paprskoploutvých ryb [1] (lat. Actinopterygii) – třída ryb ze skupiny kostnatých ryb [2] [3]. Naprostá většina známých moderních druhů ryb (přes 20 000 nebo asi 95 %) jsou paprskoploutví [4]. Žijí v mořských a sladkých vodách po celém světě. Mnoho paprskoploutvých ryb je předmětem komerčního rybolovu [5]. Velikosti žijících druhů se pohybují od 8 mm (Paedocypris) až 11 m (pruhované tělo) a hmotnost dosahuje 2300 kg (slunečnice). Vědecký název třídy pochází ze starověké řečtiny. ἀκτίς „paprsk“ a πτερόν „pírko, křídlo“ a souvisí se strukturou ploutví těchto ryb (u párových ploutví chybí centrální osa bazálních kosterních prvků) [6].
Původ
Nejstarší nález fosilních paprskoploutvých ryb je starý 420 milionů let (konec siluru). Jedná se o dravou rybu Andreolepis hedei z řádu Palaeonisciformes. Pozůstatky tohoto druhu byly nalezeny v Rusku, Švédsku a Estonsku [7].
V období permu a triasu byly rozšířeny paprskoploutvé ryby s ganoidními šupinami. Asi před 200 miliony let byly nahrazeny kostnatými rybami [4], mezi které v současnosti patří velká většina (95 %) moderních ryb [6]. V průběhu dlouhé evoluce, doprovázené rozšířeným adaptivním zářením, vznikla široká škála paprskoploutvých ryb [5].
Konstrukční prvky
Anatomie typické paprskoploutvé ryby
A – hřbetní ploutev B – ploutvové paprsky C – boční linie D – ledviny E – plavecký měchýř F – Weberův aparát G – vnitřní ucho H – mozek I – nosní dírka L – oko M – žábry N – srdce O – žaludek P – žlučník Q – slezina R – vnitřní pohlavní orgány (vaječníky nebo varlata) S – břišní ploutve T – páteř U – řitní ploutev V – ocasní (ocasní ploutev).
Další detaily jsou možné: tykadla, tuková ploutev, vnější genitál (gonopodium).
Na rozdíl od lalokoploutvých ryb, jiné třídy kostnatých ryb, mají paprskoploutvé ryby obecně kostnatou páteř a jen málo z nich si zachovalo notochord nebo jeho zbytky [4]. Maxilární aparát má pohyblivé skloubení s lebkou. Kůže je pokryta šupinami (ganoidní, cykloidní nebo ctenoidní), někdy holá nebo pokrytá kostěnými pláty. Choanae chybí. Ploutve jsou párové a pouze mnohoopeřené ploutve mají na základně svalnaté laloky. Počet hřbetních ploutví se pohybuje od 1 do 3 (nejčastěji 1). U starých zástupců je ocasní ploutev heterocerkální, zatímco u mladších zástupců je homocerkální. Obvykle je přítomen plavecký měchýř [5]. Anální a urogenitální otvory jsou obvykle odděleny [4].
Klasifikace
Informace v tomto článku nebo v některých jeho částech jsou zastaralé.
Projektu můžete pomoci jeho aktualizací a odstraněním této šablony.
Třída paprskoploutvých ryb se dělí na dvě podtřídy: chrupavčité ganoidy neboli chrupavčité ryby (Chondrostei) a novoploutvovité (Neopterygii) [2]. První podtřída zahrnuje řády ryb, které jsou staršího původu. Většina objednávek patří do mladší skupiny – novoploutvové ryby. V této podtřídě jsou 2 infratřídy: kostnatí ganoidi (Holostei) a kostnaté ryby (Teleostei).
Podtřída chrupavčitých ganoidů nebo chrupavčitých ryb (Chondrostei) zahrnuje 2 moderní a 12 fosilních řádů [8] [9]:
- Jeseteři (Acipenseriformes)
- Polypteriformes
- †Paleonisciformes
- †Cheirolepidiformes
- †Guildayichthyiformes
- †Luganiformes
- †Peltopleuriformes
- †Perleidiformes
- †Platysomiformes
- †Phanerorhynchiformes
- †Pholidopleuriformes
- †Ptycholepiformes
- †Saurichthyiformes
- †Tarrasiformes
Podtřída Novoploutvovité ryby (Neopterygii)
- Infratřída Bony ganoids (Holostei) — 7 řádů, z nichž 5 zaniklo:
- †Macrosemiiformes – druhohorní období
- † Pycnodontiformes – trias – začátek kenozoika
- †Semionotiformes – druhohorní období
- Superorder Ginglymodi – 1. řád [10]:
- Karapaceani (Lepisosteiformes)
- Amiiformes
- † Parasemionotiformes – druhohorní období
- †Ionoscopiformes – druhohorní éra
- Infraclass Bony fish (Teleostei) — 12 moderních superřádů se 44 jednotkami [9][12]:
- Superorder Aravanoids (Osteoglossomorpha) – 2 řády:
- Aravanoides (Osteoglossiformes)
- Mooneyes (Hiodontiformes)
