ukaž, kde zimují raci – ukaž, kde zimují raci
plazit rakovinu com – ( Na kolenou) lasiti korýši, korýši, lasiti raci
II zlato., zemědělský
rakovina, -y; číselník pistryak, -y
rakovina žaludku – zlato. rakovina Schulka
rakovina brambor – zemědělská rakovina brambor
Obratník Raka – Obratník Raka
primara, mara, (uv. marishche, maryuka), mana, (méně často mánie), omana, obmara, (duch) duch (pl. duch a duch), duch, vzhled, maniak (-ka), (klam, přelud) obluda, opar, podvod. [Shastya – starosta: na světě nezbylo nic (Vasilch.). A němý křivý primari se opřel o místo (Kotsyub.). Hle smrt hladu (L. Ukr.). Hle žádná mana – tvá matka je před tvýma očima (Greb.). Nebyla to Gainka, kdo stál před ní, ale jako by byla bledá, děsivá (Grinch.). co je to? Se ne mara; moje sestra a matka (Shevch.). Uprostřed chaosu podivuhodných marishů (L. Ukr.). Yakas je hrozný, když se objeví (Leont.). I movchki prividom blukai (Oles). Duch lidového povstání (Leontes). Před těmito přízraky strašné pravdy (L. Ukr.). Duch bezesné noci (L. Ukr.)]. – rakovina štěstí – primara, opar štěstí. -rakovina smrti – primara, mara smrti. -ki choré představivosti – primari x(v)oroi realita. Klamná – rakovina – obludná mara (primara, mana, obmara). Bojovat s -kas znamená bojovat (bojovat) s primáři (duchy, maniaky). St. Duch.
primara, mara, mana; odnesli Marische; maryuka, obmara, půda, klíček; číselník pomana, mánie, marische; ( duch) duch, -u, duch; ( zázrak) opar
zčervenat (zčervenat, zčervenat, zfialovět) chervonit, chervonit, zchervonit, šariti (sya), zashari[i]tisya, bledost, spalenity, spa(la)khnuti, rum’yanity, zrum’yanity, (stát červenější ) chervonishat , zčervená (do fialova, rodinné jméno) buryakovity, zburyakovity. [Nebe je začátek červené nitě (M. Vovch.). Jakmile se slovo Ulita smyje, je ztraceno (G. Barv.). Tak zázračně shořely tváře od chána a jasná radost (L. Ukr.). Slunce se smálo, hořící les, kýval se, smál se (Havran). Enye se rozzářily oči, zcela zaujaté žárem v kamnech (Kotel)]. -ne (na obličeji) – chervoniti, chervoniti (spalenita atd.) porozumění. Voda zčervenala od krve – voda zčervenala (zčervenala) od krve. -ne z jakéhokoli důvodu – chervonit, chervonit atd. proč? [Červonila s radostí. Odhalení, že jste spálili (rodinné jméno burryakovilo) z hněvu (M. Grinch.)]. – ne z hanby – chervoniti, chervoniti, paleniti, pálení odpadky (s odpadky), (nasm.) pecti z raků (raků), sovy vyhlídky na rakovinu, vyhlídky na rakovinu. [To opravit, pálení od smetí (Pavlík). Spik vіn rakoviny, jako by vyprávěli nesmysly (Charkivshch.)]. -ne až ke kořínku vlasu – červené nitě, červené nitě podél vlasu samotného. Teď je pryč, teď bledne – mizí na očích; buď červená nebo bílá na první pohled. Leží ne-ne – porušení bez odpadků; nemrkej okem. Červený – tmavě zbarvený, tmavě červený, rozhrabaný, spálený, rudý, nahnědlý.
chervonit; ( zčervenat) chervonishati; (červenat se, červenat se) tápat, tápat; ( viz – o červených předmětech) Červené
1) (utrpení h.) hůl, plavat; drmolit, hýřit, frkat; lepit; lepit; zaseknout se. [Mokrý sníh dobře drží (Bratslav)];
2) (sotva se něčeho drží) tak dlouho chřadnout. Na skále se nachází chatrč – na skále sedí chata (šalupa);
3) (sotva táhnout) táhnout, plahočit se, táhnout, táhnout. – táhnout (natahovat) jako rak.
