Jeden z nejuznávanějších muslimských učenců v Indii, vedoucí nejstaršího islámského semináře v zemi, Mohammad Azeemuddin, vydal fatvu zakazující muslimům jíst krevety, uvádí The News Minute.
Teolog klasifikoval celosvětově oblíbený produkt z mořských plodů jako „makrooh tahriman“ (extrémně nežádoucí). Podle M. Azimuddina by ji muslimové neměli konzumovat, protože to není ryba.
Je třeba poznamenat, že fatva o nevhodnosti krevet pro muslimy by mohla způsobit značné škody obchodníkům s mořskými plody v celé jižní Asii.
Mezi teology neexistuje jasný názor na přípustnost krevet pro muslimy ve světě. Škola islámského práva Hanafi madhhab vylučuje krevety z kategorie halal (přípustné), ale někteří teologové říkají, že jiní madhhabs mají silnější názor na tyto mořské plody. Zejména slavný ruský imám Šamil Alyautdinov považuje pojídání krevet za přípustné. Podle jeho názoru je dovoleno jíst vše jedlé z řad obyvatel moře.
Islám je druhé největší náboženství v Indii (po převládajícím hinduismu). Muslimové tvoří asi 165 milionů lidí. nebo 13,6 % populace země.
Zakázané jídlo v náboženstvích. islám
Některá náboženství zakazují konzumaci určitých druhů potravin. Například judaismus má přísný soubor pravidel zvaných kašrut, která určují, co se smí a nesmí jíst. Podobná pravidla existují i v islámu, rozdělují jídlo na haram (zakázané), makruh (nežádoucí) a halal (povolené).
V hinduismu neexistují přísná omezení konzumace masa, hinduisté však dodržují zásadu nenásilí („ahimsa“) a vegetariánství považují za ideální stravu.
Většina potravinových zákazů se vztahuje na maso určitých zvířat, včetně savců, plazů, obojživelníků, kostnatých ryb a korýšů. Některé zákazy se týkají konkrétních částí a orgánů zvířat, jiné se týkají konzumace rostlin, hub nebo hmyzu.
V judaismu a islámu je přísně zakázáno jíst obojživelníky (jako jsou žáby) a plazy (jako jsou krokodýli nebo hadi). V jiných kulturách jsou však žabí stehýnka a aligátoří maso považovány za pochoutku.
V judaismu jsou zakázány téměř všechny mořské plody kromě ryb (například konzumace měkkýšů a korýšů je zakázána, protože žijí ve vodě, ale zároveň nemají ploutve a šupiny).
Muslimové mají povoleno jíst mořské plody. Škola islámského práva Džafaritský madhhab umožňuje konzumaci mořských ryb, pokud mají šupiny, stejně jako krevet. Zakazuje však konzumaci jiných mořských živočichů, pokud nemají šupiny.
V Koránu je výslovný zákaz masa zvířat, která zemřela přirozenou smrtí, krve, vepřového masa, masa zvířat, která nebyla poražena ve jménu Boha (Alláh). Zakázány jsou také výrobky obsahující i malá množství zakázaných látek, například sýry vyrobené z vepřového sádla. Při výrobě uzenářských výrobků se vepřové maso většinou nahrazuje kuřecím – řízkem nebo stehnem bez kosti.
Některá zvířata a způsoby porážky zvířat mohou být zakázány ke spotřebě. Takové maso bude „nečisté“. Aby bylo maso považováno za halal, musí být ovce a býci poraženi podle všech pravidel. Zvíře nemůže být nemocné ani březí. Nemělo by zemřít přirozenou smrtí a trpět během porážky. Je vhodné, aby jedno zvíře nevidělo zabíjet jiné zvíře.
Při porážce halal dobytka je nežádoucí používat elektrický proud, protože výboj zamrzá krevní oběh a ucpává cévy, v důsledku čehož nelze zakázanou krev vypustit.
