obecně, pokud tomu dobře rozumím, štika žere s mírou, takže u ní možná půjde držet i jiné ryby, ať se krmí v potřebném množství
Pánové, když naskenuji fotku štiky (nebo spíš dvou jedinců), která se mi líbila a dám ji sem, můžete říct, o jaký druh se jedná? Jinak je tam jen uvedeno, kde byla chycena.
2008-09-18 18/09/2008 13:52:02
#655025
291 7
Černogolovka
12 měsíců.
Nebo byste si možná nejprve měli vyzkoušet menší vzorek?
2008-09-18 18/09/2008 14:43:34
#655040
zpráva gaddiman
Nebo byste si možná nejprve měli vyzkoušet menší vzorek?
Bohužel to není ono
Nyní přijede majitel telefonu a dám sem fotky ryb.
2008-09-18 18/09/2008 17:20:53
#655097
Potíže s chovem domácích ryb jsou značně zveličené.
Osobně znám štiku, která žije v akváriu rok a půl. Šel jsem tam jako roční v květnu.
Akvárium je standardní – 100 litrů, čerpadlo stojí 700 litrů za hodinu s provzdušňováním, je vyzdobeno ve stylu naplaveného dřeva, s houštinami elodea nahoře (tato volba rostlin však závisí spíše na sousedech štiky).
Akvárium se nacházelo u okna a po celý rok se v něm teplota pohybovala od 6 do 28 stupňů C.
Ryba se cítila dobře. V horkém počasí jsem nainstaloval další perlátor.
Nyní vyrostla ostřílená šelma: klidná, silná, nevyhnutelná (celková délka 30 centimetrů).
Nedávno jsem se přestěhoval do 1,4 m dlouhého, 150 litrového akvária.
Mimochodem, v Moskvě vyšel časopis „Ichthyosphere“ o domácích rybách v akváriu, je tam článek o štikách s fotografiemi, všechny štiky .. no, skoro, byly pořízeny v akváriu.
Výživa štik závisí na věku a teplotě. Ten můj teď žere živé ryby 5-6x měsíčně, obvykle karasy a rotany, nejraději velké. Tucet živé nástrahy ve 20litrovém sudu s provzdušňováním vystačí na měsíc.
Pokud máte nějaké konkrétní dotazy, pomůžu vám.
2008-09-18 18/09/2008 20:08:58
#655165
U štik je jeden problém – potravu je třeba vybírat podle velikosti ryby, ryba roste a je potřeba brát více živé návnady. Tráví spoustu energie vrháním se z krytu. Zjednodušeně řečeno, i štika vážící 800g – 1kg v akváriu plném gupek zemře hlady. Pořád to není okounek.
2008-09-18 19/09/2008 00:47:47
#655240
598 10
Moskva
2 let
Co si myslíte, že velká štika nebude jíst malé ryby, to se stane. Někdy tak velká štika spadne na malou živou nástrahu a naopak menší na velkou živou nástrahu.
2008-09-19 19/09/2008 10:57:16
#655372
vlastně ta slíbená fotka:
Jaký je váš názor na název a kde kromě jezera ho můžete získat?
P.S. Ryba je ta, která je na dně zelená.
Upraveno 19.9.08 Artíkem
2008-09-19 19/09/2008 14:24:30
#655491
Vlastní na Aqa.ru, poradce
4037 351
Moskva
4 let
Šilhavé jsem choval dlouho, dobře se jim žije v obyčejné nevyhřívané zavařovačce, jsou to docela pěkné ryby. Veverky jsou velmi bystré, když je vytáhnete z vody, ale ve sklenici vypadá ryba velmi dobře maskovaná a jakoby mizí v krajině. S věkem se barva mění – ze zelené na hnědo-zeleno-hnědou.
Je třeba si vzít prcky, nejlépe na konci – v polovině léta, mít zásobu rybiček na potravu a pochopit, že z tuctu 2-3 přežijí – zbytek obvykle buď sežerou ostatní, nebo zemřou, protože nechtějí. žít v akváriu. Nemají se moc rádi, snaží se je buď zmlátit, nebo sežrat, v mé skupině velmi rychle vynikl ten největší a nakonec zůstal.
Na vodu, teplotu atd. ryba je naprosto nenáročná, i když provzdušňování a dobrá filtrace jsou velmi žádoucí. Světlo není nijak zvlášť potřeba, potřeba jsou úkryty – škrapy, tráva, kameny atd., v otevřené plechovce byly šilhající děti zjevně vystresované, zbledly a choulily se v rozích. Pro mě byl nejnáročnější podzim – když se ještě netopilo, v pokoji i ve sklenici se ochladilo a štěňátko se zjevně snažilo připravit na zimu – viditelně hublo, méně žralo, schovávalo se více. Pak zapnuli topení a očividně začalo být špatně – asi po dvou týdnech se ryba vzpamatovala, ale stejně až do května byla znatelně letargičtější než v létě.
