makropod se objevily v akváriích Evropanů mezi prvními – snad jen zlaté rybky se před nimi dokázaly dostat. Stejně jako mnoho dalších obyvatel asijských a afrických nádrží vyšlechtil makropody slavný akvarista P. Carbonnier. Musíme mu dát za pravdu – byl to tento muž, kdo jako první odhalil tajemství labyrintových ryb, které zachycují vzduch z hladiny!
Původ druhu a popis
Divoký makropod vypadá velmi pestře – je to poměrně velká ryba (asi 10 cm na délku u samců a 7 cm u samic), která mimovolně přitahuje pozornost akvaristů velmi specifickou barvou – hřbet je sytě olivový, a tělo je pokryto pruhy jasně červené a modré (s příměsí zeleně) barev. Svěží jednotlivé ploutve, pokračující tyrkysovými nitěmi, mají červený nádech s modrým okrajem.
Ploutve umístěné na břišní straně jsou obvykle tmavě červené, prsní ploutve jsou průhledné, žaberní kryt má lesklé modré oko a kolem něj červenou skvrnu. Ale na rozdíl od převládajícího stereotypu o ženské přitažlivosti jsou samice makropodů zbarveny mnohem skromněji. A jejich ploutve jsou kratší, takže rozlišení samice od samce není obtížné.
Video: Macropod
Problém je v tom, že pokud se v držení a chovu udělají chyby, jasné barvy se velmi brzy ztratí, modrá se nějak zmatní, bledě modrá, červená přejde do špinavě oranžové, ryby se zmenšují, ploutve už nevypadají tak bujně. A k takovým změnám může dojít již za 3-4 generace, což potvrzuje osobní příklad od negramotných chovatelů. Zjevné vady plemene se přitom snaží vydávat za variantu normy!
Hlavní problémy při chovu makropodů jsou příbuzenská plemenitba a nedostatek přirozeného světla. I když při správném přístupu může inbreeding pomoci obnovit dávno ztracené vlastnosti makropodů. Nesmíme také zapomínat na nutnost správného, vyváženého krmení a správný výběr párů.
Vzhled a vlastnosti
Foto: Jak vypadá makropod
Samice jsou ve 100 % případů menší než samci: 6 cm a 8 cm (ačkoli u mnoha ryb, dokonce i těch, které jsou také labyrintové, je vše přesně naopak). Ale podobné znaky jsou i u jiných zástupců této čeledi – samci mají mnohem výraznější kontrastní zbarvení a špičaté, poněkud protáhlé jednotlivé ploutve.
Zajímavým faktem: Byl zaznamenán přímo úměrný vztah mezi intenzitou barvy šupin makropodu, oteplováním vody a excitací makropodu.
Pokud jde o zvláštnosti barvy a vzoru: samec makropodů je téměř vždy zlatohnědý. Na těle ryby jsou pruhy umístěné příčně (jdou zezadu dolů, ale nedosahují břicha). Ploutve umístěné na hřbetě a poblíž řitní ploutve jsou zbarveny světle modře. Na jejich špičkách jsou červené skvrny. Samice jsou bledšího vzhledu, mají zkrácené ploutve a plné břicho.
Vše výše uvedené se týká pouze původní formy makropodů, ale nyní již existují poloalbíni odchovaní umělým výběrem s tělem, které má narůžovělý nádech. Ryby jsou pokryty pouze červenými pruhy a mají jasně červené ploutve. Další možností jsou černé makropody. Tělo těchto ryb je pokryto tmavými šupinami, nejsou zde žádné pruhy, ale tato nevýhoda je více než kompenzována dlouhými luxusními ploutvemi.
Nyní víte, jak chovat a krmit makropodní ryby. Pojďme zjistit, jak přežívají ve svém přirozeném prostředí.
Kde žije makropod?
