Číslo publikace RU2687529C1 RU2687529C1 RU2018121477A RU2018121477A RU2687529C1 RU 2687529 C1 RU2687529 C1 RU 2687529C1 A2018121477C2018121477 A2018121477C2018121477 RU 2018121477A RU 2018121477 A RU2687529 A RU 1A RU 2687529 C1 RU2687529 C1 RU 2018C06 Autorita datum strava RUna Dosavadní umění podmínky RUNA09 -2018121477-2018 Číslo přihlášky RU06A Jiné jazyky Angličtina ( en ) Vynálezce Irina Aleksandrovna Tkachenko Viktor Pavlovič Dedkov Sergey Nikolaevich Tkachenko Původní přidělenec Federální státní autonomní vzdělávací instituce vysokoškolského vzdělávání “Priorita Immanuela Kant Baltic Federal University” (IKBFU) datum je předpoklad a není právním závěrem. Google neprovedl právní analýzu a neposkytuje žádné prohlášení ohledně přesnosti uvedeného data.) 09-2018-06 Datum podání 09-2019-05 Datum zveřejnění 14 -2018- 06 09-2018-06 Žádost podaná Federální státní autonomní vzdělávací institucí vysokoškolského vzdělávání „Immanuel Kant Baltic Federal University“ (IKBFU pojmenovaná po. I. Kant) podal kritickou federální státní autonomní vzdělávací instituci vysokoškolského vzdělávání „Immanuel Kant Baltic Federal University“ (IKBFU pojmenovanou po I. Kantovi) 09-2018121477-2687529 Priorita na RU1A priorita Critical patent/RU2019C05-14 Application uděleno uděleno Kritické 2019-05-14 Zveřejnění publikace RU2687529C1 Kritický patent/RU2687529C1/ru
Klasifikace
-
- A – LIDSKÉ POTŘEBY
- A23 – POTRAVINY NEBO POTRAVINY; JEJICH ZPRACOVÁNÍ, NEZAHRNUTÉ JINÝMI TŘÍDAMI
- A23K – KRM
- A23K10/00 – Krmiva
- A23K10/30 — Krmiva z materiálu rostlinného původu, např. kořeny, semena nebo seno; z materiálu houbového původu, např. houby
- A – LIDSKÉ POTŘEBY
- A23 – POTRAVINY NEBO POTRAVINY; JEJICH ZPRACOVÁNÍ, NEZAHRNUTÉ JINÝMI TŘÍDAMI
- A23K – KRM
- A23K50/00 — Krmiva speciálně upravená pro určitá zvířata
- A23K50/80 — Krmiva speciálně upravená pro konkrétní živočichy pro vodní živočichy, např. ryby, korýši nebo měkkýši
- Y – OBECNÉ OZNAČOVÁNÍ NOVÝCH TECHNOLOGICKÝCH VÝVOJŮ; VŠEOBECNÉ OZNAČENÍ PRŮŘEZNÝCH TECHNOLOGIÍ POKRAČUJÍCÍCH V NĚKOLIK SEKCÍCH IPC; TECHNICKÉ PŘEDMĚTY KRYTÉ BÝVALÝMI KŘÍŽOVÝMI UMĚLECKÝMI SBÍRKAMI USPC [XRAC] A DIGETS
- Y02 – TECHNOLOGIE NEBO APLIKACE PRO ZMÍRNĚNÍ NEBO PŘIZPŮSOBENÍ SE ZMĚNĚ KLIMATU
- Y02A – TECHNOLOGIE PRO PŘIZPŮSOBENÍ SE ZMĚNĚ KLIMATU
- Y02A40/00 – Adaptační technologie v zemědělství, lesnictví, chovu hospodářských zvířat nebo agroalimentární výrobě
- Y02A40/80 — Adaptační technologie v zemědělství, lesnictví, živočišné nebo agroalimentární výrobě v řízení rybolovu
- Y02A40/81 – Akvakultura, např. ryb
- Y02A40/818 – Alternativní krmiva pro ryby, nap. v akvakulturách
Abstraktní
Vynález se týká zemědělství, konkrétně pěstování šneků révových (Helix pomatia L.) v umělých podmínkách. Metoda zahrnuje přirozeně vyváženou stravu sestávající ze zeleniny: okurka obecná (Cucumis sativus L.) – 25 %, cuketa (Cucurbita repo subsp. rero) – 50 % a zelí (Brassica oleracea L.) – 25 %, krmivo je podává se jednou denně 1,5-2,0 g na šneka. Navrhovaný způsob krmení šneků révových umožňuje šnekům zůstat aktivní a přibírat na váze, přičemž zcela eliminuje nepříznivé podmínky, jako je okolní teplota přesahující 24 °C a relativní vlhkost nepřesahující 60 %.
Popis
Navržená metoda se týká zemědělství a lze ji použít pro chov šneků révových v umělých podmínkách, především v Kaliningradské oblasti, stejně jako v podobných klimatických podmínkách (severní území Polska, pobaltské státy).