Problémy s potravou nastávají jen zpočátku – zprvu berou veverky pouze mobilní potravu, ale postupně mohou přejít na mražené rybičky a někteří jedinci začnou brát velké krvavce, i když rostou znatelně pomaleji. Zpočátku je potřeba krmit každý den, postupně lze frekvenci krmení snížit na 2-3x týdně, a až rybka doroste do požadované velikosti, můžete ji krmit jednou týdně – jen do nasycení, aby malé štěně je naplněno do posledního místa!
V omezeném objemu štika roste velmi pomalu a není potřeba ji vykrmovat – ve 200 litrech mi za 2 roky narostla štika cca 25 cm a už prakticky nedorostla. Kdysi s ním žili moskvoretští kulatí býci, naučili se odcházet a schovávat se v kamenech, ale pak jsem je dal pryč, zůstal sám a po chvíli jsem ho dal do školy.
Autor v tomto článku shromáždil výsledky pozorování chování štik, které více než tři roky choval ve velkém akváriu, a to až do hmotnosti 2 gramů. Tento článek jsem četl třikrát najednou. Velmi užitečné pro pochopení toho, proč štika nekouše a co vlastně potřebuje. Zvláště pokud jste fanouškem cikánů. Původní článek je velmi dlouhý a já (ať mi autor promine) jej zkrátil, jak jen to šlo, zvýraznil nejdůležitější body a trochu upravil. Celý článek si můžete přečíst zde >>>
“Štika to nebude chtít, vlajka nevyskočí”
autor Artyušenko Igor
Každý rybář je schopen „lovit“ sám pro sebe, bez účasti astrologů, astronomů, biologů a dalších autorit, zcela specifické zákony, které mu pomáhají chytat ryby, i když se nechytají obecně ani konkrétně. Pokud chcete štiku lépe poznat – její zvyky, povahu, chování, chovejte ji v akváriu, nejlépe dostatečně velkém. V kteroukoli denní i noční dobu můžete kreslit, kreslit a kreslit pro sebe tolik nového a zajímavého, že vám to bude stačit k dokončení plnohodnotné disertační práce.
Autor v tomto článku uvede nejdůležitější a nejurčující body týkající se života štik (zde budou prezentována pouze zimní pozorování, tedy za období od začátku listopadu do konce prosince tohoto roku). Navíc testování těchto zákonů v praxi (tj. na nejobyčejnější, přirozené vodní ploše) přineslo ty nejúžasnější výsledky.
Za prvé, štika vždy jí (čti „kousne“), přesněji každý den. Otázkou je pouze to, v jakém čase, v jakém množství a za jakých okolností. Bylo zjištěno, že každý den štika o váze 2740 g sežere 2 až 14 karasů o celkové hmotnosti do 250 g. Autor nebyl líný si včas vést deník, zaznamenávat vše zajímavé, co objevil, a právě takovou statistiku se mu podařilo vytvořit za dva a půl roku (níže se objeví živá návnada karasy sežrané štikami, tzv. hmotnost každého z nich nepřesahuje 50 g).
Tlak atmosféry
Tento graf ukazuje denní závislost apetitu štik na hodnotě průměrného denního atmosférického tlaku.
Následující závěry, potvrzené téměř na 100% během rybolovu, jsou zřejmé.
Množství živé návnady sežrané štikou prakticky nezávisí na hodnotě atmosférického tlaku, pokud je stabilní. Je schopna sníst 14 ryb při 765 mmHg. Art. a při 750 mm Hg. Umění. Ale s relativně normálním, ale KRÁTKODOBÝ (čti: nestabilní – přidal Mařík) tlak 760 mmHg. Umění. Její chuť k jídlu je zjevně špatná. (To znamená, že při poklesu tlaku nejí – přidal Marik)
O dobrém apetitu štiky rozhoduje především STABILITA atmosférického tlaku a JE NEZÁLEŽÍ, JESTLI JE VYSOKÝ NEBO SNÍŽENÝ. Když se taková stabilita udrží alespoň dva dny, potravní aktivita štik prudce vzroste. V takové situaci jí stejně jako posledně, ničí vše živé kolem sebe, a pokud už má břicho plné do posledního místa, jednoduše ochromí zejícího karase (chytne ho tlamou, krátce přetáhne kolem bazén a pak to „vyplivne“), ale spolkne to ani nezkusí.
