Janovo evangelium popisuje sedm zázračných znamení: prvním je proměna vody ve víno (2-1); druhým je uzdravení šlechticova syna (11:4-43); za třetí, uzdravení nemocného muže, který ležel 54 let (38:5-1a); čtvrtá – nakrmení 9 lidí (5000:6-1); pátá – chůze po vodě (15:6-16); za šesté, zrak slepých (24:9-1); a sedmé je vzkříšení Lazara (7:11-38). Tato znamení nám pomáhají otevřít naše duchovní oči, abychom viděli, kdo je Ježíš. Dnešní pasáž hovoří o Ježíšově čtvrtém znamení v Janově evangeliu, které nasytilo 44 5000 lidí. Všechny Ježíšovy zázraky nebyly učiněny proto, aby ukázal Jeho všemohoucí moc – byly učiněny z velkého pastýřského srdce Ježíše pro Jeho lid a proto, aby učedníci také udělali něco pro Boží stádo. Dnešní událost nás učí, že Bůh aktivně používá jedinou osobu víry a že žehná těm, kdo žijí vírou. Jeho krmení 5000 5000 lidí nám říká, že Ježíš má obrovské pastýřské srdce pro bezmocné lidi. Ježíš nás také učí, abychom měli víru nasytit XNUMX XNUMX hladových lidí pěti malými bochníky chleba a dvěma rybičkami.
I. Kde můžeme koupit chleba? (1-9)
Za prvé, dovolenou Ježíšových učedníků přerušil dav lidí. Podívejte se na verš 1. “Potom Ježíš odešel na druhý břeh Galilejského moře, do oblasti Tiberiad.”. Když čteme další evangelia, dozvídáme se, že před touto událostí Ježíš vyslal své učedníky po dvou, aby kázali dobrou zprávu a dal jim moc nad nečistými duchy (Marek 6:7,30). Tato cesta byla pro učedníky vážným výcvikem, aby mohli v budoucnu sloužit Boží věci. Během cesty je potkaly úžasné události. V minulosti je nikdo nechtěl ani poslouchat. Když se však učedníci spoléhali na Ježíšovu autoritu, vyháněli mnoho démonů a uzdravovali mnoho nemocných (Marek 6:12,13; Šli a kázali pokání; vyháněli mnoho démonů a mnoho nemocných pomazali olejem a uzdravili Ježíš viděl, že když se vrátil Taková cesta si studenti potřebovali trochu odpočinout.
Šel tedy s nimi na druhou stranu Galilejského moře. Možná právě začalo zapadat slunce, když Ježíš a jeho učedníci vstoupili na loď. Konečně, když zmizel za obzorem, jejich člun už klouzal po hladině jezera a studenti se cítili skvěle. Byli s Ježíšem sami a užívali si chvíle, kdy byli pryč, přičemž za sebou nechali dotěrný dav lidí. Užívali si studeného mořského vánku a příjemných zvuků mořských vln. Brzy začali radostně zpívat. Ale najednou ke svému překvapení uslyšeli nějaké zvuky, jako vzdálené dunění hromu. Ale nebyl to hrom. Byl to hluk davu. Mnoho lidí už přišlo na druhou stranu, před Ježíšem a učedníky. A na jejich příchod čekal dav. Jakmile je spatřili, začali netrpělivě křičet: “Ježíš! Ježíš!” Proč je tak přitahoval Ježíš? Proč k Němu přicházeli dnem i nocí? Podívejte se na verš 2. “Mnoho lidí Ho následovalo, protože viděli zázraky, které činil na nemocných.”. Mnoho lidí následovalo Ježíše, protože byli svědky zázraků, které vykonal na nemocných. Všichni přišli k Ježíši s nadějí, že uvidí další zázrak. Potřebovali Ježíšovu pomoc. Když čteme evangelia, potkáváme lidi s různými nemocemi, ochrnuté, slepé, malomocné a mnohé posedlé nečistými duchy. Všichni přišli k Ježíšovi pro pomoc. Blížil se velikonoční svátek, židovský svátek, a tak mnozí, kteří přišli na Velikonoce, jeden po druhém přicházeli k Ježíši, takže se kolem něho shromáždil obrovský zástup lidí. V důsledku toho zmařili všechny plány Ježíše a učedníků a velmi je zatížili. Co pro ně Ježíš udělal? Ježíš vystoupil na horu, aby jediným pohledem viděl všechny lidi a nikoho nepřehlédl (3). Ježíš je přijal a chtěl jim pomoci.