1) hůl; (choulit se, držet se) tulitidy
2) (pohybovat pomalu, opatrně) táhnout, táhnout, táhnout, táhnout; plentatisya, zřídka plentatisya; ( plazit se) vstávej; ( mít potíže s lezením) bojovat, bojovat, vidět se
milina, milizna, milke (koho), (číselník) malý (-chi) (Černé moře), (trhlina) peremil, (mělčina) obmil (-li), obmilina, vidmil (-lu, m. r.) a відміл (-мілі, F. R.) zamіl (-li), (naplavenina v řece) zhbir (-ri, F. R.), (hlavně při ústí řeky) nalavina, namulina, (vodou pokrytý: břeh) břeh, rozsip (-pi). [Hoďte hvilju na nepříjemnou míli (Korolenko). Rifi a milizny oficiality (Efr.). Tady je kravský bul, a tam je mlíko (Zvin.)]. Najet na mělčinu – narazit, narazit na míli vody, najet na mělčinu. Najet na mělčinu, stát se na mělčině – (o lodi) být v míli; (trans.) sedni si na míli, na mléko. [Nemov-bi vyhlížel tuto katastrofu, aby zůstal na cestě (Kinets Nevoli)]. Loď najela na mělčinu – loď najela na míli, stála na míli, v nízkém bodě. Najet na mělčinu – najet (najet) na míli. Sedni si na -li – seď na míli, na malou stranu. Odebrat z -li – vytáhnout z míle. Vystupte – jděte dolů, zničte z míle. Zůstat jako rakovina znamená ztratit peníze, prohrát jako rakovina do písku (do řeky).
melina, milizna, melke, -och; asi míli, -li
chytit chytit, chytit, (o hodně.) chytit, (chytit) nahapati, nalapati někoho, co. [Chytím všechny druhy ptáků, ale nemohu je prodat (s božím duchem). Pojďme se zbláznit, a pojďme k ropuchám (Nomis)]. – chytat ryby – chytat ribi, (výnos) na (in) udit (nanaditi) ribi. – raky do děr dávati – raky péci. [Přinesl jsem je k řece a upekl raky (N.-Lev.)]. Chytil — chytat, chytat; chvaty, chvaty; na (v) zvýšit, zvýšit; těsnění. -tsya —
1) chytit úlovek, chytit úlovek, chytit úlovek; pojďme chytit, chytit, chytit a tak dále.;
2) (spousta, sovy) být chycen; uchopit, uchopit; se (c) divit, divit se; onemocnět z toho.
nesov.; sovy – chytit
chytit, -milovat, -milovat, chytat, -chytat, -chytat и mnoho miluji to; (sovy: chytit) chytit
(o rakech: zemřít) šeptat, šeptat. [Šeptání jako rakovina v pytli (Nomis). Ať chcete či nechcete vařit tyto raky: šeptali (Zvin.)].
adenokarcinom, městnavá rakovina
lpět na, lpět na, držet se, studovat, lpět na; (pouze rty) stisknout (sovy). [Pláče k matce pro její záda. Chytil jsem Gill. Rak ti strčil dráp do ruky]; (o klíštěti) drž hubu.