- †Lycopteriformes
- Albuliformes
- Úhoři (Anguilliformes)
- Spinociformes (Notacanthiformes)
- Tarponiformes (Elopiformes)
- Saccopharyngiformes
- Sleď obecný (Clupeiformes)
- Gonorynchiformes
- Cypriniformes
- Characiformes
- Gymnotiformes
- Sumec (Siluriformes)
- Argentiniformes
- Salmoniformes
- Tvorové podobní štikám (Esociformes)
- taviči (Osmeriformes)
- Nepravá dlouhoocasá zvířata (Ateleopodiformes)
- Stomiiformes
- Aulopiformes
- Myctophiformes
- Lampriformes
- Barbudas (Polymixiiformes)
- Stylephoriformes
- Percopsiformes
- Batrachoidiformes
- Ophidiiformes
- Ďasovití (Lophiformes)
- Přísavkový (Gobiesociformes)
- Gadiformes
- Parmice (Mugiliformes)
- Atheriniformes
- Mořská štika (Beloniformes)
- Cyprinodontiformes
- Stephanoberyciformes
- Beryciformes
- Slunečnice (Zeiformes)
- Sticklebacks (Gasterosteiformes)
- Jehlovité (Syngnathiformes)
- Falešní úhoři (Synbranchiformes)
- Pufferfishes (Tetraodontiformes)
- Scorpaeniformes
- Perciformes
- Platýs (Pleuronectiformes)
- Blenniiformes
Fosilní řády kostnatých ryb [13]:
- †Araripichthyidae
- † Ichthyodectiformes – druhohorní období
- † Leptolepidiformes – druhohorní éra
- †Pholidophoriformes – druhohorní období
- † Tselfatiformes – křída
Fosilní řády paprskoploutvých ryb s nejistými podtřídami [14]:
- †Pachycormiformes – druhohorní éra
- † Aspidorhynchiformes – druhohorní období
Fosilní druhy nejisté identity:
- Beagiascus pulcherrimus – fosilní ryba, která žila asi před 320 miliony let na území dnešní Montany. Druh byl popsán v roce 2009 [15].
- Gunterichthys lehiensis – ryba, která žila v období karbonu v Utahu v USA. Popsáno v roce 2011 [16].
- Spinofacia pectinatus – ryba, která žila v období karbonu v Utahu v USA. Popsáno v roce 2011 [16].
См. также
Poznámky
- ↑ Bogutskaya N. G., Naseka A. M. Katalog bezčelisťových ryb sladkých a brakických vod Ruska s nomenklaturou a taxonomickými komentáři. – M.: Partnerství vědeckých publikací KMK, 2004. – 389 s. — ISBN 5-87317-177-7
- ↑ 12Klasifikace paprskoploutvých ryb na webu ITIS (anglicky)
- ↑Taxonomie paprskoploutvých ryb na webu NCBI (anglicky)
- ↑ 1234 Život zvířat. Svazek 4. Lancelety. Cyklostomy. Chrupavčitá ryba. Kostnaté ryby / ed. T. S. Rassa, kap. vyd. V. E. Sokolov. — 2. vyd. – M.: Vzdělávání, 1983. – 575 s. — 300 000 výtisků.
- ↑ 123 Biologický encyklopedický slovník / Ch. vyd. M. S. Gilyarov; Redakční tým: A. A. Baev, G. G. Vinberg, G. A. Zavarzin a další – M.: Sov. encyklopedie, 1986. – 831 s. — 100 000 výtisků.
- ↑ 12 Ray-finned fish // Velká sovětská encyklopedie: [ve 30 svazcích] / kap. vyd. A. M. Prochorov. — 3. vyd. – M.: Sovětská encyklopedie, 1969-1978.
- ↑ Paleobiologická databáze: Andreolepis hedei (angl.)
- ↑ Webový projekt Tree of Life. 2006. Chondrostei. Verze 09. srpna 2006 (dočasná). (Angličtina)
- ↑ 12Actinopteri // Brands, S.J. (srov.) 1989-dosud. Systema Naturae 2000. Taxonomikon. Universal Taxonomic Services, Zwaag, Nizozemsko.
- ↑Ginglymodi // Brands, S.J. (srov.) 1989-dosud. Systema Naturae 2000. Taxonomikon. Universal Taxonomic Services, Zwaag, Nizozemsko.
- ↑ Webový projekt Tree of Life. 2006. Halecostomi. Verze 07. srpna 2006 (dočasná). (Angličtina)
- ↑Klasifikace kostnatých ryb na webu ITIS (anglicky)
- ↑ Lundberg, John G. 2006. Teleostei. Webový projekt Strom života. Verze 18. srpna 2006 (dočasná). (Angličtina)
- ↑ Lundberg, John G. 2006. aktinopterygii. Webový projekt Strom života. Verze 07. srpna 2006 (dočasná). (Angličtina)
- ↑ Mickle K. E., R. Lund a E. D. Grogan. 2009. Tři nové paleoniskoidní ryby z vápence Bear Gulch (Serpukhovian, Mississippian) v Montaně (USA) a vztahy nižších aktinopterygů. Geodiversitas 31 (3): 623–668
- ↑ 12 Mickle K. E. 2011. Raná aktinopterygická fauna formace Manning Canyon Shale Formation (Upper Mississippian, Lower Pennsylvanian) v Utahu, USA. Journal of Vertebrate Paleontology, 31 (5): 962–980
- Superorder Aravanoids (Osteoglossomorpha) – 2 řády: