Rýže. 1. Embryo dlouhé 9 mm. Pupeny končetin byly odstraněny. Cervikální křivka je zřetelně vyznačena. Hlava je umístěna v pravém úhlu k tělu. Přední strana je pevně přitlačena ke kardiohepatálnímu výběžku. Plánuje se rozdělení předního mozkového měchýře na dvě váčky hemisfér. Diencephalon a střední mozek vypadají jako trubice ve tvaru oblouku. Široká dutina zadního mozku je uzavřena průhlednou hřbetní stěnou. V rudimentu oka je viditelná malá čočka ležící u vstupu do optické misky. Není tam skoro žádný pigment. Žábrové oblouky a štěrbiny jsou jasně viditelné. Primární segmenty jsou jasně definovány
1 – telencephalon, 2 – diencephalon, 3 – mezencephalon, 4 – metencephalon, 5 – myelencephalon, 6 – stomodeum, 7 – mícha, 8 – jícen, 9 – trachea, 10 – žaludek, 11 – primární ledvina, 12 – rudiment of poslední ledviny, 13 – játra, 14 – srdce, 15 – Rathkeho váček
Obr. 1. Embryo, temeno-záďová délka 9 mm. Na vyšetření se odebírají primordia končetin. Cervikální flexura je poměrně výrazně výrazná. Vaše hlava je umístěna v pravém úhlu k trupu. Obličej těsně přiléhá ke kardiohepatickému výběžku. Je indikováno rozdělení předního mozkového váčku na dvě hemisféry. Mesencephalon anf diencephalon vykazoval vzhled náhle klenuté trubky. Velká dutina zadního mozku je uzavřena průhlednou hřbetní stěnou. V optických primordiích je vidět malá čočka ležící u vstupu do optického pohárku. Pigment téměř chybí, a proto jsou oči slabě vidět/ Větvené oblouky a jazylkový oblouk je vidět malý ušní váček. Jasně se projevují primitivní segmenty
1 – telencephalon, 2 – diencephalon, 3 – mezencephalon, 4 – metencephalon, 5 – myelencephalon, 6 – stomodeum, 7 – mícha, 8 – jícen, 9 – trachea, 10 – žaludek, 11 – primitivní ledvina, 12 – primordium of definitivní ledvina, 13 — játra, 14 — srdce, 15 — Rathkeův váček (From (Falin, 1976))
Střední mozek
Střední mozek (mezencefalon) prochází drobnými změnami. Nervový kanál se zužuje a postupně se stává mozkovým akvaduktem, kanálem spojujícím třetí a čtvrtou komoru.
Neuroblasty migrují z alárních plátů středního mozku do střechy nebo tekta, agregují se a tvoří 4 velké skupiny neuronů, spárované colliculi superior a inferior, které poskytují zrakové a sluchové reflexy (obr. 2 B).
Rýže. 2. – mozek na konci 5. týdne vývoje. B – příčný řez vyvíjejícím se středním mozkem. Je ukázána časná migrace buněk z bazálních a alárních destiček. B – vyvíjející se mozek v 11. týdnu vývoje. D a E – příčné řezy středním mozkem na úrovni colliculi inferior a superior
1 – flexura středního mozku, 2 – mozeček, 3 – pontinní ohyb, 4 – dřeň, 5 – céva, 6 – mícha, 7 – krční ohyb, 8 – primordium colliculi, 9 – substancia nigra, 10 – crus cerebri ( mozkový peduncle), 11 – telencephalon bublina (cerebrální hemisféra), 12 – colliculus superior, 13 – colliculus inferior, 14 – most, 15 – mezencephalic nucleus V, 16 – mozkový akvadukt, 17 – interleulární nucleus – trochomaticko18 nucleus fossa, 19 – okohybné jádro III
Obr.2. A, Náčrt vyvíjejícího se mozku na konci pátého týdne. B, Příčný řez vyvíjejícím se středním mozkem, ukazující časnou migraci buněk z bazálních a alárních plátů. B, Náčrt vyvíjejícího se mozku v 11. týdnu. D a D, Příčné řezy vyvíjejícího se středního mozku na úrovni inferior a superior colliculi, v tomto pořadí
1 – flexura středního mozku, 2 – cerebellum, 3 – pontine flexura, 4 – medulla, 5 – cévy, 6 – mícha, 7 – flexura krční, 8 – primordia of colliculi, 9 – substancia nigra, 10 – crus cerebri (cerebrální stopka), 11 – telencefalický váček (cerebrální hemisféra), 12 – colliculus superior, 13 – colliculus inferior, 14 – most, 15 – mezencephalic nucleus V, 16 – mozkový akvadukt, 17 – intermediální jádro (somaticko18ekulární nucleus), trochpedukulární nucleus , 19 – okulomotorické jádro III (Od Moore K.L. (1988))
Neuroblasty z bazálních lamin mohou vést ke vzniku skupin neuronů v tegmentu (červená jádra, jádra třetího a čtvrtého hlavového nervu a retikulární jádra). Vlákna vyrůstající z mozku tvoří mozkovou stopku v předním směru. Substantia nigra (substantia nigra) je široká vrstva šedé dřeně nacházející se přilehlá k mozkovým stopkám a lze ji také odlišit od bazálních desek (obr. 1 B)
Zadní mozek
Cervikální ohyb mozku odděluje zadní mozek (rhombencephalon) od vyvíjející se míchy. Později toto spojení odpovídá úrovni horních kořenů prvního krčního nervu a je přibližně na úrovni foramen magnum. Zakřivení mostu rozděluje zadní mozek na kaudální část myelencefala a rostrální část metencefala. Myelencephalon se stává prodlouženou míchou a metencephalon dává vzniknout mostu pons a cerebellum. Dutina zadního mozku se stává čtvrtou komorou a centrálním kanálem medulla oblongata.
