KOŽELÍK KOŽELÍK, nebo soft-bodyed (Mollusca), dobře uzavřený druh bezobratlých živočichů. Tělo je měkké, nediferencované a typicky nese lasturu. Kůže tvoří plášť — záhyb, který pokrývá tělo nebo srůstá na okrajích s jeho povrchem. Plášť vylučuje tvrdnoucí látku, která dává skořápce. Ta se v průřezu skládá z vnitřní perleťové vrstvy, střední vrstvy porcelánu a vnější vrstvy kůže. Tělo měkkýše částečně přilne k vnitřnímu povrchu ulity. U perlorodky může být perlorodka navrstvena na zrnkách písku nebo na parazitech umístěných mezi schránkou a pláštěm; Že. objevují se perly. Měkkýši se pohybují pomocí ploché „nohy“ ve tvaru podrážky (obr. 2) nebo klínovitého tvaru (obr. o). Svaly jsou hladké; pohyb je velmi pomalý. Nejdůležitější třídy měkkýšů jsou: a) mlži, nebo elasmobranchové (Lamellibranchiata) s mlži, obvykle symetrickými. dřez (obr. 1); b) plži nebo plži (Gastropoda) s břišní stranou těla přeměněnou na „nohu“; schránka je spirálovitě stočená, asymetrická (obr. 2, 4, 7-15), může být zmenšena u hlavonožců (Cephalopoda, např. oliheň Lo-ligo). nejvíce organizovaní měkkýši s dobře oddělenou hlavou nesoucí 8-10 úponků pokrytých přísavkami, nazývanými chapadla; rychle plavou (obr. 3).—Živí se M. buď rostlinnou potravou nebo planktonem, nebo jsou predátory. Obvykle žijí ve vodě, moři nebo čerstvém; mnoho druhů je suchozemských. Dvoudomý nebo hermafrodit. U hermafroditů je obvykle pozorováno zkřížené oplodnění. Z vajíček mnoha druhů M. se líhnou larvy.
Obrázek 1. Bezzubý (Anodonta). Obrázek 2. Šnek jezírkový – Limnaeus stagnalis: I-oči; 2-noha; 3—dýchací otvor; 4 – ústní laloky; 5 — chapadlo. Obr, 3. Sépie — Sepia officinalis. Obrázek 4. Hlemýžď zahradní — Helix pomatia. Obrázek 5. Mušle—Mytilus edulis: I—noha; 2 – anální sifon; 3 – okraj pláště; 4—nitě byssálního uchycení.
M. larvae se vyznačují raným vývojem rudimentu lastury. Typické M. larvae jsou podobné trokoforu kroužkovců. Některé M. jsou živorodé. Význam M. Výhody: a) někteří měkkýši jsou jedlí – ústřice (Ostrea edulis), škeble (Cardium edule), slávky (Mytilus edulis, obr. 5), všechny z mlže M.; šnek hroznový (Helix pomatia, obr. 4); jedí se i někteří hlavonožci (chobotnice) (Italové frutti di mare); někteří z plžů a hlavonožců M. mohou být potravou pro prasata; jejich role jako krmiva pro ryby je důležitá; b) Mušle M. lze použít k získávání vápenných solí a různých řemesel (knoflíky atd.); c) perly (Margaritina margaritifera) se získávají z některých mořských a říčních perel; d) sépiová barva (Sepia officinalis; obr. 3) se získává z „inkoustového váčku“ sépie; e) zkamenělé mikroorganismy hrají roli demonstrativních organismů pro určování geologické starobylosti vrstev a vrstev. Škodlivost M. 1. Jedovatost”M. Některé druhy jsou primárně jedovaté, protože mají jedovaté žlázy; Jedná se např. o Dolium nebo Tritonium (Středozemní moře), jehož slinné žlázy vylučují 4% kyselinu sírovou, která slouží k rozpuštění vápenité schránky ostnokožců, které jdou jako potrava.V chobotnici přesného hostitele přichází parazit z prvního hostitele (měkkýš) do druhého (krab, ryba), když prvního sežere druhý. Role M. v epidemiologii lidských motolic spočívá v a) invazi vodních nebo vodních rostlin vylučováním
Obrázek 6. Oncomelania nosophora. Obrázek 7. Bythinia stratula. Obrázek 8. Melania libertina. Obrázek 9. Li-
mnaea truncatula. Obrázek 10. Bullinus contcrtus. Obrázek 11. Bullinus Dybowskii. Obrázek 12. Physopsis africana. Obrázek 13. Planorbis metidjensis. Obrázek 14. Segmentina hemisphaerula. (Octopus, Cephalopoda) zadní pár slinných žláz je jedovatý, jehož sekret paralyzuje kraby. Popsané formy nemají pro člověka praktický význam. Při pobytu ve znečištěné vodě se někteří měkkýši, např. mušle (Obr. 5), Cardium, ústřice (Obr. 15) získávají škodlivé vlastnosti a při konzumaci způsobují otravu (viz. mythylotoxin). Prevence otravy M. spočívá v dlouhodobém držení M. v čisté mořské vodě. 2. M. jako přenašeče infekcí. Řada autorů prokázala, že ústřice, když byly chovány v mořské vodě s tyfem, onemocněly a zemřely. Konzumace infikovaných ústřic může způsobit, že se člověk nakazí břišním tyfem. Bakterie se do ústřic mohou dostat z ledu, ve kterém jsou uloženy. 3. M. jako mezihostitelé červů. Tato role M. je velká a významná, zejména s ohledem na epidemiologii a prevenci helmintických onemocnění u lidí a zvířat. M. prochází určitými fázemi životního cyklu různých motolic (Trematoda). Lidské motolice mají pouze plže jako jejich mezihostitele z M. Larvy trematod aktivně napadají mikroorganismy a také je aktivně opouštějí ve vhodné fázi vývoje. V případě, že existují dva meziprodukty, M. parazité; b) infekce druhých mezihostitelů sloužících jako potrava pro člověka. Ve výše uvedených vztazích jsou zvláště medicínsky a parazitologicky zajímavé druhy sladkovodních M.: třída Gastropoda, řád Prosobranchs, čeleď. R i s-s o i d a e. Oncomelania (Katayama) nosophora (obr. 6) (Japonsko) je mezihostitelem motolice dvoudomé (Schistosomum japonicum). Podobnou roli v Číně hraje O. hupensis, fam. B u t h i n i-d a e. Bythinia striatula (obr. 7) (Japonsko, Čína až Amur) — první je mezihostitelem motolice čínské (Clonorchis sinensis), druhá je ryba z čeledi. Cyprinidae, Krym M. slouží jako potrava.—Fam. M e 1 a-niidae. Melania libertina (obr. 8) (Japonsko, Čína, Korea, Formosa) je prvním mezihostitelem motolice plicní (Paragonimus ringeri); Melania extensa (Korea) je také mezihostitelem motolice Metagonimus Yokogawai.—Fam. Ampullariidae. Ampullaria luteostoma (Be-nesuela)—první mezihostitel Paragonimus.—Řád pulmonata (plicní).—Fam. Limnaeidae. Limnaea stagnalis – hlemýžď bahenní (obr. 2) (SSSR) a L. truncatula (obr. 9) – hlemýžď rybniční (SSSR), mezihostitelé motolice jaterní (Fasciola hepatica). L. natalensis také pro F. gigantica a Schistosomum haematobium.‘—Fam. Bullinidae, Bullinus contortus (obr. 10). (Jižní Francie, Korsika, Sicílie, severní Afrika, Egypt) a V. Dybowskii (obr. 11) (Tunisko, Egypt) jsou mezihostiteli Schistosomum haematobium. Physopsis africana (obr. 12) (Afrika) – mezihostitel Sch. haematobium a Sch. Mansoni – Sam. P 1 a-p o g b i d a e, Planorbis metidjensis (obr. 13) (Portugalsko, Španělsko, Maroko, Alžírsko) — mezihostitel Sch. hematob. a P.I. boissyi (Egypt) — totéž pro Sch. Mansoni.—Segmentina Schmackeri (obr. 14) (východní Čína), S. hemisphaerula (Čína) a S. nitidella (Japonsko) jsou mezihostiteli Fasciolopsis buski.
Obrázek 15. Ústřice s odstraněnou skořápkou: 1—přední konec pláště; 2—řez obturátorového svalu; 3– žábrové listy.
4. Technické poškození M. Teredo navalis (Lamellibranchiata) – „lodní červ“, opotřebovává dřevo (hromady, boky lodí, hráze), čímž se stává vážným škůdcem; Stejnou vlastností disponuje i „kamenná bruska“ Pholas, která vrtá kameny. Dreisena polymorpha, která přešla na sladkovodní život, někdy kolonizuje vodovodní potrubí natolik, že je zcela ucpe a zastaví přívod vody. Boj proti M. je těžký. Čištění nádrží není zaručeným opatřením, protože úplné vyčištění je v mnoha případech technicky nemožné. Vypouštění jímek je použitelné jen u omezeného počtu z nich a navíc vodní nádrže vybavené víkem mohou zůstat delší dobu bez vody. Síran měďnatý v roztoku 1 : 500 000 až 1 : 2 000 000 zabíjí M., mezihostitele motolice jaterní; ale taková koncentrace roztoku je pro některé ryby, zejména jejich mláďata, škodlivá. Vápno v koncentraci 0,1 : 100 je destruktivní pro M., mezihostitele bilharzie (Schistosomum). lit.: Zhadin V., Naši sladkovodní měkkýši, Murom, 1926 (lit.); L a m p e r t K., Život sladkých vod, Petrohrad, 1900; L i p i n A., Sladké vody a jejich život, Moskva-Leningrad, 1926; Germain L. et Neve u-L e m a i g e M., Essai de malacologie me-dicale, Ann. de parazitologie, sv. IV, 1926 (literatura); Pawlowsky E., Gifttiere und ihre Giftig-keit, Jena, 1927. E. Pawlowsky.
Velká lékařská encyklopedie. 1970.
- MOLLIN
- MOLL-STRÁNSKÝ PUDID
