Infekční onemocnění člověka Infekční onemocnění člověka Vylučovací soustava Vylučovací soustava Pohybový aparát. Kostra končetin Muskuloskeletální systém. Kostra končetin Krycí soustava Krycí soustava Stavba a funkce nervové soustavy. CNS Stavba a funkce nervového systému. CNS Smyslové orgány Smyslové orgány Pohybový aparát Pohybový aparát Neinfekční onemocnění člověka Neinfekční onemocnění člověka Imunitní systém a imunita Imunitní systém a imunita Úseky trávicí soustavy Úseky trávicí soustavy Úloha vitamínů Úloha vitamínů Reflexní oblouk. Reflexy. Brzdný oblouk Reflex. Reflexy. Inhibice Dýchací systém Dýchací systém Velký a plicní oběh Velký a plicní oběh Lymfatický systém Lymfatický systém Pohybový systém. Svaly Muskuloskeletální systém. Svaly Kardiovaskulární systém Kardiovaskulární systém Periferní nervový systém Periferní nervový systém Muskuloskeletální systém. Kostra hlavy Muskuloskeletální systém. Kostra hlavy Muskuloskeletální systém. Kostra těla, pohybový aparát. Kostra těla Vnitřní prostředí těla Vnitřní prostředí těla Endokrinní systém Endokrinní systém Tkáně v lidském těle Tkáně v lidském těle Žlázy trávicí soustavy Žlázy trávicí soustavy Rozmnožovací soustava Rozmnožovací soustava
Organismus jako biologický systém
Výběr zvířat Výběr zvířat Nedědičná variabilita Nedědičná variabilita Organogeneze Organogeneze Embryonální období vývoje Embryonální období vývoje Gametogeneze Gametogeneze Typy reprodukce Druhy reprodukce Výběr rostlin Výběr rostlin Postembryonální období vývoje Postembryonální období vývoje Výběr mikroorganismů mikroorganismů Pohlavní rozmnožování Pohlavní rozmnožování Kombinační variabilita Kombinační variabilita Nepohlavní rozmnožování Nepohlavní rozmnožování Mutační variabilita Mutační variabilita
Mitóza Mitóza Energetický metabolismus v buňce Energetický metabolismus v buňce Organické látky buňky. Sacharidy Organické látky buněk. Sacharidy Buněčný cyklus Buněčný cyklus Minerály buněk, voda Minerály buněk, voda Replikace DNA Replikace DNA Organické látky buněk. Nukleové kyseliny Organické látky buněk. Nukleové kyseliny Organické látky buněk. Bílkoviny Organické látky buněk. Proteiny Jednomembránové organely Jednomembránové organely Meióza Meióza Teorie buňky Teorie buňky Genetický kód a jeho vlastnosti Genetický kód a jeho vlastnosti Organické látky buňky. Lipidy Organické látky buněk. Lipidy Transport látek v buňce Transport látek v buňce Dvoumembránové organely Dvoumembránové organely Biosyntéza bílkovin Biosyntéza bílkovin Biosyntéza bílkovin Metabolismus plastů. Fotosyntéza Výměna plastů. Fotosyntéza Metabolismus a základní pojmy Metabolismus a základní pojmy Nemembránové organely Nemembránové organely Metabolismus plastů. Chemosyntéza Výměna plastů. Chemosyntéza Rozdíly mezi pro- a eukaryotickými buňkami, rozdíly ve struktuře buněk různých říší Rozdíly mezi pro- a eukaryotickými buňkami, rozdíly ve struktuře buněk různých říší Obecná stavba buňky, klasifikace organel Obecná stavba buňky, klasifikace organel Obecná stavba buňky klasifikace organel
Úkoly k 2. části jednotné státní zkoušky