Známé způsoby krmení hlemýžďů lze rozdělit do dvou skupin: přírodní – kdy se používaná strava skládá pouze z rostlin a/nebo zeleniny, kterou šneci mohou jíst v přirozených podmínkách, a umělé, to znamená obsahující v potravě kromě běžných rostlin a/nebo zelenina, produkty, používané pro chov jiných zvířat nebo zahrnuté v lidské stravě, stejně jako různé umělé přísady, například vitamíny nebo minerály, které jsou nezbytné pro život a růst hroznových šneků.
Známé způsoby krmení hroznových šneků chovaných v umělých podmínkách v Kaliningradské oblasti se vyznačují následujícími nevýhodami: používání specifických rostlin, zeleniny nebo produktů ve stravě a vysoká cena řady komponent. Specifičnost složek stravy znamená, že použité rostliny nebo zelenina nerostou v Kaliningradské oblasti a produkty se nevyrábějí v Rusku. Řada umělých dovážených přísad obsažených ve stravě má vysoké náklady.
Je známý způsob krmení jedlých šneků, popsaný v patentu PL 178075 (B1) ze dne 02.05.1995. 23. 1, M. class. A18K 0/23, jehož základem je krmivo obsahující obilnou mouku od 0 do 14 hm. %, kukuřičné mouky od 6 do 23 hmotn. %, sójové mouky od 0 do 18 hm. %, obilné otruby od 0 do 21 hm. %, pastovité křídy a/nebo masové moučky a/nebo bramborového škrobu od 0 do 93 % hmotn. krmného fosfátu a/nebo sušeného mléka od 0 do 8 % hmotn. %, jakož i vitamínové a minerální doplňky, vyznačující se tím, že obsahují naklíčená zrna od 0,1 do 1 % hmotn. % a esenciální aminokyseliny, lysin a/nebo methionin a/nebo cystin od XNUMX do XNUMX hmotn. % a obilná mouka se vyrábí ze zrn, která byla odstraněna před mletím vláknitých slupek.
Mezi hlavní nevýhody této metody patří obsah velmi specifických složek v krmivu – obilné mouky připravované speciálním způsobem (z obilí, které bylo odstraněno před mletím vláknité slupky). Potřeba takové mouky je způsobena tím, že šneci špatně snášejí potravu obsahující velké množství vlákniny. Současně zůstává riziko pro zdraví hlemýžďů, protože chyba ve výběru surovin pro krmivo může vést k úhynu celého potomstva. Do krmiva je také nutné přidávat aminokyseliny (lysin, methionin, cystin), které v ostatních složkách krmiva chybí. To vede k vyšším cenám krmiv.
Nejblíže navrhovanému způsobu je způsob krmení jedlých šneků, popsaný v patentu KR 101272093 (B1) ze dne 07.06.2013. 23. 1, M. třída. A14K 23/1; A18K 25/30, jehož základem je dieta skládající se z: 12-18 kg rýžových otrub, 15-25 kg zkaženého fazolového tvarohu, 20-30 kg doplňku vápníku, 2-5 kg prošlého krmiva pro prasata a XNUMX- XNUMX kg dubového troudového prášku.
Nevýhody této metody zahrnují její potenciální nebezpečí pro zdraví hlemýžďů, protože strava obsahuje zkažené nebo prošlé produkty, jejichž negativní dopad by měl být eliminován přítomností prášku z dubového troudu. Fazolový tvaroh s prošlou dobou trvanlivosti a krmivo pro prasata jsou však vynikající živnou půdou pro rozvoj druhů plísní, které mohou vést k úhynu celého vrhu. Do této stravy je také nutné přidat vápník, který je pro zdraví šneků životně důležitý. Řada komponentů je velmi specifických a jejich použití v Kaliningradské oblasti není možné.
Účelem navrhovaného způsobu krmení je použít ve stravě zeleninu, která roste v Kaliningradské oblasti a pokryje všechny potřeby hroznových šneků na esenciální vitamíny, mikroelementy a aminokyseliny. To znamená, že nebudou potřeba žádné umělé přísady a strava bude vyvážená a přirozená. Což také povede ke snížení jeho nákladů ve srovnání se známými analogy.
Tohoto cíle je dosaženo tím, že způsob krmení je založen na stravě sestávající ze zeleniny: obyčejné okurky, cukety a zelí. Poměr zeleniny ve stravě je následující: okurka -25%, cuketa – 50%, zelí – 25%. Množství potravy na šneka je 1,5 – 2 g, interval krmení je jeden den.
Technický výsledek dosažený při použití nárokované metody: šneci zůstávají aktivní a přibývají na váze, nepříznivé podmínky (okolní teplota vyšší než 24 ºС a relativní vlhkost nepřesahující 60 %), za kterých šneci obvykle upadají do letní hibernace, jsou zcela eliminovány.
