plazi, plazi (Reptilia), třída suchozemských obratlovců. Patří spolu s ptáky a savci do skupiny (nadtřídy) amniotů, monofyletická skupina (klad) s přítomností embryonálních membrán, které zajišťují vývoj embryí mimo vodní prostředí, keratinizace epidermis (ochrana těla před dehydratací ve vzduchu), žeberní ventilační mechanismus, metanefrické ledviny a další příznaky.
Systematika
Podle moderních fylogenetických koncepcí jsou plazi parafyletickou skupinou, protože dali vzniknout ptákům, ale nezahrnují je. Jako monofyletická alternativa ke třídě se rozlišuje klad sauropsidů, případně ještěrek (Sauropsida), případně plazů v novém složení, kam spadá nejen „tradičně“ chápaná třída plazů, ale i třída ptáků.
Želva červenobřichá krátkokrká (Emydura subglobosa). Želva červenobřichá krátkokrká (Emydura subglobosa). Moderní plazi zahrnují asi 11 500 druhů, rozdělených do 3 podtříd: anapsidy (Anapsida) s jediným moderním řádem – želvy, archosauři s jediným moderním řádem krokodýli a moderní diapsida (Diapsida), zastoupená nadřádem Lepidosaurus. Mezi vyhynulé lepidosaury patří čeleď Mosasauria a další skupiny. Mezi moderní lepidosaury patří zobáci a šupinatí: řády ještěrky (7511 4038 druhů), hadi (202 5500 druhů) a amfisbaéni (361 druhů). Moderní ještěři spolu s pěvci (více než 27 XNUMX druhů) jsou v teorii evoluční diverzifikace kladů považováni za dvě dominantní skupiny moderní suchozemské fauny obratlovců. Méně početní jsou novodobí zástupci řádů želv (XNUMX druhů) a krokodýlů (XNUMX druhů).
Původ
Plazi pocházeli ze starých obojživelníků – stegocefalů ze skupiny anthracosaurů (neboli batrachosaurů) v 1. polovině karbonu (před 350-330 miliony let). Rychle se stali dominantní skupinou zvířat v suchozemských biotopech. V pozdním karbonu vznikaly různé skupiny plazů; mnoho z nich si zachovalo primitivní prošívanou (anapsidní) lebku, v níž skořápka z falešných kostí pokrývala celou hlavu a byla proražena pouze otvory pro nozdry, temenní orgán a oční důlky. Tito paleozoičtí plazi jsou sdruženi v řádu Cotylosaurů. Většina z nich vyhynula na konci permu. Ve 2. polovině karbonu (před 330–290 miliony let) se ze starověkých anapsidů vyvinuly různé skupiny vyšších plazů s pokročilejšími adaptacemi na život na souši. V nanesené kostěné skořepině hlavy vytvářely temporální fenestry, které výrazně odlehčily lebku. Tito plazi se rozdělili na 2 hlavní kmeny – zvířecí (synapsidy) a diapsidy. Plazi podobní zvířatům, kteří měli synapsidní lebku s 1 párem temporálních okenic, vyhynuli v polovině jury, ale již ve 2. polovině triasu (asi před 200 miliony let) dali jejich nejvyšší představitelé (terapsidi) vzestup k savcům. Od triasu na souši převládají diapsidy, které se vyznačují diapsidním typem lebky se 2 páry spánkových okének, oddělených kostěnými spánkovými oblouky. Tito plazi byli zase rozděleni do 2 fylogenetických kmenů – lepidosaurů a archosaurů. NA
Kajman krokodýl (Caiman crocodilus). Kajman krokodýl (Caiman crocodilus). První patří k zobákovitým a šupinatým druhům (ještěrky, hadi a amfisbaeny), které přežily do současnosti. Kořenovou skupinou pro četné druhohorní archosaury byli pseudosuchiáni, z nichž v polovině triasu vzešli dinosauři a krokodýli, a na konci triasu pterosauři (létající ještěři). Je možné, že ptáci se také vyvinuli z pseudosuchianů. Během druhohor byli archosauři extrémně početní a různorodí a stali se dominantní tetrapodní skupinou jury a křídy, obývající pevninu i moře. Mezi mořskými plazy jsou nejznámější ichtyosauři a sauropterygové. Většina druhohorních plazů vyhynula na konci křídy (před 75–66 miliony let), kdy zmizelo i mnoho dalších skupin organismů. Důvody této rozsáhlé akce zůstávají kontroverzní. Možná to bylo způsobeno globálními změnami různých faktorů prostředí, které vedly ke zničení mnoha biocenóz. K vyhynutí pravděpodobně došlo v průběhu několika milionů let a vyvíjelo se nerovnoměrně v různých oblastech Země. Mezi plazy, kteří to přežili a existují dodnes, jsou želvy, krokodýli, hatterie a šupinaté.