Změny atmosférického tlaku o 2–3 mm Hg. Umění. (malé) nemají významný vliv na kousnutí a štika, která pokračuje v krmení, jednoduše snižuje svou denní porci. A tady přetrvávající (po dobu 3 nebo více dnů) pokles nebo zvýšení tlaku vede k znatelné „apatii“ v apetitu štiky.
Během celého dvouměsíčního období nedošlo nikdy k nulovému skusu. V nejhorším případě štika ještě brzy ráno (asi v 6–7 hodin) snědla pár živých návnad. A to s velmi velkým rozptylem hodnot atmosférického tlaku!
Štika snědla 7 až 10 karasů denně při téměř jakémkoli stabilizovaném atmosférickém tlaku (pokud jeho výkyvy nepřesáhly 1–2 mm Hg). I při skoku 7 mm Hg. Umění. Sníst dvě živé návnady denně nepovažovala za problém.
Je tedy zřejmé, že pokud je v dané nádrži v zásadě štika, měla by se tam vždy krmit (samozřejmě vyjma tření), a tedy být ulovena. Jedinou otázkou nyní je, jaké okolnosti (kromě atmosférického tlaku) a jakým směrem ovlivňují skus.
teplotní faktor
Právě on naznačuje, kde, v jaké hloubce se může štika v danou chvíli s největší pravděpodobností nacházet, jak se chová a jaký druh potravy preferuje. Podívejme se na další tabulku a související graf:
Je vidět, že touha štiky krmit je silně ovlivněna teplotou okolního vzduchu a následně vodou, ve které se zdržuje. Během období, kdy teplota vody klesne z 15 na 7 ° C – proces tvorby ledu, aktivně loví a jí až 14 ryb – vše podle vědy. Když pak teplota klesne o méně než 1 stupeň (první led), její chuť k jídlu se prudce zhorší. Teprve ráno snídá se 2 karasy.
Jakmile teplota klesne o další 2–3 °C (přichází zima), dravec se postupně přizpůsobuje chladu a začíná intenzivněji lovit. Opět začíná jíst 8 a více živých návnad, ale zároveň se její interval mezi lovy v jeden den výrazně prodlužuje. Jestliže dříve dokázala úspěšně spolknout 3–4 karasy najednou, nyní se přibližně 60 % doby lovu odehrává v 6–8 hodin ráno a zbývajících 40 % během zbytku denního světla. Ve dne se štika může klidně celé hodiny toulat po jezírku, občas bleskurychle zaútočí na vybranou oběť a večer a v noci štika většinou leží ve smečce na dně bez jediného pohybu a odpouští. všechny drzé dovádění karasů.
Při dalším stabilním poklesu teploty vody (na 1,5–2 °C) jistě stoupne do střední vody, přičemž její poloha nemusí být nijak spojena s žádným úkrytem. Byly doby, kdy se štika zvedla přímo pod led, což bylo zpočátku vnímáno jako signál špatné kvality vody v bazénu (špatné provzdušňování), ale pak se ukázalo, že tomu tak není. I ve sladké vodě tvrdošíjně odmítala změnit polohu.
Na tuto skutečnost je zvláště nutné upozornit. Když teplota vody klesne na 10–9 °C, bez ohledu na chuť k jídlu, štika přestane reagovat na ty živé návnady, které se rychle pohybují. Jasně dává přednost rybám, které plavou pomalu nebo se dokonce „drží“ u dna a odměřeně pohybují ploutvemi.
A ještě jeden fakt. Převládající názor, že v zimě má štika slabost pro živou nástrahu malých rozměrů, se při pozorováních ukázal jako neopodstatněný. Dravec se stejnou úspěšností uchvátil jak pěticentimetrového karase, tak dvanácticentimetrového. Vše určoval pouze styl pohybu ryb ve vodě.
Praktické postřehy
V zimě štika vždy kousne a je chycena, bez ohledu na hodnotu vašeho barometru. Je pouze důležité, aby během dvou nebo tří dnů před rybolovem nedošlo k prudkým skokům v atmosférickém tlaku.
Během tání se její kousnutí stává žravějším, intenzivnějším a delším. Vždy je nejúčinnější chytat štiku v časných ranních hodinách (je vhodné začít lovit před 7 hodinou).
Při hledání štik byste na této vodní ploše nikdy neměli hledat Marianské příkopy. V zásadě tam nejsou žádné požadované trofeje.
Štiky musíte chytat v hloubkách, které jsou asi 80-90% maxima. Kromě toho je stejně nutné, aby došlo k poklesu do hloubky, úkrytu ve formě zádrhelů, balvanů, hustých starých řas atd.
Pokud chytáte štiky na živou návnadu, musíte se pokusit zajistit, aby nebyly příliš rychlé. Dravec jednoduše ignoruje hravé ryby.
Autor Artyušenko Igor
