Asociace národů jihovýchodní Asie (ASEAN) byla založena 8. srpna 1967 v Bangkoku. Zpočátku to zahrnovalo Indonésii, Malajsii, Singapur, Thajsko a Filipíny. Později se přidal Brunej Darussalam (1984), Vietnam (1995), Laos a Myanmar (1997), Kambodža (1999). Papua Nová Guinea a Východní Timor mají status pozorovatele. V současné době se zvažuje otázka přijetí Východního Timoru mezi řádné členy Asociace a byla vytvořena odpovídající pracovní komise.
Právním základem vztahů mezi „deseti“ zeměmi jsou tři deklarace souhlasu ASEAN – 1976, 2003 a 2011, jakož i Smlouva o přátelství a spolupráci v jihovýchodní Asii (Smlouva z Bali) z roku 1976, která umožňuje od roku 1987. možnost přistoupení extraregionálních států. V říjnu 2003 se k němu připojila Čína a Indie, v červenci 2004 – Japonsko a Pákistán, v listopadu 2004 – Rusko a Jižní Korea, v červenci 2005 – Nový Zéland a Mongolsko, v prosinci 2005 – Austrálie, v červenci 2009 – USA, v červenci 2010 – Turecko a Kanada.
Dne 15. prosince 2008 vstoupila v platnost Charta ASEAN. Nejvyšším orgánem ASEAN jsou schůzky hlav států a vlád (summity), které se konají dvakrát ročně (zpravidla na jaře a na podzim). Současné řízení činnosti Asociace zajišťuje Koordinační rada ASEAN složená z ministrů zahraničí. Pravidelně jsou svolávána setkání příslušných ministrů a vysokých úředníků o konkrétních oblastech interakce.
Sekretariát ASEAN v čele s generálním tajemníkem působí v Jakartě. V současné době (2008-2012) tento post zastává bývalý ministr zahraničí Thajska Surin Pitsuwan.
Pro zlepšení interakce byl na základě sekretariátu asociace vytvořen Výbor stálých zástupců při ASEAN, do kterého každý „deset“ států jmenoval svého stálého zástupce v hodnosti ambasadora.
Předsednictví ASEAN se každoročně mění na rotačním základě (Indonésie v roce 2011, Kambodža v roce 2012, Brunej v roce 2013, Myanmar v roce 2014).
V roce 2003 byla vedoucími představiteli asociace schválena koncepce Společenství ASEAN, která počítá jako trojjediný úkol s vytvořením v rámci Asociace do roku 2020 (tento termín byl později posunut na rok 2015) Politického a bezpečnostního společenství, hospodářského společenství. a sociálně-kulturní společenství. K jeho realizaci je zaměřen akční program Vientiane přijatý na 10. summitu ASEAN v listopadu 2004. Tento dokument si klade za cíl užší integraci a paralelní snižování rozdílů v úrovních rozvoje členských zemí.
Byly vytvořeny rady tří obcí (složené z příslušných ministrů), které dohlížely na činnost „sektorových“ orgánů Asociace. V roce 2009 na 14. summitu ASEAN v Thajsku byla přijata „cestovní mapa“ pro vytvoření společenství ASEAN na období 2009-2015. V roce 2010 byl na 17. summitu ASEAN schválen hlavní plán ASEAN Connectivity Master Plan, zaměřený na rozvoj integrace uvnitř ASEANu spojením jeho dopravní a informační a komunikační infrastruktury.
Během 19. summitu Desítky v Indonésii bylo přijato rozhodnutí vytvořit v Asociaci do roku 2022 „společnou platformu pro globální problémy“, což znamená vytvoření konsolidované pozice Desítky k aktuálním světovým problémům. Institut ASEAN pro mír a usmíření, jehož vznik je plánován na rok 2012, se má stát „mozkovým centrem“ aktivit v této oblasti.
Snahy o vytvoření zóny bez jaderných zbraní v jihovýchodní Asii zaujímají v zahraniční politice ASEAN důležité místo. Odpovídající dohoda byla podepsána v Bangkoku v roce 1995 a vstoupila v platnost v roce 1997 dne 12. července tohoto roku. V Phnom Penhu se plánuje přijetí dodatkového protokolu k této smlouvě, který stanoví bezpečnostní záruky jaderné pětky.
V hospodářské sféře prosazují přidružené země politiku prohlubování vnitřní integrace a liberalizace obchodu na základě Dohody o zřízení zóny volného obchodu ASEAN (AFTA), podepsané v roce 1992 a vstoupila v platnost 1. ledna 2002. a rámcová dohoda o investiční oblasti ASEAN (AIA) a schématech průmyslové spolupráce ASEAN (AICO). ASEAN se zároveň ubírá cestou liberalizace obchodu s předními neregionálními partnery. Ke konci roku 2011 Asociace podepsala dohody o volném obchodu s Čínou, Japonskem, Korejskou republikou, Indií a také všeobecnou dohodu s Austrálií a Novým Zélandem. Do roku 2024 se plánuje vytvoření zóny volného obchodu ASEAN-Čína, Korejská republika a Japonsko. V posledních letech jsou otázky energetické a potravinové bezpečnosti aktivně diskutovány mezi prioritami ekonomické agendy Asociace.
