Některá zvířata vůbec nespí naplno, ale nacházejí způsob, jak odpočinout svému mozku. A například hmyz prostě upadne do něčeho jako strnulost.
10. Jak spí opice
Humanoidi, jako jsou gorily, orangutani a šimpanzi, ve skutečnosti spí podobně jako my. V noci si udělají něco jako záhon z listí, trávy nebo větviček a schoulí se do těchto „hnízd“ jako lidé v teplé posteli.
Malí primáti, jako jsou opice a makakové, spí jinak, jednoduše zmrznou, když sedí na větvi v pohodlnější poloze, pohybují se ve spánku a čas od času se probudí, aby zkontrolovali, zda poblíž nejsou predátoři.
9. Sloni a žirafy spí ve stoje
Velcí kopytníci, jako jsou sloni a žirafy, většinou jednoduše nemohou najít spolehlivý úkryt pro spaní, takže jsou nuceni spát vestoje, aby byli vždy připraveni vyskočit a utéct před nebezpečím.
Tato zvířata mají speciální svalové „zámky“ v oblasti kolen, aby nemusela namáhat svaly při spánku. Tyto “zámky” automaticky nutí nohy stát rovně, když zvíře usne. Koně, krávy a dokonce i ptáci mají stejný mechanismus spánku.
Ale i s takovým mechanismem musí tato zvířata stále pravidelně ležet na zemi, aby správně spala. Při spánku ve stoje totiž nemohou vstoupit do tzv. fáze rychlého pohybu očí (REM fáze), a to je pro dobré zdraví velmi důležité. Právě v této fázi člověk vidí živé sny.
Aby se slon cítil normálně, potřebuje spát v REM fázi alespoň jednou za 3-4 dny. Přitom mu stačí jen 30 minut takového spánku. Žirafa spí pouze 30 minut denně a aby byla normální, potřebuje spát ve fázi REM spánku pouze 5 minut.
8. Delfíni spí s jedním okem otevřeným.
Stejně jako ostatní delfíni z kytovců nemohu spát v obvyklém smyslu toho slova. Většina mořských savců musí být neustále ve střehu před predátory a také se musí dostat na povrch, aby se nadechli.
Pokud delfín usne jako člověk, jednoduše se utopí. Delfíni jsou navíc teplokrevní tvorové, kteří žijí nejčastěji v chladných vodách, takže se potřebují neustále hýbat, aby jim neklesla tělesná teplota.
Evoluce proto přišla se speciálním spánkem pro delfíny, kdy usne jen polovina mozku. Vědci tomuto druhu spánku říkají Unipolysférický spánek s pomalými vlnami a je charakteristický nejen pro kytovce, ale také pro mnoho druhů stěhovavých ptáků.
7. Novorozené kosatky nikdy nespí
Dospělé kosatky spí asi 5-8 hodin denně, ale mladé kosatky a jejich matky nespí 3-4 týdny po porodu vůbec. A to je typické i pro ostatní samice a mláďata kytovců.
Jde především o obranný mechanismus proti predátorům, pro které je mládě chutnou kořistí, ale má to i jiné důvody. Malé mládě je ještě příliš slabé a plave pomalu a kromě toho ještě nemá podkožní tuk, aby se udrželo na hladině. Aby přežil, musí se neustále pohybovat vedle své matky a udržovat v jejím proudu.
Navíc je to tak důležité, že kosatky dokonce opustily unipolysférický pomalý-vlnný spánek a preferovaly úplnou bdělost po dobu jednoho měsíce, dokud tele trochu nezestárne.
6. Kachny posílají hlídky
Divoké kachny mají zajímavý mechanismus spánku, když jsou v hejnu. V noci ty kachny, které jsou na okraji skupiny, spí s půlkou očí zavřenými pomocí stejného mechanismu, o kterém jsme psali výše. A kachny, které jsou uvnitř skupiny, spí obvyklým plným spánkem.