V islámu je zákaz konzumace mršiny. Podle islámského práva jsou zvířata, která zemřou v důsledku utonutí, požáru, elektrického šoku nebo zranění, mršinami. Zvířata, která jsou úmyslně poražena na porážku nebo lov, jsou povolena, protože to umožňuje maximální možnou extrakci krve. Výjimky z těchto pravidel zahrnují mořské plody.
Muslimům je dovoleno konzumovat zakázané potraviny pouze v případě potřeby, například když by hlad způsobil smrt nebo nemoc. V tomto případě může sníst minimální množství zakázaného jídla nezbytné k přežití nebo udržení svého zdraví, dokud nenajde povolené jídlo.
Existuje názor, že muslimové mají zakázáno jíst mnoho mořských plodů, jmenovitě krevety, mušle, chobotnice, kraby, raky, humry, chobotnice atd. Je to pravda a proč?
Když byl prorok Mohamed (mír a požehnání Alláha s ním) dotázán na vhodnost mořské vody pro provádění omývání, odpověděl: „Mořská voda je vhodná k omývání a co v moři umírá [to znamená, že v něm žije.” ] je halal [ povoleno ke spotřebě]“[1].
Hadísy al-Bucharího a Muslima popisují případ, kdy společníci Proroka, podnikající dlouhou cestu a velmi hladoví, viděli tělo mrtvého vorvaně vyplaveného na pobřeží. Dva týdny jedli maso této vorvaně. Když se společníci vrátili do Medíny a vyprávěli o tom, co se stalo, prorok Muhammad se zeptal: „Zbylo vám trochu tohoto masa, abyste nás mohli ošetřit? Společníci odpověděli kladně a zacházeli s Prorokem [2].
Zákaz konzumace mořských živočichů se může týkat pouze případů, kdy produkt začal hnít a otrava je zřejmá.
Myslím, že je to pravda vše život ve vodě a poživatelný pro lidi je povolen (halal) a nevyžaduje zvláštní porážkový rituál. Většina muslimských učenců o tom hovořila. Přímým argumentem je zmíněný spolehlivý hadís. Učenci z madhhabu Hanafi hovořili o přípustnosti pouze ryb. Odůvodnění je nepřímé a nepřesvědčivé. A proto se nejedná o nic jiného než o názor, kterého se buď můžete držet, nebo nedržet [3]. Já sám se ve své náboženské praxi řídím madhhabem Hanafi, ale bez přísného a slepého dodržování pouze jeho.
Na závěr mi dovolte připomenout důležitý spolehlivý hadís. Prorok Muhammad (pokoj a požehnání Boží s ním) řekl: „Vpravdě, Alláh (Bůh, Pane) ustanovil závazná opatření (fardy), tak je neztrácejte! Nastínil hranice [určitý počet denních povinných modliteb, namaz např. určitá forma dodržování povinného půstu a počet dnů; konkrétní tresty za konkrétní trestné činy atd.], tak je nepřekračujte [neporušujte, nekomplikujte, nezpřísňujte]! On [Pán světů] zakázal některé věci [například zjevné hříchy, jako jsou krádeže, lži, sprostá mluva], tak se jich nedopouštějte! A o dalších věcech On mlčel, ne ze zapomnění, ale z milosrdenství k tobě. Neorganizujte tedy vyhledávání (výzkum) týkající se nich [abychom zjistili, zda jsou povinné nebo zakázané. Týkají se toho, co je povoleno, protože vše, co není zakázáno přímým textem Koránu nebo spolehlivou Sunnou, zůstává standardně povoleno [4]“[5].
Přihlaste se k odběru našeho kanálu na Telegramu
Odkazy na teologické primární zdroje a komentář:
[1] Hadísy z Abu Hurayra a dalších Viz například: at-Tirmidhi M. Sunan at-Tirmidhi [Kodex hadísů imáma at-Tirmidhi]. Bejrút: Ibn Hazm, 2002. S. 40, Hadith č. 69; al-Zuhayli V. Al-fiqh al-Islami wa adillatuh [Islámské právo a jeho argumenty]. V 11 svazcích. Damašek: al-Fikr, 1997. T. 1. S. 265 a 306.
