Chytrá střevle se rozhodne, že pokud žije v temné díře a tiše se třese, pak se jí nedotkne. Když umírá sám, uvědomuje si, že v jeho životě nebyla láska ani přátelství, a všichni kolem ho považují za blázna.
Originál používá pravopis „piskar“, je zachován v názvu a citacích jako pocta tradici. Moderní normou je však „střevle“, tato možnost se používá na jiných místech.
Kdysi dávno žil střevle. Jeho chytří rodiče se dokázali dožít vysokého věku. Starý otec vyprávěl, jak byl jednoho dne chycen do sítí spolu s mnoha dalšími rybami a měl být vhozen do vroucí vody, ale ukázalo se, že je příliš malý na rybí polévku, a tak byl vypuštěn do řeky. Pak trpěl strachem.
“Podívej, synu,” řekl starý střevle a umíral, “chceš-li žvýkat svůj život, tak měj oči otevřené!”
Gudgeon syn se rozhlédl a viděl, že je nejmenší v této řece: jakákoliv ryba ho může spolknout a rak ho může pořezat klepetem. Nebude se ani moci bránit svým gudgeonským bratrům – zaútočí v davu a snadno si odnesou jídlo.
Gudgeon byl chytrý, osvícený a „umírněně liberální“. Dobře si pamatoval učení svého otce a rozhodl se „žít tak, aby si toho nikdo nevšiml“.
První, na co přišel, bylo udělat díru, kam by nikdo jiný nemohl vylézt. Celý rok ho tajně vydlabával nosem a skrýval se v bahně a trávě. Gudgeon se rozhodl, že z něj vyplave buď v noci, když všichni spí, nebo odpoledne, když už je zbytek ryb plný, a přes den bude sedět a třást se. Až do poledne ryby sežraly všechny pakomáry, jezulovi nezbylo skoro nic a žil z ruky do tlamy, ale „je lepší nejíst a nepít, než přijít o život s plným žaludkem“.
Jednoho dne se probudil a viděl, že ho rakovina hlídá. Půl dne raci čekali na rypoše a on se v díře třásl. Jindy mu štika celý den hlídala noru, ale před štikou byl chráněn. Ke konci života ho začaly štiky chválit, že žije tak tiše, doufajíc, že se zpyšní a vykloní se ze své díry, ale moudrý grázl nepodlehl lichotkám a chvěje se pokaždé vyhrál.
Takto žil více než sto let.
Nemá žádné přátele, žádné příbuzné; ani on není nikomu, ani nikdo není jemu. Nehraje karty, nepije víno, nekouří tabák, nehoní sexy dívky – jen se třese a myslí si jen na jedno: „Díky bohu! zdá se, že žije!
Před svou smrtí, když ležel ve své díře, si náhle pomyslel: kdyby všichni gudgeoni žili jako on, pak by „celá rasa gudgeonů už dávno vymřela“. K plození je totiž potřeba rodina a členové této rodiny musí být zdraví, energičtí a dobře živení, žít ve svém rodném živlu a ne v temné díře, být přáteli a navzájem si osvojovat dobré vlastnosti. A střevle, třesoucí se v dírách, jsou společnosti k ničemu: „zabírají místo pro nic a jedí jídlo“.
Gudgeon si to všechno jasně uvědomoval, chtěl se vyškrábat z díry a hrdě plavat podél celé řeky, ale než si to stačil promyslet, dostal strach a umíral dál: „Žil a třásl se a zemřel a třásl se.”
Celý jeho život se mihnul před střevlem a on si uvědomil, že v něm nejsou žádné radosti, nikomu nepomáhal, neutěšoval, nechránil, nedával dobré rady, nikdo o něm neví a ani si na něj nevzpomene. smrt. A teď umírá v temné, studené díře, kolem proplouvají ryby a ani jedna se nepřijde zeptat, jak ten moudrý had mohl žít tak dlouho. A neříkají mu moudrý, ale hlupák a hlupák.
Pak začal postupně zapomínat na sebe a zdálo se mu, že vyhrál v loterii, výrazně vyrostl a „sám polykal štiku“. Ve spánku mu z díry vystrčil nos a jelec zmizel. Co se mu stalo, není známo, možná ho sežrala štika, nebo ho možná odnesl rak, ale s největší pravděpodobností prostě zemřel a vyplaval na hladinu. Která štika by chtěla sežrat starého a nemocného jezírka, „a také moudrého“?
Převyprávěla Julia Peskovaya. Převyprávění vychází z vydání pohádky ze sebraných děl ve 20 svazcích (M.: Khudozh. lit., 1974). Našli jste chybu? Upravte prosím toto převyprávění v People’s Briefly.
Co můžete říci o převyprávění?
Co bylo nejasné? Našli jste chybu v textu? Máte nějaké nápady, jak nejlépe převyprávět tuto knihu? Prosím piš. Udělejme převyprávění srozumitelnější, kompetentnější a zajímavější.