Úkol 24. Hledání a opravování chyb Úkol 24. Hledání a opravování chyb Úkol 28. Genetický úkol Úkol 28. Genetický úkol Úkol 25. Rozmanitost organismů a lidí Úkol 25. Rozmanitost organismů a lidí Úkol 26. Evoluce přírody a ekologie Úkol 26 Vývoj přírody a ekologie Úkol 23. Úkol s obrázkem Úkol 23. Úkol s obrázkem Úkol 27. Cytologický úkol Úkol 27. Cytologický úkol Úkol 22. Praktický úkol Úkol 22. Praktický úkol
Biologie jako věda. Metody vědeckého poznání
Úrovně organizace živé přírody Úrovně organizace živé přírody Univerzální metody vědeckého poznání Univerzální metody vědeckého poznání Biologové a jejich objevy Biologové a jejich objevy Moderní trendy v biologii Moderní trendy v biologii Specifické metody biologie Specifické metody biologie Biologické vědy Biologické vědy Znaky biologických systémů Znaky biologických systémů
Ekosystémy a jejich inherentní vzorce
Typy ekosystémů Typy ekosystémů Typy faktorů prostředí. Toleranční křivka. Liebigův zákon Typy faktorů prostředí. Toleranční křivka. Liebigův zákon Znaky ekosystémů. Typy potravních systémů Vlastnosti ekosystémů. Typy potravních systémů Sukcese Posloupnost Koloběh látek Koloběh látek Ekologické problémy Ekologické problémy Ekologické zákony a pravidla Ekologické zákony a pravidla Ekologické zákony a pravidla Stanoviště organismů Stanoviště organismů Typy vztahů mezi organismy Typy vztahů mezi organismy Typy pyramid. Pravidlo ekologické pyramidy Typy pyramid. Pravidlo ekologické pyramidy Definice biosféry. Druhy látek podle Vernadského Definice biosféry. Druhy látek podle Vernadského
Klasifikace řas. Oddělení Zelené řasy Klasifikace řas. Oddělení zelených řas Oddělení pteridofytů Oddělení křídlatců Struktura a rozmanitost plodů Struktura a rozmanitost plodů Struktura a životní aktivita řas Struktura a životní aktivita řas Vegetativní orgány rostlin. List Vegetativní orgány rostlin. List Struktura květu Struktura květu Struktura semene Struktura semene Klasifikace řas. Oddělení Hnědé řasy Klasifikace řas. Oddělení Hnědé řasy Charakteristika rostlinného organismu Charakteristika rostlinného organismu Dvojité hnojení kvetoucích rostlin Dvojité hnojení kvetoucích rostlin Rozmnožování řas Rozmnožování řas Třídy Jednoděložné a dvouděložné Třídy Jednoděložné a dvouděložné Životní cykly rostlin Oddělení nahosemenných rostlin Oddělení Gymnospermi orgány rostlin. Útěk Vegetativní orgány rostlin. Shoot Tkáně vyšších rostlin Tkáně vyšších rostlin Rozmanitost oddělení Krytosemenné rostliny Rozmanitost oddělení Krytosemenné Oddělení Krytosemenných Oddělení Krytosemenných Klasifikace řas. Oddělení Červené řasy Klasifikace řas. Oddělení červených řas Oddělení mechů Oddělení mechů Vegetativní orgány rostlin. Kořen, stonek Vegetativní orgány rostlin. Kořen, stonek
Phylum Annelids Phylum Annelids Phylum Chordata Phylum Chordata Životní cykly parazitických červů Životní cykly parazitických červů Třídy měkkýšů Třídy měkkýšů Phylum Škrkavky Typ Škrkavky Rozmanitost třídy Ptáci Rozmanitost třídy Ptáci Rozmanitost třídy Ptáci Třída Bontil Ryby Rozmanitost třídy Caragintil Ryby Rozmanitost třídy Caragintil Diverzita nadtřídy Ryby: třída Chrupavčitá kapustová polévka a třída Kostnaté ryby Jednobuněčné organismy Jednobuněčné organismy Třídy členovců Třídy členovců Diverzita třídy Savci Diverzita třídy Savci Obecná charakteristika třídy