Foto: Macropod v Rusku
Zástupci tohoto druhu žijí ve sladkých vodních útvarech, hlavně se slabými proudy nebo stojatou vodou). Stanoviště: Hlavně na Dálném východě. Makropod je rozšířen v povodí řeky Jang-c’-ťiang. Kromě toho byly tyto ryby úspěšně zavedeny do nádrží korejských a japonských řek. Jediná zmínka o lovu těchto ryb z vod ruské řeky Amur je vysvětlena nesprávnou identifikací makropoda. Je to také oblíbená akvarijní ryba a předpokládá se, že pochází z Číny. V Nebeské říši ryba obývá rýhy rýžových polí. Ocellated macropods (jejich akvarijní verze) byly vyšlechtěny křížením běžných makropodů a jehličí.
Makropodi v akváriích vykazují téměř stejnou odolnost jako v přírodních podmínkách. Tyto ryby snadno snášejí krátkodobé zahřátí nádrže na 35 °C, cítí se normálně i ve zatuchlé vodě a nemají žádné zvláštní nároky na filtraci a provzdušňování vody. Ve svém přirozeném prostředí tyto ryby intenzivně požírají plankton a brání nadměrnému rozmnožování členovců, červů a dalších bezobratlých organismů.
Zajímavým faktem: Proti chovatelům často hraje nenáročnost makropodů. Jde o to, že tyto ryby se mohou množit za minimálních vhodných podmínek i za podmínek nevyhovující údržby a krmení. Žádná jiná ryba (snad kromě gourami) by v takových podmínkách nepřemýšlela o potomcích, ale o makropody tady rozhodně nejde. Výsledek toho všeho však vypadá zklamáním – místo jasných krás se rodí šedé, nenápadné ryby, které se ve většině obchodů s domácími zvířaty „hrdě nazývají“ makropody.
Čím se živí makropod?
Foto: Makropodní ryba
Krmení hraje v životě makropoda významnou roli – dá se říci, že určuje jeho dekorativnost. Abyste zajistili jeho harmonický vývoj, musíte si vždy pamatovat, že makropod je predátor. Ano, v zásadě jsou makropodi všežravci a po dlouhém půstu sežerou téměř cokoliv. V podmínkách, které obývají v přírodě, je jakékoli jídlo pochoutkou. Pokud tedy váš makropod dostane hlad, s radostí sežere i strouhanku, ale pro obyvatele akvária je stále správnější krmit je různými potravinami. Ideálním potravinovým základem jsou krvavci a koretra – tato potravina by měla (optimálně) tvořit polovinu jídelníčku, ne méně. Navíc má smysl přidávat do jídelníčku mraženého kyklopského korýše.
Vhod přijdou i další „rybí pochoutky“:
- zmrazené krvavé červy;
- dafnie;
- černé komáří larvy.
Je dobré přidat do jídla nakrájené mořské plody. Krevety, mušle, chobotnice – to vše makropod velmi respektuje. Do jídelníčku můžete zařadit i suché krmivo – pro zlepšení barvy se vyplatí používat směsi obohacené o karotenoidy. Makropodi za žádných okolností rostliny nikdy nežerou a nekazí, ale malý rostlinný doplněk stravy rybám prospěje.
Vlastnosti charakteru a životního stylu
Foto: Avarium macropod fish
Mnoho samců makropodů vůči sobě vykazuje poměrně výraznou agresi. Často prokazují podobné chování nejen k sobě navzájem, ale i k ostatním rybám, které akvárium obývají a o potravu s nimi ani nijak zvlášť nesoupeří. Právě z těchto důvodů má smysl chovat makropody v akváriu v jednom páru a pokud je k nim přidáte, tak pouze velké ryby.
Existuje ale i jiný názor – mnoho akvaristů, včetně těch, kteří pracují s makropody, podotýká, že o těchto rybách (zejména o klasických makropodech) existuje nespočet mýtů.
A příběhy o tom, jak jsou krásní makropodi extrémně bojovní, bez rozdílu šikanují všechny ryby a také mezi sebou neustále bojují a dokonce zabíjejí své vlastní samice. Akvaristé, kteří chovají makropody, ujišťují, že to není vůbec pravda – přinejmenším poslední dvě „obvinění“ jsou zcela falešná. Proč to můžeme říci s takovou důvěrou?
