Šok a stres je fyziologická reakce rybího těla na nepříznivé podněty (například nevhodné faktory prostředí). Mezi akvaristy jsou šok a stres obecně považovány za krátkodobé a dlouhodobé reakce, i když šok lze vnímat jako extrémně akutní formu stresu.
Je zcela normální, že všechny vyšší organismy zažívají během svého života různé stupně stresu. Za určitých okolností však může dlouhodobý (chronický) stres představovat vážné ohrožení zdraví. V akváriu je třeba se co nejvíce vyvarovat stresu, zejména pokud jde o ryby, které jsou již ohroženy zdravím (například z důvodu nemoci nebo úrazu nebo po převozu).
ŠOKOVAT
Je to fyziologická reakce těla na náhlé šoky různého typu – obvykle příliš drastická změna jednoho nebo více faktorů prostředí. Příčiny šoku mohou být úplně jiné – dusičnanový šok, osmotický šok, pH šok, teplotní šok atd.
Důkaz
Může se lišit v závislosti na povaze a závažnosti léze. Mezi nimi mohou být následující: snížení intenzity barvy; rychlé nebo pomalé dýchání; ležení na dně (velmi častý příznak) s periodickým náhlým pohybem na jiné místo; ryby se navíc ukrývají mezi rostlinami nebo jinými dekorativními předměty. Někdy se šok projeví v podobě úletu a pak se ryby zběsile řítí po celém akváriu nahoru, dolů a po stěnách, jako by se snažily najít cestu ven. V závažných případech mohou ryby ležet na boku nebo dokonce na břiše. Smrt následkem šoku je poměrně běžná, zvláště u citlivých ryb!
Příčiny
Náhlé změny jednoho nebo více faktorů prostředí. Nejčastěji je šok pozorován u ryb, které byly právě vysazeny do akvária, ale lze jej pozorovat i při částečné výměně vody, zejména pokud není věnována dostatečná pozornost souladu parametrů nové vody a vody v akvárium. Náchylnost k šoku se u ryb různých druhů a jedinců liší.
I při absenci výrazných změn parametrů vody mohou vysoce stresované ryby vykazovat příznaky šoku, když jsou poprvé zavedeny do akvária, zejména po přepravě. Je to jejich reakce na neznámé prostředí. Tento syndrom se někdy nazývá “šok po startu” nebo “stres po přepravě”.
Prevence
Ryby by neměly být vystaveny náhlým změnám parametrů vody nebo jakémukoli druhu otravy. Při použití chemických medikamentů, zejména ve formě krátkodobých koupelí s vysokou dávkou medikace, by měly být ryby neustále sledovány, zda nejeví známky šoku. V případě potřeby by měl být postup zastaven.
Léčba
Pokud šok začne rychle a jasně (například když je způsoben náhlou změnou teploty nebo akutní otravou), měli byste nejprve zjistit jeho příčinu (k tomu musíte zkontrolovat parametry vody) a poté situaci okamžitě napravit. Pokud jsou postiženi všichni obyvatelé akvária (například když je šok způsoben bezmyšlenkovitou výměnou vody), měly by se změnit podmínky v akváriu. Pokud jsou v důsledku neobvyklých parametrů vody zasaženy nové ryby nedávno přivezené do akvária, měly by být přemístěny do vhodnějších podmínek, tj. do vody s parametry, které jsou jim známé. Neměňte chemické složení vody v hlavní nádrži tak, aby vyhovovalo novým rybám, protože by to způsobilo riziko šoku pro ryby, které již v nádrži jsou!
Pokud nové ryby právě přivezené do akvária zažijí šok kvůli transportu a neznámému prostředí, měly by být ponechány o samotě, aby se mohly přizpůsobit nové situaci a zotavit se ze stresu. Nemělo by se do nich šťouchat ani strkat, aby se je pokusili dostat z úkrytu, a pokud leží na dně, neměli by být nuceni plavat, protože tento dodatečný stres může mít fatální následky. V takových případech může být užitečné zhasnout světla v akváriu do druhého dne, protože období tmy má na mnoho ryb uklidňující účinek. Do té doby se ryby většinou zotaví a začlení se do svého nového prostředí.