Za druhé, Ježíš měl pro ně pastýřské srdce. Podívejte se na verš 5. “Ježíš pozvedl oči a viděl, že k němu přichází mnoho lidí.”. Lidsky řečeno, tito lidé byli bez skrupulí. Tento velký zástup odnesl zbytek Ježíše a Jeho učedníky. Dostali se dokonce na odlehlé místo, kde měl Ježíš odpočívat se svými učedníky, a přišli tam bez varování. Pokud by člověk u moci viděl takový dav, pravděpodobně by ho rozehnal, považoval by ho za zbytečný a zbytečný, existující jen proto, aby obtěžoval ostatní. Ale Ježíš je viděl jinak. Ježíš se na ně díval očima Boha. Matouš 9:36 říká: “Když viděl zástupy lidí, bylo mu jich líto, protože byli unavení a roztěkaní jako ovce bez pastýře.”. Ježíš s nimi soucítil. Jiné evangelium říká: “Ježíš vyšel a uviděl velký zástup a bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře.” (Marek 6:34). Byli nešťastní kvůli svému životu, ale Ježíš je neodsoudil. Ježíš věděl, že jsou v tak ubohém stavu ne proto, že by byli špatní, ale proto, že neměli pastýře. Ježíš se na ně podíval srdcem Božího pastýře. Někdy si při pohledu na mnoho lidí říkáme: “Zaslouží si vážný trest”. Ale tady se učíme, že je třeba se na ně dívat s Božím soucitem. Musíme vidět, že jejich problémy vznikly proto, že neměli pastýře. Ježíš měl srdce pastýře a uvědomil si, že potřebují něco k jídlu. Ježíš byl jako matka, která chce dát svým dětem to nejlepší: nejchutnější jídlo, nejteplejší oblečení, vše, co potřebují, a dokonce i své srdce.
Z toho se dozvídáme, že pastýř musí mít srdce pastýře, což znamená soucit s jehňaty a horlivý zápal pomáhat bezmocným. Pastýř musí být vždy ochoten druhým něco dát. Jeho srdce musí být naplněno nesmírným bohatstvím Ježíše Krista. Kvůli pastýřskému srdci musí být pastýř schopen dát každému to nejdůležitější a potřebné, to, co může člověka oživit. Musí umět utěšit duši trpícího a zatíženého a uspokojit duši deprivovaného. Srdce apoštola Pavla bylo vždy naplněno úžasným tajemstvím Krista a Boží moci. Chtěl lidem, věřícím i nevěřícím, odhalit duchovní zjevení. Řekl: “Velmi si tě přeji vidět, abych ti mohl předat nějaký duchovní dar pro tvé posílení.” (Římanům 1:10). „Aby vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, dal Ducha moudrosti a zjevení, abyste ho poznali, a aby osvítil oči vašeho srdce, abyste věděli, jaká je naděje Jeho povolání. a jaké je bohatství Jeho slavného dědictví pro svaté.“ (Ef.1:17,18). Apoštol Pavel konal velké Boží skutky, protože znal Ježíšovo srdce a měl pastýřské srdce a bohatství Ježíše Krista. Byl vždy připraven pomoci druhým a dát jim to nejcennější.
Za třetí, Ježíš vyzkoušel Filipovu víru. Podívejte se znovu na verš 5. “Ježíš pozvedl oči a viděl, že k němu přichází mnoho lidí, a řekl Filipovi: “Kde nakoupíme chleba, abychom je nakrmili?” Ježíš věděl, že tento zástup lidí byl velmi hladový. Neměli co jíst. Navíc sem přišli z daleka. Ježíš tedy řekl Filipovi: “Kde můžeme koupit chleba, abychom je nakrmili?” Když to Ježíš řekl, doufal, že Filip začne hledat nějaký způsob, jak tento problém vyřešit pastýřským srdcem. Ježíš očekával, že odpoví: “Nic není nemožné, pane.” Nevím, kde koupit chleba, ale podívám se a určitě najdu cestu ven. Věřím, že Bůh pomáhá těm, kteří si pomáhají sami.“. Filipova slova však byla úplně jiná.
