Гипоксия

Hypoxie (doslovný překlad z řečtiny – „málo kyslíku“) je stav kyslíkového hladovění celého těla i jednotlivých orgánů a tkání, způsobený různými vnějšími i vnitřními faktory.

Příčiny hypoxie

  1. hypoxický (exogenní) – při poklesu obsahu kyslíku ve vdechovaném vzduchu (dusné, nevětrané místnosti, podmínky ve velké výšce, let ve velkých výškách bez kyslíkového vybavení);
  2. Respirační (respirační) – pokud dojde k úplnému nebo částečnému narušení pohybu vzduchu v plicích (příklad: dušení, utonutí, otok sliznice průdušek, bronchospasmus, plicní edém, zápal plic atd.);
  3. Hemický (krev) – při poklesu kyslíkové kapacity krve, tzn. kdy krev ztrácí schopnost vázat kyslík na hemoglobin červených krvinek (hlavní přenašeč kyslíku). Nejčastěji se vyskytuje při otravě oxidem uhelnatým, s hemolýzou červených krvinek, s anémií (chudokrevností);
  4. Oběhový – při kardiovaskulárním selhání, kdy je pohyb krve obohacené kyslíkem do tkání a orgánů obtížný nebo nemožný (příklad: infarkt myokardu, srdeční vady, vaskulitida, poškození cév při cukrovce atd.);
  5. Histotoxický (tkáň) – když je narušena absorpce kyslíku tkáněmi těla (příklad: některé jedy a soli těžkých kovů mohou blokovat enzymy podílející se na „tkáňovém dýchání“);
  6. Přebíjení – v důsledku nadměrného funkčního zatížení orgánu nebo tkáně (příklad: nadměrné zatížení svalů při těžké práci, kdy je potřeba kyslíku vyšší než jeho skutečný průtok do tkáně);
  7. Smíšené – kombinace několika výše uvedených možností.

Známky a příznaky hypoxie, mechanismy obrany organismu proti hypoxii

Příznaky hypoxie jsou velmi rozmanité a téměř vždy závisí na stupni její závažnosti, délce expozice a příčině jejího výskytu. Uvedeme nejzákladnější příznaky a vysvětlíme jejich příčiny.

Hypoxie může být akutní (rozvíjí se během několika minut, hodin) od začátku expozice kauzálnímu faktoru nebo může být chronická (rozvíjí se pomalu, během několika měsíců nebo let).

Akutní hypoxie má výraznější klinický obraz a těžké, rychle se rozvíjející následky pro organismus, které mohou být nevratné. Chronická hypoxie, protože se vyvíjí pomalu, umožňuje tělu pacienta se mu přizpůsobit, takže pacienti s těžkým respiračním selháním v důsledku chronických plicních onemocnění žijí dlouhou dobu bez dramatických příznaků. Chronická hypoxie zároveň vede také k nevratným následkům.

ČTĚTE VÍCE
Jak vypadají skvrny zarděnek?

Základní mechanismy obrany organismu proti hypoxii

1) Zvýšení dechové frekvence pro zvýšení přísunu kyslíku do plic a jeho dalšího transportu krví. Zpočátku je dýchání časté a hluboké, ale s vyčerpáním dýchacího centra se stává vzácným a povrchním.

2) Zvýšená srdeční frekvence, zvýšený krevní tlak a zvýšený srdeční výdej. Tělo, které trpí nedostatkem kyslíku, se tak snaží co nejrychleji „distribuovat“ co nejvíce kyslíku do tkání.

3) Uvolňování usazené krve do krevního oběhu a zvýšená tvorba červených krvinek – pro zvýšení počtu přenašečů kyslíku.

4) Zpomalení fungování některých tkání, orgánů a systémů za účelem snížení spotřeby kyslíku.

5) Přechod na „alternativní zdroje energie“. Vzhledem k tomu, že není dostatek kyslíku k úplnému pokrytí energetických potřeb těla, jsou spuštěny alternativní zdroje energie, které zajišťují téměř všechny procesy probíhající v těle. Tento obranný mechanismus se nazývá anaerobní glykolýza, tedy odbourávání sacharidů (hlavního zdroje energie, která se uvolňuje při jejich odbourávání) bez účasti kyslíku. Nevýhodou tohoto procesu je však hromadění nežádoucích produktů, jako je kyselina mléčná, a také posun acidobazické rovnováhy na kyselou stranu (acidóza). V podmínkách acidózy se začíná projevovat plná závažnost hypoxie. Mikrocirkulace ve tkáních je narušena, dýchání a krevní oběh se stávají neúčinnými a v konečném důsledku dochází k úplnému vyčerpání zásob a zástavě dýchání a krevního oběhu, tzn. smrt.

Výše uvedené mechanismy při akutní krátkodobé hypoxii jsou rychle vyčerpány, což vede ke smrti pacienta. Při chronické hypoxii jsou schopny fungovat po dlouhou dobu, kompenzují kyslíkové hladovění, ale pacientovi přinášejí neustálé utrpení.