Oblast
Plazi jsou běžní na všech kontinentech kromě Antarktidy, do polárních oblastí zpravidla nevstupují. Obývají převážně suchozemské ekosystémy; krokodýli, mnoho želv a někteří hadi vedou amfibiotický životní styl poblíž břehů sladkovodních útvarů; řada druhů želv a hadů je stálými obyvateli moří.
Vlastnosti anatomické stavby a fyziologie
Plazi se vyznačují vyšší obecnou úrovní morfofyziologické organizace a pokročilejšími adaptacemi na život v suchozemském prostředí než obojživelníci.
Chameleon obecný (Chamaeleo chamaeleon). Chameleon obecný (Chamaeleo chamaeleon).
Celé tělo (dosahující velikosti od několika centimetrů do délky 10 m) je pokryto ochrannými kožními deriváty: rohovitými štítky a šupinami (někdy pod nimi ležícími kostními destičkami – osteodermy). Kostra je převážně kostní. Lebka je spojena s páteří jedním týlním kondylem. Páteř má 5 úseků, v prodlouženém krčním úseku získaly 2 přední obratle (atlas a epistrofie) strukturu, která pomáhá zvýšit pohyblivost hlavy. Trupová část se dělí na hrudní a bederní, sakrální část zahrnuje minimálně 2 obratle. Díky spojení žeber s hrudní kostí vznikl hrudník, který se stal (spolu se svými svaly) účinnou dechovou pumpou, která umožnila výrazně zintenzivnit plicní dýchání. Končetiny (jako všichni suchozemští obratlovci) jsou pětiprsté; u některých skupin je pozorována redukce prstů nebo všech končetin. Pro zadní končetiny je charakteristický vznik intratarzálního (intertarzálního) kloubu, který zvyšuje flexibilitu nohy. Plazi se pohybují tak, že se spoléhají na široce rozmístěné končetiny, jejichž ramenní a stehenní části se pohybují primárně v horizontální rovině (póza plazů, odtud název třídy). V mozku plazů se objevuje kůra hemisfér předního mozku a zvětšuje se relativní velikost mozečku. 2 kruhy krevního oběhu jsou úplněji odděleny než u obojživelníků. Většina plazů má tříkomorové srdce sestávající ze 2 síní a 1 komory, která má neúplnou vnitřní přepážku, která do té či oné míry odděluje arteriální krev od žilní krve. Ze srdce vystupují 3 tepenné kmeny: 2 aortální oblouky a společná plicní tepna. Krokodýli mají čtyřkomorové srdce (2 síně a 2 komory), ale arteriální a venózní krev se může mísit speciálním otvorem mezi aortálními oblouky a když se spojí do dorzální aorty. Všichni plazi si přitom zachovávají možnost přednostního prokrvení systémového nebo plicního oběhu (v souladu s fyziologickým stavem zvířete). Plíce jsou buněčné, je zde průdušnice a průdušky. Vývoj metanefrických (pánevních) ledvin je spojen s významnou koncentrací vylučovacích produktů, z nichž hlavní je u plazů kyselina močová. Většina plazů má močový měchýř. Všichni plazi mají vnitřní oplodnění, drtivá většina všech moderních skupin (kromě tuaterií) má kopulační orgány. Rozmnožují se převážně kladením vajec na souši, bohatá na žloutek a chráněná tvrdou vápenitou nebo kožovitou skořápkou; Řada druhů ještěrek a hadů je ovoviviparních a živorodých. Partenogeneze je známá mezi šupinatými. Některé druhy krokodýlů a hadů se starají o své potomky. Plazi jsou poikilotermní živočichové, ale charakteristickým rysem jejich fyziologie je heliotermie – schopnost zvýšit si tělesnou teplotu na optimální úroveň zahřátím na slunečních paprscích. Většina plazů jsou predátoři, kteří využívají jakoukoli dostupnou kořist.
