U ryb a savců najdeme dva extrémní typy krevního oběhu. Oběhový systém ryb je uzavřený a zahrnuje:
- 1) tepny (cévy, které nesou krev ze srdce);
- 2) žíly (cévy, které přivádějí krev do srdce).
Tepny a žíly se v orgánech a tkáních ryb rozpadají na kapiláry. Ryby (kromě plicník) mají pouze jeden oběh.
U kostnatých ryb se venózní krev ze srdce dostává do břišní aorty přes aortální bulbus. (aorta ventralis), a z něj přes čtyři aferentní žaberní tepny do žaber. Po oxidaci v žábrách vstupuje arteriální krev čtyřmi eferentními žaberními tepnami do kořenů hřbetní aorty, prochází spodní částí lebky a uzavírá se vpředu, čímž tvoří hlavový kruh, ze kterého se cévy rozšiřují do různých částí hlavy. Za branchiální oblastí se kořeny dorzální aorty spojují a tvoří dorzální aortu (a. dorsalis), která probíhá v trupu pod páteří. Z dorzální aorty odbočují tepny, které zásobují vnitřní orgány, svaly a kůži arteriální krví. Dále jde dorzální aorta do hemálního kanálu kaudální páteře a nazývá se kaudální tepna (a. caudalis). Všechny tepny se rozpadají na síť kapilár, kterými dochází k výměně látek mezi krví a tkáněmi. Z kapilár se krev shromažďuje do žil. Hlavními žilními cévami jsou přední a zadní kardinální žíly.
Obr. 27. Oběhový systém kostnatých ryb:
1 – břišní aorta; 2 – krční tepny; 3 – branchiální tepny; 4 – podklíčkové tepny; 5 – podklíčková žíla; 6 – dorzální aorta; 7 – zadní kardinální žíla; S – ledvinové cévy; 9 – ocasní žíla; 10 – renální portální žíla; 77 – krevní cévy střev; 12 – portální žíla jater; 73 – jaterní cévy; 14 – jaterní žíly; 75 – žilní sinus; 76 – Cuvierův kanál; 17 – přední kardinální žíla.
Na úrovni zadního okraje ledvin se ocasní žíla dělí na dvě ledvinové portální žíly (y. portae renalis), které se rozvětvují do sítě kapilár v ledvinách a tvoří portálový systém ledvin. Venózní cévy opouštějící ledviny se nazývají zadní kardinální žíly (v. cardinalis posterior).
Na cestě k srdci přijímají žíly z reprodukčních orgánů a tělesných stěn. Na úrovni zadního konce srdce se zadní kardinální žíly spojují s předními a tvoří párové Cuvierovy vývody vedení krve do žilního sinu.
Z trávicího traktu, trávicích žláz, sleziny, plaveckého močového měchýře se krev shromažďuje v portální žíle jater (y. portae hepatis), který se dostává do jater a rozvětvením do sítě kapilár tvoří portální systém jater. Z jater se krev shromažďuje v jaterní žíle (v. jaterní) a proudí přímo do žilního sinu.
Ryby tedy mají dva portálové systémy – ledviny a játra. U kostnatých ryb není struktura portálního systému ledvin a zadních hlavních žil stejná. U některých ryb je tedy v pravé ledvině nedostatečně vyvinutý systém ledvinové brány a část krve, která obchází portální systém, okamžitě přechází do zadních hlavních žil (štika, okoun, treska).
Ryby mají výrazné rozdíly ve vzorcích krevního oběhu. Cyklostomy mají osm aferentních a stejný počet eferentních žaberních tepen. Epibranchiální céva je nepárová, nejsou zde žádné aortální kořeny. Chybí jim renální portálový systém a Cuvierovy vývody a není zde žádná dolní jugulární žíla.
Chrupavčité ryby mají pět aferentních a deset eferentních žaberních tepen. Existují podklíčkové tepny a žíly, které zajišťují krevní zásobení prsních ploutví a ramenního pletence, stejně jako postranní žíly začínající od břišních ploutví. Procházejí podél bočních stěn dutiny břišní a v oblasti srdce splývají s podklíčkovými žilami. Zadní kardinální žíly na úrovni prsních ploutví tvoří rozšíření – kardinální sinusy.
U plicníkových více arteriální krve, soustředěné v levé polovině srdce, proudí převážně a. břišní do předních aferentních žaberních tepen, z nichž jde do hlavové a dorzální aorty; více žilní krve z pravé poloviny srdce převážně přechází do zadních aferentních branchiálních tepen a poté do plic. Při dýchání vzduchu je krev v plicích obohacena kyslíkem a proudí plicními žilami do levé části srdce. U plicníků jsou kromě plicních žil břišní a velké kožní žíly a místo pravé kardinální žíly se tvoří zadní dutá žíla.
ISBN 978-5-906371-05-8
Schváleno Ministerstvem zemědělství Ruské federace jako učební pomůcka pro studenty vysokých škol studujících v jejich oboru 111400 – Vodní biologické zdroje a akvakultura
Ed. 1. nový
V současné době, kdy kvůli vyčerpání světových zásob ryb a mořských plodů, má zvláštní význam mořská kultura, jejímž prostřednictvím je možné kompenzovat nedostatek bílkovin a dalších produktů nezbytných pro lidskou výživu. Činnost rybochovných podniků je rychle sledována zohledněním hematologických ukazatelů, které umožňují rychle zhodnotit kondici mláďat, prstnatců i dospělých ryb. Hodnocení stavu imunitního systému se ukazuje jako velmi důležité při provádění preventivních a léčebných opatření v chovu ryb. Spolu s řešením praktických problémů chovu ryb má velký teoretický význam studium rybí hematologie, neboť právě u ryb a dalších zástupců nižších obratlovců začíná skutečný evoluční vývoj procesů krvetvorby a imunity.
