Zbarvení tohoto druhu je značně variabilní, ale tvar ploutví a hlavy je velmi charakteristický.
Nejspolehlivějším znakem je tvar ústní ploténky. Pterygoplichti mají masivní zuby a dlouhá, masitá tykadla v rozích úst.
ruské jméno: sumec brokátový, pterygoplichthus skvrnitý.
Latinský název: Pterygoplichthys pardalis (Castelnau, 1855).
obchodní názvy: L-021, L-023, sumec amazonský, Pleco obecný
Vlasti: povodí Amazonky. Druh je velmi rozšířený. Podle některých informací byl zavlečen v určitých regionech jihovýchodní Asie.
Rodina: Loricariidae (Loricarids, sumec řetízkový).
Délka dospělé ryby: Do 40-45 cm dlouhé, v akváriích obvykle menší.
Rozdíly mezi pohlavími u tohoto druhu jsou slabě vyjádřeny. Samci mají delší odontody (setae) na prsních ploutvích, stranách hlavy a těla, ale obecně jsou u obou pohlaví slabě vyjádřeny. Samice ve věku minimálně 5 let jsou znatelně plnější.
Požadavky na teplotu vody: 23-30 °C.
Požadavky na chemické parametry vody: Cítí se dobře ve středně tvrdé vodě, ale snesou měkkou, mírně kyselou a velmi tvrdou a zásaditou vodu. Obecně je tento druh velmi odolný, i když by se to nemělo zneužívat.
Minimální velikost akvária: od 200 litrů na dospělou osobu, s přihlédnutím k délce. Více je lepší.
Vnitrodruhová a mezidruhová kompatibilita: se dobře snáší s rybami svými a téměř všemi jinými druhy, jak býložravými, tak dravými, velikosti od neonů po managuské cichlazomy a větší. Konflikty s agresivnějšími příbuznými druhy jsou možné, ale skončí bez újmy. Naprosto neškodná, klidná ryba, i přes svou velikost někdy dost bázlivá.
Velká velikost těchto sumců a tvrdý pancíř z kostnatých plátů pokrývající celé tělo ryby činí dospělé pterygoplichty prakticky nezranitelnými pro své spolužáky. Známe však případy, kdy velcí draví sumci spolkli mladé perigoplichty. Často v tomto případě obě ryby zemřou. Navíc během tření mohou velké americké cichlidy poškodit ploutve mladých pterygoplichtů.
Kompatibilita pterygoplichta leoparda s jinými druhy ve stejné nádobě je tedy ve větší míře dána jejich podobnými požadavky na parametry vody. Více o těchto možnostech se můžete dozvědět v našem tabulka kompatibility akvarijních ryb.
Krmení: Pterygoplichts, stejně jako většina loricaridů, jsou hlavně býložraví, když jsou mladí a živí se řasami a bakteriálním znečištěním. Avšak po dosažení 10 cm ryby čistí stěny akvárií stále méně aktivně a stále více tíhnou ke dřevu a bílkovinným krmivům. Velké množství potravy s vysokým obsahem bílkovin (jedním z nich je běžné krmivo pro ryby) jim však neprospívá a často způsobuje střevní nevolnost, tvorbu plynu a nadýmání. Obvykle to nezpůsobí vážné poškození ryb, ale nezpůsobí to ani potěšení. Proto je žádoucí mít v akváriu naplavené dřevo jako zdroj vlákniny a čas od času je vhodné pterygoplichty krmit kousky okurky, cukety, dýně.
Naše zkušenosti s chovem leopardích pterygoplichtů v akváriu. Tito sumci jsou jako obyvatelé akvárií velmi oblíbení a nejčastěji jsou chováni pro utilitární účely – k čištění stěn a dna akvária od nečistot. Existuje mýtus podporovaný prodejci, že sumci, zejména loricaridi, se živí výkaly jiných ryb, a tak je údajně využívají. Je to nestoudná lež – za prvé, pterygoplichti a další sumci nejedí odpad ze života jiných lidí a za druhé sami produkují velké množství výkalů. Akvária se sumci jsou proto často znatelně špinavější než bez nich. Pterygoplichti jsou přitom schopni přežít i při dosti vysokých koncentracích dusičnanů a u neopatrných majitelů zůstávají většinou jednou z posledních ryb, které doslova plavou v odpadu vlastní životně důležité činnosti. Tyto krásné ryby si bezpochyby zaslouží mnohem lepší osud.
V našich akváriích žil pouze jeden zástupce tohoto druhu, který se tam dostal jako dospělý a žil asi pět let spolu se svým příbuzným Glyptoperichthys gibbiceps a dalšími rybami. Tato ryba se ukázala jako jedna z nejodolnějších, přežila jak nepravidelné změny a hromadění nečistot v naší nepřítomnosti, tak epizootiku rybí tuberkulózy, která postupně zabila téměř všechny své sousedy. Sumec přitom nikdy nedosáhl velké velikosti 300 litrů, zůstal přibližně na 20-25 cm.
Pterygoplichts v podmínkách nedostatku kyslíku aktivně polyká atmosférický vzduch z povrchu, asimiluje kyslík pomocí střev a plaveckého močového měchýře prostoupeného krevními cévami. Při vytažení z vody pomocí tohoto druhu „plíce“ může sumec vydávat mručivé, chrochtání a krákání, což naši sumci předvedli při další transplantaci.
Chov leoparda pterygoplichthuse. V přírodě si tito sumci hnízdí ve velkých shnilých kmenech stromů nebo hloubí díry v jílovitých březích řek – podle literárních údajů až metr hluboké. Kromě toho dochází k tření ve velmi měkké, mírně kyselé vodě. V akváriu je velmi obtížné vytvořit podmínky vhodné pro rozmnožování, proto se tyto ryby z velké části chovají v jihovýchodní Asii v rybničních chovech, odkud jsou vyváženy do celého světa. Chytání sumců v přírodních nádržích je vzácným jevem vzhledem k rozšířenosti a oblibě sumců asijského původu. Obtíže v chovu vytváří také slabě vyjádřený pohlavní dimorfismus s délkou do 20 cm a pozdní dospívání ryb. Za dospělého lze považovat pouze ryby, které dosáhly 25-30 cm a jsou staré alespoň tři až pět let.
Tasha
Foto Tasha.
Sudogda, 5. července 2013