Methencephalon
Stěny metencephala tvoří most a mozeček a z jeho dutiny vzniká horní část čtvrté komory (obr. 3 A a B). Stejně jako v rostrální části myelencefala způsobuje ohyb mostu divergenci bočních stěn ponsu a distribuci šedé hmoty podél dna čtvrté komory. Stejně jako v myencefalu tvoří neuroblasty každé bazální laminy motorická jádra a jsou organizovány do tří sloupců na každé straně.
Rýže. 3. A – vyvíjející se mozek na konci 5. týdne. B – příčný řez přes metencephalon (vyvíjející se most a mozeček). C a D – podélné řezy zadním mozkem v 6. a 17. týdnu
1 – ohyb středního mozku, 2 – vyvíjející se mozeček, 3 – pontinní ohyb, 4 – dřeň, 5 – céva, 6 – mícha, 7 – krční ohyb, 8 – somatická aferentní vlákna, 9 – obecné viscerální aferenty, 10 – obecný viscerální eferent, 11 – pia mater, 12 – ependymální střecha, 13 – vyvíjející se mozeček, 14 – pontinní jádro, 15 – somatický eferent, 16 – speciální viscerální eferent, 17 – střední mozek, 18 – vyvíjející se přední 19 lalok, uzlík, 20 – choroidální plexus, 21 – tela choroidea, 22 – most, 23 – přední lalok (paleocerebellum), 24 – mozkový akvadukt, 25 – primární fisura, 26 – zadní lalok (neocerebellum), 27 – dulární floculo-
Obr.3. A, Náčrt vyvíjejícího se mozku na konci pátého týdne. B, Příčný řez přes metencephalon (vyvíjející se most a mozeček), zobrazující deriváty alární a bazální desky. C a D, sagitální řezy zadního mozku v 17 a XNUMX týdnech, v tomto pořadí, ukazující succrsivní fázi ve vývoji mostu a mozečku
1 – střední mozek 2 – mozeček, 3 – pontinní ohyb, 4 – dřeň, 5 – céva, 6 – mícha, 7 – krční ohyb, 8 – speciální somatická aferentní, 9 – obecná somatická aferenta, 10 – obecná viscerální aferentní, 11 – pia materie, 12 – ependymální střecha, 13 – vyvíjející se mozeček, 14 – pontinní jádro, 15 – speciální somatický eferent, 16 – speciální viscerální aferent, 17 – střední mozek, 18 – vyvíjející se přední lalok mozečku, 19 -nocleum plexus choroidea, 20 – tela choroidea, 21 – pons, 22 – přední lalok (paleocerebellum), 23 – mozkový akvaedukt, 24 – primární fisura, 25 – zadní lalok (neo cerebellum), 26 – floculo-Mo27oredular (From1988 KXNUMXoredular. ))
Mozeček se vyvíjí ze ztluštění dorzálních částí alárních plátů. Zpočátku cerebelární ztluštění vyčnívají do čtvrté komory (obr. 3 B)
Některé neuroblasty ze střední (plášťové) zóny alárních plotének migrují do marginální zóny a diferencují se na neurony kůry mozečku. Jiné neuroblasty z těchto lamin dávají vzniknout centrálním jádrům, z nichž největší je dentátní jádro. Buňky alárních plotének také tvoří pontinní jádra, kochleární jádra a vestibulární jádra a také senzorická jádra trojklaného nervu.
Tenký ependymální strop čtvrté komory je pokryt vnější plenou dura mater (pia mater), odvozenou z mezenchymu spojeného se zadním mozkem. Cévní pia mater spolu s ependymální střechou tvoří tela choroidea.
Myelencephalon
Cervikální ohyb mozku odděluje zadní mozek (rhombencephalon) od vyvíjející se míchy. Později toto spojení odpovídá úrovni horních kořenů prvního krčního nervu a je přibližně na úrovni foramen magnum. Zakřivení mostu rozděluje zadní mozek na kaudální část myelencefala a rostrální část metencefala. Myelencephalon se stává prodlouženou míchou a metencephalon dává vzniknout mostu pons a cerebellum. Dutina zadního mozku se stává čtvrtou komorou a centrálním kanálem medulla oblongata.