Tato učebnice uvádí údaje o biochemickém složení, charakteristikách vytvořených prvků rybí krve a podrobně popisuje vývoj krve a imunitního systému ryb. Pozornost je věnována složení a funkcím krve ryb různých tříd, je zvažována skupinová příslušnost rybí krve a jsou nastíněny rysy krevního koagulačního systému ryb. Jsou uvedeny údaje o struktuře srdečního systému a charakteristikách krevního oběhu ryb různých tříd. Problematika buněčné, humorální, transplantační imunity a tkáňové inkompatibility je pokryta z moderních pozic. Jsou uvedeny údaje o rybích imunoglobulinech a imunologické paměti. Závěrečná kapitola poskytuje praktická doporučení pro provádění hematologických studií v praktickém chovu ryb a také fyziologickou hodnotu těchto studií. Kniha obsahuje velké množství tabulek a referenčních materiálů. Učebnice je zajímavá nejen pro studenty, ale i pro široké spektrum odborníků, včetně fyziologů, ichtyologů, biochemiků, imunologů, veterinárních lékařů, ale i učitelů příslušných odborností.
Rok vydání 2023
Formát 60*90 1/16
Oblast vazby.
200 stran
3 barvy na
Cena 890 руб.
Kapitola 1. Fyziologie oběhového systému ryby (7)
1.1. Evoluční změny v oběhovém systému ryb (7)
1.1.1. Tvorba krve u chrupavčitých ryb (9)
1.1.2. Tvorba krevních chrupavčitých ganoidů (chrupavčité ryby) (10)1.1.3. Tvorba krvavých ryb (13)
1.2. Vnitřní prostředí mořských ryb (17)
1.2.1. Immaloidy (cyklostomy) (18)
1.2.2. Chrupavčitá ryba (talířová žábrová ryba) (19)
1.2.3. Kostěné ryby (21)
1.2.4. Ryby proti mrazu (34)
1.3. Složení a funkce krve (38)
1.3.1. Krevní funkce (38)
1.3.2. Chemické složení krve (40)
1.3.3. Fyzikálně-chemická struktura krve (48)
1.3.4. Objem krve ryb (61)
1.4. Struktura a funkce erytrocytů (62)
1.5. Skupiny krvavých ryb (77)
1.6. Struktura a funkc e k ý t ů (77)
1.7. Krevní destičky, struktura, funkce (90)
Kapitola 2. Hematopoetické a krvetvorné orgány (94)
2.1. Teorie hemopoézy ryb (94)
2.2. Orgány hemopoézy (95)
2.3. Zvláštnosti krvetvorby u ryb (100)
2.4. SYSTÉM SRÁŽENÍ KRVE (101)
2.4.1. Funkce krevního systému (101)
2.4.2. Faktory srážení krve (102)
2.4.3. Fáze srážení krve v případech poškození cév (105)
2.4.4 Role rybího hlenu při ztrátě krve (107)
2.5. PROTIKREVNÍ SYSTÉM (108)
Kapitola 3. Lymfatický systém ryb (111)
Kapitola 4. Krevní oběh ryb (113)
4.1. Evoluce oběhového systému (113)
4.2. Struktura srdce ryb (117)
4.2.1. SRDEČNÍ FREKVENCE (117)
4.2.2. Vlastnosti srdečního svalu (118)
4.2.3. Srdeční cyklus (119)
4.3. Pohyb krevních cév (120)
4.4. Funkce centra pohonu plavidla (121)
4.5. Zvláštnosti krevního oběhu ryb (122)
4.5.1. Oběhový systém cyklostomů (125)
4.5.2. Oběhový systém kostnatých a bernetových ryb (125)
Kapitola 5. Imunita (127)
5.1. Koncepce imunity a imunitního systému (127)
5.1.1. Faktory nespecifické ochrany (přirozené odolnosti) těla (127)
5.2. Funkce imunitního systému. Typy imunity (131)
5.3. Koncepce antigenů a protilátek (133)
5.4. Tkáně a orgány rybího lymfomyeloidního komplexu (140)
5.5. Transplantační imunita (143)
5.6. Nekompatibilita tkání (145)
5.7. Vznik a vývoj brzlíku. Imunita T-systému (146)
5.8. B-imunitní systém (149)
5.9. Vztah mezi B buňkami a orgány produkujícími protilátky (151)
5.10. Rybí imunoglobuliny (154)
5.11. Imunologická paměť (164)
Kapitola 6. Hematologické studie v praktickém chovu ryb (167)
Praktická lekce 1. Odběr krve (167)
Praktická lekce 2. Stanovení ESR (168)
Praktická lekce 3. Získání krevního séra (170)
Praktická lekce 4. Získání krevní plazmy (170)
Cvičení 5. Stanovení hodnoty hematokritu (172)
Praktická lekce 6. Počítání červených krvinek v Gorjajevově komoře (173)
Praktická lekce 7. Počítání počtu leukocytů v Gorjajevově komoře (174)
Praktická lekce 8. Stanovení obsahu hemoglobinu v krvi (175)
Praktická lekce 9. Stanovení průměrného obsahu hemoglobinu v jedné červené krvince (SGE) (177)
Praktická lekce 10. Stanovení průměrného objemu červených krvinek (177)
Praktická lekce 11. Stanovení bílkovin v krevním séru (177)
Praktická lekce 12. Příprava a barvení krevních nátěrů (479)
Praktická lekce 13. Hodnocení krevního obrazu erytrocytů u ryb (180)
Praktická lekce 14. Odvození vzorce leukocytů (182)
Aplikace (187)
Bibliografie (195)
Slovníček pojmů (196)
© 2014 — 2023 KVADRO
Tvorba webových stránek – Megagroup.ru