Savci Obecná charakteristika třídy Savci Obecná charakteristika třídy třída Obojživelníci Obecná charakteristika třídy Obojživelníci Typ Coelenterates Typ Coelenterates Obecná charakteristika nadtřídy Ryby Obecná charakteristika nadtřídy Ryby Subtyp Kraniální (obratle) tváří v tvář ) Podtyp Kraniální (Obratlovci) Obecná charakteristika zvířat Obecná charakteristika zvířat Obecná charakteristika třídy Ptáci Obecná charakteristika třídy Ptáci Typ členovci Typ členovci Typ ploštěnci Druh ploštěnci Podtyp pláštěnci Podtyp pláštěnci Typ měkkýši Typ měkkýši Podtyp Kraniální Podtyp Kraniální Rozmanitost třídy Plazi Rozmanitost třídy Plazi Rozmanitost třídy Rozmanitost obojživelníků Rozmanitost třídy Obecná charakteristika třídy Plazi Obecná charakteristika třídy Plazi
Evoluce živé přírody
Syntetická teorie evoluce Syntetická teorie evoluce Formy boje o existenci Formy boje o existenci Teorie vzniku života na Zemi Teorie vzniku života na Zemi Cesty makroevoluce. Biologický pokrok a regrese Cesty makroevoluce. Biologický pokrok a regrese Mikroevoluce. Metody speciace Mikroevoluce. Metody speciace Důkazy evoluce Důkazy evoluce Základní evoluční pojmy Základní evoluční pojmy Geologické éry Geologické éry Definice druhů a populace Definice druhů a populace Zákony a pravidla v evoluční teorii Zákony a pravidla v evoluční teorii Výsledky evoluce Výsledky evoluce Původ člověka Původ člověka Formy přírodního výběru Formy přírodního výběru
Chrupavčité skelety jsou z chrupavek, nemají žaberní kryty (kromě chimér), žábry tvoří 5-7 štěrbin, chybí plavecký měchýř, střevo je krátké se spirálovou chlopní, ocasní ploutev je asymetrická, páteř se rozšiřuje do horního laloku, oplození je vnitřní, jsou většinou živorodé. Teleosty mají kostěné šupiny, převážně kostěnou kostru, žábry s kryty, obvykle močový měchýř, postranní čáru a oplození je obvykle vnější.
Jiné odpovědi
Na rozdíl od chrupavčitých ryb je kostra ryb kostnatá. . je kostní tkáň, v horní části tělní dutiny je plavecký měchýř; žaberní dutinu kryje operkulum vyztužené kostěnou kostrou; žábry mají spíše tvar volně visících okvětních lístků než plátů připojených k mezivětevním přepážkám; tělo je pokryto kostěnými šupinami, pláty nebo holé místo krytu zubovitých plakoidních šupin. Kostnaté ryby se od chrupavčitých liší vývojem vnitřní kostěné kostry, přítomností kostí na hlavě (zejména v oblasti žaberních krytů a čelistí), vývojem krytu kostnatých šupin, nedentátního typu, přítomnost močového měchýře (nebo plic) a další charakteristiky
Chrupavčité ryby mají na rozdíl od kostnatých ryb silnou, tvrdou kůži pokrytou ostrými plakoidními šupinami. Ústní otvor má charakteristický tvar v podobě příčné štěrbiny umístěné na spodní straně hlavy. Tělo chrupavčitých ryb je oproti kostnatým tvarově jednotnější, převážně dvou typů. Prvním typem je žralok s tenkým torpédovitým tělem, postupně se zužujícím směrem k ocasu, s neúměrně velkou ocasní ploutví, velkými trojúhelníkovými ploutvemi a pěti až sedmi štěrbinovitými žaberními otvory umístěnými po stranách hlavy. Kromě žraloků, považovaných za nejelegantnější obratlovce, patří k tomuto typu také chiméry, jejichž ploutve tvoří kožní záhyb za hlavou, který zakrývá žaberní otvory.