Ano, už jen proto, že kdyby všechny tyto věci byly pravdivé, pak by makropodi v přírodě za přirozených podmínek prostě nepřežili. Ano, najdou se mezi nimi někdy dost zlí, agresivní jedinci, kteří dokážou snadno zabít jak samici po společném tření, tak i vlastní potěr. Ale to se stává poměrně zřídka a takové ryby jsou okamžitě viditelné – ještě předtím, než se začnou třít. Takoví jedinci by tedy rozhodně neměli být připuštěni do chovu.
Existuje však skvělá možnost, jak eliminovat jakoukoli možnost agrese těchto ryb – stačí je umístit do prostorných akvárií spolu s jinými proporcionálními a neagresivními rybami. Další nezbytnou podmínkou je dostatek úkrytů a živých rostlin. Ano, makropodi považují za svou povinnost kousat menší ryby a polospící zahalené ryby nebo je dokonce jíst místo snídaně – ale na svědomí to mají i mnohá jiná plemena. Co se dá dělat, tohle je zákon přírody – přežití nejschopnějších!
Sociální struktura a reprodukce
Foto: Makropodní potěr
Pro tření si samec staví hnízdo ze vzduchových bublin v blízkosti rostlin, přímo u vodní hladiny. Během tření samec stiskne samici, nejprve kolem ní omotal své tělo jako hroznýš. Tak z něj vymačká kaviár. Vajíčka makropodů jsou mnohem lehčí než voda, takže vždy plavou a samec je okamžitě sbírá a zuřivě je chrání – až do okamžiku, kdy se objeví mláďata.
A i během následujících 10 dnů je samec zodpovědný za ochranu a přípravu potěru na dospělý život. Hnízdo také pravidelně obnovuje. Makropod pohybuje vajíčky, sbírá potomky a hází je zpět. Samice v některých případech pomáhá samci s péčí o potomstvo, ale to se stává poměrně zřídka.
Abyste mohli vychovat zdravé makropody, musíte správně vybrat páry a připravit je na tření. Je velmi důležité zajistit, aby budoucí rodiče odpovídali stanovenému druhovému standardu.
Zajímavým faktem: Makropodi jsou skuteční dlouhověcí – ze všech labyrintových ryb žijí nejdéle. A pokud jsou jim poskytnuty příznivé podmínky, žijí v umělém prostředí i 8-10 let. Schopnost reprodukovat svůj vlastní druh je přitom zachována maximálně po polovinu stanovené doby.
A vůbec, makropod je v podstatě dravec, takže domýšlivost je zcela logickou vlastností jeho povahy. Ale v drtivé většině případů je makropod odvážná, mírně namyšlená, živá ryba. Pasivita a plachost jsou běžnému makropodu cizí. Největší aktivitu navíc vykazují makropody, které mají klasický a modrý odstín. Relativně klidný – albíni, bílí a oranžoví. Poslední jmenované se nedoporučuje umisťovat do stejného akvária, a to ani společně s klasickými makropody.
Přirození nepřátelé makropodů
Foto: Žena makropod
I temperamentní a odvážní makropodi mají své nepřátele a nemohou „najít společnou řeč“ ani ve svém přirozeném prostředí, ani v akváriu. Kdo je podle vás tak nepřátelský (a zároveň se vážně bojí makropodů), kteří sami rádi poškodí ploutve a ocas větší ryby?
Takže hlavním nepřítelem makropodu je. sumaterský osten! Tato ryba je neuvěřitelně živá a mrštná, takže nic nezabrání tyranovi připravit makropody o knír. Pokud proti jednomu makropodu přijdou 3-4 ostny, tak ten první určitě radost mít nebude. Podobná situace nastává i v přírodě, jen tam mají makropodi ještě menší šanci – hejna sumaterských ostnů jim nenechají sebemenší šanci! Makropodi jsou tedy nuceni pro sebe vyvinout místa, kde agresivní lupič – sumaterský barb – prostě nemůže přežít. Neříkám, že je to ideální varianta, jak si uhájit své místo na slunci, ale přesto.