Význam a ochrana
Plazi jsou důležitou součástí přírodních ekosystémů. Mnoho druhů plazů lidé používají jako potravu a jejich kůže a skořápky se používají k výrobě různých produktů; Jed řady hadů se používá k získávání léků. Intenzivní rybolov vedl k prudkému poklesu přirozených populací mnoha druhů plazů, zejména želv, krokodýlů a hadů. V Červeném seznamu IUCN je více než 21 % druhů plazů klasifikováno jako ohrožené (zranitelné, ohrožené, kriticky ohrožené); v posledním vydání Červené knihy Ruské federace – 41 druhů a poddruhů. Jordanskij Nikolaj Nikolajevič, Ananyeva Natalia Borisovna
Publikováno 7. dubna 2023 v 12:46 (GMT+3). Naposledy aktualizováno 7. dubna 2023 v 12:46 (GMT+3). Kontaktujte redakci
plazi, zástupci přibližně 6000 druhů obratlovců rozšířených po celé zeměkouli. Plazi jsou poikilotermní (studenokrevní) živočichové. Většina z nich klade vejce bohatá na žloutek na souši. Některé druhy, zejména hadi, nosí vajíčka uvnitř těla a jsou živorodé. Kůže plazů je suchá, pokrytá šupinami nebo skořápkou. Končetiny jsou špatně vyvinuté nebo chybí. Na každé končetině je obvykle pět drápovitých číslic. Nyní existují čtyři řády plazů: želvy, hatterie, šupinatí plazi, jako jsou hadi nebo ještěrky, a také krokodýli a aligátoři.
Evoluční strom plazů ukazuje, jak málo druhů přežilo z doby rozkvětu. Krokodýli a aligátoři jsou nejbližší žijící příbuzní dinosaurů a mají také nejvyvinutější srdce a mozek. Mořské, suchozemské a sladkovodní želvy se za miliony let změnily jen velmi málo; stejně jako mnoho jiných oblastí evoluce plazů zůstává jejich původ nejasný. Therapsidi, ačkoli všechny jejich druhy jsou nyní vyhynulé, jsou významnou evoluční větví, protože dali vznik synalthosaurům, z nichž zase pocházeli savci. Všichni se však vyvinuli z nejranější skupiny plazů, kotylosaurů.
Vědeckotechnický encyklopedický slovník.
Podívejte se, co je „PLAZI“ v jiných slovnících:
- Plazi — Plazi. Wikipedie
- plazi – (plazi) třída obratlovců. Charakterizován smíšeným krevním oběhem; Dýchají plícemi, jejich tělesná teplota je proměnlivá a většina kůže je pokryta zrohovatělými šupinami nebo šupinami (ochrana před vysycháním). Mezi moderní plazy patří: . . Velký encyklopedický slovník
- plazi – plazi (Reptilia), třída obratlovců. Nejstarší P. cotylosaurs se objevili ve středním karbonu a stále si ve své struktuře zachovali rysy charakteristické pro prvohorní obojživelníky (stegocefalie). Následně byly P. rozděleny do 2 kapitol. kufr. . Biologický encyklopedický slovník
- plazů – plazi Slovník ruských synonym. plazi adj. • plazi Slovník ruských synonym. Kontext 5.0 Informatika. 2012 . Slovník synonym
- plazi – PLAZI, jejich, jednotky. probíhající, probíhající, srov. Třída obratlovců, kteří se pohybují převážně. plazení nebo tahání břicha po zemi (hadi, ještěrky, krokodýli, želvy), plazi. Ozhegovův výkladový slovník. S.I. Ozhegov, N.Yu. Švedova. 1949 1992 . Ozhegovův výkladový slovník
- Plazi — (Reptilia) třída obratlovců. Kůže je pokryta zrohovatělými šupinami nebo šupinami, dýchání je výhradně plicní, teplota krve je nestabilní, srdce je tří až čtyřkomorové, tepenný krevní oběh se mísí s žilním buď v srdci, nebo . . Encyklopedie Brockhaus a Efron
- plazů – plazi, plazi: dýchají pouze vzduch; množit se pouze na souši; smíšený oběh; Většina kůže je pokryta zrohovatělými šupinami; jíst především krmivo pro zvířata. želvy (suchozemské, sladkovodní, mořské). hydromedusa. . Ideografický slovník ruského jazyka
- Plazi — (Reptilia) třída obratlovců. Kůže je pokryta zrohovatělými šupinami nebo šupinami, dýchání je výhradně plicní, teplota krve je proměnlivá, srdce je tří nebo čtyřkomorové, tepenný krevní oběh se mísí s žilním buď v srdci, nebo. .. Encyklopedický slovník F.A. Brockhaus a I.A. Ephron
- plazů – jejich; pl. Zool. Název třídy obratlovců, včetně hadů, ještěrek, želv, krokodýlů; plazi. * * * plazi (plazi), třída obratlovců. Charakterizován smíšeným krevním oběhem; dýchat plícemi, tělesná teplota. . Encyklopedický slovník
- plazi* — (Reptilia) třída obratlovců. Kůže je pokryta zrohovatělými šupinami nebo šupinami, dýchání je výhradně plicní, teplota krve je proměnlivá, srdce je tří nebo čtyřkomorové, tepenný krevní oběh se mísí s žilním buď v srdci, nebo. .. Encyklopedický slovník F.A. Brockhaus a I.A. Ephron