Druhým typem je typ rejnoka s dosti krátkým, často zploštělým tělem a velkými prsními ploutvemi, jejichž okraje srůstají s boky těla a hlavou a tvoří vizuálně jeden celek. Ve srovnání s prsními ploutvemi jsou zbývající ploutve obvykle malé. Ocasní část těla je úzká, protáhlá a někdy opatřená páteří; ocas bývá tenký, bičíkovitý, žaberní otvory se otevírají na břišní stranu a jsou většinou nenápadné. .
U chrupavčitých ryb, na rozdíl od kostnatých ryb, je tělo pokryto plakoidními šupinami a není zde žádný plavecký měchýř. Ocasní ploutev u chrupavčitých ryb je nestejně laločnatá. Žaberní štěrbiny jsou otevřené. Například u žraloka je přední část těla prodloužena podobně jako čenich a tlama je posunuta do břišní části těla. Hnojení u chrupavčitých ryb je vnitřní, u kostnatých ryb vnější.
Na rozdíl od chrupavčitých ryb je kostra ryb kostnatá. . je kostní tkáň, v horní části tělní dutiny je plavecký měchýř; žaberní dutinu kryje operkulum vyztužené kostěnou kostrou; žábry mají spíše tvar volně visících okvětních lístků než plátů připojených k mezivětevním přepážkám; tělo je pokryto kostěnými šupinami, pláty nebo holé místo krytu zubovitých plakoidních šupin. Kostnaté ryby se od chrupavčitých liší vývojem vnitřní kostěné kostry, přítomností kostí na hlavě (zejména v oblasti žaberních krytů a čelistí), vývojem krytu kostnatých šupin, nedentátního typu, přítomnost močového měchýře (nebo plic) a další charakteristiky
Chrupavčité ryby mají na rozdíl od kostnatých ryb silnou, tvrdou kůži pokrytou ostrými plakoidními šupinami. Ústní otvor má charakteristický tvar v podobě příčné štěrbiny umístěné na spodní straně hlavy. Tělo chrupavčitých ryb je oproti kostnatým tvarově jednotnější, převážně dvou typů. Prvním typem je žralok s tenkým torpédovitým tělem, postupně se zužujícím směrem k ocasu, s neúměrně velkou ocasní ploutví, velkými trojúhelníkovými ploutvemi a pěti až sedmi štěrbinovitými žaberními otvory umístěnými po stranách hlavy. Kromě žraloků, považovaných za nejelegantnější obratlovce, patří k tomuto typu také chiméry, jejichž ploutve tvoří kožní záhyb za hlavou, který zakrývá žaberní otvory.
Druhým typem je typ rejnoka s dosti krátkým, často zploštělým tělem a velkými prsními ploutvemi, jejichž okraje srůstají s boky těla a hlavou a tvoří vizuálně jeden celek. Ve srovnání s prsními ploutvemi jsou zbývající ploutve obvykle malé. Ocasní část těla je úzká, protáhlá a někdy opatřená páteří; ocas bývá tenký, bičíkovitý, žaberní otvory se otevírají na břišní stranu a jsou většinou nenápadné. .
U chrupavčitých ryb, na rozdíl od kostnatých ryb, je tělo pokryto plakoidními šupinami a není zde žádný plavecký měchýř. Ocasní ploutev u chrupavčitých ryb je nestejně laločnatá. Žaberní štěrbiny jsou otevřené. Například u žraloka je přední část těla prodloužena podobně jako čenich a tlama je posunuta do břišní části těla. Hnojení u chrupavčitých ryb je vnitřní, u kostnatých ryb vnější.