Jedinou možností, jak tyto nepřátele usmířit, je pěstovat je ve stejném akváriu od věku potěru. Pak je ještě minimální šance, že si budou rozumět a koexistovat v harmonii. I když ne vždy tento princip funguje. Pravděpodobně proto, že tyto ryby mají nepřátelství na genetické úrovni. Jiné vysvětlení neexistuje a nemůže být!
Stav populace a druhů
Foto: Jak vypadá makropod
Rozsah makropodů pokrývá velmi rozsáhlá území jihovýchodní Asie. Je k vidění v rybnících v jižní Číně a dokonce i v Malajsii. Ryba byla úspěšně zavedena do japonských, korejských, amerických nádrží a také na ostrově Madagaskar.
Jak bylo uvedeno výše, tento typ ryb se vyznačuje obrovskou mírou přežití – jsou nenáročné, odolné a „mohou se postavit za sebe“ a mají také labyrintový aparát, který plní funkci dýchacího orgánu (zde dochází k akumulaci kyslíku). .
Ale i s tak působivým potenciálem přežití je tento druh makropodů v současné době zařazen do Mezinárodní červené knihy, ale jako druh, jehož vyhynutí vyvolává nejmenší obavy.
Fenomén poklesu populace těchto ryb je spojen především s lidským rozvojem a hospodářskou činností v místech, která jsou přirozeným prostředím makropodů, a znečištěním přírodního prostředí chemickými sloučeninami.
Ale přes všechny tyto body, ani uvolňování pesticidů a rozvoj půdy pro zemědělskou půdu, nevystavuje tento druh riziku úplného vyhynutí. A to pouze v přírodních podmínkách – díky úsilí akvaristů počet makropodů neustále roste!
Ochrana makropodů
Foto: Macropod z Červené knihy
Zařazení do Mezinárodní červené knihy je samo o sobě plnohodnotným opatřením na ochranu druhu, protože po takových opatřeních jsou uvalena přísná omezení na jeho odlov a/nebo přesídlení. Kromě toho jsou systematicky přijímána opatření ke snížení znečištění životního prostředí.
Zároveň dravé provádění ekonomických aktivit některých průmyslových gigantů a nedomyšlená legislativa asijských zemí vedou k tomu, že makropodi jsou nuceni opustit svá obvyklá stanoviště.
A přesto akvaristé hrají „první housle“ při obnově populace makropodů – vybírají nejzdravější jedince a kříží je, čímž získávají potomky, z nichž lví podíl přežije (kvůli nepřítomnosti vnějších nepřátel). V souladu s tím roste populace makropodů a areál prochází určitými změnami.
Zajímavý fakt: Na rozdíl od jiných labyrintových ryb (stejné guramy) makropodi velmi často nejprve projevují agresi, a to bez zjevného důvodu. Důrazně se nedoporučuje chovat spolu s makropody dalekohledy, skaláry a tereje, stejně jako zástupce všech ostatních malých druhů ryb – neony, zebřičky a další.
makropod – nenáročná akvarijní ryba, vyznačující se veselým a namyšleným charakterem. Při její údržbě by mělo být akvárium stále otevřené (ideálně zakryté ochranným sklem). Rybám tak zajistíte lepší proudění kyslíku ze vzduchu, který mohou absorbovat svým labyrintem, a ochrání příliš aktivní jedince před vypadnutím z akvária v okamžiku skoku.