Podívejte se na verš 7. “ Filip mu odpověděl: Nebude pro ně dost chleba za dvě stě denárů, aby každý měl aspoň trochu.. Byl to opravdu chytrý muž. Dokázal okamžitě jedním pohledem posoudit počet lidí a rychle dát odpověď, že ani celý plat za osm měsíců by nestačil na nákup potravin a aby každý dostal alespoň malý kousek. Takovou odpovědí však Mentora neuspokojil a zkoušku víry nesložil. Selhal hlavně kvůli svému způsobu myšlení. Jen doufal a pak si zoufal. Ježíš se snažil vzbudit mnoho pastýřů. Chtěl využít chytré lidi jako budoucí vůdce. Ale Ježíš nemohl použít Filipa, protože byl závislý na jeho hlavě. Filip byl inteligentní a schopný muž. Ale neměl víru v Boha. Pro úspěšný život je v tomto světě velmi důležité být schopným člověkem naplněným soutěživým duchem. Ale musíme vědět, že je důležitější stát se věřícím člověkem v tomto světě, abychom mohli žít skutečně úspěšný život. Také Filip selhal, protože začal myslet z toho, co neměl. Když pomyslel na svou peněženku, politoval se. Možná činil pokání, že se stal chudým Ježíšovým učedníkem. Jeho zvyk začínat s tím, co nemá, z něj udělal nihilistu. Lidé tohoto typu hledí jen na to, co nemají, co nedostali od rodičů nebo od Boha. Žijí v hořkosti a mají špatný vliv na lidi kolem sebe. Takoví nihilisté se srovnávají s ostatními a nacházejí jen to, co ostatní mají, ale oni sami nemají. Ve skutečnosti se v tomto případě Ježíš již rozhodl nakrmit dav 5000 lidí. Když se Ježíš zeptal Filipa: “Kde můžeme koupit chleba, abychom je nakrmili?” – byla to pro něj zkouška, aby zjistil, zda věří v Boha a zda má srdce pastýře.
ZačtvrtéJežíš přijal pět chlebů a dvě ryby Ondřeje (8,9). Podívejte se na verš 8. Po Filipovi se v popředí událostí objevuje další student. Toto je Andrew, bratr Šimona Petra. Když Ondřej přivedl svého bratra Šimona k Ježíšovi, Ježíš se okamžitě začal zajímat pouze o Šimona Petra (Jan 1:42). Zdálo se, že Ježíš Ondřeje ignoruje, jako by tam vůbec nebyl. I když tentokrát Ježíš také nevěnoval pozornost Andrei, ale mluvil pouze s vypočítavým Filipem, ale přesto chtěl Andrei upoutat pozornost mentora. Podívejte se na verše 8,9. „Jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra, mu řekl: Tady je chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro takové množství?” Přinesl Ježíšovi pět ječných chlebů a dvě rybičky, i když tam bylo 5000 XNUMX lidí, kteří se měli nakrmit! Navíc tyto chleby a ryby nepatřily samotnému Andreji; patřily stejnému chlapci. Možná je tento chlapec přinesl na oběd. V této situaci se Andrei jeví jako blázen, ale můžeme se od něj hodně naučit.
Andrey byl muž, který hledal příležitost. Filip myslel jen na to, co neměl. Neměl dvě stě denárů, osmiměsíční plat, takže nemohl nic dělat. Ale Andrej byl úplně jiný. Začal přemýšlet s tím, co má, bez ohledu na to, jestli něco má nebo ne! Věděl, že v kapse nemá nic než díry a vítr, ale nemyslel na to, co neměl. Když se rukama poplácal po kapsách a zjistil, že jsou prázdné, začal usilovně oběma rukama ohýbat každý kout v naději, že najde denár, který se tam povaloval. Ale samozřejmě nic nenašel, ale nemyslel: „Nemám absolutně nic“. Nemyslel: “Bohužel nemůžu nic dělat, protože nemám peníze.”. Místo toho se začal rozhlížet. Když nic nenašel, několikrát se rozhlédl, až našel jednoho chlapce s malým batůžkem, ve kterém ležel skromný oběd uvázaný v kapesníku. Požádal o to chlapce. Nevíme, jak chlapce přesvědčil, aby mu dal oběd. Možná, se širokým úsměvem, ho prostě požádal o oběd. Bylo to tak vtipné. Ale je v tom víc než jen komedie. Od Andrey se můžeme naučit, jak najít alespoň nějakou možnost řešení problému, i když se situace zdá nemožná.
