Co jsou mořské sasanky a čím se živí?

Kliknutím na tlačítko souhlasíte se zpracováním vašich osobních údajů. Smlouva o zpracování osobních údajů.

MENU Navigační nabídka

• • 117292, Moskva, st. Vavilová, 57 let
    dnes od 10:00 do 18:00
    Tel .: 8 (499) 783-22-53
    Exkurzní kancelář: 8 (499) 134-61-24
    Podrobnosti

  Vstupenky zakoupené na oficiálních stránkách moskevského starosty
  www.mos.ru, lze vydat pro vrácení
  prostřednictvím digitální cestovní platformy RUSSPASS.
  Chcete-li požádat o vrácení, zašlete žádost
  prostřednictvím sekce „Napište nám“ na webu
  www.russpass.ru
  nebo e-mailem support@russpass.ru

  • JAK SE TAM DOSTAT?!
  • prázdniny
  • Dění
  • Výstavy
  • STŘECHA MUZEA
  • Muzejní akce
  • Novinky MOS.RU
  • NAROZENINY
  • Pro děti
  • Výstavní programy
  • Interaktivní programy
  • Hlavní třídy
  • Přednášky
  • Soutěže
  • • 117292, Moskva, st. Vavilová, 57 let
      dnes od 10:00 do 18:00
      Tel .: 8 (499) 783-22-53
      Exkurzní kancelář: 8 (499) 134-61-24
      Podrobnosti

    Vstupenky zakoupené na oficiálních stránkách moskevského starosty
    www.mos.ru, lze vydat pro vrácení
    prostřednictvím digitální cestovní platformy RUSSPASS.
    Chcete-li požádat o vrácení, zašlete žádost
    prostřednictvím sekce „Napište nám“ na webu
    www.russpass.ru
    nebo e-mailem support@russpass.ru

    • NEZTRATE SE V MUZEU
    • VYSTAVENÍ
    • Interaktivní centrum
    • Interaktivní výstava
    • Prázdniny v roce 2023
    • Výstavy 2023
    • MODERNÍ UMĚNÍ
    • SKLENÍK
    • STŘECHA MUZEA
    • MOSKVA. Místo výskytu
    • EcoMoskva
    • EKO stezka
    • Paleopark
    • Živá výstava
    • Sbírka online
    • Environmentální programy
    • DOTAZY
    • Muzeum pro mládež
    • Večer v Muzeu
    • Projekt “Hlas severu”
    • Seznamte se s přírodními rezervacemi!
    • Laboratoře
    • vyšetřování DNA
    • Představení a projekce
    • Přístupné muzeum
    • Hlavní třídy
    • Projekt “Muzea pro děti”
    • Oblíbený návštěvník
    • Koncerty
    • Narozeniny v muzeu
    • Dětská promoce
    • třídy IVF
    • Život pod mikroskopem
    • Muzejní lekce
    • Předškolní akademie
    • Laboratoř vynálezů
    • Biokruh
    • Umělecké studio
    • Pravidla
    • Předmět a cena
    • Průvodci výstavou
    • Muzeum pro učitele
    • Klub učitelů
    • Víkendové výlety
    • Pro návštěvníky s handicapem
    • • 117292, Moskva, st. Vavilová, 57 let
        dnes od 10:00 do 18:00
        Tel .: 8 (499) 783-22-53
        Exkurzní kancelář: 8 (499) 134-61-24
        Podrobnosti

      Vstupenky zakoupené na oficiálních stránkách moskevského starosty
      www.mos.ru, lze vydat pro vrácení
      prostřednictvím digitální cestovní platformy RUSSPASS.
      Chcete-li požádat o vrácení, zašlete žádost
      prostřednictvím sekce „Napište nám“ na webu
      www.russpass.ru
      nebo e-mailem support@russpass.ru

      • YouTube | náš video kanál
      • Sketchfab | kolekce ve 3D
      • Videa našich dobrovolníků
      • ZOOM třídy pro děti
      • kdo co jí?
      • Kdo žije ve skořápce?
      • Rexik vyšetřuje
      • nebojím se tě
      • Video
      • expozice
      • Sbírky
      • exkurze
      • Muzejní akce
      • O muzeu
      • • 117292, Moskva, st. Vavilová, 57 let
          dnes od 10:00 do 18:00
          Tel .: 8 (499) 783-22-53
          Exkurzní kancelář: 8 (499) 134-61-24
          Podrobnosti