Tato hlídací taktika funguje skvěle, když existují predátoři, na které je třeba dávat pozor, ale je také důležité, aby si většina smečky hodně odpočinula. Vědci zatím nevědí, zda se „hlídací“ kachny příští noc změní s jinými.
5. Stěhovaví ptáci mohou spát za letu
Vědci zatím přesně neprostudovali mechanismus, díky kterému se stěhovaví ptáci na noc neusazují na zemi, ale létají ještě několik týdnů. Podle jejich předpokladu se tito ptáci prostě naučili spát ve vzduchu.
Před několika lety vědci z Institutu Maxe Plancka zkoumali, jak fregaty spí. Ukázalo se, že na souši dokážou spát 12 hodin denně, ale pak mohou létat celé týdny na obloze nad oceánem a hledat ryby a nevracet se na souš.
Vědci zjistili, že fregaty mohou skutečně spát za letu, a to velmi rychle, ne déle než několik minut v kuse. Mohou také spát pouze „jedním okem“.
4. Plazi také mohou snít
Až donedávna se vědci domnívali, že pouze savci a ptáci mohou vstoupit do REM spánku a tak snít. To mnohé opravdu zmátlo, protože ptáci se vyvinuli z plazů, proč by plazi nemohli snít?
Ukázalo se, že stále mohou. Výzkumník Gilles Laurent z Institutu Maxe Plancka (Německo) připojil elektroencefalogram (EEG) k vousatým dračím ještěrům a brzy si všiml některých velmi známých spánkových cyklů na grafu.
Ukázalo se, že vousatí draci mohou vstoupit do fáze REM spánku až 350krát za den, která netrvá déle než 80 sekund. U lidí například během 90minutového spánku trvá fáze REM spánku 4-5 minut.
3. Ryby spí ve tmě
Výzkumník Emmanuel Mignot ze Stanfordské univerzity a jeho kolegové zkoumali, jak ryby spí, na příkladu akvarijních ryb druhu Danio rerio. Pokusili se zjistit, zda ryby mohou trpět nespavostí nebo nedostatkem spánku, ale zjistili, že ryby používají cirkadiánní rytmus.
Když jsou lampy v blízkosti akvária, ryby nespí vůbec, ale když je akvárium ponecháno ve tmě, ryby usnou. Faktem je, že světlo uvolňuje určité hormony, které určují potřebu spánku.
Ne všechny ryby ale využívají cirkadiánní rytmus, bezoká mexická jeskynní ryba žije v neustálé tmě a cirkadiánní rytmus proto není nijak ovlivněn.
2. Papoušci vylučují obrovské množství hlenu, když spí.
Takzvané papouščí ryby se živí převážně korálovými polypy a při nočním usínání aktivují zvýšenou produkci hlenu, který jim pokrývá celé tělo.
Vědci se dlouho přou o to, proč je tato funkce potřebná, někteří tvrdí, že se tak papoušci chrání před predátory, jiní, že jde o jakousi ochranu před slunečním zářením. Podle Alexandry Gratterové z Queenslandské univerzity podobným způsobem utíkají papoušci před stejnonožými korýši, kteří jsou mrchožrouti a aktivní predátoři.
1. Mroži se svými kly přidržují ledu
Mroži mohou snadno zůstat vzhůru až 84 hodin v kuse a poté toto poškození plně kompenzují. Na souši prospí mrož v průměru až 19 hodin denně. Ve vodě mají mroži určité problémy se spánkem, musí spát v krátkých nárazech a pravidelně vylézat na hladinu, aby se nadechli.
Někteří mroži ale našli elegantní cestu ven – vystrčí hlavu z vody a ponoří své velké kly hlouběji do okraje ledu. A poté klidně usnou. Tělo mrože je ve vodě, ale jeho hlava je venku.
Mnoho lidí si myslí, že zvířata spí stejně jako lidé. Ale to není pravda.