Datum zveřejnění: 01.11.2019
Datum aktualizace: 11.11.2019 v 12:08
Autor: Alekseeva Inna
Tagy:
- Anabantiformes
- Akvarijní ryby
- Sekundární
- Bilaterálně symetrické
- Zvířata z Asie
- Zvířata nádrží
- Zvířata Dálného východu
- Zvířata z Číny
- Zvířata červené knihy
- Zvířata z Madagaskaru
- Zvířata z Malajsie
- Zvířata začínající na písmeno M
- Zvířata řek
- Zvířata tropické zóny severní polokoule
- Zvířata tropické zóny jižní polokoule
- Zvířata mírného pásma severní polokoule
- Zvířata mírného pásma jižní polokoule
- Zajímavá zvířata
- trnovník
- Kostnatá ryba
- Kostnatá ryba
- Krásná ryba
- paprskoploutvých ryb
- Makropodi
- Makropodi
- Skutečná kostnatá ryba
- Neobvyklá zvířata
- Neobvyklá ryba
- Novoploutvá ryba
- Perkomorfové
- Obratlovců
- Ve tvaru jezdce
- Ryby červené knihy Ruska
- úžasná zvířata
- strunatci
- Čelisti
- Exotické ryby
- Eukaryoty
- Eumetazoi
Macropod nebo Rajská ryba, vědecký název Macropodus opercularis, patří do čeledi Osphronemidae. Jedna z nejkrásnějších akvarijních ryb nalezená v nezměněné podobě ve volné přírodě. Zbývající sladkovodní ryby, podobné tvarem a bohatostí barev, se obvykle získávají dlouhým výběrem.
Tento druh byl jako první přivezen do Evropy jako okrasná ryba již v roce 1869. V té době byla v oblíbenosti hned po Zlaté rybce a dnes je Rajská rybka mezi akvaristy stále žádaná, a to i přes mnohem větší rozmanitost ryb než před půldruhým stoletím.
- Objem akvária – od 80 litrů.
- Teplota – 16-26°C
- Hodnota pH – 6.0–8.0
- Tvrdost vody – měkká až středně tvrdá (5-19 dH)
- Typ substrátu – jakýkoliv tmavý
- Osvětlení – mírné
- Brakická voda – ne
- Pohyb vody – slabý nebo stagnující
Parametry ryb:
- Velikost je cca 10 cm.
- Stravování – libovolné
- Délka života – asi 6 roky
Habitat
Ryba získala vědecký popis v roce 1758. Jeho objev pro vědu nastal během evropského průzkumu flóry a fauny jihovýchodní Asie. Široce rozšířen v nádržích a říčních systémech na východním pobřeží moderní Číny, stejně jako na Tchaj-wanu, Vietnamu, Kambodži, Japonsku a Malajsii. V současné době chován mimo svůj původní areál. Rajské ryby lze nalézt v Severní Americe, stejně jako na ostrově Madagaskar.
V přírodě žije v potocích a přítocích velkých řek, bažinách a mokřadech a zatopených rýžových polích. Živí se vším, co mohou spolknout, preferují masné výrobky: larvy hmyzu, červy, rybičky, různé bezobratlé.
popis
Tento druh má malé, silné tělo a špičaté ploutve. Ocasní ploutev je ve srovnání s tělem významná, může dosahovat až třetiny celé délky ryby. V dutině ústní se nachází zvláštní orgán v podobě malého váčku, prostoupeného mnoha kapilárami (labyrintový orgán). S jeho pomocí mohou ryby absorbovat vzdušný kyslík přímo ze vzduchu. Barva je převážně modrá s jasnými svislými červenými liniemi, což je také barva rybího ocasu.
Jídlo
Jsou to všežravé druhy, ale preferují proteinovou stravu: krvavce, larvy komárů, tubifex atd., ale ty by neměly tvořit základ jejich stravy. V domácím akváriu byste měli krmit suchým krmivem (vločky, granule) určeným pro Gourami, vyberte výrobce, který nabízí největší množství masných výrobků. Krmení stačí jednou až dvakrát denně.