[2] Viz: al-Bukhari M. Sahih al-Bukhari [Kodex hadísů imáma al-Bukhariho]. V 5 svazcích Bejrút: al-Maktaba al-‘asriya, 1997. svazek 3. strana 1317, hadís č. 4362; al-Shavkyani M. Neil al-avtar [Dosažení cílů]. V 8 svazcích Bejrút: al-Kutub al-‘ilmiya, 1995. svazek 8. str. 153, hadís č. 3637; az-Zayla‘i D. Nasbu ar-raya li ahadith al-hidaya [Vyvěšení praporu pro hadísy (knihy) „Al-hidaya“]. Ve 4 dílech Káhira: al-Hadith, [nar. G.]. T. 4. S. 204.
[3] Podrobnější teologické polemiky k této problematice viz např.: al-Zuhayli V. Al-fiqh al-Islami wa adillatuh [Islámské právo a jeho argumenty]. V 11 svazcích Damašek: al-Fikr, 1997. T. 4. s. 2790–2792; al-Shavkyani M. Neil al-avtar [Dosažení cílů]. V 8 svazcích Bejrút: al-Kutub al-‘ilmiya, 1995. svazek 8, s. 153–156.
[4] Cigarety sem nelze zahrnout, protože v době Proroka neexistovaly. Teologický závěr o jejich zákazu (haram) formulovali moderní muslimští vědci na základě vědecky a experimentálně prokázané míry škodlivosti – postupného ničení lidského zdraví a vraždění.
[5] Hadith z Abu Sa’lab al-Khushaniya; Svatý. X. ad-Dar Qutni, al-Hakim, a toto je také třicátý hadís ze „čtyřiceti hadísů imáma al-Nawawiho“. Viz například: Nuzha al-muttakyn. Sharh Riyadh al-Salihin [Procházka spravedlivých. Komentář ke knize „Zahrady dobře vychovaných“]. Ve 2 svazcích Bejrút: ar-Risala, 2000. T. 2. S. 457, 458, hadith č. 25/1834 a vysvětlení k němu; Zaglyul M. Mavsu’a atraf al-hadith an-nabawi al-sharif [Encyklopedie počátků vznešených prorockých výroků]. V 11 svazcích Bejrút: al-Fikr, 1994. T. 3. S. 166; al-Qari ‘A. (zemřel 1014 AH). Mirkat al-mafatih žralok miskyat al-masabih. V 10 svazcích Bejrút: al-Fikr, 2002. T. 1. S. 278, hadith č. 197 a vysvětlení k němu.
Tagy:
Byl materiál užitečný? Sdílejte odkaz se svými přáteli na sociálních sítích.
Prorok Muhammad (pokoj a požehnání Boží s ním) řekl: „Ať si nikdo nepřeje smrt! Je-li člověk ušlechtilý, pak má ještě možnost rozmnožovat své dobré skutky, a je-li hříšný, pak se může napravit.“[1]. Další hadísy zde. [youtubeline] Odkazy na teologické primární zdroje a komentář: [1] Hadith z Abu Hurayrah; Svatý. X. Ahmad, al-Bukhari a další.Viz například: al-Suyuty J. Al-jami‘ al-saghir. str. 587, hadísy č. 9948, „sahih“; al-Bukhari M. Sahih al
Varujete [varujete před pozemskými a věčnými nebezpečími] ty, kteří následují připomínku [to jest Korán, jeho významy, pokyny] a bojí se Všemilosrdného [Pána], aniž by Ho viděli [1]. Potěšte je odpuštěním [od samotného Stvořitele] a štědrou odměnou [v podobě pozemských a věčných požehnání, které nemůže omezit ani ten nejsvobodnější člověk