nesov.; sovy – držet se
zchladit se и studovat, studovat и mnoho začít plivat
pálit, (méně často) pálit, pálit. [Nemůžete spálit dřevo bez připálení. Jak zlato hoří! Rána hoří. Duše hoří až do hořáku]. Hoří v kamnech – u sporáku (zhruba) hořet, pálit. A ještě speciálně –
1) -et (bez plamene) – zhvrіti, zhvrіtysya [Bezlіchchu zharin zhevrila veletenska oheň (Vasilch.)];
2) (zářit) – zářit, zářit. [A stále svítí, všichni nekopou]. Slabě -et (blikání) – blimati;
3) (spálit) komory, palenіti [Už hoří odpadky], p(o)lomenіti, palahkotіti, orat. [Shchoka yomu pashila (Crim.)]. Pálí v ústech – trouba v ústech. Hořet hanbou znamená hořet jako smetí, (vtipkování) upéct raky. Někomu tak hoří byznys – někomu tak hoří ruce. Věc hoří (extrémně zbrkle) – pro někoho je to těžké, pro někoho je to těžké, pro někoho je to těžké. Hoří – hoří [Před křížem lampa hoří (M. Vovch.)], hoří [Hoří stejným pohledem (= tvář)], hoří, (číselník) požáry. [Házení dřeva do ohně].
hořet; (dát světlo, plamen) zářit
1) hlupák (ř. -nya), hloupý (ř. -nogo) [Zchepitis s hlupákem – zaplést se s hlupákem = zaplést se s hlupákem – sám budeš hlupák], (zdvořile) polohloupý, (blázen ) blázen, blázen, (oaf) durbas, duras , yolop, čepice, (blbý) blazen (r. -znya), (prdlo) telepen (r. -pařez), droga, mlha; uv.– pohrdání – oklamán (m. r.), hloupý, hloupý (m. r.) hloupý (F. R.); osobní pošetilý – pošetilý (ř. -niv), mdloba, hloupý (ř. -chi) (F. R.) hloupý (srov.). [Ze slepoty se mi dělá špatně. Jen si tam sedni, ty malý blázne.] Vycpaný, neodbytný blázen, všude kolem je rakovina – blázen s pleší, blázen, velký blázen, zlý jako pařez, jako poleno, jako hmoždíř. Neproniknutelný hlupák je nevědomý hlupák. Nejsem pro tebe blázen – nejsem pro tebe blázen, (gal.) Nejsem tvůj blázen. Není blázen – není blázen [Vipity sám vin buv není blázen (Kul.)], ani hřebík do tmy (Konysk.). Volat, – volat někoho – je blázen zabít (sovy řídit) někdo, blázen někoho, blázen, blázen. [Vidíte to ve všech směrech]. Považovat -com – za blázna, (aplikace.) dát blázny. Být ponechán v chladu znamená být bláznem, být bláznem. Zůstat v -kah znamená dostat se na špatné místo, dostat se ze špatného místa, dostat nějaké volňásky, vyskočit;
2) (šašek) blázen, smikhach, smishnyak, smihovinets (r. -ntsia), blazen (r. -znya), blaznyuk, shtukhar (r. -rya). [Stroke hat blaznya (L. Ukr.)]. Hrát na blázna – stavět blázna (blázna), hrát na blázna, hrát na blázna, dělat blázna, vyhazovat věci, pouštět směšné věci;
3) fool (ch)ki (druh karetní hry) – blázen (r. -rnya), (aplikace.) víčko Hrát -ki – gulati (grati) v bláznu, v kepa. Hra v -ki – gra v blázen, v kepa.
1) hlupák, hlupák, hlupák, wow; víčko
2) ( svatý blázen) blázen
3) ( kašpar) blázen, blázen
hrát (rozbít, dělat) blázna – a) volat blázna (blázna); b) ( předstírat nevědomost) hodně štěstí (svíjet se stavět) [se sebou] blázen (blázen)
4) kart. blázen; víčko
hrát blázna (play the fool) – hrát blázna
1) žalud;
2) (zool., rakovina) mořský žalud – žalud.