Primárně je postižen centrální nervový systém. Mozek přijímá vždy 20 % celkového kyslíku v těle, jedná se o tzv. „kyslíkový dluh“ těla, který se vysvětluje kolosální potřebou mozku po kyslíku. Mírné poruchy způsobené hypoxií mozku zahrnují: bolesti hlavy, ospalost, letargii, únavu a poruchy koncentrace. Těžké příznaky hypoxie: dezorientace v prostoru, poruchy vědomí až kóma, otok mozku. Pacienti trpící chronickou hypoxií získávají těžké poruchy osobnosti spojené s tzv. hypoxická encefalopatie.

Nízký obsah kyslíku ve tkáních se projevuje jejich zbarvením do namodralého zbarvení (cyanóza). Cyanóza může být difúzní (rozšířená), například s bronchospasmem. Existuje akrocyanóza – namodralá barva prstů a nehtových plotének a může být cyanóza nasolabiálního trojúhelníku. Například při akutním a chronickém srdečním a respiračním selhání.

ČTĚTE VÍCE
Jak vypadá motýlí kopřivka?

Změny tvaru nehtů a distálních článků prstů. Při chronické hypoxii nehty ztlušťují a získávají kulatý tvar připomínající „brýle hodinek“. Distální (unguální) falangy prstů zesílí, což dává prstům vzhled „paliček“.

Diagnóza hypoxie

Kromě výše popsaného charakteristického komplexu symptomů se k diagnostice hypoxie používají laboratorní a instrumentální metody výzkumu.

• Pulzní oxymetrie je nejjednodušší způsob stanovení hypoxie. Stačí si na prst nasadit pulzní oxymetr a za pár sekund se zjistí saturace krve (saturace) kyslíkem. Obvykle toto číslo není nižší než 95 %.

• Studium složení plynů a acidobazické rovnováhy arteriální a venózní krve. Tento typ umožňuje kvantitativní hodnocení hlavních ukazatelů homeostázy těla: parciální tlak kyslíku, oxid uhličitý, pH krve, stav uhličitanového a hydrogenuhličitanového pufru atd.

• Studium vydechovaných vzduchových plynů. Například kapnografie, CO-metrie atd.

Лечение гипоксии

Léčba hypoxie

Terapeutická opatření by měla být zaměřena na odstranění příčiny hypoxie, boj s nedostatkem kyslíku a nápravu změn v systému homeostázy.

Někdy k boji s hypoxií stačí větrání místnosti nebo chůze na čerstvém vzduchu. V případech hypoxie, která je důsledkem onemocnění plic, srdce, krve nebo otravy, jsou nutná závažnější opatření.

• hypoxický (exogenní) — používání kyslíkového vybavení (kyslíkové přístroje, kyslíkové patrony, kyslíkové polštáře atd.);

• Respirační (respirační) – použití bronchodilatancií, antihypoxant, respiračních analeptik atd., použití koncentrátorů kyslíku nebo centralizovaného zásobování kyslíkem až po umělou ventilaci. Při chronické respirační hypoxii se kyslíková léčba stává jednou z hlavních složek;

• Hemická (krev) — krevní transfuze, stimulace krvetvorby, léčba kyslíkem;

• Oběhový — korektivní operace na srdci a (nebo) krevních cévách, srdeční glykosidy a další léky s kardiotropním účinkem. Antikoagulancia, protidestičkové látky pro zlepšení mikrocirkulace. V některých případech se používá kyslíková terapie.

• Histoxický (tkáň) – antidota při otravách, umělá ventilace, léky zlepšující využití kyslíku tkáněmi, hyperbarická oxygenace;

Jak je z výše uvedeného patrné, kyslíková léčba se používá téměř u všech typů hypoxie: od dýchání směsí kyslíkových patron nebo kyslíkového koncentrátoru až po umělou ventilaci. Kromě toho se pro boj s hypoxií používají léky k obnovení acidobazické rovnováhy v krvi, neuroprotektory a kardioprotektory.

Kyslíkové patrony jsou cenově dostupným a pohodlným prostředkem pro léčbu hypoxie. Nevyžadují nastavení, speciální dovednosti při manipulaci nebo údržbě a je vhodné je vzít s sebou. Níže je uveden výběr nejoblíbenějších modelů kyslíkových nádrží:

ČTĚTE VÍCE
Je možné dát pepř hlemýžďům?

Je však třeba zvážit, že kyslíkové plechovky mají některé nevýhody. Jednak kanystry mívají docházet – v průměru vystačí devítilitrový kanystr na 70 – 100 nádechů, a pokud je nutná dlouhodobá léčba, pak bude potřeba velká zásoba. Za druhé, pokud je hypoxie průvodním jevem jiného onemocnění, budou konzervy s největší pravděpodobností k ničemu.

V takových případech mají koncentrátory kyslíku nepopiratelnou výhodu. Jde o přístroje, které z okolního vzduchu produkují kyslíkem obohacenou směs pro dýchání. Tato oxygenoterapie kompenzuje hypoxii, která vede ke snížení dušnosti a intoxikace:

Článek připravil Vadim Michajlovič Gerševič
(hrudní chirurg, kandidát lékařských věd).

Stále máte otázky? Zavolejte nám již nyní na naši bezplatnou linku 8 (800) 100-75-76 a my vám rádi odborně poradíme a zodpovíme všechny vaše dotazy.