Osobní stránka akvaristy

  • Hlavní
  • O mně
  • Zlatá rybka
    • základy správného obsahu
    • popis a standardy plemene
      • obyčejná zlatá rybka
      • kometa
      • shubunkin
      • vějířový ocas
      • riukin
      • závojový ocas (fringetail)
      • závoj
      • dalekohled
      • oranda
      • perla
      • lví hlava a ranchu
      • astrolog
      • vodní oči
      • Zlatá rybka: život nebo bolestivá smrt?
      • Chov zlaté rybky potěr
      • Zlaté rybky z Asie: jsou opravdu tak děsivé?
      • „Trestná cela“ nebo „Deník tvrdohlavého muže“
      • oranda
      • riukin
      • ranč
      • závoje
      • dalekohledy
      • komety
      • perla
      • akvária

      Zlatá rybka: život nebo bolestivá smrt?

      “- Ahoj! Mám problém se zlatou rybkou. Žili tři dny, pak se začali poflakovat v rozích akvária, někteří začali ležet na dně a včera dva zemřeli. Co je s nimi?

      — Bylo pět. Zbývají tři.

      — Jaký je objem vašeho akvária?

      — Kulaté akvárium, 25 litrů. “

      Není to známý příběh? A bohužel, takové případy se opakují s alarmující frekvencí. Z generace na generaci má mnoho lidí pevně zakořeněnou asociaci zlaté rybky s malými plavidly, kde se vlastně ani jedna ryba nemá kam otočit.

      Zajímavé pozorování: takové pokusy se zpravidla neprovádějí s cichlidami, které jsou také velkými rybami. Proč jsou zlaté rybky tak „na vině“?

      Dokonce i rychlé čtení informací z mnoha existujících internetových zdrojů nám umožňuje dojít k závěru, že v současné době zlaté rybky pevně drží dlaň, pokud jde o nemoci a úmrtnost v amatérských akváriích. A bohužel často onemocní a umírají ne kvůli své „nemoci“ – naopak jsou to ryby rodu „karas“, které jsou právem považovány za jednu z nejhouževnatějších a nejvytrvalejších. Ne, řešení záhady četných úmrtí a zdravotních problémů, dalo by se říci, leží na povrchu. Na hladině vody, ve které žijí.

      Zkusme zjistit, kde zlaté rybky žijí lépe a proč.

      Takto by měla vypadat ryba, pokud žije pohodlně v akváriu. Foto od autora

      Historicky to každý ví, všechna existující plemena zlatých rybek měla jednoho společného divokého předka – stříbřitého čínského. Žijí přirozeně v otevřených vodních útvarech. No a jeho „deriváty“ – různá plemena zlatých rybek – byly chovány v uzavřených nádobách (vázy, kádě atd.), až se nakonec začaly chovat v akváriích (tedy, přesně řečeno, zlatou rybku lze nazvat prvorozeným akváriem hobby).

      Co teď? Celkový objem prodaných a nakoupených zlatých rybek lze rozdělit do dvou zdaleka nestejných skupin. První (menší) skupinou jsou ryby narozené a chované v akváriích. Jsou to ty, které pěstují chovatelé, v malých akváriích nebo prostě kutily. A druhou (stokrát větší) skupinou jsou ryby pěstované pro „průmyslové“ účely. Toto je stream určený pro masový prodej. Je možné v akváriích pěstovat a chovat ryby v takovém množství? Samozřejmě že ne! Proto je přirozeným prostředím takové zlaté rybky stejná otevřená voda jako pro jejich genetického předka. Rybník.

      Jaký závěr z toho plyne? Závěr je jednoduchý: akvárium jako stanoviště pro rybníčky zlaté není zpočátku vhodné. A aby byla pro ryby vhodná, musí být přizpůsobena právě tomuto akvarijnímu životu, často i poměrně dlouho. Kdy je adaptace snazší? Když se akvarista snaží alespoň do určité míry přiblížit podmínky chovu ryby těm známým. Vedou sem jen dvě cesty, pokud je splněna jedna povinná podmínka – čistá voda.

      Prvním způsobem je zvětšení objemu akvária. To má samozřejmě určité limity – ne každý akvarista si může dovolit doma chovat byť jen 500litrové akvárium, o velkých objemech nemluvě.