Příklad použití metody.
Šedesát hroznových plžů (dospělých jedinců – 4 roky), bez vážného poškození ulity a zjevně zdravých, bylo sebráno ze dvou lokalit, 30 kusů z každé lokality. Soubor 30 hlemýžďů (odpovídajících konkrétnímu sběrnému místu) byl náhodně rozdělen do tří skupin po 10 hlemýžďích.
Šneci byli umístěni do samostatných polyetylenových nádob o objemu 21 litrů. Dříve se do každé přidávala zemina o objemu 6,5 l a výška zeminy v nádobě byla minimálně 8 cm.K zemině patřila rašelina a písek.
Po dobu 69 dnů byli šneci chováni v umělých podmínkách a každé tři dny byla zaznamenávána jejich hmotnost. Poté byly hodnoty hmotnosti zprůměrovány pro každou ze šesti skupin hlemýžďů, čímž byl zaznamenán celkový trend změn hmotnosti. Každé sběrné místo odpovídalo třem skupinám šneků révových, kteří dostávali stravu 1,5x denně v množství 2 – XNUMX g potravy na šneka. Všechny tři diety jsou přirozené a vyvážené.
Dieta č. 1 „Rostlina“ – potravou byla směs rostlinných listů (kontryhel, kopřiva, jetel), které obvykle požírá šnek hroznový žijící v Kaliningradské oblasti. Poměr různých rostlin ve stravě je následující: kontryhel -50%, kopřiva – 25%, jetel – 25%.
Dieta č. 2 „Zelenina“ – jako jídlo byla nabízena směs zeleniny (okurka, cuketa, zelí) pěstovaná v Kaliningradské oblasti. Poměr zeleniny ve stravě je následující: okurka – 25%, cuketa – 50%, zelí – 25%.
Dieta č. 3 „Mix“ – směs rostlinných listů a zeleniny ze dvou předchozích diet byla nabízena k jídlu v poměru: kontryhel – 20%, kopřiva – 10%, jetel – 20%, okurka – 10%, cuketa – 20 %, zelí -20 %).
Jak bylo zjištěno během pozorování, strava za jiných stejných podmínek má významný vliv na hmotnost šneků. Skupiny šneků na rostlinné stravě rychle zhubly. Skupiny šneků na zeleninové stravě měly tendenci přibírat na váze, zatímco skupiny na smíšené stravě vykazovaly průměrné výsledky.
Samotné hubnutí bylo spojeno s nepříznivými podmínkami (vysoká teplota, nízká vlhkost). Tradiční rostlinná potrava přitom vliv těchto nepříznivých faktorů nesnižuje a šneci jsou nuceni zapnout ochranný mechanismus letní hibernace. Smíšená strava skládající se z rostlin a zeleniny v důsledku jejich přítomnosti snižuje stupeň vystavení vysoké teplotě a nízké vlhkosti. Zeleninová strava díky vysokému obsahu vlhkosti umožňuje šnekům zůstat aktivní a přibírat na váze, přičemž zcela eliminuje nepříznivé podmínky, včetně endogenních faktorů. Pro slimáky z obou sběrných míst je tedy optimální strava „zeleninová“.
Při použití navrženého způsobu krmení se navíc ve skupinách šneků, pro které byl použit, vytvořily tak dobré podmínky, že při poklesu okolní teploty na přijatelnou úroveň začali šneci vytvářet snůšky, což u jiných diet nebylo pozorováno.
Popsaný příklad ukazuje účinnost navrženého způsobu krmení v nejextrémnějších podmínkách pro šneky révové, ve kterých obvykle v létě hibernují. Kombinace stravy, množství potravy a intervalu krmení umožňuje šnekům zůstat aktivní a přibírat na váze, přičemž zcela eliminuje takové nepříznivé podmínky, jako jsou: okolní teplota přesahující 24°C a relativní vlhkost nepřesahující 60%.
Nároky (1)
Způsob krmení šneků révových (Helix pomatia L.) pěstovaných v umělých podmínkách, včetně vyvážené stravy, vyznačující se tím, že šneci jsou krmeni v intervalech jednoho dne potravou v množství 1,5-2,0 g na šneka a sestávající ze zeleniny: běžné okurka (Cucumis sativus L.) – 25 %, cuketa (Cucurbita rero subsp.rero) – 50 % a kapusta (Brassica oleracea L.) – 25 %.
RU2018121477A 2018-06-09 2018-06-09 Způsob krmení hroznového šneka RU2687529C1 (ru)
Prioritní aplikace (1)
Číslo žádosti Důležité datum Datum podání Titul RU2018121477A RU2687529C1 (ru) 2018-06-09 2018-06-09 Způsob krmení hroznového šneka Aplikace nárokující si prioritu (1)
Číslo žádosti Důležité datum Datum podání Titul RU2018121477A RU2687529C1 (ru) 2018-06-09 2018-06-09 Způsob krmení hroznového šneka