        Vstupenky zakoupené na oficiálních stránkách moskevského starosty
        www.mos.ru, lze vydat pro vrácení
        prostřednictvím digitální cestovní platformy RUSSPASS.
        Chcete-li požádat o vrácení, zašlete žádost
        prostřednictvím sekce „Napište nám“ na webu
        www.russpass.ru
        nebo e-mailem support@russpass.ru

        • jak se k nám dostat
        • jestli máš hlad
        • jak si výstavu nejlépe prohlédnout
        • pomoc v nouzi
        • Muzejní publikace
        • Edice pro děti
        • Vědecké sbírky
        • Výroční zprávy
        • Sborník Darwinova muzea
        • Документация
        • Přístupné muzeum
        • Vývoj muzea
        • Dárci
        • Partneři muzea
        • Vaše akce je s námi
        • Nezávislé posouzení
        • finanční zajištění
        • Požární bezpečnost
        • Protikorupční
        • Vzdělávací aktivity
        • Pracovníci muzea
        • Dobrovolnictví
        • Jobs
        • Klub přátel muzea
        • Pro média
        • Akreditace novinářů
        • Média o nás
        • Vytvoření muzea. Zakladatelé
        • 1964-1988
        • 1988–2000
        • Výstavba muzea
        • Vyznamenání
        • • 117292, Moskva, st. Vavilová, 57 let
            dnes od 10:00 do 18:00
            Tel .: 8 (499) 783-22-53
            Exkurzní kancelář: 8 (499) 134-61-24
            Podrobnosti

          Vstupenky zakoupené na oficiálních stránkách moskevského starosty
          www.mos.ru, lze vydat pro vrácení
          prostřednictvím digitální cestovní platformy RUSSPASS.
          Chcete-li požádat o vrácení, zašlete žádost
          prostřednictvím sekce „Napište nám“ na webu
          www.russpass.ru
          nebo e-mailem support@russpass.ru

          • Konference 2024
          • Konference 2023
          • Kurzy 2024
          • Archiv událostí
          • Další vzdělávání
          • Vaše akce je s námi
          • Muzejní publikace
          • Výroční zprávy
          • Články
          • Vzdělávací filmy
          • Statistika
          • Historie sbírek
          • Popis sbírek
          • Skladové sbírky
          • Databáze
          • Strážci říkají
          • 3D muzejní sbírka
          • Putovní výstavy
          • Pro cestovní kanceláře
          • Muzeum pro učitele
          • Klub učitelů
          • Archiv zřizovatele muzea
          • • 117292, Moskva, Vavilova ul., 57
              Muzeum je otevřeno každý den v roce kromě:
              Každé pondělí
              Běžná otevírací doba je od 10.00:6.00 do XNUMX:XNUMX
              vice
              Mapa umístění ↓
            • VÝSTAVY
            • Mapa muzea
            • Zvukový průvodce
            • Přístupnost
            • Stravování a pití
            • Návštěva s dětmi
            • V případech nouze
            • Soutěž
            • Eco Moskva
            • Environmentální cesta
            • Každoroční veřejné festivaly
            • DEN ZEMĚ 2020
            • Fotografické soutěže
            • PALEOPARK
            • Přiblížení pozadí
            • AR-QUEST
            • Muzejní sbírky
            • Pravidla přístupu ke sbírkám
            • Pro profesionální použití
            • Historie sbírek
            • Putovní výstavy
            • Příběhy muzejních sbírek
            • Obecná informace
            • Výroční zprávy
            • Kontakty
            • Vybrané novinky

            Časopis “Ocean”, 2011, č. 2

            Text: Marina a Alexander Kamnevovi. Foto: Alexander Aristarkhov

            Když jsme jako děti četli tyto řádky z fascinujícího příběhu Julese Verna „Dvacet tisíc mil pod mořem“, sotva kdo z nás přemýšlel o tom, kdo nebo co je sasanka. Tento mořský tvor dostal své jméno pro svou úžasnou podobnost s pozemskou květinou. Ale „zde jsou zvířata jako květiny. » Sasanka totiž není rostlina, ale živočich, lépe známý jako mořská sasanka.