      Pak je tu druhý způsob – snížení hustoty obsádky ryb. Tímto způsobem můžete dosáhnout poměrně pohodlných životních podmínek pro zlaté rybky, a to i v ne příliš velkém množství.

      Předpokládá se, a to bylo experimentálně ověřeno, že zlaté rybky se v akváriích cítí nejpohodlněji, když na dospělou rybu připadá alespoň 50 litrů vody. “Jo,” řekne začínající akvarista, “to znamená, že si koupím padesátilitrové akvárium, dám tam jednu rybu – a budu šťastný!” Bohužel to není tak úplně pravda. Zde přichází na řadu další omezení – velikost samotné ryby. Předpokládejme, že existuje standardní 50litrové akvárium o rozměrech (délka, šířka, výška) 50 x 25 x 40 cm a žije v něm dospělá zlatá rybka, která jednoho krásného dne může dorůst 18 – 20 cm bez ohledu na délku ocasní kosti. ploutev (a ocasní ploutev může být klidně dvakrát delší než tělo). Ukazuje se, že ryba bude velmi omezená ve svých pohybech, v takovém objemu se pro ni bude dokonce velmi obtížně otáčet. V důsledku toho prakticky nespotřebovává kilokalorie získané z potravy a tyto stejné kilokalorie se hromadí a přeměňují se na tukové zásoby. Výsledkem je obezita, jejíž úmrtnost není tak vzácná. Proto se akvaristovi, který chce zlaté rybky chovat, doporučuje připravit akvárium o objemu alespoň 80 – 100 litrů na pár.

      Přistupme k problému z druhé strany. Fyziologické rysy zlatých rybek naznačují jejich velkou žravost. Tyto ryby jsou schopny sníst vše, co se jim nabídne, a přesto dokážou zůstat hladové. V souladu s tím se rybí odpad uvolňuje ve stejně velkých množstvích. Tento odpad musí něco zpracovat, protože jeho hromadění nevyhnutelně povede k výraznému zvýšení koncentrace nebezpečných sloučenin dusíku (amoniak a dusitany), v důsledku čehož je velmi pravděpodobný úhyn ryb na otravu. „Voda se zkazila,“ řekli by akvaristé z 50. až 80. let. A měli by pravdu.

      Jedinou zaručenou „likvidací odpadu“ je v tomto případě zavedený a výkonný biofiltrační systém. “Jo,” řekne začínající akvarista, “tak běžím do obchodu, koupím filtr – jsou tam malé, nezaberou moc, budou cirkulovat vodu a zároveň zpracovávat odpad.” Bohužel, tak to nebylo! Biofiltrace není „kouzelné zařízení“, je to proces. To je práce prospěšných bakterií, které přeměňují vysoce toxický čpavek vznikající rozkladem organických látek nejprve na téměř stejně toxické dusitany a poté na nízko toxický dusičnan. Bakterie samozřejmě potřebují někde žít. A čím více prostoru je pro „ubytování“, tím větší počet bakterií může být přítomen v dané jednotce objemu. Prospěšné bakterie žijí především v aerobních, povrchových vrstvách půdy a samozřejmě na prvcích akvarijních filtrů (například na houbách). Významnou pomocí je v tomto případě zvětšení „užitné plochy“ filtru – jak zvětšením objemu samotného filtru, tak použitím speciálních vysoce porézních plniv, které umožňují zvýšit počet prospěšných bakterií obývajících filtr téměř výrazně.

      Je známým axiomem, že péče o velké akvárium je méně komplikovaná než péče o malé. V malých akváriích je biologická rovnováha někdy velmi nestabilní a sebemenší zásah zvenčí (například překrmení ryb nebo přemnožení) může snadno narušit idylku. Velké akvárium je méně závislé na takových náhodných událostech. Kvůli čemu? Ano, právě kvůli tomu, že je tam podstatně více míst pobytu prospěšných bakterií a ty si dokážou v klidu poradit s tak náhlými „emisemi“ škodlivých látek. Proto je ve velkém akváriu zpravidla pravděpodobnost „kažení“ vody výrazně nižší.

      Nesmíme zapomínat na roli živých rostlin v procesu udržování biologické rovnováhy. Faktem je, že dusičnany, konečný produkt koloběhu dusíku, se již z vody neodstraňují. Musí se uměle odstraňovat pravidelnou částečnou výměnou vody. Existují ale i rostliny, které ke svému růstu využívají dusičnany (ale i jiné sloučeniny dusíku). Proto je „ekologická situace“ v akváriích s dostatečným počtem živých rostlin mnohem příznivější, než když se k simulaci vodní vegetace používá plast.