žalud
žalud di – pl. žaludy, -div, shromážděné žalud
I. viz Živý.
II. 1) živý, (zřídka) žijící. [Kazali je mrtvý, ale žije. Vaughn a ten živý byli jinak mrtví (M. Vovch.)]. Živý živel (a vše živé, živé) žil. [Za sluncem bylo všechno živé a zdravé (Peaceful)]. Zůstat naživu znamená vidět, (o mnoha) vidět. [Moje děti přežily, ale tři z mých sester zemřely.] Být naživu znamená připravit živého člověka, připravit někoho v životě. [Během života byli zbaveni bavlny. (Svatý dopis)]. Stát se živým – stát se živým, ožít. [A vdechnuv na Pána, ožil (Rudan.)]. Staňte se živou realitou, vnímejte živý obraz – zvykejte si. [Opravdu tomu nemůžu uvěřit: hle, myslím, že můj nápad je skvělý, právě teď zapustil kořeny (M. Vovch.)]. V živé realitě – v živé činnosti, živě. [Podіy v dramatu procházejí před našima očima, objevují se jako návnada, a ne v samotné znalosti o nich (Efr.)]. Převzít živou část znamená sdílet osud řezaného (žvýkat). Dotknout se něčího nervu – nasypat na někoho sůl, dotknout se někoho, někoho zabít; viz Dokončit, dostat se tam. Není živá duše – není živý duch (Nech. – Lev.). Živý jazyk – živý jazyk. [Slovník ukrajinského živého jazyka]. Živý lidský duch je živý lidský duch. Živá voda je voda, která je pulzující, tekoucí a pulzující. Živá a mrtvá voda (v pohádkách) – voda živá a léčivá, životodárná i obětní. Živý plot – živoplіt (ř. -raft). Na živé ruce – na shvidka ruch, (na) shvidkoruch. [Nikoli bulo – zrobila na shvidkoruch];
2) (jasný) živý, jasný, jasný. [Všechno pominulo, ale v paměti – živý, již sedí (M. Vovch.). Je tak ctnostné stát tam před očima];
3) žvýkací, motorický, přesný, ostrý. [Žvýkám od přírody (Samiil.). Tak žvýkací, jako rak na řádku (výsměch). Motorová dívka]; viz Brisk, Agile, Broken. Živá žena, dívka – motorové kolo. [Je tam takový motorový převod — jak na kožichu]. Příliš živé (o dítěti) – spinner, spinner. [Takový spinner, že nemůžeš sedět; točit takhle jako jig]. Stát se živějším – žvýkat, motorizovat;
4) (jen o hudbě) desky. [Pojď, pochoduj! – a v dálce je to tak čisté, skoro jako by ses krčil (Svidn.)].
v živém yh [být, zůstat] – mezi živými (žijeme) [buti, ztratit se, ztratit se, ztratit se], viz, mnoho hodinky
živý plot – živý plot, -raft
na živé ruce – ( spěšně) na shvidku ruk, nashvidku, nashvidkuruch
snidanok (-nku), snidanya. – pozdní rakovina – peredobіdok (-dku). Je čas na rakovinu – hodinu jíst, hodinu jíst. Krmte raky – čekejte na číšníky, čekejte na číšníky.
snidanok, -nku, snidanya
dát snídani kami, slíbit snídani – trans. čekat na číšníky (na číšníky)
zapřáhnout, zapřáhnout, zapřáhnout, zapřáhnout se do čeho, do čeho. [Jakmile se labuť, raci a štika usadili, aby položili khur; tři zapřaženi najednou (Glibov). Gadam zasel, zavřel se do brány a táhl (Rudan.). Přihlášen do této doby (dodnes)].
nesov.; sovy – připoutat se
zapřáhnout, zapřáhnout, – zapřáhnout, – zapřáhnout
rak, -y, rak, -y, pistryak, -a
kli[e]shnya. [Kudi kіn s pokladem, tudi y rak s drápem (Řád)]. Mít -ni – kli[e]shnaty. [Za Demkem Pavlem už létají raci: s vodou létají drápy neboraků (Grinch.)].
