Dlouhé teplé podzimy pozdního léta přinášejí Němcům víc než jen radost. Kvůli nim na Německo útočí tygří komáři, známí přenašeči nebezpečných nemocí.
Jsou komáři, kteří prostě pijí krev. Jejich kousnutí nezanechává kromě nepříjemného, ale krátkodobého svědění kůže žádné následky na zdraví člověka, který na něj není alergický. Evropa včetně Německa je však v posledních letech stále častěji napadána exotickými druhy komárů známých jako přenašeči nebezpečných nemocí. Globální oteplování zde přispívá k růstu jejich populace i na podzim. V laboratořích Institutu Friedricha Löflera na ostrově Riems v Baltském moři, světoznámého vědeckého centra specializovaného na studium nebezpečných virů přenášených zvířaty, rybami a hmyzem, studují zejména takové komáry – v r. s cílem vyhodnotit související rizika rozpětí.
Místo, kde se množí komáři
Rims Island je nazýván nejchráněnějším ostrovem v Německu. Lidé, kteří se nacházejí na jeho území, musí dodržovat nejpřísnější bezpečnostní pravidla. A není se čemu divit: viry, které vědci z Institutu Friedricha Löflera studují, představují pro člověka smrtelné nebezpečí. Mimo jiné zde studují tygří komáry, kteří jsou přenašeči více než dvou desítek nebezpečných nemocí, jako je Chikungunya, virus horečky dengue a západonilská horečka. V posledních letech bylo v jižní Evropě hlášeno mnoho izolovaných případů těchto tří dosud exotických onemocnění.
Tygří komáři pocházejí z tropických a subtropických oblastí jižní Asie. V posledních letech se však tito agresoři začínají prosazovat i na evropském kontinentu. Vědci z Institutu Friedricha Löflera spolu s dalšími šesti německými výzkumnými ústavy a podporovanými federálními agenturami dokončili tříletý projekt, který monitoroval populace komárů pomocí pastí na komáry distribuovaných po celém Německu a používaných během sezónní aktivity komárů. Byly instalovány mimo jiné na dálnicích, letištích a ve velkoobchodech a maloobchodech květin a rostlin.
Vědci se také obrátili na obyvatele země s žádostí o zaslání zajímavých informací o komárech, ale i samotném chyceném a nepoškozeném hmyzu – s uvedením místa jejich odchytu. To umožnilo identifikovat druhy komárů, které se v Německu usadily, otestovat je na přítomnost patogenů a na základě získaných dat posoudit rizika budoucího propuknutí nemocí přenášených komáry. Tyto informace jsou důležité i pro projekt „Atlas komárů“ (Mückenatlas), v jehož rámci vznikl v Německu oblíbený internetový portál s informacemi o krev sajících komárech běžných v Německu.
Pro zdravotnictví budoucnosti
V současné době je v Německu více než 50 druhů komárů. Jsou mezi nimi i nebezpeční exoti – například asijský komár křovinatý (nebo asijský skalní bazénový komár), komár žlutavý. Ale komár tygří, který je jednou z nejrychleji se šířících populací komárů na světě, si vedl obzvláště dobře v Německu. Tento hmyz s pruhovanýma nohama se vyskytuje v oblasti kolem Freiburgu a Heidelbergu a také ve spolkových zemích Hesensko, Bádensko-Württembersko, Bavorsko, Durynsko. Jsou stále malé velikosti. Podle odborníků se ale populace komárů tygrovaných v budoucnu zvýší. V souladu s tím bude přibývat případů nemocí, které přenášejí.
V laboratořích na ostrově Reems se tygří komáři pěstují ve speciálních hermeticky uzavřených buňkách. Živočišná krev zahřátá na 37 stupňů je dodávána jako potrava hmyzu. Primárně ho potřebují samice k rozmnožování vajíček. Čím více krve samice komára vypije, tím větší bude snůška. Samci se mohou živit i vodou. Vědci provádějí různé pokusy s komáry, aby například zjistili, za jakých podmínek a při jaké teplotě komáři přenášejí patogeny infekčních chorob.
Tento druh výzkumu je velmi důležitý, protože globální oteplování bude i nadále vyvolávat migraci exotických druhů komárů do Evropy a tito přenašeči tropických chorob zde již nebudou vzácní. Navíc mohou podle odborníků nakazit místní komáry viry a udělat z nich přenašeče nebezpečných nemocí. Proto je nyní třeba udělat vše pro to, aby zdravotní systém budoucnosti byl schopen se s takovou hrozbou vyrovnat.