      A samozřejmě nesmíme zapomenout na provzdušňování. Někdy stačí provzdušňování, které zajišťuje filtr. A někdy se přídavný kompresor nebude zdát vůbec zbytečný. Kromě toho nezapomeňte, že zlaté rybky jsou velmi příznivé pro vodu bohatou na kyslík.

      Jaký je ještě vliv životních podmínek obecně a ekologie v akváriu konkrétně? Na tom do značné míry závisí zdraví vašich mazlíčků. Zvláště stojí za zmínku, že zlaté rybky chované v rybnících jsou přenašeči mnoha nemocí, jak parazitických, tak bakteriálních. Ryby, které mají poměrně silný imunitní systém, se s možným šířením těchto chorob snadno vyrovnají. Ale akvárium je jiná věc. Objemy jsou menší, více stresových faktorů, „špatná voda“ je dalším důvodem. Tím nejprve trpí imunitní systém, a pak, aniž by narážely na bariéry, začnou působit patogeny. A čím horší podmínky pro chov ryb, tím větší šance, že i malý problém přeroste v epidemii s masivním úhynem ryb.

      Když tedy shrneme všechny výše uvedené, můžeme dojít k závěru, že povinné atributy chovu zlatých rybek v akváriu jsou:

      — vyvinutý výkonný systém filtrace a provzdušňování vody;

      – přítomnost živých rostlin.

      Samozřejmostí jsou také síťky, teploměr a sifon na čištění půdy – to jsou povinné doplňky pro akvaristy.

      A pak jsou možné možnosti. Jak k lepšímu, tak k horšímu.

      Zkusme se podívat na několik možností, jak chovat zlaté rybky v akváriích – od nejlepších po nejhorší.

      Okamžitě ponechme stranou možnost chovat ryby (alespoň jednu!) v těch nádobách, které k tomu nejsou absolutně určeny – „koule“, „sklenice“, „konvice“, „válce“ a tak dále. Je překvapivé, že někteří výrobci akvárií stále zobrazují zlaté rybky na obalech takových „produktů“. Zjevně je zakořeněný stereotyp tak silný. Není pochyb: v takové nádobě je absolutně zakázáno chovat zlatou rybku!

      1. Nejlepší podmínky:

      – akvárium o objemu nejméně 200 litrů;

      — externí kanystrový filtr s kapacitou 4-5 objemů akvária za hodinu;

      — přídavná mechanická filtrace (předfiltr nebo přidání vnitřního filtru);

      — dodatečné provzdušňování kompresorem;

      — přítomnost živých rostlin v dostatečném množství;

      — pestré krmení (zelenina, živá a suchá strava) s povinným dnem půstu jednou týdně);

      – výměna vody jednou týdně na 1 % objemu akvária.

      Za takových podmínek je dokonce možné zvýšit (bez přehánění) populace akvária – až na poměr 30-35 litrů vody na dospělou rybu.

      Vzhledem k tomu, že zlaté rybky jsou býložravci, lze jako živé rostliny doporučit rostliny s tuhými listy – Echinodorus, Cryptocoryne, Anubias, Bolbitis. Okřehek, riccia a hornwort budou dobrou rostlinnou potravou.

      V takových podmínkách se ryby cítí dobře. Foto od autora

      2. Skvělé podmínky:

      — akvárium o objemu 150 litrů;

      — externí kanystrový filtr s kapacitou 3-4 objemy akvária za hodinu;

      — dodatečné provzdušňování kompresorem;

      — přítomnost živých rostlin v dostatečném množství;

      — pestré krmení (zelenina, živá a suchá strava) s povinným dnem půstu jednou týdně);

      – výměna vody jednou týdně na 1 % objemu akvária.

      Za takových podmínek nebudou problémy s držením ryb. Populace – vychází z poměru 35-40 litrů vody na dospělou rybu.

      3. Dobré podmínky:

      – akvárium o objemu 120 – 150 litrů;

      — vnější kanystrový filtr s kapacitou 3-4 objemy akvária za hodinu nebo vnitřní vícedílný filtr s možností použití speciálních náplní;

      — dodatečné provzdušňování kompresorem;

      — přítomnost živých rostlin v dostatečném množství;

      — pestré krmení (zelenina, živá a suchá strava) s povinným dnem půstu jednou týdně);

      – výměna vody jednou týdně na 1 – 25 % objemu akvária.