dráp, dráp a dráp
1) (zool.) kіn (ř. kůň, zdravý kůň, pl. kůň, -ney), (starý) komon; mysl.–pohlazení. konik, konichok (-chka), konikenko, konyachka, konya (pl. koně, koníci); uv. konyak; (zanedbané) šatní skříň, šatní skříň, šatní skříň, osobní kinva a konva (Zvin.); (hravý) basco, gromak; (vojenský) rumak, bakhmat; (smečka) smečka (-kůň), soulož; (divoký) divoký, tarpan (-na), (neohraničený) nonuk; (krokovací) malta; (s velkou hřívou) grivan, grivach, dovgogrivets; (bílé s černými nebo červenými skvrnami) tarkach; (zátoka) gnidan [sh], zátoka; (voronoi) voronko, voronets (-ntsya). [Shvidshe, horse, shvidshe, horse, rychle domů (Shevch.). Oh, mám konyak, konyak-rozbishak (Schogoliv). Malý černý kůň pod ním šlape silou (Ševč.). Pod ním je velmi silný luk (Song). Kupte si to, kupte to – slavné koňské maso! (Rudan.). Válečné kdákání, smích komoni, rachot tulumbasi (kulišský)]. Nedívejte se dárkovému koni do tlamy, neošetřujte dárkovému koni zuby. Byl tam kůň, ale jezdilo se na něm – a pak se na něm jezdilo. Uši koně jsou narovnané, ale uši koně jsou kratší. Vzpínat se na koni je kůň vigravi. Na koni, na koních – kůň, kůň, kůň. [Občan města je vinen službou v armádě (Kulish). Sluhové jdou do vozové čtvrti (Kulish)]. Kůň se čtyřmi nohami klopýtá a někdy klopýtne. Kde je kůň s kopytem, tam je rak s drápem – kde je kůň s kopytem, a tam je ropucha s ocasem; Podkovář kuje koně a ropucha dává (instruuje) vlastní nohu (Rozkazy). Z cizího místa uprostřed bahna, pryč od cizího vozíku a uprostřed bažiny, zlaz (Řád). Kůň s ním škrábe a prase rohem – kůň škrábe s koněm a vůl s volem (Řád);
2) vodní kůň – viz Hroch;
3) (ryby) viz Pipitka 6;
4) (v šachové hře) kuželosečka.
OK, rod. P. kůň
na koni!, na koni! — ( vojenský tým) na koni!, na koni!
rytířský tah – šachy., trans. pohnout koněm
1) (zvířecí) střevo, kočka, kitska, (častěji použitý muF. R.) stavebnice (b. kat). [Znám vnitřnosti před modrýma očima! (Zvin.). Ještě před chvílí, pojďme si pořídit kočky a psy (Zvin.)]. Divoké -ka – divoké střevo, (častěji) divoká velryba. Kožešina z divoké kočky – kožešina z divoké kočky. -ka mňouká – kishka jačí, jačí. Žijí jako se psem – smrdí žít jako velryba se psem. Mezi nimi proběhla černoška – smrad byl vyčištěn; Mezi nimi proběhlo černé kotě. Ví, čí maso jedla – její střeva ví, čí sádlo jedla. Řítí se jako šílená žena – běží (hází) jako omámená velryba. Houževnatý, jako -ka – houževnatý, jako střevo (jako velryba). – tam jsou hračky, a tam jsou slzy pro myš – tam jsou úsměvy v ústech, a tam jsou slzy v myších (Nomis); Kočka chodí a medvěd umírá. -ka a myš (hra) – stavebnice a medvěd; hrát kočku a medvěda;
2) (kotva) ko[i]tvitsa, kotva (kotva říční); viz kotva. [Řek zvedl čepici a odstrčil černý člun ke břehu (Kotsyub.)];
3) (projektil, typ háčku) rak, korýš, (číselník ruština) kočka. [Táhnou kbelíky rukama a snaží se někoho pustit dovnitř (Kanivshch.)]. Iron – ki – štíhlý rak, (na tahání hřebíků) lapitsa;
4) (lash) kanchuk-triychatka;
5) bot. Agrimonia Eupatoria L. – zpočátku stoupala, bez větru, zrad-zilla, tuřín polní, gladišnik, skleník.
