Podstatné jméno, živý, mužský rod, 2. deklinace (typ skloňování 5*b podle klasifikace A. A. Zaliznyaka); když dojde ke skloňování, samohláska se střídá s „nulou“.
Kořen: -Fotbalová branka-; přípona: -ets [Tichonov, 1996].
Výslovnost [upravit]
- IPA: [ɡɐˈlʲet͡s]
Sémantické vlastnosti[editovat]
Význam[upravit]
- zool. velmi běžná malá sladkovodní ryba s tenkou kůží bez šupin z čeledi Nemachielaidae ◆ Žádný příklad použití (viz doporučení).
- zoo.ryby z čeledi lososovitých, vyskytující se v severních mořích ◆ Žádný příklad použití (viz doporučení).
Synonyma [editovat]
- obyčejný sekav, kníratý sekav, sekav, avdyushka
- ?
Antonyma [editovat]
Hypernyma[editovat]
Hyponyma [editovat]
Příbuzná slova[editovat]
| Nejbližší vztah |
Etymologie[editovat]
Odvozeno od přídavného jména nahý, dále od Praslavi. *golъ, z kat. mimo jiné se stalo: sv.-slav. gol (starořec. γυμνός), rus. nahá, ukrajinská Goliy, Belor. branky, bulg. gól, srbochorvatský go, gola, golo, slovinsky. gòl, góla, čes. svatý, polský goły, v.-luzh. hoły, n.-luzh. goły; se vrací k protoindoevropštině. *gAlw- „nahý, plešatý“. Souvisí s lotyštinou. gāla “ledové podmínky”, gàle w. „tenká krusta ledu“, starověká němčina. kalo “plešatý”. Zde (s jiným vokalismem) polština. gałąź, čes. haluz “větev”. Byla použita data ze slovníku M. Vasmera. Viz Reference.
Frazeologismy a stabilní kombinace [editovat]
překlad [upravit]
bibliografie[editovat]
Loach II [editovat]
Morfologické a syntaktické vlastnosti [editovat]
| případ | jednotek hodin | mnoho hodin |
|---|---|---|
| Je to | loach | sekavců |
| R. | char | char |
| D. | char | sekavců |
| V. | loach | sekavců |
| televize | char | sekavců |
| Pr. | loach | sekavců |
Kořen: -Fotbalová branka-; přípona: -ets [Tichonov, 1996].
Výslovnost [upravit]
- IPA: [ɡɐˈlʲet͡s]
Sémantické vlastnosti[editovat]
Význam[upravit]
- pl. h.reg. na Sibiři běžný název pro horské vrcholy, které se tyčí nad hranicí lesa, jsou většinou bez vegetace a mají obvykle zploštělý (náhorní) tvar ◆ U Vilských jsme si dali hodinový odpočinek s frishtykem a čajem a samozřejmě povídáním o všem možném, včetně rozhovorů o sekavcích , o bělení, o tom, že spousta myslivců s právem myslivosti pocházela z Rus. P.K. Kozlov, „Geografický deník tibetské expedice z let 1923–1926. č. 2″, 1924 [NKR]
Synonyma [editovat]
Antonyma [editovat]
Hypernyma[editovat]
Hyponyma [editovat]
Příbuzná slova[editovat]
| Nejbližší vztah |
Etymologie[editovat]
Odvozeno od přídavného jména nahý, dále od Praslavi. *golъ, z kat. mimo jiné se stalo: sv.-slav. gol (starořec. γυμνός), rus. nahá, ukrajinská Goliy, Belor. branky, bulg. gól, srbochorvatský go, gola, golo, slovinsky. gòl, góla, čes. svatý, polský goły, v.-luzh. hoły, n.-luzh. goły; se vrací k protoindoevropštině. *gAlw- „nahý, plešatý“. Souvisí s lotyštinou. gāla “ledové podmínky”, gàle w. „tenká krusta ledu“, starověká němčina. kalo “plešatý”. Zde (s jiným vokalismem) polština. gałąź, čes. haluz “větev”. Byla použita data ze slovníku M. Vasmera. Viz Reference.