Chrupavčité ryby jsou vyrobeny z chrupavky a kostnaté ryby jsou vyrobeny z kostí.
U chrupavčitých ryb, na rozdíl od kostnatých ryb, je tělo pokryto plakoidními šupinami a není zde žádný plavecký měchýř. Ocasní ploutev u chrupavčitých ryb je nestejně laločnatá. Žaberní štěrbiny jsou otevřené. Například u žraloka je přední část těla prodloužena podobně jako čenich a tlama je posunuta do břišní části těla. Hnojení u chrupavčitých ryb je vnitřní, u kostnatých ryb vnější.
Chrupavčité skelety jsou z chrupavek, nemají žaberní kryty (kromě chimér), žábry tvoří 5-7 štěrbin, chybí plavecký měchýř, střevo je krátké se spirálovou chlopní, ocasní ploutev je asymetrická, páteř se rozšiřuje do horního laloku, oplození je vnitřní, jsou většinou živorodé. Teleosty mají kostěné šupiny, převážně kostěnou kostru, žábry s kryty, obvykle močový měchýř, postranní čáru a oplození je obvykle vnější.
Někteří mají tělo z chrupavek, jiní mají kosti! Hloupá otázka!
Proč psát otázku dvakrát? Význam ?
Kdo má složitější strukturu? Chrupavčitá nebo kostnatá ryba?
Mají rozdíly.
Zdroj: můj mozek.
Chrupavčité skelety jsou z chrupavek, nemají žaberní kryty (kromě chimér), žábry tvoří 5-7 štěrbin, chybí plavecký měchýř, střevo je krátké se spirálovou chlopní, ocasní ploutev je asymetrická, páteř se rozšiřuje do horního laloku, oplození je vnitřní, jsou většinou živorodé. Teleosty mají kostěné šupiny, převážně kostěnou kostru, žábry s kryty, obvykle močový měchýř, postranní čáru a oplození je obvykle vnější.
Chrupavčité skelety jsou z chrupavek, nemají žaberní kryty (kromě chimér), žábry tvoří 5-7 štěrbin, chybí plavecký měchýř, střevo je krátké se spirálovou chlopní, ocasní ploutev je asymetrická, páteř se rozšiřuje do horního laloku, oplození je vnitřní, jsou většinou živorodé. Teleosty mají kostěné šupiny, převážně kostěnou kostru, žábry s kryty, obvykle močový měchýř, postranní čáru a oplození je obvykle vnější.
1) U chrupavčitých ryb je kostra chrupavčitá, notochord zůstává po celý život. A kostnaté ryby mají kostěnou nebo kostně-chrupavčitou kostru. Mezi obratli zůstávají zbytky notochordu.
2) Chrupavčité ryby nemají žaberní kryty ani žaberní oblouky. Žaberní vlákna se nacházejí na žaberních přepážkách a kostnaté ryby mají žaberní kryty a žaberní oblouky, na kterých jsou umístěny deskovité žábry.
3) chrupavčité ryby nemají plavecký měchýř, ale kostnaté ryby ano.
4) u chrupavčitých šupin je struktura podobná struktuře zubu. je mezodermálního původu. u kostěných šupin jsou šupiny kostěné, ploché, dlaždicovitě uspořádané a jsou ektodermálního původu.
5) U chrupavčitých ryb je ocasní ploutev vícelaločná, zatímco u kostnatých ryb má laloky rovné.
6) U chrupavčitých zvířat se tlama nachází na spodní straně hlavy a u kostních zvířat se tlama nachází na přední straně hlavy.
7) U chrupavčitých ryb je oplodnění vnější nebo vnitřní. Vejce jsou pokryta rohovitými obaly. Někteří žraloci jsou ovoviviparní ryby (mláďata se líhnou z vajíček ve vejcovodech). U kostnatých ryb je oplodnění obvykle vnější. Vejce bez rohovitých blan. U některých druhů se vyskytuje ovoviviparita.