            Sasanky – asi 1500 druhů – se vyskytují téměř ve všech mořích světa, kromě Kaspického a Aralského. Žijí v arktických zeměpisných šířkách a na rovníku, v pobřežních píscích a v bezsvětlých mořských hloubkách mnoha kilometrů, na řasách, mořských živočichech, houbách a korálech. Většina druhů mořských sasanek však preferuje mělké pobřežní mělké vody a vodu s poměrně vysokou slaností. Ve Středozemním moři poblíž Neapole je tedy asi 50 druhů mořských sasanek, v Černém moři, kde je slanost vody poloviční, jsou pouze 4 druhy a v Azovském moři (velmi mírně slané moře) existuje pouze 1 druh.

            Sasanka, jako skutečná květina, má stonek a korunu. Válcovité tělo-dřík je nahoře zakončen jemnou korunkou z mnoha okvětních lístků. A jaké barvy příroda dala mořským květům – růžové a zelené, žluté a modré, tmavě fialové a fialové. Zdá se, že některé plně rozkvetlé koruny zmrzly v očekávání větru. U jiných se okvětní lístky mírně kývají. Ale zdánlivá něha a bezbrannost tohoto tvora mizí, jakmile se k němu přiblíží malý mořský tvor. Okvětní lístky se promění v houževnatá chapadla, která okamžitě popadnou kořist. Chapadla – od 16 u malé dvoumilimetrové Jonactinia prolifera až po nespočetné množství u obřího stoichatického kenti – mohou být uspořádána do několika řad. Navíc se každá řada od druhé liší tvarem a velikostí. U některých druhů mořských sasanek se na koncích tykadel tvoří vlákna v důsledku tvorby velkého množství tzv. žahavých tobolek. Tyto kapsle slouží sasankám k útoku i obraně. Jed bodavých nití okamžitě paralyzuje oběť, které se dotknou chapadla mořské krásy. Bohužel i v tomto smyslu krása vyžaduje oběti. Každý, kdo se chce mořské sasanky z nevědomosti nebo hnán hladem dotknout, bude svého činu litovat. Člověk, který se dotkne sasanky, se popálí, dlouhodobě mu oteče ruka, dochází k celkové intoxikaci organismu, doprovázené bolestí hlavy a zimnicí. Později kůže v místě popáleniny odumírá a tvoří se hluboké vředy. Pouze některé druhy měkkýšů a ryb jsou necitlivé vůči jedu sasanek – jejich jediným nepřátelům v mořském prostředí.

            Trávení u sasanek, stejně jako u všech koelenterátů, je intracelulární. V samém středu koruny je ústní otvor, odkud se potrava dostává do žaludeční dutiny. Z vnitřních stěn se do ní táhne mnoho dlouhých nití. Pronikají do bolusu potravy a doslova jím pronikají. Při podráždění chapadla se ústní ploténka stáhne, tělesné stěny se uzavřou a sasanka se z krásné květiny promění v hustou svalovou bouli.

            Mezi mořskými sasankami existují jak mírumilovné druhy, které se živí částicemi suspendovanými v mořské vodě, tak predátoři. V prvním případě hrají hlavní roli ve výživě řasinkové buňky. Bušením řasinek jsou částice potravy zachycené na chapadlech hnány buď k ústní ploténce, nebo k vrcholu chapadla. Částice nevhodné pro výživu se také přesouvají na horní konce tykadel, odkud se smývají vodou nebo vyhodí.

            U dravých druhů hrají hlavní roli při krmení úchopové pohyby tykadel, vybavených obrovským množstvím bodavých buněk. Po ulovení kořisti – malých ryb, krabů, raků – sasanka ohýbá svá chapadla a přivádí ji k ústům. U mořských sasanek s krátkými chapadly, která nedosáhnou ústního otvoru, se hltan otáčí ven a sahá po kořisti, kterou chapadla drží. Trávení je velmi intenzivní. Z korýše například po 16 hodinách zůstane jen prázdná skořápka.

