Na obrázku vidíte rybu velmi podobnou černomořskému gobymu. Ale to je úplně jiný obyvatel Černého moře a od goby se liší svou pestřejší barvou. Tato kráska je jedním z nejnebezpečnějších obyvatel Černého moře a jmenuje se Mořský drak. Pro tuto rybu existují také taková jména: „mořský drak“, „mořský škorpión“, „had“, „dračí ryba“. Abyste se vyhnuli nepříjemným následkům z interakce s touto rybou, musíte o ní trochu vědět.
Mořský drak (lat. Trachinus draco) je dravá ryba u dna s velkou hlavou a mírně bočně stlačeným, protáhlým tělem asi 25-35 cm, hřbet draka je žlutohnědý s tmavými pruhy, břicho světlé. Dolní čelist je delší než horní, ústa mají malé ostré zuby. Konvexní oči jsou umístěny na horní straně hlavy. Tělo je pokryto drobnými šupinami. Na žábrách je několik velkých šikmých trnů. Hřbetní ploutev s velkými ostny.
Mořští draci žijí jak v písčitých mělkých vodách, tak v hlubších místech. Preferují měkké půdy, do kterých se zavrtávají tak, že jim nad povrchem dna zůstanou jen vysoko posazené oči. V záloze čekají na svou kořist – malé ryby a korýše.
Dračí ryba vede tajnůstkářský způsob života a je poměrně agresivní, takže je velmi nebezpečná pro lidi, kteří plavou u břehu, potápějí se nebo prostě chodí bosí v mělké vodě. Chytíte-li rybu holou rukou nebo na ni šlápnete bosou nohou, zaboří na obranu ostré bodliny do těla toho, kdo jí dobrovolně či nevědomě ublížil. S mrtvým drakem by se také mělo zacházet velmi opatrně, aby ho nepropíchl trn, protože jed si zachovává svou sílu několik dní.
Ostny mořského draka, umístěné na hřbetní ploutvi a žábrách, jsou vybaveny jedovatými žlázami. Člověk v okamžiku vpichu jedovatými trny pocítí palčivou bolest, která se z místa vpichu rychle rozšíří po celé končetině. V místě léze vzniká cyanóza a otok, v těžkých případech je možná i obrna dolní končetiny, srdeční selhání a křeče. Příznaky se budou postupně zvyšovat v průběhu několika hodin po injekci.
Pokud dostanete injekci od jedovaté dračí ryby, musíte okamžitě poskytnout pomoc oběti. Okamžitě, asi 10 minut, vysávejte jed z rány ústy spolu s krví. Nasátou tekutinu je třeba rychle vyplivnout. Poté je třeba místo vpichu omýt roztokem manganistanu draselného nebo peroxidu vodíku a přiložit sterilní obvaz. Zavolejte lékařskou pomoc.
Abyste nebyli propíchnuti jedovatými trny: musíte vědět, jak nebezpečná ryba vypadá, nedotýkat se nebezpečných obyvatel a nešmátrat po dně nechráněnou rukou a pečlivě sledovat, kam šlapete bosýma nohama.
I přes přítomnost jedovatých ostnů má mořský drak maso jedlé a navíc velmi chutné. Před vařením je však nutné odstranit jedovaté ostny na žábrách a hřbetní ploutvi.
Další nebezpeční mořští obyvatelé Černého moře.
Mořští draci – jedná se o malé ryby, jejichž délka nepřesahuje 45 cm. Vědci identifikují pouze pět druhů mořských draků. Jedná se o jednu z nejjedovatějších ryb v mírných pásmech. Mnoho jich je u pobřeží východní části Atlantského oceánu, ve Středozemním, Černém a Baltském moři, kde jsou předmětem rybolovu a jsou dokonce považovány za lahůdkové ryby.
Slavný vědec B. Halstead identifikuje čtyři druhy mořských draků. Dva z nich jsou pro člověka nejnebezpečnější. Tento velký drak, který žije u pobřeží Norska, Britských ostrovů a dále na jih ke Středozemnímu moři a pobřeží severní Afriky, jakož i v Baltském a Černém moři a malý drak necelých 15 cm dlouhý, který se dokonale usadil v Severním moři a podél celého pobřeží Evropy až k hranicím Středozemního moře.
Mořští draci Preferují klidné zátoky a zátoky, kde se zavrtávají do měkké půdy, písku nebo bahna a vystrkují hlavu. Pro rybáře a plavce představují skutečné nebezpečí, protože mají schopnost rychle vyskočit ze svého úkrytu, když se přiblíží člověk, a zapíchnout lícní bodliny do oběti. Tyto ostny se nacházejí na žaberních krytech mořských draků, jsou poměrně dlouhé a ostré. Podíváte-li se na takový bodec, uvidíte, že je to široký, plochý, ostrý výběžek na konci, na jehož bázi leží jedovaté žlázy. První hřbetní ploutev obsahuje také několik jedovatých paprsků. Všechny tyto hroty jsou potaženy kůží, kromě ostrých holých konců. Jedovaté žlázy jsou umístěny stejně jako u štírů v rýhách procházejících ostny po celé jejich délce.
Rozrušený, podrážděný drak roztahuje žaberní kryty a zvedá jedovaté štípance své hřbetní ploutve, přičemž získává „ježovitý“ vzhled. Obzvláště nebezpeční jsou mořští draci, kteří hlídají své hnízdiště. V tomto případě nečekají, až na ně někdo šlápne, jako štíři, ale vyskočí ze svého úkrytu a zaútočí na „hosta“, který se objeví. Tyto agresivní ryby jsou v zemi nepostřehnutelné a mají silný jed a představují vážné nebezpečí pro potápěče pracující ve vodách, které tyto ryby upřednostňují.
Jedovaté tajemství, produkovaný žlázami mořských draků, má stejně jako jedy jiných ryb bílkovinný základ. Tento protein obsahuje menší toxické proteinové složky, tj. jako komplexní protein může být rozložen na jednoduché proteinové části, které jej tvoří, z nichž některé obsahují toxické složky. Jed draků obsahuje látky, které působí na nervovou a oběhovou soustavu, včetně samozřejmě srdce. V tomto ohledu připomíná jed některých druhů hadů. S největší pravděpodobností proto mořští draci dostali své druhé jméno – hadí ryby.
Po píchnutí mořským drakem nastává v postiženém místě silná bolest, která se široce šíří. Asi po 30 minutách se bolest stává tak silnou, že člověk může ztratit vědomí.
Pokud není poskytnuta žádná pomoc, bolest může trvat až 24 hodin, kolem rány se objevuje svědění a ztrácí citlivost. Kůže kolem zčervená a prudce oteče. Otok je často rozsáhlý a někdy přetrvává déle než deset dní.
Oběť začíná pociťovat horečku. Bolí ho hlava, začne zvracet a má narušený srdeční rytmus. V důsledku těchto poruch v těle, které jsou obvykle doprovázeny problémy s dýcháním, může oběť zemřít.