V souvislosti s podzimními summity ASEAN se každoročně koná Business and Investment Summit ASEAN, který je otevřený účasti zástupců partnerských zemí dialogu.
V roce 2007 iniciovalo „deset“ států vytvoření Námořního fóra ASEAN, které funguje jako platforma pro dialog a výměnu zkušeností mezi vládními experty a akademickými kruhy v celé řadě otázek zajištění svobody plavby. Ustavující zasedání fóra se konalo 28. – 29. července 2010 v Surabayi (Indonésie), druhé – 17. – 19. srpna 2011 v Pattayi (Thajsko).
Dnes ASEAN s počtem obyvatel blížícím se 600 milionům lidí, dohromady HDP 1,5 bilionu. amerických dolarů, obrat zahraničního obchodu 2,04 bil. amerických dolarů a stabilní tempo hospodářského růstu – jedna z největších regionálních organizací.
ASEAN působí jako jeden ze systémotvorných prvků vznikající architektury bezpečnosti a spolupráce v asijsko-pacifickém regionu. Kolem něj je soustředěna řada mechanismů a struktur, založených na tzv. systému. „dialogy“ Asociace s předními zeměmi světa, která vznikla v 70. letech. Plnohodnotnými partnery v dialogu s ASEAN je 9 zemí (Austrálie, Indie, Kanada, Čína, Nový Zéland, Korejská republika, Rusko, USA, Japonsko) a také EU. „Sektorovým“ partnerem Asociace pro dialog je Pákistán. Hlavní oblasti interakce jsou stanoveny na každoročních setkáních ministrů zahraničí ASEAN a dialogových partnerů, která se konají společně se schůzkami ministrů zahraničí Asociace v rámci tzv. Postministerské konference ve formátu „10 plus 1“.
Nejpokročilejší partneři ASEAN pro dialog – Čína, Japonsko a Republika Kazachstán – pravidelně pořádají setkání se členy ASEAN na nejvyšší úrovni. Od roku 2002 jsou svolávány summity ASEAN-Indie. V listopadu 2011 byla podepsána deklarace o komplexním partnerství ASEAN-OSN a bylo rozhodnuto pořádat výroční náboženská setkání. Summity Asociace s Austrálií, Novým Zélandem a Evropskou unií byly organizovány jednorázově. Uskutečnily se dva summity Rusko-ASEAN a tři summity ASEAN-USA.
Systém dialogu partnerství ASEAN posloužil jako základ pro vytvoření mechanismu pro hloubkovou interakci mezi Asociací a východoasijskou „trojkou“ (Čína, Japonsko, ROK) ve formátu „10 plus 3“, který byl formalizován v r. 1999. V rámci tohoto mechanismu v roce 2000 „Iniciativa Chiang Mai“ o vytvoření systému swapových dohod pro vzájemnou podporu národních měn. V listopadu 2008 bylo přijato rozhodnutí (které vstoupilo v platnost v březnu 2010) rozšířit „Iniciativu Chiang Mai“ a vytvořit jakýsi „asijský měnový rezervní fond“ ve výši 120 miliard USD pro boj s finančními krizemi (80 % financovaných východoasijskou trojkou).
Od roku 2005 se jednou ročně v souvislosti s podzimními zasedáními Asociace na nejvyšší úrovni konají Východoasijské summity (EAS) ve formátu ASEAN plus 6 (ČLR, Japonsko, ROK, Indie, Austrálie, Nový Zéland). Na 5. summitu EAC dne 30. října 2010 se k tomuto mechanismu oficiálně připojily Rusko a Spojené státy. První summit EAC ve formátu ASEAN Plus 8 se konal 19. listopadu 2011 na Bali v Indonésii.
V dubnu 2010 bylo z iniciativy Vietnamu přijato rozhodnutí vytvořit mechanismus pro setkání ministrů obrany ASEAN s osmi hlavními partnery pro dialog, včetně Ruska („ADMM plus“), jehož první setkání se uskutečnilo 11. -13, 2010 v Hanoji. V důsledku toho bylo přijato Společné prohlášení, které definuje ADMS Plus jako klíčovou součást regionální bezpečnostní architektury. Praktická práce probíhá na úrovni vyšších úředníků obrany, pracovních skupin vojenských expertů a také v rámci pěti specializovaných pracovních skupin – v oblastech reakce na mimořádné události, námořní bezpečnosti, vojenského lékařství, boje proti terorismu a udržování míru.
Od roku 1994 funguje Regionální fórum ASEAN (ARF) o bezpečnosti, kterého se účastní 27 zemí – Deset členských států, jejich partneři v dialogu a řada dalších asijsko-pacifických států a také EU. Zasedání ARF na úrovni ministrů zahraničí se konají každoročně (zpravidla koncem července – začátkem srpna) v návaznosti na jednání ministrů zahraničí Asociace a postministerské konference.