Dlouhé, chladné jaro inspirovalo naději, že letos se Ural bude moci vyhnout setkání s kmenem komárů. Ale samozřejmě to byl jen dočasný odklad. Lyubov Nekrasova, doktor biologických věd, zaměstnanec Ústavu rostlinné a živočišné ekologie Uralské pobočky Ruské akademie věd, pomohl „RG“ vidět „trubky“ z nové strany.
Lyubov Stepanovno, nakreslete portrét „typického uralského komára“. Co je – malý nebo velký, černý nebo červený?
Ljubov Nekrasová:A jeden, druhý a třetí. Na Středním Uralu žije asi 50 druhů komárů. Je tu zima, takže počet druhů není tak velký. A po celém světě je jich více než dva a půl tisíce. Existuje vzorec – v jižních oblastech je počet druhů větší než v severních, ale v těch severních je počet útočících komárů mnohem vyšší. Tento hmyz je zásobován především severními bažinami.
Řekl jste „útočníci“. Jsou tedy i tací, kteří nekoušou vůbec?
Ljubov Nekrasová: Existují, a také jsou zajímavé, například chironomidi nebo zvonci. Jejich červené larvy (krevní červi nebo maliny, známé mnoha rybářům) jsou velmi užitečné – žijí ve spodním bahně, živí se zbytky a sekrety zvířat a obecně čisté vodní plochy. Přísně vzato, samci komárů sajících krev jsou také neútočící – jsou to vegetariáni, živí se pouze šťávou z bylin a květin. Mají dokonce i ústní ústrojí uzpůsobené výhradně pro rostlinnou potravu. Je známo, že samice pijí krev zvířat a lidí. Tento „proteinový koktejl“ potřebují pro vývoj vajíček, která kladou po vysávání krve – až sto vajíček najednou.
Ukázalo se, že pijí krev, kladou vajíčka a umírají? A to vše v jeden den?
Ljubov Nekrasová: Ne, ne, komáři žijí asi měsíc. Kromě toho může samice klást vajíčka opakovaně, jednou za několik dní. Na Uralu žijí komáři, kteří v dospělosti dokonce přezimují. Většina ale ještě přečká zimu ve stádiu vajíček. Životní cyklus je následující: nejprve samice kladou vajíčka na vlhká místa. Za letních dešťů nebo mnohem později, když roztaje sníh, začíná vývoj larev, ze kterých se vyklubou kukly. Při příznivých teplotách (20-25 stupňů) rostou a mění se v dospělé. Komáři jsou potravou pro mnoho velkého hmyzu, ptáků a ryb, takže jejich život v přírodě je krátký.
Jaké je hlavní nebezpečí kousnutí komárem?
Ljubov Nekrasová: Existuje alergie na komáří sliny. Někomu puchýře snadno zmizí, někomu ale způsobují nesnesitelné svědění. Ale to není tak špatné. Je špatné, pokud dvoukřídlý hmyz již stihl „ochutnat“ nemocné zvíře nebo člověka a pak kousne druhého. V tomto případě se můžete nakazit mnoha druhy nebezpečných infekcí – například encefalitidou, malárií, Omskou hemoragickou horečkou. O komárech Culex je známo, že šíří virus západního Nilu. Tam, kde je teplejší klima, například v oblasti Volgogradu, je tato nemoc běžná. Mohou dokonce přenášet některé nemoci způsobené malými červy (filariae) – parazitují na zvířatech. Loni se stal případ – při letní procházce ženu kousl komár a jak se ukázalo, zanesl tyto parazitické červy do očního okolí. Výsledkem je dlouhodobá léčba.
Kolik druhů komárů sajících krev je na Středním Uralu?
Ljubov Nekrasová: Na území regionu je jich 48. A v Jekatěrinburgu jsme napočítali 37 druhů tvorů sajících krev. Začátkem léta dochází k masivnímu líhnutí hmyzu. Odhaduje se, že pokud je člověk napaden více než 20 létajícími „vzorky“ během 30 minut, stává se „nepohodlným“. Koncem léta se počet snižuje, i když se objevují další druhy – například Culex pipiens molestus, komár obecný. Často se dostávají do bytů domácími vzduchovody a jejich kousnutí je velmi bolestivé. Je důležité, aby v domech nebyla vlhkost, kapky nebo louže, kde by se mohly množit.
A co děsiví velcí komáři zvaní malaričtí komáři?