      Za takových podmínek by opět neměly nastat problémy s držením ryb. Populace – vychází z poměru 40 litrů vody na dospělou rybu.

      4. Přijatelné podmínky:

      – akvárium o objemu 80 – 120 litrů;

      — externí kanystrový filtr s kapacitou 3–4 objemy akvária za hodinu nebo vnitřní vícedílný filtr s možností použití speciálních náplní nebo běžný vnitřní filtr stejné kapacity;

      — dodatečné provzdušňování kompresorem nebo provzdušňování pomocí vnitřního filtru;

      — přítomnost živých rostlin v dostatečném množství;

      — pestré krmení (zelenina, živá a suchá strava) s povinným dnem půstu jednou týdně);

      – výměna vody jednou týdně na 1 – 25 % objemu akvária.

      Za takových podmínek je vhodné dodržovat normu 50 litrů vody na dospělou rybu. Přeplněnost, překrmování a nepravidelná výměna vody a čištění půdy už může způsobit problémy. V tomto případě se postupně dostává do popředí udržování hygieny v akváriu.

      5. Podmínky „na hranici toho, co je povoleno“:

      – hustota osazení je menší než 30 litrů na dospělou rybu v akváriích do 200 litrů nebo méně než 25 litrů na dospělou rybu ve větších akváriích;

      – pouze vnitřní filtr s houbou v akváriích od 150 litrů s normami osazení ryb uvedenými v odstavcích 1 a 2;

      — nedostatek živých rostlin;

      – nepravidelné nebo vzácné změny vody;

      – systematické překrmování ryb.

      Zde se velmi pravděpodobně vyskytnou problémy se zdravím vody i ryb a v akváriích do 150 litrů bez neustálé péče je to téměř zaručeno. Je nutné neustále sledovat parametry vody, vyvarovat se překrmování ryb a případně zvýšit výměnu vody až 2x týdně.

      6. Nevyhovující podmínky:

      — objem akvária menší než 50 l;

      — špatná filtrace nebo žádný filtr;

      – více než jedna ryba v akváriu;

      – nepravidelné nebo občasné výměny vody.

      Pokud chováte zlatou rybku v takových podmínkách, budete potřebovat téměř každodenní údržbu akvária, včetně výměny vody. Biologická rovnováha, i když je nastolena, bude velmi zranitelná. Pravděpodobnost určitých problémů je téměř stoprocentní.

      7. Nepřijatelné podmínky:

      — hustota osazení menší než 20 litrů na dospělého v akváriích jakékoli velikosti;

      — objem akvária menší než 40 l;

      — nedostatek půdy a živých rostlin (kromě karanténních akvárií);

      — nedostatek filtrace jako takové;

      – nepravidelné nebo vzácné výměny vody nebo nedostatečná výměna vody jako taková.

      V takových podmínkách je absolutně zakázáno chovat ryby. I v karanténě. Foto od autora

      Takové podmínky lze nazvat „šproty ve sklenici“ a pro malá akvária – „trestná buňka“. Ryby „žijící“ v takových podmínkách mají každou šanci onemocnět a nakonec zemřít. A jak říkají statistiky, přesně to se děje. Alespoň v takových podmínkách nebude jejich život dlouhý. I ve velkých akváriích je výše uvedená hustota rybího osazení kritická. V malých objemech nemusí pomoci ani každodenní výměna vody.

      Provádění takových pochybných experimentů se velmi nedoporučuje.

      Zde je třeba poznamenat, že v karanténních akváriích, zvláště pokud mluvíme o aktivní karanténě, nikdy nedojde k biofiltraci; Navíc tam není potřeba ani půda, ani rostliny. Ale to je pořád jiná věc. Čistota vody v karanténních nádržích je udržována masivními denními změnami a mírným krmením.

      Volba, jak se říká, je na vás! A nezapomeňte, že zlaté rybky jsou v akváriu považovány za dlouhověké, v dobrých podmínkách se mohou dožít deseti až dvanácti nebo i více let, takže si představte, jak dlouho může ryba potěšit vaše oči!

      ČTĚTE VÍCE
      Jaký druh akvária je potřeba pro Ancistrus?