Ondřej vzal od chlapce pět ječných chlebů a dvě rybičky a přinesl je Ježíšovi. Řekl: „Tady má chlapec pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro takové množství?” Před minutou chlapce rozplakal, protože si vzal oběd. Nyní Ježíše rozesmál, protože přinesl pět bochníků chleba a dvě ryby pro 5000 XNUMX lidí. Ale přesto našel Andrei v obtížné situaci alespoň nějakou příležitost. To je jeho velká víra. To je jeho důstojnost, skrze kterou mohl Ježíš vykonat zázrak. Učíme se od Andrey být lidmi, kteří hledají příležitost k vyřešení obtížné situace.
Andrey byl muž víry. Měl víru v Ježíše. Když Ondřej přinesl Ježíšovi pět bochníků chleba a dvě ryby, věděl, že to nebude stačit k nasycení 5000 XNUMX lidí. Věřil však, že Ježíš tuto pokornou oběť přijme. A věřil, že Ježíš může uspokojit všechny lidi. Ano! Ježíš přijal svých pět chlebů a dvě ryby. To nám jasně ukazuje, že Andrew byl mužem víry. Měl víru: “My nemůžeme nic, ale Ježíš může všechno.” (Fil. 4:13). Jediné, co musíme udělat, je přinést Ježíšovi s vírou těch pět bochníků chleba a dvě ryby. Když Ondřej přinesl pět bochníků chleba a dvě ryby, nespoléhal se na sáček s obědem, ale spoléhal se na Ježíše. Věřil v Ježíše a že Ježíš přijme jeho pokornou příležitost jako výraz víry.
Nyní zde vidíme, že to byly myšlenky srdce, díky kterým se Andrew a Filip tak odlišovali. Bible říká: “Neboť jak myslí ve své duši, takový je. “ (Přísloví 23:7a). Myšlenky srdce člověka určují, jaký je to člověk. Bůh dal každému člověku stejné myšlení, ačkoli lidé byli v různých situacích a prostředích. Myšlení je velké nabytí, které mi i vám dal Bůh. Pokud tuto akvizici dobře využijeme a rozvineme, náš osud a budoucnost se změní. Náš osud vzniká rozvojem našeho myšlení.
Ve stejné situaci utrpěl Filip před Pánem neúspěch a Ondřejovi se dostalo úspěchu. Philip byl člověk plný negativního myšlení „Nemohu nebo nemůžeme, protože situace je tak špatná: už je tma, nejsou peníze, je tu příliš mnoho lidí, aby je nakrmili, je tady poušť; v okolí nejsou žádné obchody atd.“ Už ve svých myšlenkách se připravoval na neúspěch. Nicméně, Andrei měl způsob myšlení úspěšného člověka. Měl pozitivní metodu myšlení, že když Ježíš řekl, abychom je krmili, tak je mohu nebo můžeme krmit v jakékoli situaci. Měl způsob, jak na to myslet “Mohu v Ježíši”. Protože si myslel, že to dokáže, mohl hledat způsob, jak to vyřešit. Odstranil všechny negativní myšlenky a našel nějakou příležitost a přinesl ji Pánu Ježíši. Kdo má víru “Mohu v Ježíši”, přesně to je muž víry. V životě těch, kteří myslí “nemohu” Velké zázraky Páně se nedějí. Ale když my v domnění, že v Ježíši Kristu není nic nemožného, hledáme každou příležitost a přinášíme to Ježíši, objeví se tam zázraky Boží, které nasytí 5000 5 lidí 2 bochníky chleba a XNUMX rybami. Všichni lidé chtějí žít úspěšný život. Nikdo nechce žít špatný život. Také všichni chceme žít požehnaný život, ne prokletý život. Úspěch nebo neúspěch začíná naším myšlením a vírou. Situace, vzdělání, osud nebo rodiče nejsou hlavními podmínkami. Bůh žehná našemu smýšlení víry a působí skrze naši víru. V Bibli se to nepíše “požehnaná země” nebo “požehnané prostředí”a “požehnaný člověk”. To, zda člověk může získat užitek od Boha, tedy závisí na jeho myšlení a víře.