            Některé mořské sasanky dokážou okamžitě rozlišit jedlé a nejedlé částice. Ostatní, zejména hladové sasanky, polykají bez rozdílu vše, dokonce i předměty, které jsou pro ně nepoživatelné a nebezpečné. Jedna mořská sasanka z hladu nějak spolkla velkou lasturu. Umyvadlo stálo přes její břicho a rozdělovalo ho na dvě poloviny, horní a dolní. Z úst do spodní nepřicházelo žádné jídlo. Mysleli si, že mořská sasanka zemře. Ale našla cestu ven: na podrážce mořské sasanky, přesně tam, kde tato mořská „květina“ sedí na kameni, otevřela nová tlama svá bezzubá tlama. Brzy kolem něj vyrostla chapadla a sasanka se stala šťastnou majitelkou dvou tlam a dvou žaludků!

            Na spodním konci těla sasanky je podrážka, pomocí které je připevněna k substrátu a může se po něm pomalu pohybovat. Při pohybu se část podešve oddělí od podkladu, natáhne se ve směru pohybu a zajistí se na novém místě, načež se zde stáhne i druhá část podrážky. Zahrabávajícím druhům, zavrtávajícím se do nor v písku nebo zanechávajícím na povrchu jen korunu chapadel, chybí podrážka. Pokud musí změnit noru, mořské sasanky se plazí na jiné místo prostřednictvím vlnovitých stahů červovitého těla. U volně plujících mořských sasanek podrážka prochází neobvyklými změnami. V důsledku silného vyčnívání střední části podešve její okraje srůstají a vzniká vzduchová komora, která podpírá mořskou sasanku ve vodě. Plave blízko hladiny s ústy dolů.

            Jak již bylo řečeno, rybičky jsou výbornou potravou pro dravé mořské sasanky. V přírodě však existuje i klidné soužití mořské „kytičky“ a ryb. Mezi chapadly největší australské mořské sasanky světa Stoichactis, jejíž ústní disk dosahuje průměru 1,5 metru, žije pár pestrobarevných amfiprionů. Ani při hledání potravy tyto ryby neplavou daleko od mořské sasanky a v případě nebezpečí se okamžitě schovají do houští chapadel. Ryby, které pojídají kořist v blízkosti tlamy mořské sasanky a ztrácejí její zbytky, zase krmí svého zachránce a tlučením ploutvemi zlepšují její výměnu plynů. Z takového spojenectví tedy těží jak amfipriony, tak mořské sasanky.

            Dalším příkladem podobných vztahů mezi organismy je symbióza mořských sasanek a krabů poustevníků. V nejjednodušší verzi rak Eupagurus excavatus hledá prázdnou skořápku, na které je již připevněna sasanka. Pokud uspěje, vleze ze své ulity do nalezené. „Mořská květina“ má složitější vztah s dalším krabem poustevníkem – Pagurus arro-sor. Ten u sasanky nehledá prázdnou skořápku, může ji odstranit z jakéhokoli substrátu a přesadit do svého domu. Když krab poustevník vyroste a přestěhuje se do jiné, větší ulity, přesadí na ni svou mořskou sasanku. Když se račí dráp dotkne sasanky, začne se nejprve zmenšovat. Sasanka ale kupodivu na další klepání drápů nereaguje ani vyhazováním bodavých nití, ani pokračováním ve stahování těla. Naopak, kvete. I úplně scvrklá mořská sasanka znovu rozkvete, když ji pohladí poustevník. Pak rak začne hladit chodidlo „květiny“, načež se stáhne a oddělí se od substrátu. Rakovina může pouze transplantovat mořskou sasanku do jejího nového domu. Někdy se však do nového bydliště přestěhuje i samotná mořská kráska, která se nejprve sehne a zakryje chapadly lasturu a poté se převrátí a přichytí se k ní podrážkou. Pokud na krunýři zbyde dost místa, může si podnikavý rak pořídit další sasanku. Jsou popsány případy, kdy Parrosor nesl na svém krunýři až 8 mořských sasanek.