STRESS
Stres – To je vážný problém pro akvarijní ryby. Chronický stres většinou končí smrtí – například z pomalého vyčerpání nebo v důsledku snížené imunity a tedy zvýšené zranitelnosti vůči infekcím. Jeho účinky jsou bohužel často podceňovány nebo připisovány jiným příčinám (například nějaké smyšlené infekční nemoci).
Stres je bezesporu nedílnou součástí života ryb v přírodě. Zejména strach z predátorů může sloužit jako ukázkový příklad přirozených stresorů. V těsné blízkosti akvária však často vznikají četné stresové situace, které v přírodě buď vůbec nevznikají, nebo se jim ryby snadno vyhnou plaváním na jiné místo s příznivějšími podmínkami.
Důkaz
Známky stresu jsou četné a nespecifické, takže diagnóza se nejčastěji provádí na základě okolností, tedy známé možné příčiny stresu – například když je ryba šikanována jinými rybami nebo voda obsahuje vysoké hladiny dusičnanů. Tyto příznaky mohou zahrnovat následující: ztráta chuti k jídlu a v dlouhodobém horizontu postupně se rozvíjející vyčerpání; touha schovat se, včetně stání v rozích akvária s hlavou nahoru nebo dolů; nervozita a sklon k panice („palačinky“ na hladině vody, skákání, hledání úniku přes sklo akvária); abnormální zbarvení (obvykle mnohem tmavší a někdy bledší než normální); zrychlené dýchání.
Příčiny
Nepříznivé faktory prostředí – nevhodné chemické složení vody; špatná kvalita vody; nevhodná teplota; nevhodný nebo nedostatečný přístřešek; agrese od jiných ryb nebo strach z agrese od větších nebo živějších sousedů v akváriu (i když ve skutečnosti jde o mírumilovné a neškodné ryby); vnější podněty – například klepání na sklo akvária; neustálá nebo neobvyklá aktivita v blízkosti akvária, hlasitý hluk a doprovodné vibrace.
Kromě toho mohou být stresujícími faktory samotné nemoci, jako jsou některé léky a samotný proces léčby. Údržba akvária (pokud není prováděna pečlivě a klidně) může také způsobit stres pro ryby: neustálé změny ve výzdobě a další „drobnosti“, i když se to děje s nejlepšími úmysly. Manipulace s rybami, zejména při jejich zasíťování, balení nebo přepravě, je vždy zdrojem stresu. I rozmnožování může být pro mnoho ryb stresující. Slídění (které je někdy součástí rituálu námluv) může být zdrojem stresu, protože ryba nemá možnost uniknout před vytrvalým, ale nechtěným nápadníkem v uzavřených mezích akvária. Ryby druhů, které mají tendenci se starat o svá mláďata, mohou v době tření vnímat své parťáky, kteří jsou obvykle docela přijatelní, jako hroznou hrozbu pro svůj potomek a zažívat z toho stres (a zároveň ho způsobovat ostatním rybám).
Prevence
Úplně se vyhnout jakémukoli stresu u akvarijních ryb je asi nemožné. Je však třeba vynaložit veškeré úsilí, abychom jim vytvořením vhodných životních podmínek zajistili co nejméně stresové prostředí. K tomu je třeba vhodně vybrat vodu se správnými chemickými a fyzikálními parametry, dekorativní design, sousedy akvária, jídlo atd. Rovněž by měly být minimalizovány vnější příčiny stresu vyplývající z lidských činností. Akvarista musí být neustále ostražitý a pravidelně a pečlivě sledovat své ryby, zda nevykazují známky stresu nebo potenciální příčiny stresu.
Léčba
Identifikujte a odstraňte příčinu (příčiny) stresu. Někdy to znamená, že si ryby budou muset najít jiný domov, pokud se ukáže, že jsou navzájem neslučitelné. Pamatujte, že nejlepším řešením problému agresivních ryb je často následující: je snazší zbavit se jediné tyranské ryby, než znásobit počet jejích obětí.
Akvárium bez stresu je znakem zručného akvaristy!
Zdroj: „The Aquarist’s Golden Book“ od M. Bailey, P. Burggress
