V důsledku prvního experimentu se ukázalo, že při minimální možné velikosti bublin by vzdálenost mezi nimi měla být alespoň 4-5 cm, jinak v kapalině mezi bublinami dochází k vzájemnému ovlivňování , a to v horizontální i vertikální rovině.
Abych odstranil jeden z těchto problémů, objednal jsem laserem řezané akrylátové příčky.
V prvním díle mi mnozí radili, abych použil skleněné nebo plastové trubičky, přesto jsem zvolil akrylátové příčky. Protože při výpočtu nákladů se ukázalo, že jejich cena je levnější a je snazší z nich sestavit hotovou konstrukci. Což také hrálo roli v této volbě.
Výsledek mě velmi potěšil, jelikož nyní mohu jít dál a sestavit velký plnohodnotný bublinkový panel. Na kterém bude možné zobrazovat velké obrázky.
Nyní vám řeknu o všem podrobněji.
Sestavení obrazovky
Díly pro oddíly jsem nakreslil v nejjednodušším online editoru tinkercad. Editor má tak intuitivní rozhraní, že vytvoření detailů, které jsem v něm potřeboval, netrvalo déle než 5 minut.
Můj starý přítel vyřezal nakreslené díly na laserovém řezacím stroji.
Na fotce jsou ještě přelepené ochrannou fólií.
Samotné sestavení bublinkové obrazovky zabralo velmi málo času. A připomnělo mi to skládání dětské stavebnice.
Samotné přepážky jsem nelepil, protože jsou dobře vložené mezi horní a spodní kryt.
Na fotografii níže je sestavena obrazovka pozadí.
systém
Obvod je jednoduchý, žádné desky jsem nemusel leptat ani pájet. Jelikož jsem použil hotové součástky a spojil je dupontovými dráty.
Kodér můžete z obvodu vyloučit, ale pak budete muset zvolit velikost bublin a vzdálenost mezi nimi opakovaným přeblikáváním ovladače. Což není moc pohodlné.
Jako klíče pro elektrické ventily jsem použil desku řidiče z krokového motoru 28byj-48. Čip ULN2003 na desce je osazen na patici a pokud dojde k jeho poruše z důvodu náhodného zkratu na výstupu nebo při záměně napájení, lze jej snadno vyměnit. ULN2003 zvládne proudy až 500 mA na každém ze sedmi dostupných kanálů. V mikroobvodu jsou již zabudovány ochranné diody, které chrání tranzistorové spínače před samoindukcí EMF. Tím odpadá nutnost jejich připájení ke každému elektromagnetu.
Doba odezvy ventilu není příliš žádoucí. Slabá pružina neumožní rychlé uzavření ventilu. Elektromagnet si ale se silnou pružinou neporadí. Na videu proto vidíte minimální možnou velikost bublin. Abych dosáhl tohoto výsledku, musel jsem zvýšit napětí na ventilech na 10 V a zkrátit dobu jejich odezvy.
Součásti obvodu
Obvod se skládá z následujících rádiových komponent:
ArduinoNano
kodér
Ovladač krokového motoru 28BYJ-48
Spojovací vodiče
Solenoidové ventily jsou nejlevnější zakoupené v Číně
Skica pro Arduino
Kód pro Arduino lze stáhnout zde.
Písmo není nakreslené celé, pouze číslice, ruská a anglická velká písmena.
Pomocí kodéru lze upravit velikost bublin a vzdálenost mezi nimi. Otočením bez stisknutí se nastavuje velikost a otáčením se stisknutím se nastavuje vzdálenost.
Proměnné v kódu, které stojí za to věnovat pozornost:
uint16_t bub_size=4500; //toto je velikost bubliny
uint16_t bub_space=900; //toto je vzdálenost mezi bublinami
uint16_t step_bub_size=300, step_bub_space=10; //toto je krok zvýšení výše uvedených proměnných pomocí kodéru.
Závěr
Na závěr bych rád dodal, že dobrých výsledků lze dosáhnout s velkými velikostmi bublinkových panelů. Protože zvětšením vzdálenosti mezi vzduchovými bublinami lze zcela eliminovat jejich vzájemné ovlivňování.
Rychlosti tickeru lze dosáhnout několika způsoby. Můžete zvětšit velikost bublin nebo snížit viskozitu kapaliny. Jako tekutinu můžete použít vodu, olej, šampon, tekuté mýdlo, glycerin.
Při použití vody nebo rostlinného oleje nebudou mít bublinky krásné ani kuličkové tvary.
Doufám, že moje zkušenost byla užitečná.
Pokud máte nějaké dotazy, zeptejte se. Rád na ně odpovím.
6 komentáře
Gerhad 11. dubna 2020 11:14