            Nejdokonalejší symbiózu však pozorujeme u kraba poustevníka Eupagurus pride-axi a sasanky Adamsia palliata. V tomto případě rakovina zachytí ještě mladou mořskou sasanku a už ji neopustí. Pravda, někdy krab poustevník poruší svou věrnost, ale pouze tím, že prohraje v boji se silnějším příbuzným: v tomto případě vítěz získá skořápku i mořskou sasanku. Změna domu není u této rakoviny nutná. Podrážka mořské sasanky „přerůstá“ celou skořápku a zvoní ústa. Pokud jsou na skořápce dvě sasanky, pak se jejich podrážky uzavřou a pokrývají také celou skořápku. Podrážka Adamsia vylučuje hustou slizniční destičku, která rychle tvrdne. Jak sasanka roste, tato deska přerůstá okraj ústí lastury a visí nad tělem raka. Díky tomu se dům neustále rozšiřuje a rak si nemusí hledat prostornější domov. Tento domeček je mnohem lehčí než tlustostěnná skořápka, elastický a nebrání rakům v pohybu.

            Mořské sasanky však nejsou vždy pasivní stranou při vytváření symbiotických párů. Například Autholoba reticulata si hledá partnera sama. Při usazování na kamenech se k podkladu přidržuje spíše chapadly než podrážkou. V této poloze sasanka čeká na raka, když se objeví, jeho podrážka chytne tlapku. Poté se celá sasanka plazí na krunýř raka.

            Na fotografii : Poklidné soužití mořské „kytičky“ a rybky amfiprionové je klasickým příkladem symbiózy. I při hledání potravy, tyto ryby neplavou daleko od sasanky a v případě nebezpečí se okamžitě schovají do houštiny chapadel.

            Na fotografii vlevo: při podráždění se chapadla a ústní ploténka stáhnou, tělesné stěny se uzavřou a sasanka se z krásné květiny promění v hustou svalovou bouli.
            Na fotografii vpravo: na spodním konci těla mořské sasanky je podrážka, pomocí které je připevněna k substrátu a může se po ní pomalu pohybovat.

            Na fotografii: příroda obdařila květy moře všemi druhy barev – růžovou a zelenou, žlutou a modrou, tmavě fialovou a fialovou.

            Všechny tyto typy vztahů mezi krabem poustevníkem a mořskými sasankami jsou skutečnou symbiózou, protože jsou prospěšné pro oba partnery: rakovina je chráněna před nepřáteli žahavými nitěmi sasanky, zatímco podmínky krmení sasanky se oba díky tomu zlepšují. k rozšíření lovecké zóny a kvůli „stolu“ kraba poustevníka .

            Existují však i jiné formy soužití mezi mořskými sasankami a mořskými obyvateli, kdy sasanka využívá svého hostitele ke zlepšení podmínek krmení, aniž by pro ni vytvořila nějaké výhody. Příkladem vztahu tohoto typu může být usazení mořských sasanek na hlubinných holothuriích v přední části a mírně po straně jejich ústního otvoru, obklopených krátkými tykadly. Výhody pro mořské sasanky jsou zřejmé. „Vlastník“ nemá z takového sousedství žádný prospěch, ale ztráty jsou zřejmé. Podrážka sasanky totiž vylučuje látku, která rozpouští organický substrát, na kterém je uchycena. Proto se v těle holothurianů tvoří prohlubně v místech, kde se usazují mořské sasanky.

            Na fotografii: tlukotem řasinek jsou částice potravy zachycené na chapadlech hnány buď k ústnímu disku nebo k horní části chapadla. V druhém případě se chapadlo ohne směrem k ústům a bolus potravy se přesune do ústního otvoru.

            Ale pro mořské pero znamená sasanka, která se na něj usadí, blížící se jeho smrt. Postupně se ničí celá organická část peří. Z kolonie zbyla jen anorganická kostra, na které sedí sasanka. Takové vztahy lze nazvat spíše parazitické než symbiotické. Parazitismus lze pozorovat i ve vztahu mezi larvami sasanek a medúzami. Larvy se usazují pod zvonem medúzy a vyvíjejí se pod spolehlivou ochranou „hostitele“. Vyrostlé sasanky však svou „chůvu“ platí černým nevděkem. Ti z nich, kteří proniknou do těla medúzy – její radiální kanály – zničí část zvonu, aby unikli. A jejich výživa s největší pravděpodobností také pochází od jejich hostitele, medúzy.

            Tohle je ono – mořská sasanka, mořský květ a bobule na marmeládu kapitána Nema.

            ČTĚTE VÍCE

            Jak Langoš vypadá?