Ljubov Nekrasová: Nejsou nebezpeční. Jedná se o dlouhonohé komáry, kteří nesají krev. Na Uralu však žijí i skuteční malárikoví komáři. Jsou úplně jako obyčejní, ale liší se při přistání – zvedají zadní končetiny. Máme několik druhů malárie, v Jekatěrinburgu žijí v několika nádržích, které sleduje Rospotrebnadzor. Loni před mistrovstvím světa se s rybníky a jezery zacházelo obzvlášť pečlivě. Entomologové mimochodem sledují i sverdlovské nádrže (pod kontrolou asi třicet). Komáři malárie často přezimují v teplých oblastech, jako jsou stodoly. Nízké zimní a letní teploty zachraňují obyvatele Uralu před šířením malárie. Za takových podmínek se u komárů zpravidla nevyvíjí malarické plazmodium, které způsobuje onemocnění.
Existuje však stále riziko nákazy malárií z kousnutí?
Ljubov Nekrasová: Ano, pokud komár dříve úspěšně napadl nemocného člověka. Ale na Uralu je to vzácný případ.
Sledoval jste komáry léta. Nezmutují náhodou?
Ljubov Nekrasová: Ne. Všimli jsme si něčeho jiného – komáři z jižních oblastí se stali častými hosty. Jejich počet na Uralu poblíž Jekatěrinburgu se zvyšuje. To je důsledek změny klimatu. V důsledku toho máme například více malarických jarních komárů. V roce 2016 byl zaznamenán nárůst tohoto druhu ve vesnici Talitsa u obce Bisert. Larvy hmyzu dobře přezimují ve studené řece.
Ukazuje se, že ani v megaměstech je nemožné se s nimi úplně vyrovnat?
Ljubov Nekrasová: Počet druhů se liší, ale komáři jsou prakticky nezničitelní. V Rusku na začátku minulého století byly nádrže, kde se vyvíjeli malárií komáři, dokonce zcela naplněny ropou – bez výsledku. Později ve 40. a 50. letech se objevily nejsilnější pesticidy – prach, DDT proti dospělému hmyzu. Naštěstí poté, co byly stopy těchto látek nalezeny u tučňáků v Antarktidě, byly zakázány. Zkoušeli stříkat chemikálie speciálními děly, aby zachránili ropné dělníky, ale efekt byl malý. Nyní chemici pracují na vytváření rychle odbouratelných chemikálií a biologové nabízejí alternativní metody. Například v Soči je speciálně vyšlechtěna ryba Gambusia, která se živí larvami malarických komárů.
Na severu kraje je mnohem chladněji, ale komárů je tam také dost, proč?
Ljubov Nekrasová: Čím více na sever jdete, tím méně druhů je, ale komáři se objevují v počtu. I v tundře jsou vysoké teploty, kde se komáři vyvinou během jednoho a půl až dvou měsíců. Upřímně řečeno, „komáří neštěstí“ je tam ještě horší. Říká se, že dokonce existoval takový trest – v tundře byl ponechán nahý člověk a odsouzení zemřeli v opilosti.
Mnozí si všimli, že v každé společnosti shromážděné v přírodě je jeden nebo dva lidé, kteří se o komáry nezajímají. Proč na ně „krváci“ neletí?
Ljubov Nekrasová: S největší pravděpodobností je to všechno o speciálním složení potu. Komáři jsou obecně velmi citliví na pachy. A obvykle je přitahují lidé, kteří se často potí. Bylo také zaznamenáno, že mezi osobou v tmavém oblečení a osobou ve světlém oblečení si vyberou prvního.
Jak uniknout před komáry? Co radí vědci?
Ljubov Nekrasová: Dokonce i stavitelé Bajkalsko-amurské hlavní linie nosili tlusté komůrkové košile vyrobené ze silných bavlněných nití. Navíc si nasadili dva najednou, aby se komáří proboscis nedostalo na kůži. Objevily se speciální obleky a moskytiéry. Na hlavu si můžete dát Pavlovského síť a moskytiéry. Zpravidla jsou však také impregnovány chemikáliemi. Speciální spreje a masti jsou dobré, ale ne na těžkou práci, ale při procházkách. Je lepší je aplikovat ne na kůži, ale na oblečení – manžety a spodní část kalhot. Je velmi důležité, aby produkty odpuzující komáry byly certifikovány, aby se zabránilo padělkům. Vzpomenout si můžete i na staré léky – kuřáky nebo hřebíčkovou kolínskou.
Kousnutí od komárů se doporučuje mazat speciálními mastmi. Ale nejsou vhodné pro každého a stojí hodně. Vyzkoušeno – běžná jedlá soda nejlépe zmírňuje svědění a zánět. Kousnutí můžete jednoduše navlhčit vodním roztokem. Pokud je ale puchýř velký, můžete čtvrt lžičky jedlé sody zředit vodou a nanést trochu této směsi přímo na pokožku.