Makropod je extrémně odolný a přizpůsobí se různým podmínkám prostředí. Jedna nebo dvě ryby vyžadují malou nádrž o objemu asi 80 litrů, je žádoucí mít v designu víko. K povinné výbavě patří filtr, provzdušňovač a osvětlovací systém. Můžete se obejít bez ohřívače, protože ryba se cítí docela pohodlně i při 16 °C. Filtr by měl být účinný, ale zároveň vytvářet co nejmenší pohyb vody. Ryby nesnesou silné proudy, způsobuje stres a vede k silné únavě.
Při návrhu byste se měli držet zásady jeden úkryt pro jednu rybu. Každý jedinec ve svém přirozeném prostředí má své vlastní území, které chrání, takže pokud jsou v akváriu dvě ryby, umístěte do protilehlých částí nádrže dva rovnocenné úkryty (úkryty, jeskyně atd.). Nebylo by od věci zasadit vedle nich několik skupin silných rostlin s mohutným kořenovým systémem. Plovoucí rostliny jsou vítány. Doporučený substrát je tmavé barvy, kontrastuje s barvou ryb, takže vypadají působivěji.
Sociální chování
Poněkud agresivní druh, týká se to především samců, výběr sousedů je extrémně obtížný. Nejlepší možností je druhové akvárium, kde žijí zástupci stejného druhu a v kombinaci je jeden samec a jedna nebo více samic. Samci jsou k sobě extrémně netolerantní a zapojují se do bojů o území, čímž si způsobují zranění. Samice jsou naopak velmi přátelské a lze je najít ve smečce.
Rozdíly mezi pohlavími
Samci jsou znatelně větší než samice s většími ploutvemi, jasnějšími, sytějšími barvami.
Chov / chov
Chov je vcelku jednoduchý, samec však přidává komplikace, při stavbě hnízda a tření je vůči samicím velmi agresivní, tehdy mu přijdou vhod úkryty. Doporučuje se používat akvárium pro tření, kde jsou znovu vytvořeny potřebné podmínky; značně to zjednodušuje proces rozmnožování, protože kvůli chování samce musí být samice nebo samice neustále přesazovány.
Podnětem pro tření je přidávání masných výrobků (živých nebo mražených) do každodenní stravy. Hladina vody klesne na 20 cm, teplota se zvýší na 26–29 °C a pH se posune na kyselou stranu na 6.0. Samička se po nějaké době začne plnit vajíčky, čímž se znatelně zakulatí a sameček si začne stavět hnízdo z bublin a kousků rostlin, které se umístí pod největší list rostliny plovoucí na hladině. Pokud probíhá tření v hlavním akváriu, ve kterém žije několik samic a nemají se kam schovat, měly by být umístěny v samostatné nádrži, dokud hnízdo není dokončeno, jinak během této doby může samec nejen zranit, ale dokonce zabít ženský.
Když je vše připraveno, samec začne námluvy, dotkne se vyvolené a pozve ji do hnízda. Dospělý jedinec může vyprodukovat až 500 vajíček, která se uvolní do vody a jsou okamžitě oplodněna. Jelikož jsou lehčí než voda, vyplavou na hladinu, kde je samec opatrně zvedne a odnese do hnízda. Od této chvíle se stává strážcem snůšky, samec ji bude chránit před všemi, včetně samic, které by měly být znovu přesazeny.
Potěr se objeví po 3–5 dnech, v závislosti na parametrech vody hnízdo postupně mizí a samec je připraven připojit se k samicím. Rodiče a jejich potomci musí být v různých nádržích, protože rodičovské instinkty končí, když potěr začne volně plavat, ale instinkty predátorů se probouzejí. Potěr krmte mikrokrmivem, artémií, nálevníky.
Nemoci
Neuvěřitelně houževnatý druh, odolný vůči mnoha chorobám, ve vyváženém akváriu a dobré výživě nebyly pozorovány žádné propuknutí chorob. Přečtěte si více o příznacích a léčebných metodách v sekci „Nemoci akvarijních ryb“.
- Samci jsou extrémně agresivní vůči svým příbuzným a dalším druhům
- Nesnáší silný a mírný pohyb vody
- Preferujte masovou stravu