Některá zvířata nikdy plně nespí, ale dávají svému mozku odpočinek jiným způsobem. A například hmyz prostě upadne do něčeho jako strnulost.
I lidský spánek je pro nás stále velmi záhadným jevem a spánek zvířat nebyl prakticky vůbec zkoumán.
10. Jak spí opice
Humanoidi, jako jsou gorily, orangutani a šimpanzi, ve skutečnosti spí podobně jako my. V noci si udělají něco jako záhon z listí, trávy nebo větviček a schoulí se do těchto „hnízd“ jako lidé v teplé posteli.
Malí primáti, jako jsou opice a makakové, spí jinak, jednoduše zmrznou, když sedí na větvi v pohodlnější poloze, pohybují se ve spánku a čas od času se probudí, aby zkontrolovali, zda poblíž nejsou predátoři.
9. Sloni a žirafy spí ve stoje
Velcí kopytníci, jako jsou sloni a žirafy, většinou jednoduše nemohou najít spolehlivý úkryt pro spaní, takže jsou nuceni spát vestoje, aby byli vždy připraveni vyskočit a utéct před nebezpečím.
Tato zvířata mají speciální svalové „zámky“ v oblasti kolen, aby nemusela namáhat svaly při spánku. Tyto “zámky” automaticky nutí nohy stát rovně, když zvíře usne. Koně, krávy a dokonce i ptáci mají stejný mechanismus spánku.
Ale i s takovým mechanismem musí tato zvířata stále pravidelně ležet na zemi, aby správně spala. Při spánku ve stoje totiž nemohou vstoupit do tzv. fáze rychlého pohybu očí (REM fáze), a to je pro dobré zdraví velmi důležité. Právě v této fázi člověk vidí živé sny.
Aby se slon cítil normálně, potřebuje spát v REM fázi alespoň jednou za 3-4 dny. Přitom mu stačí jen 30 minut takového spánku. Žirafa spí pouze 30 minut denně a aby byla normální, potřebuje spát ve fázi REM spánku pouze 5 minut.
8. Delfíni spí s jedním okem otevřeným.
Stejně jako ostatní delfíni z kytovců nemohu spát v obvyklém smyslu toho slova. Většina mořských savců musí být neustále ve střehu před predátory a také se musí dostat na povrch, aby se nadechli.
Pokud delfín usne jako člověk, jednoduše se utopí. Delfíni jsou navíc teplokrevní tvorové, kteří žijí nejčastěji v chladných vodách, takže se potřebují neustále hýbat, aby jim neklesla tělesná teplota.
Evoluce proto přišla se speciálním spánkem pro delfíny, kdy usne jen polovina mozku. Vědci tomuto druhu spánku říkají Unipolysférický spánek s pomalými vlnami a je charakteristický nejen pro kytovce, ale také pro mnoho druhů stěhovavých ptáků.
7. Novorozené kosatky nikdy nespí
Dospělé kosatky spí asi 5-8 hodin denně, ale mladé kosatky a jejich matky nespí 3-4 týdny po porodu vůbec. A to je typické i pro ostatní samice a mláďata kytovců.
Jde především o obranný mechanismus proti predátorům, pro které je mládě chutnou kořistí, ale má to i jiné důvody. Malé mládě je ještě příliš slabé a plave pomalu a kromě toho ještě nemá podkožní tuk, aby se udrželo na hladině. Aby přežil, musí se neustále pohybovat vedle své matky a udržovat v jejím proudu.
Navíc je to tak důležité, že kosatky dokonce opustily unipolysférický pomalý-vlnný spánek a preferovaly úplnou bdělost po dobu jednoho měsíce, dokud tele trochu nezestárne.
6. Kachny posílají hlídky
Divoké kachny mají zajímavý mechanismus spánku, když jsou v hejnu. V noci ty kachny, které jsou na okraji skupiny, spí s půlkou očí zavřenými pomocí stejného mechanismu, o kterém jsme psali výše. A kachny, které jsou uvnitř skupiny, spí obvyklým plným spánkem.