Když se podíváme na sebe, poznáváme, že jsme zvyklí myslet negativně. Myslíme si, že nikdy nenajdeme dvě stě denárů. Zdá se nám, že druhým nemáme co dát, naopak chceme od někoho přijímat pomoc. Ale když Ježíš viděl, že mnoho lidí trpí a hladoví, zeptal se nás: “Kde můžeme koupit chleba, abychom je nakrmili?” – dobře znát situaci, ve které se nacházíme. Nechce, abychom našli dvě stě denárů, které ve skutečnosti nemáme. Chce, abychom měli pastýřské srdce pro jehňata. Chce, abychom věřili v Ježíše Krista a našli to, co máme, a přivedli k Němu svá srdce. Když ve víře obětujeme svých pět chlebů a dvě ryby, bude moci ukázat velké a nedostupné věci, které nemůžeme očekávat. Pak nás změní našich pět chlebů a dvě ryby. Změní Ukrajinu a Pán nasytí celý lid našimi pěti chleby a dvěma rybami a pošle misionáře do celého světa.
II. Ježíš požehnal Ondřejovu víru (10–15)
Když Ondřej přinesl chleby a ryby, Ježíš řekl: “Řekni jim, ať si lehnou”. Z toho se dozvídáme, že Ježíš nepracoval sám. Pracoval společně se svými studenty. Toto je Boží metoda. Bůh spolupracoval s Abrahamem. Povolal mnoho proroků a pracoval s nimi na spáse svého lidu. Ježíš také spolupracoval s Petrem. Učedníci pracovali s Ježíšem. Účast nebo neúčast na Božím díle znamená v dějinách velký rozdíl. Verš 11 nám říká, že když se Ježíš podíval na pět chlebů a dvě ryby, viděl Ondřejovu víru. Ježíš se modlil k Bohu, aby požehnal Ondřejovu víru a jeho pět bochníků chleba a dvě ryby. Ježíš se modlil, aby Bůh přijal srdce pastýře Ondřeje a nakrmil 5000 XNUMX lidí těmito chleby a rybami. Co Ježíš udělal s pěti chleby a dvěma rybami? Ježíš dal lidem sníst tolik, kolik chtěli, dokud se všichni nenasytili. Bůh tedy Ondřejovi požehnal pět bochníků chleba a dvě ryby. Když se lid naplnil, řekl Ježíš učedníkům: “Posbírejte zbývající kousky, aby nic nezmizelo”. Učedníci shromáždili a naplnili dvanáct krabic kousky, které zbyly od těch, kteří jedli. To nám ukazuje, že Boží požehnání je hojné.
Všichni, kdo jsme se účastnili bohoslužby, věříme v Ježíše Krista. Všichni milujeme Ježíše. Jsou zde však lidé, kteří o sobě, o zemi nebo o Božím díle mluví negativně jako Filip. A pak jsou tu lidé jako Andrew, kteří mají pozitivní pohled na sebe, zemi a dílo Boží a pilně pracují na tom, aby v této zemi něco změnili prostřednictvím našich pěti chlebů a dvou ryb.
Pevně věřím, že Bůh působí prostřednictvím Andreyho skupiny a mění každého z nás a Ukrajinu ze země fatalismu a osudu v zemi pastýřů a svatý národ. Bůh jedná skrze naši víru a skrze našich pět chlebů a dvě ryby. Pokud ve víře přineseme Bohu svých pět chlebů a dvě ryby, bohatě nám požehná a nasytí 5000 XNUMX lidí. Pán se nás také ptá: “Kde můžeme koupit chleba, abychom je nakrmili?”; “Pokud můžeš věřit po dlouhou dobu, všechno je možné tomu, kdo věří” (Marek 9:23); “Jak jsi věřil, tak se ti stane” (Mt.8:13)
Zveřejněno: 17.08.2003, Změněno: Rubrika: od Jana (2003-2004)
-Dopředné cykly-
- Genesis (2004-2005) (36)
- Galaťanům (2005) (11)
- od Johna (2003-2004) (68)
- od Marka (2001-2002) (31)
- od Marka (2008) (76)