Tato hlídací taktika funguje skvěle, když existují predátoři, na které je třeba dávat pozor, ale je také důležité, aby si většina smečky hodně odpočinula. Vědci zatím nevědí, zda se „hlídací“ kachny příští noc změní s jinými.
5. Stěhovaví ptáci mohou spát za letu
Vědci zatím přesně neprostudovali mechanismus, díky kterému se stěhovaví ptáci na noc neusazují na zemi, ale létají ještě několik týdnů. Podle jejich předpokladu se tito ptáci prostě naučili spát ve vzduchu.
Před několika lety vědci z Institutu Maxe Plancka zkoumali, jak fregaty spí. Ukázalo se, že na souši dokážou spát 12 hodin denně, ale pak mohou létat celé týdny na obloze nad oceánem a hledat ryby a nevracet se na souš.
Vědci zjistili, že fregaty mohou skutečně spát za letu, a to velmi rychle, ne déle než několik minut v kuse. Mohou také spát pouze „jedním okem“.
4. Plazi také mohou snít
Až donedávna se vědci domnívali, že pouze savci a ptáci mohou vstoupit do REM spánku a tak snít. To mnohé opravdu zmátlo, protože ptáci se vyvinuli z plazů, proč by plazi nemohli snít?
Ukázalo se, že stále mohou. Výzkumník Gilles Laurent z Institutu Maxe Plancka (Německo) připojil elektroencefalogram (EEG) k vousatým dračím ještěrům a brzy si všiml některých velmi známých spánkových cyklů na grafu.
Ukázalo se, že vousatí draci mohou vstoupit do fáze REM spánku až 350krát za den, která netrvá déle než 80 sekund. U lidí například během 90minutového spánku trvá fáze REM spánku 4-5 minut.
3. Ryby spí ve tmě
Výzkumník Emmanuel Mignot ze Stanfordské univerzity a jeho kolegové zkoumali, jak ryby spí, na příkladu akvarijních ryb druhu Danio rerio. Pokusili se zjistit, zda ryby mohou trpět nespavostí nebo nedostatkem spánku, ale zjistili, že ryby používají cirkadiánní rytmus.
Když jsou lampy v blízkosti akvária, ryby nespí vůbec, ale když je akvárium ponecháno ve tmě, ryby usnou. Faktem je, že světlo uvolňuje určité hormony, které určují potřebu spánku.
Ne všechny ryby ale využívají cirkadiánní rytmus, bezoká mexická jeskynní ryba žije v neustálé tmě a cirkadiánní rytmus proto není nijak ovlivněn.
2. Papoušci vylučují obrovské množství hlenu, když spí.
Takzvané papouščí ryby se živí převážně korálovými polypy a při nočním usínání aktivují zvýšenou produkci hlenu, který jim pokrývá celé tělo.
Vědci se dlouho přou o to, proč je tato funkce potřebná, někteří tvrdí, že se tak papoušci chrání před predátory, jiní, že jde o jakousi ochranu před slunečním zářením. Podle Alexandry Gratterové z Queenslandské univerzity podobným způsobem utíkají papoušci před stejnonožými korýši, kteří jsou mrchožrouti a aktivní predátoři.
1. Mroži se svými kly přidržují ledu
Mroži mohou snadno zůstat vzhůru až 84 hodin v kuse a poté toto poškození plně kompenzují. Na souši prospí mrož v průměru až 19 hodin denně. Ve vodě mají mroži určité problémy se spánkem, musí spát v krátkých nárazech a pravidelně vylézat na hladinu, aby se nadechli.
Někteří mroži ale našli elegantní cestu ven – vystrčí hlavu z vody a ponoří své velké kly hlouběji do okraje ledu. A poté klidně usnou. Tělo mrože je ve vodě, ale jeho hlava je venku.
